em54 komentáře u knih

Sbírečka čtrnácti básní - ale ta síla v nich! "Proti přitažlivosti zemské / do výšky volím pád .... a levou chci jen psát / tygra i s beránkem..." a potom ten závěr: "Chci být i kýmsi čten / a pochválen / na světlou památku / až svedu / sám sebe psát / vytržen z Poesie // nešťastně šťasten" (b. A co básník)
Poslední básníkova sbírka, jejíhož vydání se nedožil, ale dožili jsme se my... jaké štěstí!
Jak současný je tenhle Halas, který tolik let vyvolával nenávist režimníků - jak by ne:
"Nechci být masem vzduchu okolo / jak se to líbí jim / nechci být kůlem vyhlášek / veřejným míněním..."
Nelíbilo by se to ani dnes, kdyby ovšem někdo z těch, co vyhlášky vylepuje na "kůly", četl i něco jiného, než "své" paragrafy...
Doporučuji všem milovníkům poezie=poesie!

2 12.08.2012

Četl jsem užasle a se smutkem. Je to skvělá poezie, ale není to rozhodně příjemné čtení, zejména pokud si předtím přečteme jeho Mladé ženy... Ale Halas znovu prokázal, že je výsostný básník a nechce klouzat jen po líbivých stránkách života...

3 12.08.2012

Mohu jen souhlasit s kolegou Elefenem. Je to skvělý kousek erotické poezie i erotické ilustrace v tom nejlepším slova smyslu. Dokonalá ukázka jak skutečný básník dokáže zpracovat i takhle problematické téma - a nesklouznout k lascívnosti.

1 12.08.2012

Tahle Halasova báseň v próze mě přitahuje už dlouhá léta. Četl jsem a občas se k ní vracím - a přece z ní ve mně zůstává jen ta atmosféra - slova se vytrácejí a zase vrací. Výsostný jazyk, který vždy potěší, nedrhne... a přimyká člověka k rodné hroudě, ať je kdekoli... a pokaždé se v duchu vracím na kunštátský hřbitov... a slyším jeho syna vyprávět o tátovi, vyprávět podstatnou část dějin české poezie... a pana Ludvíka Kunderu... to samozřejmě v té básní není... ale dokáže to vyvolat = doporučuju přečíst, chcete-li si vyvolávat své vzpomínky spojené s rodnou krajinou a lidmi v ní... Halas to dokáže.

4 12.08.2012

Špičkové dílo - zdroj inspirace pro čtenáře i básníky - překlad stále "drží laťku" (což se o lecjakých jiných starších překladech mnohdy říci nedá)... Vše už ale bylo dávno řečeno, přidávám tedy jen svůj tichý souhlas se superlativami zde i jinde.

3 12.08.2012

Čtivá odborná literatura - začal jsem číst a docela mě "chytla". Pohnutý Rotreklův život zásadového člověka, který je za své postoje vězněn a básnické dílo o tom vypovídá. Ovšemže to není "čtivo" pro všechny, ale pro mě je to "dobrodružná literatura o poezii a těžkostech života"... Vážným zájemcům o českou literaturu a především poezii doporučuji.

Nejlepší z Cooperovy pentalogie. Taky nejznámější. Bylo toho už napsáno moc, takže jen tuhle malou "pocitovku": když jsem byl kluk, tak pro mě kniha byla nedostupná. Kamarád mi půjčil nějaké předválečné vydání a já si ho na půdě (tajně) o prázdninách zkoušel opsat. Tužkou do sešitu. Po několika stránkách mě začaly opuštět síly... a tak jsem začal zkracovat... Nejspíš to bylo jedno z prvních českých Readers Digest... nedopsal jsem, knížku jsem musel vrátit... a tak jsem po ní dál toužil... Příběh Natty Bumpooa a posledního výhonku - syna náčelníka Mohykánů při ochraně dvou mladých dívek je úžasný v zachycení stálého procesu zanikání... loučení - a znovuzrození... i když zde jen tušeného. No a samozřejmě Indiáni, napětí, vítězství cti nad lumpáctvím... odvahy nad zbabělostí... zločin a trest...

4 11.08.2012

Naprosto se - a s radostí - ztotožňuji s ValKing. Včetně 5 hvězdiček!

11.08.2012

Poláčkovu knížku Bylo nás pět jsem nejprve poslouchal jako kluk v rádiu - byla to četba na pokračování v úžasném podání nezaměnitelného pana Filipovského. Souhlasím s těmi čtenáři, kteří si oblíbili první část vyprávění a už méně si užívali Petrova blouznění. Postavy Édy Kemlinka, Zilvara z chudobince, Čeňka Jirsáka a Bejvala Antonína, o kterých vypráví Péťa Bajza, jsou tak nezapomenutelně zapsány v mém podvědomí. Téměř venkovská atmosféra malého města, zachycené klukovské i "holčenčí" charaktery, mravokárný pan Fajst, figurka kozí Kuncky - sna ve všech místech takové nebo velmi podobné postavy a postavičky existují... to všechno jsme zažili... je to tak prosté... To je základní pocit z geniáního Poláčkova vyprávění a já tuhle knížku přiřazuji k Babičce Boženy Němcové a k povídkám Oty Pavla... protože byly také psány jejich autory v těžkém životním období... Kdysi mi recitátor Mirek Kovařík řekl, že k tomu, aby člověk napsal opravdu dobré dílo, musí být aspoň trochu nešťastný... Dodnes doufám, že to nemusí být nutné, ale u Poláčka, Němcové a Pavla to platí... byla to myslím jejich autoterapie a jsem jim za ni vděčný...

2 11.08.2012

K téhle knížcečce jsem se dostal díky přednášce paní Yvonne Fričové o iniciativě "Checomacoco"... Nu a přečetl jsem ji docela s chutí - přestože se asi k omlazování pomocí kaktusů nedostanu - nebudu mít odvahu se vypravit za Indiány, kteří to tam kdesi v Jižní Americe ještě ovládají... Ale v každém případě bych to omlazení potřeboval... ovšemže s narkotiky si nemíním nic začínat. Jen obdivuji Fričovu odvahu... a znovu a znovu jeho schopnost psát poutavě i o vcelku odborných záležitostech...

4 11.08.2012

V téhle knížce, kteréžto mám doma dvě vydání - tohle, z Karavany a potom ještě vázané, momentálně ji nemám při ruce... Moc dobře se mi četla - a jestli jsem jí dal jen čtyři hvězdičky, pak proto, že těch pět hvězdiček jsem si schovávala na absolutně špičkové knížky... nu a teď si uvěomuji, že tahle opro mě takovou byla... A hlavně - začal jsem právě díky tomuto vázanému vydání s několika barevnými ilustracemi zbožňovat pana malíře Zdeňka Buriana.

11.08.2012

Kniha mého pozdního dětství. Na rozdíl od knížek Karla Maye jsem ji četl pomaleji, ale dodnes si z ní pamatuji pár důležitých momentů, k nimž se vracím. Mám ale doma jiné vydání, takže snad někdy je sem doplním. Škoda, že není tolik času, rád bych se k téhle knížce ještě někdy vrátil...

11.08.2012

Mám z té knížky už pár měsíců radost, ale je to náročné čtení - rád bych se totiž smál jako u "pana Kaplana", ale tady je to trochu vážnější, i když moc zajímavé... ovšem čtu to jako slovník... občas, podle chuti (ta jediná je tady mou potřebou...).

2 11.08.2012

To je překladatelské dílo prvního řádu! Originál neznám (neumím tak dobře anglicky, abych to mohl přelouskat...), ale překlad je tak skvělý, že knížku musím číst opatrně, abych si nepřivodil úraz na bránici... nemohu se tomu smíchu ubránit... a navíc, je to tak chytře přeložené, že až nechápu, jak to mistr Antonín Přidal dokázal!!!

5 11.08.2012

Pro mě nestárnoucí, skvělá knížka. Kdykoliv ji někde vidím, je mi líto, že už ji mám, že si ji nemohu koupit... ale jistěže mohu, jenže už bych ty Žáky neměl kam dávat... a je tolik jiných krásných knih... Určitě pět hvězdiček!!!

2 11.08.2012

Pozoruhodná kniha pozoruhodného autora, který byl léta neprávem pozapomenut. Knihu lze číst jako memoáry, jako naučnou literaturu - ale taky jako dobrodružnou četbu. To vše, jako ostatně většinou, tento autor umí.

2 09.08.2012