dusty komentáře u knih
Také jsem od téhle knihy čekal víc. Je to sice zdařilý popis psychologickopsychiatrických a lékařských jevů, ale je z toho cítit snaha povýšit psychologii mezi exaktní vědy, což z podstaty věci není a ani být nemůže. Spoustu z popsaných věcí si přemýšlivý čtenář domyslí sám, stačila by útlejší brožurka. V pasážích dostávajících se na hranice filosofie autoři podstrkují svoje názory a i když s většinou souhlasím, ta argumentace je příliš striktní a mylně je používán pojem "důkaz", neboť tvrzení rozhodně důkazem není.
Krásná přemýšlivá knížka plná postřehů ze všedního života psaná krásným jazykem a s lehkou nadsázkou.
Tak jsem "na konci" téhle zatím pětidílné ságy a dostal jsem se do skupiny nedočkavě čekajících na další pokračování. Musím před autorem smeknout, dokázal udržet mou pozornost a neustále povzbouzet moji zvědavost i přes velkou rozsáhlost a navíc nenaplnil mé obavy, že magično získá příliš významnou roli.
Už jsem okomentoval všechny předchozí díly a musím autorovi opět vyseknout poklonu. Udržet napínavé vyprávění po tolika stranách textu je obdivuhodné. Rozhodně celou ságu dočtu.
Tak jsem se dosápal na konec. Je to stále zajímavé čtení, ale začíná to být zdlouhavé. Autor však dostal mou zvědavost a tak budu číst dál. Nic nemůže být bez konce. :)
Přiznám se, že už jsem ztratil ponětí o tom, v jakém dílu se udála nějaká konkrétní událost, ale přesto mě ten příběh nepřestl bavit a těším se na další pokračování.
Jedna z knížek, která mě uchvátila, když jsem začínal se čtením. S horory to opravdu nemá mnoho společného, ale u Anděla pitvornosti se zasměju dodnes.
Sága pokračuje a je stále stejně dobrá. Chvilku jsem to po zavraždění Robba chtěl zabalit, ale už jsem opět začten a těším se na Hostinu pro vrány.
Stále žasnu nad tím, jak autor dokáže udržet napínavý děj a stále stejně se bojím, že do děje vstoupí příliš mnoho čar a kouzel.
Sága pokračuje. Jen se stále ne a ne objevit hlavní hrdina. Mám obavy, že nebudežádný. :)
Příběh ledu a ohně pokračuje a pokračuje stále stejně dobře. Jen se nějak nemůžu smířit s tím, že příběh pstrádá výrazného hrdinu.
Asi to není úplně knížka pro mě. V podstatě jsem úplně nepochopil, proč ji Steinbeck napsal. Místy je to sice čtivé, některé postavy dobře vykreslené, ale kromě mezildských vztahů a popisu krajinu v té knížce nic moc není.
Jeden z nejlepších Tolkienových textů, čtivé, půvabné, překvapivé.
Výborná a pro fyzika i čtivá učebnice moderní fyziky. Spoustu věcí jsem pochopil díky Arthutovi Beiserovi.
Celkem obstojné čtení pro děti, dobrá cesta, jak začít s fantasy.
Tuhle knížku mi kdysi věnovala jedna "inteligentní" přítelkyně v hlubokém omylu, že se jedná o knihu o číslech a matematice. Je to taková "pěkná" snůška obskurních poznatků.
Coelho nepise jen "filosoficke" kniky. Precti si "11 minut" nebo "Veronika se rozhodla zemrit" popř. "Dabel a slecna Chantal" . Uplne ho odepsat by byla skoda.
Přehledná encyklopedie v jednoduchých heslech. Pro rychlé seznámení s pojmy celkem ujede.
Musím uznat, že jsem se v tomhle autorovi fakt spletl. V Eldestovi ukázal, že umí vést více dějových linií, že se až na výjimky dokáže vyhnout černobílým postavám, prostě s tím psaním roste. Už se těším na další díl.
Zase jednou mě překvapila knížka, kterou jsem otevřel napůl z nouze napůl ze zvědavosti. Původně mě odrazovalo právě to, že ji napsal patnáctiletý kluk. Ale pak se začali dít ty správné divy. Nejdřív jsem zjistil, že je Paolini Tolkienem jen okouzlen a příběh i místopis je jeho vlastní, pak se po několika stránkách vytratili i nedořečené věty (možná to je překladem) a příběh začal plynout. Po dvou dnech mám dočteno a už se brouzdám Eldestem. Klobouk dolů pane Paolini.