Edgar komentáře u knih

Satanská bible, musel jsem tě přečíst, protože to byla skoro povinnost. Aspoň pro člověka který poslouchal Root a Törr. Aby zjistil co to ten satanismus je, nebo by měl být. Takže jsem od své temné kamarádky sehnal výtisk tohoto skvostu. Udělal jsem si večer čas a ponořil se do čtení.
Čekal jsem, že se hned ponořím do dějin satanismu a čarodějnic. Taky jsem čekal spousty temného čtení o vnitřních démonech a nechutných částech lidské duše. Které je možno porazit pomocí pána pekel. Jenže to tak nebylo. Nezjistil jsem nic zajímavého, krom pár maličkostí, které se vztahovali k mládí a životu LaVeye. Chápu, že v sedmdesátých letech to mohlo být kontroverzní, ale dnes už ne.

2 12.08.2020

Farma zvířat je legenda. Jako první jsem pochopitelně viděl kreslený film a pak hranou verzi. Aby byl kruh uzavřen, tak jako puboš jsem poslouchal album Animals od Pink Floyd. Takže jsem když jsem četl knihu, byl jsem už dostatečně seznámen s dějem.
Kniha se mi četla sama. Přečetl jsem jí za velmi krátký čas. A musím uznat, že to stálo za to. Nejvíc mě bavila ta úprava dějin nebo nedávných událostí, které se na farmě děli. Hlavně to jak zvířata odevzdaně se vším souhlasila. A bylo jim, hlavně ovcím, jedno že pravda je jiná. S tím, pak souvisela i dodatečná úprava přikázání. Ke konci ze sedmi přikázání nezbylo nic, za to vzniklo jen jedno. Nejvíc mě bavil kůň Boxer, hlavně jeho životní krédo. O to těžší bylo smířit se s jeho koncem.

11 12.08.2020

Kniha se odehrává v pomalém tempu a nikam nespěchá, což může mnohé odradit. Když se jednou člověk pořádně začte, tak ho to už nepustí, a musí se dočíst do konce. Hlavně ke konci kniha dostane rychlý spád. Francis Urquhart je sice záporná postava, ale přesto je těžké mu nefandit. Francis jde během své cesty nahoru doslova přes mrtvoly. Neštítí se ničeho a nikoho se nebojí. Během jeho cesty se člověk dozví hodně o fungování anglického parlamentu. Nevím proč, ale knižní záporák se mi zdál víc hrozivý, než jeho americký seriálový ekvivalent.

1 26.07.2020

Sedím takhle u Jacka s colou. Najednou příjde ten borec. Cowboyskej kloubouk, dlouhý černý vlasy, už trošku řidší, vousy má jako Franz Josef, sedá naproti mně a vypráví mi svůj příběh. Povídá o svém mládí v anglii, o tom kde vyrůstal, a jak proháněl ženský. Pak to příjde, začne mluvit o muzice a kapelách v anglii. To není možný, říkam si, on viděl Beatles když začínali. Pak mi popisuje svoje zážitky s první kapelou, nedokážu uvěřit tomu, kolik drog musel člověk v šedesátkách vydržet. Musím si dát Jacka s Colou abych uvěřil. Jeho první vystoupení s kapelou, která Ho proslavila je taky na panáka. A tak sedím s ním a popíjím. Trávíme spulu volný čas, během kterého mi vypráví svůj život v Mötorhead. Po čase se stane můj věrný společník, který mi vykládá o časech plných alkoholu, drog sexu a Rock N Rollu.

6 22.07.2020

U prvního dílu mi některé ty legendy chyběly. Takže logicky musel být i druhý díl, který je stejně dobrý jako první. Snad jen se člověk víc a víc udivuje nad tím, kolik těch legend bylo převzato od ostatních států. Hlavně u těch které znám od starších kamarádů, kteří vyrůstali před revolucí. Už se teším na třetí díl. Jen tak mimochodem. Nejedná se o velkou literaturu ale odpočinek, takže to nemusí sednout všem

2 22.07.2020

Jeden čas jsem pořád poslouchal, jak je tahle knížka velké stěžejní dílo, v životě mnoha lidí. Mohl, za to v našich končinách převážně herec Dušek. Tak mi to nedalo. A musel, jsem si to taky přečíst.
Jenže, to nebylo tak jednoduché. Jednak mi to ztěžovali ostatní, kteří to už četli, hlavně tím, že se dělili o stěžejní myšlenky knihy. Takže jsem tušil, jak moc hlubokomyslné dílo don Miguel Ruiz napsal.
Nezbylo mi nic jiného než počkat, zhruba devět let, během kterých zapomenu. Tenhle rok jsem si to konečně přečetl, v rámci čtenářské výzvy. Opravdu mám z toho smíšené pocity. Většinu z nich jsem měl už na začátku. Asi největší problém knihy je, že neříká nic převratného. Opravdu jsem nad tím přemýšlel a moc zajímavých myšlenek tam není. Což je u duchovní, nebo chcete-li, filozofické publikace dost podstatná chyba.
Dvě hvězdičky jsem dal jen kvůli tomu, že se autor moc nerozepisoval a nezpůsobil, tak ze čtení opravdovou fyzickou bolest. Kdybych to četl před deseti lety, dal bych pět z pěti.

2 20.06.2020

Kniha která vám odpoví na otázku. Opravdu všichni měli Hitlera tak rádi? Opravdu ne. Spousta lidí se poušela Hitlera zbavit už před válkou. Publikace ukazuje, že nebyla jen nejslavnější Valkýra. Pro mě určitě byl největší přínos v kapitolách o dvojitých agentech a špijonech. Ty jsem opravdu neznal.

18.05.2020

Rozhodně se jedná o zajímavou knihu, která čtenáře, pokud se zajímá o dané téma, pohltí. Autorovo popisování historie holocaustu je stručné a přitom tak obsáhlé. Nevynechává ani jeden důležitý detail. Pro člověka, který se v problematice teprve začíná orientovat, tam bude spousta důležitých faktů. Pro mě byl asi nejdůležitější Eichmann. Popis jeho osobnosti a obhajoby, byl opravdu fascinující. Rozhodně to stojí za přečtení, ale pozor není to moc veselé čtení.

18.05.2020

Přečetl jsem to hlavně kvůli seriálu, který mě hodně bavil. Od knihy jsem toho moc neočekával, přece jen, seriál je zasazen do nové doby. Jenže se stalo něco co bych neočekával, ta kniha mě úplně pohltila. Četl jsem jí v práci, na zastávce, v buse a dokonce i v hospodě, tam jsem jí dočetl. Tu část s mormony můžu číst pořád. Byl jsem jednoznačně spokojen. Vřele doporučuji všem, fanouškům seriálu.

3 18.05.2020

Už ani nevím, kolikrát jsem už četl Do posledního okamžiku. A pořád mi to příjde jako dobrá kniha, která má určitý vhled do vůdcova života. A dává tak obraz toho, jaký byl vůdce mimo kamery a masová vystoupení. Převážně v kruhu svých poddaných. Dalo by se vytknout, že popisy dní mohli být lepší. Ale jak sama autorka píše dny byly monotóní. Osobně se divím, že byla schopna dát dohromady, aspoň něco z dnů na Beghofu. Ty dny tam museli být ubíjející. Pak příjde stěhování do Vlčího doupěte a tam slavný atentát. Ke kterému autorka nemá moc co říct, pochopitelně, protože tam nebyla. Nejzajímavější jsou fáze pod Říšským kancléřstvím. Tam už opravdu člověk cítí stisněnost bunkru a hlavně smrt. Hlavní je Hitler, je úplně mimo upíná se k neexistující naději, a je schopen ještě kopat kolem sebe, když je zrazen. Knihu by si měl přečíst každý, kdo se zajímá o druhou švětovou válku. Poprvé jsem to četl jako kluk, který se zajímá o Hitlera jako historickou osobnost. Dost mi to pomohlo pochopit, proč se choval, tak jak se choval.

4 18.05.2020

Už pár let mám slabost pro tohoto austrana a jeho muziku, která je podle mě hodně originální, hlavně co se týče textu. O tom že napsal knihy jsem věděl, ale bál jsem je přečíst, hlavně Oslici. První pokus si jí přečíst nedopadl dobře. Nakonec to trvalo skoro deset let, než jsem se odhodlal a koupil si Oslici. Nutno říct, že jsem nebyl zklamanej. Nick a jeho barvité popisy mě dostávali na každé stránce. Jasně není to čtení pro každého, o tom není pochyb. Když jsem to snažil přečíst poprvé, tak jsem se nedostal přes dvacet stránek. Pak po létech jsem hltal jednu stránku za druhou a nakonci litoval, že to není pořádná bichle. A taky jsem litoval, že neumím dost dobře anglicky, abych si to mohl přečíst v originále.

6 18.05.2020

Jsou knihy, které se nečtou nebo se nečtou vážně. To znamená, že vím co budu číst a podle toho k tomu přistupuji. Podobných knih jsem pár přečetl, ale jen jedna mi stojí za hodnocení, a to je tato. Hlavní důvod je, že jsem měl celou dobu pocit, že autor tomu i věří. Což je hodně děsivé. Neberu lidem jejich ezo cítění, nakonec spousta lidí má imaginární kamaráda, který vše řídí. Spíš mi vadilo, že to byl mišmaš bludů. A ani ne polopravd. Všechno působí dojmem, že si něco vycucal z prstu. Dost vostrá je pasáž o žárovkáv a elektřině. Naštěstí je to typ knihy, kterou si nebudete pamatovat a když tak jen mlhavě. A kdybych mohl doporučit, tak ruce pryč od této knihy. Hvězdičku jsem dal za odvahu, něco takového vydat.

6 18.05.2020

Občas se stane, že od knihy moc očekávám. Většinou to je kvůli pozitivním recenzím, nebo kvůli tomu, že knihu napíše zajímavej autor. Většinou mám pocit, že to bude to pravé. Stává se často, že to tak i je. Bohužel to tak není u této knihy. Autorka je určitě ta správná osoba, která by měla psát podobné knihy, jenže něco tam nefunguje. Možná jsou to jen moje přehnané očekávání, nebo moc velká znalost tématu. Sám nevím. I když to nebylo takové, jak bych očekával. Můžu přečtení knihy jen doporučit. Zcela určitě to bude, pro některé, zajímavý pohled do nedaleké historie.

2 08.05.2020

Jsou úseky dějin, o kterých člověk ví, že nebyly zrovna světlé. Tahle kniha pojednává o jednom z nich. Tohle americké období jsem částečně znal a nedělal si o něm iluze. Bylo mi jasné, že jih ameriky nebylo ideální místo pro afroameričany, ostatně sever na tom nebyl o moc líp. Ale tohle mě ale hodně dostalo. Rozhodně doporučuji ke čtení.

25.04.2020

Musím říct, že mě to dost bavilo. Hlavně když jsem si uvědomil, že spoustu těch příběhů znám. Když jsem byl mladší, tak jsem věřil, že část z nich je pravda. Takže čtení knížky bylo, jako bych se vracel zpět do puberty, kdy jsem je slýchal.

3 17.04.2020

Není to špatné čtení, hlavně pro člověka, který jen ví, že Gustav Husák byl prezident. Jenže pro lidi, kteří znají život Gustava Husáka tam moc nového není.

1 17.03.2020