Eicherik komentáře u knih
Kniha působí dosti zastarale. Není divu, originál vyšel už v roce 1979. Nicméně obsahuje mnoho pěkného obrazového materiálu, kreseb a fotografií. Pro lidi, kteří se zajímají o sekty a kulty může být zajímavá. Na poměrně malé ploše samozřejmě najdete jen některé sekty a pouze s nejzákladnějším popisem.
Nejsem zrovna příznivec žánru fantasy, ale Howardova Conana můžu.
Tahle knížka má mimořádně pěkný obal, ale povídky, což je samozřejmě to důležitější, jsou bohůmžel slabší.
Když u nás v roce 1993 kniha vyšla stála 495,- Kč, což na tu dobu byla za knihu poměrně velká částka. Knihkupec mi ji tehdy podával se značnou nedůvěrou a já mu ukazoval bankovku v hodnotě 500,- Kč s tím, že si ji určitě koupím, jenom si ji chci zběžně prolistovat.
V devadesátých letech u nás proběhl boom s okultní literaturou a takováto kniha byla pro nás, kteří jsme se tehdy okultismem zaobírali doslova oázou v poušti.
Dnes na mě některé fragmenty v knize působí zastarale a překonaně. Připomínám, že se zmiňuji o starším vydání z roku 1993.
Naprosto zapomenutý román o jednom z nejzajímavějších období našeho území. Kniha se dobře čte a je vhodná pro všechny, kteří se zajímají o dobu starověku v Evropě. Marobud a jeho říše se stali budoucí hrozbou pro sebevědomí Řím.
Čtvrtý díl série hodnotím o jeden pentagram níže, nežli předchozí knihy. Stieg Larsson byl nepochybně lepší. Hlavní postavy z předchozích dílů jsou zde výrazně matnější. Nejsem příznivcem nastavovaných kaší, ale kniha je i tak dostatečně čtivá. Na netu se psalo i o vhodnosti pokračování série Milénium jiným autorem. Já Davida Lagercrantze za tento krok neodsuzuji. Pokud vyjde i další díl Milénia a dostane se mi do ruky, tak si jej s chutí přečtu.
Kniha je ještě zajímavější pro nás, pro které je Náchod rodným městem.
To je snad jediná kniha, kterou jsem kdy vyhodil do popelnice.
Důvodem, proč jsem po této knize sáhl byl Sámo - vůdce slovanských kmenů.
Chápu, že se jedná o knihu pro děti a mládež, ale na můj vkus působí tato knížka místy velmi nevěrohodně.
Detektivka okořeněná vojenskou hláskou umístěnou v hradní zřícenině. Jen ten plamenomet bych nahradil detektorem kovů.
Jsem rád, že se mi podařilo sehnat všech 11 dílů.
Kuriozitou je, že se Eduard Štorch ve své době mylně domníval, že Markomané a jejich král Marobud byli Slované.
Nejvíce se mi z tohoto souboru líbily povídky Rappacciniho dcera a Příšerný ženich.
Zatím nejlepší příběh z této desetidílné série. Těším se na další díl.
Nejlepší povídka z této sbírky je pro mě Po stopách sněžného muže. Tato povídka byla pro mě i důvodem, proč jsem po této knize sáhl.
Nejvíc se mi líbilo prvních 100 stran, které se věnovaly pohanským časům.