Elapheg komentáře u knih

Wilbura znám jako spisovatele, který píše krásné romány o Africe. Byl jsem tedy zvědavý, jak se osvědčí jako spisovatel, který svůj román zasadil do prostředí mezinárodního terorismu, protiteroristického komanda a hlavně do tajných služeb. Ústředními postavami románu jsou Kingston Parker, velící protiteroristické skupiny, Peter Stride, generál a velitel protiteroristické jendotky Atlas, jeho dcera Melissa Jane, přítelkyně Magda Altmannová a hlavní terorista Kalif, který je velkou neznámou světových výzvědných služeb. Tento román hodnotím velice kladně a Wilbur opět dokázal, že umí rovněž rozvíjet dějovou línii právě v oblasti výzvědných služeb a terorismu. Vše se hlavně točí kolem světového teroristy, který si nechává říkat Kalif, ovšem kterého nikdo nezná, dokonce ani tajné služby ne. Wilbur velice umně provází čtenáře tímto napínavám prostředím a zápletky vymýšlí tak precizně, že si čtenář v polovině románu myslí, že již ví, kdo je vlastně Kalif. Sám za sebe mohu říci, že jsem Wilburovu návnadu spolknul a myslel jsem si, že postava Kalifa je již od druhé poloviny knihy známa a zbývá jen dočíst, kdo a jak ho Kalifa odstraní. Opak je pravdou, nastávají další zvraty a čtenáři jsou předkládány další možnosti, kdo by mohl Kalifem být. Velmi oceňuji, že Wilburovy zápletky v knize jsou maximálně inteligentní, takže jako čtenář předpokládám, že se Wilbur oblastí tajných služeb a terorismu musel věnovat, aby vymyslel tak inteligentní zápletku. :-) V románu ale nechybí ani prostor pro lásku. Má jen jednu obměnu, protože agenti tajných služeb mohou být i velice dobří herci a lásku předstírat, neví člověk, od koho všeho může člověk čekat nůž do zad. S tou knihou se rozhodně nudit nebudete.

37 28.10.2018

V první části knihy se pohybujeme v časovém údobí 1895-1902. Stejně jako v předchozím díle, se v této první části knihy setkáváme se Zougou Ballantynem, Robyn St. Johnovou a jejím manželem Mungou St. Johnem, Zougovými syny Ralphem a Jordanem a dcerami od Robyn, Cathy, Elizabeth a Viktorií Codringtonovými. Ralph má pak syna Jonathana s manželkou Cathy a jeho kdysi dávný černý přítel Bazo má syna Tungatu Zebiweho s manželkou Tanase. Nechybí zde ani hlavní postava Cecil Rhodes, diamantový magnát. První část knihy je trochu rozvláčná, ale hlavní ustředí děje je věnováno úsilí Matabelského kmene pomstít se bělochům za své padlé druhy v knize Tvrdší než diamant. Z bývalého Ralphova přítele Baza se stává téměř vůdce zbylého Matabelského kmene a především vůdce matabelských Impi. Bazo se svými Impi se připravují na odplatu bělochům za masakr na Matabelcích a za dlouhodobé vykořisťování Afriky, Matabeleandu bělochy - zejména C. Rhodesem a jeho lidmi. Za sebe podotýkám, že se této nenávisti vůči kořistění bílých nelze divit. Ovšem jako čtenář jsem si přál, aby Ballantyneovi i přes některé špatné skutky, nemuseli na pomstu doplatit. Platit zde v knize budou obě strany. Druhá část knihy je skoková, Wilbur nás zde posouvá v časovém horizontu o 80 let napřed, kde hlavními postavami jsou Craig Mellow, Roland Ballantyne a jeho přítelkyně Janine a především Tungata Zebiwe ( Samson Kumalo ), potomek Baza a Tanase, který poté jako soudruh v hnutí ZIPRA pokračuje v moderním boji proti bílým kapitalistům. Přesto, že se Craig s Tungatou dokonce osobně zná, zaplatí jak Craig, tak i Janine a to velmi bolestivě při setkání s nástrahami jednotky ZIPRA v bitvě. Tungata se na konci knihy nakonec stává ministrem Zimbabwe. Konec knihy je pro Craiga a Janine otevřený pro pokračování ve čtvrtém díle Leopard loví v temnotách, ale i přes utržené šrámy, které Craig a Janine utrpěli, začíná láska na konci knihy postupně vítězit nad prožitou bolestí. Druhý díl knihy je více napínavý, stále se zde něco děje. Za sebe hodnotím knihu plným počtem hvězd. Jen mě mrzí, že v roce 2015, kdy jsem ještě neznal DK, jsem přečetl poslední díl ságy Ballantyneů Leopard loví v temnotách jako první, takže pro mne sága rodu Ballantyneů touto knihou asi končí. :-(

33 18.10.2018

Druhý díl ságy rodu Ballantyneů mě bavil a zaujal více než díl první. Opět se zde setkáváme s hlavními postavami z prvního dílu, Zougou Ballantynem a jeho syny Ralphem a Jordanem, Robyn Codringtonovou ( Ballantyneovou ) a jejími čtyřmi dcerami, Mungo St. Johnem a Cecilem Rhodesem majitelem diamantového dolu a králem Lobengulou, vládcem Matabelelandu. Zouga se svou rodinou zainvestoval veškeré své jmění do pozemku v diamantovém dolu v Africe, kde se těží diamanty, aby získal finanční prostředky k dalšímu objevování krás Afriky na severu na Matabelelandu, kdežto jeho sestra Robyn se provdala za Clintona Codringtona a založili spolu misijní křesťanskou stanici v Africe. Je to opět velice zdařilý román, který mě neustále držel v napětí, chvílemi jsem měl chuť přeskočit o pár stránek dopředu, abych se dozvěděl, jak to vše dopadne, ale naštěstí jsem to neudělal. Je to opět kniha plná naděje, snahy lidského úsilí dosáhnout bohatství, kniha, ve které nechybí ani láska, přátelství, ale ani strádání, či neúspěch, chamtivost a úskočnost především bílých lidí, ale i nenávist a válčení mezi jednotlivými africkými kmeny. Jedno, zda vás Wilbur zavádí do diamantového dolu a popisuje těžbu diamantů, či vás zavádí na bitevní pole a popisuje způsoby boje a válečná tažení, nebo se ocitáte na misijní stanici, kde Robyn ošetřuje zraněné, vždy Wilbur popisuje děj detailně a tak umně, že se vám v hlavě líhnou živé obrazy a detailní obrazy děje, co právě čtete a je především znát, že se spisovatel danou problematikou vkaždé oblasti zabýval. Právě pro umění Wilbura popsat obyčejné věci tak tak neobyčejně ho mám tak rád. V této knize ale nekončí vše jen happy endem, což knize přidává jen na reálnosti. Těším se na další díl ságy v knize Andělé pláčí a lituji pouze toho, že jsem před dvěma lety, kdy jsem ještě neznal DK přečetl závěrečný díl leopard loví v temnotách jako první.

33 04.10.2018

První kniha ze ságy rodu Ballantyneů přečtena. :-) Wilbur nám zde předkládá dost důležité téma otroctví. Hlavní postavy dějové linie jsou Robyn a Zouga Ballantyneovi, kteří se snaží v Africe najít svého dávno ztraceného otce misionáře a kteří mají rovněž za úkol zmapovat tažení amerických, portugalských a arabských otrokářů, které již v době 1860 bylo v mezinárodních vodách trestné a pokud na takovéto otrokářské lodě narazily Angličani, "měli" právo takovouto loď s otroky, prohledat, zajmout. Autor zde někdy podrobně líčí, jak krutým způsobem bylo s otroky zacházeno a jsem rád, že popis nezjemňuje. Ca 200 000 živých otroků každý rok do otrokářských zemí + nutno připočíst k tomuto počtu 80 000 otroků každý rok, kteří transport nepřežili. Wilbur zde dobře popisuje, že sice v roce 1860 již otrokaření bylo ze strany Anglie nelegální, ovšem už tehda existovaly právní kličky, kdy otrokářské lodě mohly i přes tento zákaz otroky převážet Anglickým lodím téměř před očima, protože to byl lukrativní obchod ze kterého těžili i angličtí konzulové na Zanzibaru. Anglický kapitán Codrington zná tato úskalí, přesto však považuje za svou povinnost, udělat ze své strany vše pro to, aby tento hnusný obchod překazil, ač mu to jeho nadřízení mohou dát vyžrat a tak nahání a ničí všechny otrokářské lodě. S kapitánem Codringtonem jsem celkem sympatizoval, naopak často nepříjemný byl americký kapitán Mungo St. John, který otroky převážel. Robyn Ballantaneová jako lékařka, ale i odpůrce otroctví se rovněž snaží ze všech sil tento nelidský obchod s bratrem ničit. Ačkoliv je otroctví téma, které mě velmi zajímá, zdá se mi, že Wilbur v této knize nevyužil celý svůj talent, protože mi v knize stále něco chybělo, asi jsem ale jako čtenář ságy rodu Courntenyů byl zvyklý na jiné kafe. V žádném případě se ale nenechte od čtení knihy odradit. Má vynikajicí poselství. A já se ptám, když po staletí trval obchod s otroky, kolik miliónů bylo za tu dobu zotročeno, či zemřelo při transportu v otrokářských lodích za naprosto katastrofálních podmínek. Ptám se rovněž, kde Amerika dnes bere tu drzost, říkat nám Čechům, jak se máme chovat, abychom neporušovali lidská práva nikoho v naší zemi, když sama Amerika, připustila integraci černochů ca v 70. letech 20. století. Nutno podotknout, že trvalo bílým v Americe ještě drahno času, než si na tuto asimilaci zvykli. V této době ( a mnoho desetiletí dřív ) už dávno u nás nikdo na nikoho neukazoval prstem pro jinou barvu pleti, pokud nekradl, nebo pokud pracoval. Druhá věc, která je stále aktuální a která mě zaráží, ale jsem rád, že o tom Wilbur píše, jsou kmenové války v Africe mezi černochy po staletí. Na jednu stranu černoši dokonale spjatí s přírodou, ale s naprostou nenávistí k prakticky každému jinému kmeni. Jsem vemi zvědav na pokračování ságy v knize Tvrdší než diamant.

34 21.09.2018

Touhletou knihou jsem dočetl poslední knihu ze ságy rodu Courtneyů. Kniha Nad propastí se Wilburovi opět povedla. Kniha: Nad propastí se však sousledností řadí za knihu: Kopí osudu ( neboli starší vydání Asagaj ). Stejně jako v knize: Kopí osudu se tu setkávámě s Leonem Courtneym, jeho manželkou Evou Courtneyovou, Masajem Manyorem, s dcerou Leona a Evy, Saffron Courtneyovou, ale hlavně s potomky německého hraběte a průmyslníka Otta von Meerbacha, s Gerhardem a především Konrádem von Meerbach. První polovinu knihy Wilbur věnuje Leonovi a jeho malé dceři Saffron, ze které vyrůstá charizmatická, krásná, šarmantní dáma, která je vynikající ve všech ohledech, ať už se to týká jejího ducha, krásy, studia, sportu, jízdě na koni, střelbě na lovu, či vystupování ve společnosti. Saffron je dívka, které uspěje všude, co si vytyčí za cíl. Rovněž postupně v první polovině knihy Wilbur popisuje vývoj charakterů a osudů Gerharda a Konráda. Oba jsou sice Němci, ale zatímco Konrád je nadšeným členem SS, Gerhard tyto sympatie k nastávající třetí říši nesdílí. Wilbur opět umně vytvořil negativní postavu Konráda von Meerbach do všech podrobností. V druhé části knihy se setkává Saffron s Gerhardem von Meerbach a zamilují se do sebe, ačkoliv se jejich rodiče nenáviděli. V této knize dává Wilbur nahlédnout čtenáři i do zákoutí smyšlení členů SS a Gestapa, Führera, a všech nohsledů, kteří slepě prosazovali tuto ideologii, jsou zde popisovány i antisemitistické postoje, či výhrůžky i německým i jiným občanům, kteří ideologii Hitlera nesdíleli, což by nás mělo varovat!!! Prakticky všechny knihy Wilbur věnoval své manželce a jistě ji i náležitě miluje, protože opět smekám, s jakou grácií a s jakým smyslem pro detail, něhu a vášeň Wilbur dokázal popsat zamilovanost mladého páru Saffron a Gerharda v této obtížné době. Bohužel ač vlastní lásku musí před okolím pečlivě skrývat, nevyhnou se nakonec tomu, že je osud dějin postaví v druhé světové válce každého na opačnou stranu barikády. Tato kniha opět v sobě nese vše, co má. Lásku, vášeň, něhu, přátelství, intrikaření, nenávist, vůli a odhodlání, smyslnost, ale i válečnou vřavu, či špionáž a osudy všech postav jsou postupně rozvíjeny a navzájem velmi propleteny, takže kniha vás udrží neustále v napětí, jak to vše nakonec dopadne. Jedinou výtku bych Wilburovi dal za to, že mi Saffron někdy připadala jako James Bond v ženské podobě, ale i tak je kniha krásná a především realistická a určitě ji doporučuji čtenáři přečíst. Konec knihy je dost otevřený a přiznám se, že jsem čekal i trochu jiné završení. Že bychom se dočkali i dalšího dílu Courtneyů??? Bylo by to prima :-)

33 09.09.2018

Tak tohle byla opět jedním slovem pecka. :-) Troufl bych si říci, že kniha Zlatý lev se kvalitou vyrovná knize Monzun. Opět zde vystupují postavy jako Hal Courtney, jeho nastávající Judith Nazetová, Halovi přívrženci Aboli a Velký Daniel, ale i zapřisáhlý nepřítel Hala, Angus Cochran zvaný Buzzard. Uživatel Reddy 52 má pravdu. Chronologičnost ságy Cournteyů je zde převrácená. Pakliže bychom Zlatého lva četli až po knize Monzun, chybělo by zde ca 20-30 let z děje výše uvedených hlavních postav. Zlatý lev patří údajně až na 14. místo ságy, ale dějem i věkem hlavních postav se řadí před knihu Monzun.
Tedy doporučuji číst následovně:
1) Dravec
2) Zlatý lev
3) Monzun
4) Modrý horizont a po Modrém horizontu již dodržovat souslednost ságy Courtneyů, jak je to uvedeno v databázi.
S knihou Zlatý lev se rozhodně nudit nebudete. Čtenář je zde uveden do 17. století, kde existovalo otroctví, znepřátelené kolonizátorské země Anglie a Holangsko, Portugalsko apod, napadání křesťanské části Etiopie muslimskou zemí. Hal jako Angličan, který pomáhal bránit křesťanskou Etiopii si nadělal nepřátele mezi poraženými muslimy, ale především i mezi Angličanem Cochranem. Zde je děj konečně dotažen do konce z knihy Dravce, kde se jedná konečně o to, zda Hal a jeho milá Judith, uniknou pomstě vlivného muslimského vládce a Cochrana, proti kterým bojovali za záchranu křesťanské Etiopie a kterým způsobili mnohačetné válečné ztráty, především pak Cochranovi, který si nepřeje nic více než krvavou pomstu Halovi a Judith a zároveň chce získat poklad ukrytý na tajném místě po Halově otci Francisovi, kterého Cochran důvěrně znal a zradil. Znovu obdivuji Wilburův spisovatelský talent pro detail, ať už popisuje běžné námořnické práce, či zápasy jednotlivců na život a na smrt, lásku, či intrikaření, kterého je zde dostatek, dokáže vás udržet vždy v napětí. Osudy hlavních postav se zde jako vždy vzájemně prolínají a s přibývajícími stránkámi děj každé z postav nabírá grády. :-) V této knize se setkáváme s novými postavami panem Pettem, který přes svůj přátelský projev skrývá vražedné úmysly a je to mistr intrik a panem Trompem, holandským kapitánem, který se na Hala a jeho loď rovněž chystá. Jak to celé dopadne? Doporučuji přečíst. .-) Za mne plný počet hvězd. :-)

36 28.08.2018

Kopí osudu je opět jedna ze zdařilých knih od Wilbura Smithe. Hlavními postavami jsou zde Leon Courtney a jeho afričtí pomocníci Manyoro a Loikot, Penrod Ballantyne, strýc Leona, hrabě Otto von Meerbach a jeho přítelkyně Eva. Leon se po odchodu z armády stává profesionálmím lovcem a průvodcem bohatých klientů v safari, kteří si to mohou dovolit. Leon je vynikajícím lovcem a průvodcem svých klientů, je ovšem také tajným zpravodajcem svého strýce Penroda, který je vojákem britské armády. Leon má krom safari průvodce získávat důležité informace od bohatých německých klientů pro svého strýce. Právě Otto von Meerbach německý hrabě a průmyslník je jedním z klientů Leona v africkém safari a především on je hlavním cílem zpravodajských služeb, protože Německo se připravuje na první světovou válku. Hrabě Meerbach má krásnou přítelkyni Evu, jejíž krása Leonovi učaruje. Postavy v této knize vylíčil Wilbur opět mistrně a jako vždy jsou osudy postav spolu úzce spojené. Například popis charakteru hraběte Meerbacha je velmi věrohodný. Na jednu stranu velmi inteligentní člověk, který vybudoval průmyslové impérium, na stranu druhou povýšenec a snob, pro kterého jsou ostatní jen odpad. Velká část této knihy je věnována podrobnému popisu lovu africké zvěře a zde opět směkám před uměním autora, jak mistrně dokáže vylíčit i obyčejné detaily, či skutečná nebezbečí, která lov také provází. V této knize je naštěstí i prostor na lásku, ale láska zde mívá i bolestivou tvář, to zejména tehdy, když se důležité zpravodajské informace a udržení důvěry nepřítele musí získávat přes postel. Velmi se mi líbí, že Wilbur dlouho tají skutečnou tvář hlavní hrdinky Evy a rovněž, že kniha nepostrádá inteligentní zápletky znesvářených stran, kde do poslední chvíle člověk vlastně neví, jak to vše dopadne a nutí vás to číst dál a dál. Závěr knihy mě příjemně překvapil, čekal jsem trochu jiné rozuzlení, ale jsem rád, že autor hlavním postavám připravil jiný osud. :-) I u této knihy jsem byl opět vtažen do děje a měl jsem pocit, že prožívám úděly hlavních postav s nimi, ať už se jednalo o precizní líčení lovu, či válečné přípravy, nebo krásně líčenou lásku, či bolest z oběti pro vlast. Za mne pět hvězd. :-)

32 19.08.2018

Kniha Triumf slunce je určitě jednou z dalších perel mistra spisovatele Wilbura Smithe. Rozečetl jsem ji poprvé v roce 2007, ale tenkráte mě kniha nechytla. Udělal jsem tu chybu, že jsem nepočkal na hlavní rozjezd děje, který skutečně začíná po ca 150 stranách. Prosím vydržte, budete odměněni. :-) Nyní jsem ji dočetl celou a je to opravdu velmi povedená kniha. Hlavními postavami jsou zde Rebecca, Amber, Saffron Benbrookovy, Ryder Courtney, Penrod Ballantyne a Osman Atalan a Mahdí, dle Dervišů údajný následovník proroka Alláhova. Wilbur je mistr detailu, umí krásně popisovat láskyplné milování dvojic i nenávist ze strany muslimů vůči křesťanům a všem, kdo nevyznávají Alláha, stejně jako lov slonů Derviši pouhým mečem v divočině, nebezpečná putování pouští, či způsoby obyčejného přežití v holé pustině, intrikaření, souboje mužů na život a na smrt, ale hlavně také válečná tažení Dervišů proti anglickým a egyptským obyvatelům Súdánu, které Dervišové ( fanatičtí vyznavači islámu a džihádu ) nazývají jak jinak, než nevěřícími psy a nejinak s nimi také jednají. Souhlasím zde s uživatelem nero 13, že tuto knihu by si měli přečíst především sluníčkáři, kteří se nám pokouší namluvit, jak přátelští jsou dnešní migranti do Evropy. I v této knize se dočítáme na mnoha příkladech, že se tehdejší a dnešní islám nijak nezměnil, že není vůbec mírumilovnější. Tomu, kdo čte knihu alespoň trochu pozorně, nemůže ujít, že již tehda byl islám stále stejně krutý a fanatický, jak ho známe dnes a především, že islám by měl dle muslimů zavládnout celému světu. Velmi se mi líbí, že bojové stratégie obou válčících stran jsou zde popisovány skutečně jako promyšlené tahy a že se Wilbur touto problematikou zaobíral. Wilbur je sice mistr detailu v každém směru, ale nemusíte se bát žádných dlouhosáhlých brutálních popisů. To u něj naopak oceňuji. Umí vás vašnivě naladit na láskyplnou strunu a hned vás přenese do bitevního pole, ale v ničem se zbytečně nepiplá, ale ani se nemusíte bát, že vše zkratkovitě přelétne. Umí vás udržet v napětí a očekávání. Při čtení této knihy máte pocit, že děj vás nemijí, ale, že jste jeho součástí a kniha vás nutí číst dál, aby jste se dozvěděli, jaké rozuzlení Wilbur nakonec všem hlavním postavám přichystal. Hodnocení? Pět hvězdiček jednoznačně. :-)

34 11.08.2018

Knihu jsem četl již asi dvakrát. Jedná se o zajímavý a inteligentní thriller z lékařského prostředí. Děj knihy se dá tak trochu předpokládat, ale kniha je psána velmi čtivou formou bez zdlouhavých kapitol. Dívka Roberta, která nemá na svých buňkách žádné antigeny je univerzální dárkyní orgánů pro všechny příjemce. O této dívce se dozví také bohatý postarší muž, který marně čeká na transplantaci orgánu a udělá vše pro to, aby od ní kýžený orgán získal. Tento boháč se snaží rafinovaně přesvědčit Robertiny pozůstalé, že Roberta zahynula při nehodě. Naštěstí je tu David, do Roberty zamilovaný lékař, který se dostane na stopu objevu, že Roberta by mohla být stále naživu a začne pomalu rozplétat nitky tohoto spiknutí. Zápletka je opravdu inteligentně vymyšlená a každému se dostane, čeho si zaslouží. :-) Jaký bude konec? Doporučuji knihu si přečíst. :-)

31 28.07.2018

Knihu Robinson Crusoe, volně převyprávěno jsem od svého mládí včetně do mého současného věku četl snad patnáctkrát. Vždy tak jednou za dva roky přijde chuť si ji znovu přečíst a prožít tak již tolikrát prožitá dobrodružství ještě jednou. :-) Kniha mě rovněž velmi oslovuje mravním poselstvím a mezilidskou úctou, která tenkráte byla v sedmnáctém století samozřejmostí. Právě úctu člověka k člověku, k práci, dnešní naše moderní společnost tolik postrádá. Kniha je rovněž o velké Robinsonově duševní katarzi na základě toho, že je odkázán sám na sebe a poznává tak skutečné hodnoty lidského štěstí a stejně tak o naději, že se mu jednou podaří návrat do jeho vlasti, do Anglie. I když je to spíše kniha pro mládež, má v mé knihotéce zaslouženě čestné místo, dokáže mě stále oslovit a je jisté, že jsem ji nečetl naposled. :-)

62 05.07.2018

Wilbur Smith je můj oblíbený spisovatel a mám rád jeho styl psaní. Román Zlatá liška mě chytil hned od samého začátku. Isabella se zaláskuje do Ramóna, který je agentem KGB, což ona samozřejmě netuší a od toho se odvíjí následky pro všechny členy její rodiny. Samozřejmě autor rozvíjí i osudy ostatních hlavních postav na pozadí knihy a jako vždy z toho vzniká dějově napjatá línie. Tato kniha v žádném přípádě nepostrádá akci, naopak je plná zvratů a to jak v osobních životech hrdinů, tak v ekonomické a politické sféře rodiny Courtneyů a celé Jihoafrické republiky. Nechybělo zde nic, ani africká divočina, láska, či nenávist, politikaření, lidské poklesky. Intrik je zde spousta, ale od druhé poloviny mi dokonalost rodiny Courtneyů začínala lézt na nervy. Centaine, Shasa, Sean, Garry, Isabella zde občas podávají až nadlidské výkony, supermani, které nikdo neporazí a běda tomu, kdo si s nimi začne. Wilbur mě v této knize ovšem zklamal, co se vykreslení negativních postav, Ruska a KGB týče. Občas jsem měl pocit, že čtu román, který byl dělán na zákazku, aby KGB a Rusko bylo vykresleno jen z toho negativního hlediska, jak můžeme dnes vidět v médiích. Mnohé situace zde mohly být vykresleny méně agresivně. Sám autor zde většině agentů KGB vštěpuje sílu, chytrost, mazanost, žádný soucit, disciplínu, naprosté ovládání vlastních emocí, protože jen splnění úkolu bez ohledu na následky je důležité ( potud plně chápu a rozumím ) a na druhou stranu stačí, aby se Courtneyovci spolčili za jediným cílem a to ochránit rodinu, čest, zemi a všichni nepřátelé doplatí na setkání s nimi. Wilbura pokládám za mistra spisovatele, ale tady opravdu trochu ujel. Přesto vše ostatní v knize hodnotím kladně čtyřmi hvězdičkami.

32 26.02.2017

Tak tady dávám čtyři hvězdičky. Každopádně i tato kniha nabízí čtenáři mnoho krás z africké divočiny, techniky lovu zvěře v safari, stopování zvěře, ale hlavně lidí vojáků, protože v této knize se také dost valčí a o akci zde není nouze. Situace se často mění a je zde mnoho zvratů. Autor si jako vždy nastudoval problematiku, o které píše, technické aspekty, politické a vojenské rozbroje a tím jen děj nabírá na reálnosti a to kladně hodnotím. I zde je však naštěstí prostor pro opravdová přátelství na život a na smrt a hlavně pro lásku, zejména mezi Seanem a Claudií. Těším se na další pokračování v díle: Zlatá liška a doufám, že se zde se Seanem a Claudií opět setkám. :-)

30 08.02.2017

Velice zdařilé dílo od Wilbura Smithe. Řekl bych, že jedno z jeho nejlepších. Román je zasazen do 20. století a je zde zachycen další vývoj našich hrdinů: Centaine, Šasy a Manfreda, jejich manželek a dětí. Jejich osobní život je silně spjat s majetkem a životem v politice. Autor zde výborně zachytil dva protipóly myšlení. Na jedné straně snaha o dosažení co největší politické kariéry a majetnické sklony ve velmi exponované výši, na straně druhé, bída černých zubožených lidí, jejich snahy svrhnout mocenskou vrstvu bílých, nenávist, stávky, revoluce, touha po pomstě a krvi. Autor dobře nechává na čtenáři, aby si čtenář sám udělal vlastní úsudek o tom, co je už za hranicí přijatelnosti, ať už je to ze strany přilíšného majetkaření, či naopak krvežíznivé nenávisti po odplatě mocným. Každá kapitola knihy má co nabídnout, ať už je to rebélie, politikaření a pikle, láska manželská i milenecká, stárnutí hrdinů a vývoj jejich potomků. Tajemství Šasy a Manfreda, které zná jen Centaine je pečlivě střeženo do poslední vývojové línie celkového děje knihy. Napětí je tu mnoho a i když tu tolik nefiguruje milovaná Afrika, čtenář se s touto knihou nudit rozhodně nebude. Za mě pět hvězdiček.

34 21.11.2016

Výborná kniha. Čekal jsem, že to bude slabší kniha oproti knize Pobřeží v plamenech, ale byl jsem mile překvapen. Naopak v knize Síla meče graduje děj všech hlavních postav z předchozího dílu a čtenář je neustále udržován v napětí, jak se vlastně situace vyvine. Centaine ač by se mohlo zdát, že je finančně neohrozitelná, je rovněž obětí celosvětové krize před druhou světovou válkou a hrozí jí absolutní finanční krach. Dokáže ho vyřešit? Dokáže Centaine opět chytit příležitost v nouzi za vlasy a využít situaci ve svůj prospěch? Odpovědět si musí čtenář této knihy sám :-) Jak Šaza, tak Manfred v této knize vyrůstají v muže, volí si své životní cesty, velice reálně zde Wilbur popisuje skutečnosti spojené s nástupem Hitlera k moci, Hitlerjugend, Olympijské hry v předválečné době v Berlíně i počáteční optimistický předválečný fanatismus každého Němce v knize a jednání s tím spojené. Ale i v této knize je prostor pro lásku a líbí se mi i otevřený konec knihy. Jsem velmi zvědav na pokračování děje v knize Běsnění. Síla meče? Za mě pět hvězdiček.

31 31.10.2016

Příběh o lásce prožívané v údobí první světové války mezi Centaine a mladých Michaelem Courtneym. Plány do budoucnosti o společném životě mezi Centaine a Michaelem zhatí bolestné ztráty na poli první světové války i těch nejbližších z rodinného kruhu. Opět zde můžeme nalézt postavy Seana Courtneye, který v předchozím díle - Ptačí vodopády zemřel. Naštěstí Michael ovšem stačí zanechat v lůně Centaine pokračovatele rodu. Nastávající matka se plaví k Africkému kontinentu, aby dítě porodila v zemi, kde se Michael narodil a vyrůstal. Netuší však, že loď, na které se k Africe plaví ztroskotá a ona bude muset bojovat o přežití své i přežití svého potomka rozličnými způsoby. Naštěstí zde na své pouti potká křovácký pár H´ani a O´wu, kteří jí budou průvodci v rozličných způsobech přežití v africké divočině a kteří jí i budou učiteli ve smyslu chápání skutečných životních hodnot v africké divočině a náhledů na krásy a poklady Afriky. Wilbur zde popisuje mistrovsky způsoby přežití v africké divočině a rozvíjí vztahy mezi Centaine a jejími zachránci v opravdové pouto. Centaine ovšem touží rovněž po shledání s bílými lidmi, což se jí podaří, opět zde nachází lásku, ale musí opět prožít velkou osobní ztrátu. Naštěstí Centaine se nevzdává nejen kvůli sobě a pak i znovu nalezené rodině, ale především chce zajistit důstojný život pro svého potomka a naštěstí se jí to daří. Četl jsem už hodně knih od Wilbura Smithe, ale v této knize najdete lásku i ztráty milovaných, nové naděje a životní objevy, nová shledání i loučení nejen na evropském, ale i na africkém kontinentě spojených opět s popisem krásné divoké Afriky. Láska z pera tohoto autora není žádnou červenou knihovnou a děj knihy upoutá čtenáře od záčátku až do konce knihy, jedno kde se právě nacházíte, všude se něco děje. Velmi také oceňuji, že privilegium přežít není dáno každému oblíbenci v knize z pera autora, čímž příběh nabírá na reálnosti a rovněž na kráse. Za mě pět hvězdiček.

31 11.10.2016

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetl, některé části knihy mě i trochu nudily. Vydržte ale a čtěte do konce, stojí to za to. :-) Všechny postavy jsou zde brilantně vykresleny, ale krom vykreslení charakterů hlavních hrdinů - oblíbenců dávám Wilburovi jedničku za vykreslení padoucha Dirka Courtneye. Takhle nějak si představuji krutého člověka bez svědomí, majícího vysokou inteligenci, kterou používá jen k vlastnímu prospěchu a obohacení. Kniha naštěstí není jen happy end, kde klaďas vždy přežívá a všechno překoná, což ději dodává jen na reálnosti, nicméně to mu právě přidává na kráse. Wilbur zde i mistrovsky popisuje divočinu Afriky a její krásy i nástrahy. Velké plus v této knize má Wilbur opět za mistrovské líčení detailů. Umí Vás jak romanticky naladit, nechybí zde láska, krásně popsat scény z divočiny, tak si čtenáře udrží i detailním popisem všech nástrah, které zde na hlavní hrdiny v knize čekají a kterými si projdete i Vy se všemi postavami. Přeji mnoho příjemných chvil s touto knihou, která si Vaši pozornost jistě právem zaslouží. :-)

32 18.08.2016

Tento druhý díl ságy Seana a Garrycka se mi líbil méně něž díl první, Na život a na smrt, nebo také prvotina pod jiným názvem ( Když loví lev ), ale rozhodně se mi kniha Hromobití jako celkově také líbila. Kniha Hromobití je také dost emotivní a napínavá, člověk prožívá další osudy, radosti i strasti Seana a Garrycka i s jejich rodinami, lásku i nenávist, vzestupy i pády, lidskou slabost i lidskou sílu a líbí se mi, že člověk do poslední stránky neví, jak to vše vlastně dopadne. Jako obvykle je Wilbur Smith mistrem detailu a to jak v popisování při válce Búrů s Angličany, tak hloubkou popisu charakterů jednotlivých postav a zakoutí jejich myslí. Takže Wilbure ani tentokrát jsi mě nezklamal a těším se na další díl Ptačí vodopády. :-) Doporučuji ostatním si knihu Hromobití přečíst. :-)

29 14.06.2016

Čas strávený četbou této knihy není ztracený. Kniha by opravdu mohla být rozdělena na dva díly. Některé dějové části Wilbur trochu rychle přefrčí. Jsem zvyklý z jiných jeho knih, že děj dopodrobna rozebírá a mnohdy z pohledu mnoha postav najednou. Ale i tato kniha je jednou z perel autora. Děj této knihy rovněž neztrácí na napínavosti oproti jiným knihám ( např. Dravec, Monzun, Modrý horizont ) a je velmi poutavý. Některé z hlavních postav této knihy nás průběhem této knihy také opustí, trochu smutně, ale tak to už v životě bývá a i tímto si kniha získává na kráse. Těším se na další pokračování a sice díl Hromobití. Všem vřele doporučuji si tuto knihu přečíst.

33 30.05.2016

Opravdu krásná kniha s krásnými fotografiemi a obrazy, odbornými komentáři, která se věnuje přírodě jako celku. Vše je systematicky řazeno. Opravdu doporučuji.

29 04.05.2016

Knihu jsem četl v roce 1996 a Libor Minářík zde udával mnohé dobré rady, jak s amatérskou kulturistikou a nárůstem svalové hmoty začít. Je to jinak jeho pěkná životní biografie, stejně jako je v knize popis mnoha kulturistů, se kterými se osobně na své životní cestě setkal. Je psaná čtivě. Kladně hodnotím.

28 04.05.2016