drakamena
komentáře u knih
Maigret na dovolené
Georges Simenon
Moje první kniha o Maigretovi. A musím říct, že mě zaujala. Sice trochu pomalý rozjezd, ale případ byl zajímavý. Hlavně se mi líbilo, že se jednalo o detektivku "ze staré školy", o "intelektuální cvičení" a o skládání střípků dohromady, ne o snahu šokovat čtenáře brutalitou činu. Rozhodně mě kniha zaujala natolik, že se poohlédnu po dalších knihách autora.
Co jsem zaslechl, když jsem mluvil sám se sebou
Alan Alda
Sbírka projevů Alana Aldy a jeho komentáře k nim. Na můj vkus trochu moc moralizující, ale to se samozřejmě dalo vzhledem k tématu očekávat. Musím však přiznat, že mi u některých projevů trochu připadalo, že nemají hlavu ani patu, že prostě... drmolí. Ale možná by to bylo jiné, kdybych ho slyšela je přednášet, to je pravda.
Strašná nádhera
Halina Pawlowská
2.5 hvězdičky. Když nejde o sex, jsou epizodky moc hezké. Třeba ta o péči o rodiče. Nebo ta poslední o psech - a její pointa. Bohužel, většina těch příběhů je o sexu. No.
O jeskyních, vějířích a jiných věcech tohoto světa
Xuan Huong Ho
Lechtivé básničky patrně nejslavnější vietnamské básnířky 18. století. Zahrávají si především s metaforami, takže třeba dětem by jejich hlubší význam naštěstí unikl.
Černý mrak v bílém
Josef Kolmaš
Z velké části jednoduchá čtyřverší o lásce. Pěkná lidová poezie z oblasti Tibetu.
Co je nejdůležitější: Rozhovory o hněvu, soucitu a lidském konání
Jeho Svatost Dalajlama XIV. (p)
Přepis velmi zajímavého rozhovoru Noriyukiho Uedy s dalajlamou. Bohužel jsem měla občas trochu pocit, že se Noriyuki Ueda rád poslouchá, a spíše než o vyslechnutí dalajlamových názorů mu jde o potvrzení vlastních úvah a stanovisek.
Saturnin se vrací
Miroslav Macek
Takový hezký průměr. Neurazí, neohromí. Na můj vkus trochu moc uchvácenosti slečnou Barborou. Dala bych přednost více potřeštěným eskapádám a Saturninovým moudrům.
Hraběnka v nesnázích
Stephen Weeks
Zábavná detektivka z Čech z počátku 20. století. Trixie je sice snob, ale humorným způsobem. A případ, který řeší, je skutečně zajímavý a směr, který nabere, nečekaný. Kniha rozhodně pobaví, takové lehké čtení.
Sbohem, vy hříčky větrné
Jean Cocteau
Přiznávám, že většinu básní jsem nepochopila, tudíž se mi ani nelíbily. Připadalo mi, že autor jednoduše vrství na sebe různé obrazy, které spolu nijak nesouvisely, jako by rozstříhal už existující básně na řádky a následně je bez ladu a skladu poskládal zpátky dohromady. Nic pro mě.
Z mého severoitalského deníku
Marta Kučíková
První půlka byla skvělá, popis toho, jak to vypadalo v Itálii během nejhorší koronakrize, nejen fakta, ale i lidi, jejich reakce, emoce, jak si navzájem pomáhali. Druhá půlka... no, autorčina zcela nekritická zamilovanost do bývalého italského premiéra Comteho mě celkem pobavila, v jejích očích to byl druhý Ježíš, už jenom chodit po vodě, třebaže zároveň jí opatření vlády, kterou Comte vedl, připadala někdy hodně pomatená. Dost schizofrenní. Proto hvězdička dolů. Přesto zatím nejlepší autorčino dílko, zahřeje u srdce.
Platnéřství
Petr Brožek
Skvělý úvod do tématiky platnéřství a vývoje zbrojí v Evropě. Navíc výborný zdroj pro překladatele, poněvadž ve většině případů je u českého označení uveden i název německý, anglický, popř. francouzský či italský. Neocenitelný je samozřejmě i detailní popis jednotlivých částí zbroje.
Jak prohrát maraton
Joel Cohen
Sice jsem se přímo nekoulela smíchy, je to ale fajn humorná oddychovka, napsaná s velkou nadsázkou. A ještě se člověk dozví něco o tom, jak může jako úplný lenoch a laik uběhnout maraton.
Arogance: Jak novináři manipulují
Bernard Goldberg
Lepší než Goldbergova předchozí kniha Bias (už necítil takovou potřebu obhajovat se), ačkoli na některých místech mi přišel až zbytečně útočný, neboť jeho daty podložená fakta hovořila za vše. A třebaže kniha vyšla už před 17 lety, a není tedy tak úplně aktuální, jedno platí dnes stejně jako tehdy (a vlastně možná mnohem víc vzhledem k současným událostem): liberálové zapomněli, co znamená být liberály. Kdo "nedrží basu", musí být umlčen, zdiskreditován, pošpiněn, pokud možno i zbaven zaměstnání. Pluralita názorů je sice teoreticky zajištěna ústavou, avšak zcela beztrestně pošlapávána soukromými subjekty, jako jsou nadnárodní společnosti a SocMed.
Mentalista - Rozluštěte tajemství a triky z populárního seriálu
Simon Winthrop
Celkově zklamání. Jako hrubý náčrt toho, co znamená být mentalista, možná. Jako příručka k tomu, jak se stát mentalistou, tedy rozhodně ne. Na můj vkus byla až příliš velká část věnovaná meditaci a pak také hypnóze. Nějak si neumím představit, že bych se na základě této knihy učila hypnotizovat ostatní. Myslím, že by to skončilo tak akorát ránou do ciferníku.
Profesor sněhem zavátý
Dan Rhodes
Odloženo po 100 stránkách. Miluju inteligentní humor, ale na téhle knize nebylo nic humorného. Hlavní hrdina byl prostě hrubián, který se vyžíval v urážení lidí. Nechápejte mě špatně, podobných lidí jsem potkala mraky, hlavně online (křižáci za sociální spravedlnost se tímto způsobem běžně chovají, když s nimi nesouhlasíte, jste nevzdělaný idiot), jelikož se ale snažím podobným lidem vyhýbat jako čert kříži, nevidím důvod o takovém člověku číst celou knihu. Spánembohem.
Hoď to za hlavu...místa je tam dost
Alexandra Reinwarth
Celkem vtipně napsaná kniha o tom, jak autorce nepomohly různé seberealizační a sebenápomocné metody, kurzy, knihy atd., a přesto našla sama sebe. Ve své podstatě doporučení, jak si mám pomoct sama podle toho, co je pro mě důležité. Přiznávám, že v mnoha popisovaných situacích jsem přímo viděla samu sebe. Ocenila jsem, že překlad není tak vulgární jako německý originál.
Slezské písně
Petr Bezruč (p)
Bezručovy básně nejsou krásné. Nejsou dokonce ani hezké. Jsou syrové a temné a depresivní. Přesto jsou jedinečné. A protože sama pocházím ze Slezska a žiju v Ostravě, jsou mi hodně blízké. Hlavně odcizením Slezska Praze - nebo Prahy Slezsku? Jednoduše tím, o jak vzdálené světy se jedná, Praha vs. Ostrava. Taky se mi líbilo, že jsem se tu poprvé dočetla o násilném popolšťování. Vlastenecké básně vždycky zmiňují ve spojení se ztrátou identity našeho národa Němce, ale nikdy ne Poláky. Poláci jsou možná taky Slované jako my, ale nejsme to my, jejich jazyk není náš.
Padlí hrdinové
Dafydd ab Hugh
Hlavními hrdiny příběhu jsou Odo a Quark, kteří společně musí zachránit DS9 před útokem neznámým mimozemšťanů. Kniha je opravdu dobře napsaná a cizí mimozemšťané jsou opravdu nebezpeční, navíc se jedná spíše o akční příběh než o politickou hru, což jsem ocenila. Od začátku je jasné, že musí nastat nějaký reset, takže nejde o to, že k němu dojde, ale jak k němu dojde.
Kočky útočí
Sarah Andersen
Třebaže nevlastním kočku a některé politické vtipy v knize mi jednoduše nesedly, převážná většina se mi líbila. Hlavně ty o introvertech byly skvělé a musím je kvitovat.
Chryzantémy ze země zelených hor
* antologie
Přiznávám, že staré čínské básně se mi líbí víc než tyto korejské, jenom nevím jestli je to a) jejich obsahem/autory, b) překladem/přebásněním nebo c) stylem, protože forma a-b, b-a, c-c básní sidžo mi moc nesedí, to je pravda. Asi nejvíce se mi ze sbírky zamlouvaly básně Čong Čchola. Líbil se mi hlavně jejich obsah, láska k rodičům a úcta ke starším a předkům spíše než zamilovanost.
Asi nejvíce pak na mě zapůsobila tato báseň neznámého autora:
Zelené hory stojí tiše, po svém,
a voda modře, po svém, protéká...
Jak hory, po svém, jako voda, po svém,
tak i já žiji život člověka.
Po svém jsem rostl, po svém měl rád jiné,
a zestárnu snad také po svém - či ne?