Černá sanitka a jiné děsivé příběhy
Petr Janeček

Černá sanitka série
< 1. díl >
povídky, příběhy, dobrodružství Bojíte se o své ratolesti, protože v okolí vašeho bydliště byla spatřena černá sanitka, jejíž posádka unáší malé děti, aby je rozřezala a rozprodala na orgány? Dřív než se v kině, nebo tramvaji posadíte, zkontrolujete sedačku, zda v ní nejsou zabodané injekční stříkačky nakažené AIDS? Ani za nic byste si nedali kebab v tom stánku na rohu, protože do něj přidávají sperma? Stali jste se obětí fámy, nebo je vaše opatrnost oprávněná? Folklor není pouze záležitostí minulosti, ale v podobě současných pověstí ...... celý text
Přidat komentář


Docela zklamání. Některé fámy byly zajímavé, ale ty doplňující texty mě občas hrozně nudily. Do dalších dílů už asi nepůjdu.


Něco lepší Něco horší některé příběhy určitě budete znát z vyprávění od kamaradu od známých a tak dál.


Zajímavá kniha příběhů.
Některé jsou všeobecně známé, o jiných jsem neměla ani ponětí. Bylo to zajímavé čtení.


(audiokniha) Docela mě to zklamalo. Většinu příběhů jsem neznal. Co ale nechápu, je, proč se mezi lidmi takové báchorky dál šíří. I když některé mohou mít možná reálný základ, který je už teď notně zpitvořený, tak nynější verze jsou tak nereálné, až se divím, že jim ještě někdo věří a šíří je dál.

Tak tohle bylo zklamání. Čekala jsem urban legends zpracované do příběhu. Mimochodem na tu fámu o černé sanitce si pamatuji. Ačkoli byla tato fáma dementována, když jsem se den poté vracela potmě od kamarádky a zahlédla na parkovišti podobné tmavé vozidlo, letěla jsem domů jak Zátopek.


Pro čtenáře, který se zaobírá tématikou legend, asi užitečné. Pro čtenáře hledajícího zážitek z četby - střela do prázdna... Nicméně dávám aspoň dvě hvězdy za zjištění, že většina historek, co se u nás vypráví, nejsou původem odsud, ale zná je širý svět.


Kniha mě moc nezaujala, nebyla děsivá ani aspoň vtipná. Skládala se z kratičkých městských legend a dlouuuuhého výkladu, jak táto legenda vlastně vznikla. Nic pro mě.


„... Tak například současná verze této pověsti z Jihoafrické republiky hovoří o ženě, která přes varování přátel jednoho večera nastoupí do třetí vlakové třídy. Ve vagonu, kde jsou podél stěn naproti sobě jen dvě řady sedadel, sedí trojice mladých dobře oblečených černochů a starý špinavý černoch čtoucí umolousané noviny. Žena si instinktivně sedne k solidní trojici černochů, která vyhlíží neškodně, pouze prostřednímu z nich se podivně kýve hlava, jako by byl opilý. Špinavý černoch ale na dívku pořád zírá, což ji znervózňuje, a nakonec si k ní přisedne a zeptá se jí, zda už četla dnešní noviny. Žena si noviny neochotně vezme a uprostřed najde lísteček s nápisem: Vystupte na příští stanici. Ten muž uprostřed je mrtvý.“
Audiokniha zahrnuje asi jen 15 % obsahu téhle poměrně tlusté sbírky, a zdaleka to není výběr toho nejzajímavějšího. Tudíž se vyplatí neposlouchat, nýbrž přečíst. :)
Samotné příběhy se těžko hodnotí. Některé byly příjemně děsivé (Dívka v metru), humorné (Příhoda s párkem, Pankáč a revizor II) nebo důmyslné (Lístky do divadla). Jiné, byť tradované jako „k zasmání“, ve mně vyvolávaly spíš zhnusení a/nebo soucit (Pejsek v metru). Občas mě zarážely absurdity (vrahové zanechávají vzkazy pro ty, kdo se málem stali jejich obětí), jako celek mě ale pověsti bavily.
Co lze naopak hodnotit snadno a právem, je etnografický komentář, tvořící většinu textu. Místy byl užitečný nebo dokonce zajímavý. Například když u příběhu o „Tajemné stopařce“ poukázal na stáří této pověsti, kterou lze sledovat do 19. století, ba dokonce až k Novému zákonu. Nevýslovně mě fascinuje představa, že její syžet je minimálně starověký, byť se v něm mění dopravní prostředky (kůň → auto)!
A nad komentářem k povídačce o škvorech v uchu a hadech v břiše jsem si vzpomněla, že tuhle historku vlastně znám už z exempel Caesaria z Heisterbachu, tj. z přelomu 12.-13. století. Nakonec mi tedy došlo, že řada útvarů staré literatury, s nimiž pracuji jako s (fabulujícím) pramenem, vlastně náleží k žánru tehdejších městských pověstí. Hádám, že mi knížka do budoucna pomohla s interpretací některých textů, a toho si cením.
Takže proč jen tři hvězdy? Po většinu času mě komentář hrozně vytáčel. Přejdu jeho otravnou, přihlouplou politickou korektnost, která vidí sexismus s rasismus naprosto ve všem, a mizernou jazykovou úroveň (fůra pleonasmů). Ale neprominu, že většina autorova textu se skládá z konstatování samozřejmého nebo z parafrází sebe sama / příběhů uvedených na začátku dané kapitoly. Občas chápu, proč se tolik lidí vysmívá humanitním oborům. Folkloristika v autorově podání vzbouzí zdání, že v ní jde pouze o sdělování banalit hantýrkou, v níž se jen místo „vzpomínka“ říká „memorát“.


Různě sesbírané městské legendy, kde každý z nás z tohoto výčtu alespoň jednu slyšel, nebo ji dokonce sám vyprávěl jako pravdivou a tak napomohl k jejímu šíření. Ač je většina historek smyšlená a fiktivní, tak na každém šprochu pravdy trochu.( Ten pocit, když historku prožijte na vlastní kůži a ne z doslechu ). Byl to zajímavý pohled do vytváření folkloru a myšlení lidí.U některých historek jsem se i upřímně zasmál. Sám bych na pár memorátů přišel - ty se ovšem skutečně stali.


Poslouchal jsem jakou audioknihu. Tak trochu jsem doufal v komické, lehce děsivé příběhy. Ony to jsou spíš nechuťárny, někdy lehce komické. Ale měl jsem převážně pocit, že se jedná o nějakou až vědeckou práci o současném folkloru. Spíše odborné, než zábavné čtivo i když mnohdy s prvky lehkého humoru.
Bohužel jako obvykle jsem nečetl anotaci a očekával jsem něco dost jiného. Minimálně u příštího dílu už vím co mám čekat.


První díl byl skvělý a povedený. Hltal jsem všechny urban legendy. Další díly byly už jen nastavovaná kaše.
Autorovy další knížky
2006 | ![]() |
2007 | ![]() |
2015 | ![]() |
2008 | ![]() |
2009 | ![]() |
Ač jsem vyslechla audio, i tak veliké zklamání. Na způsob jedna paní povídala! Opakující se fámy z Evropy ,Ameriky i Asie.
Čekala jsem mrazivé povídky hororového typu. Bohužel.