Denča__02
komentáře u knih
Spát v moři hvězd. Kniha I.
Christopher Paolini
Tato kniha byla něco... Čekala jsem dobrou Sci-fi knihu, kterou si užiju, bude to oddechovka a ejhle, ono se to nestalo...
Na to, že jsem vyrůstala na Sci-fi seriálech, tak tady moje představivost byla velmi krátká.
Některé scény byly přehnaně natahováné a rušily mi zážitek z knihy. Na druhou stranu scény, kde se bojuje, tam bych ocenila delší popis, abych pochopila, kdo bojuje proti komu.
Hlavní hrdinka, která by měla být dospělá se v některých chvílích chovala, jak pětileté dítě. A to není fajn.
Nakonec mě nejvíce bavily scény s Měkkým ostřím a lodním mozkem Gregorovičem. Ty to podle mě zachránily.
P.S: Četla jsem to tři roky.
2,5/5*
Tehanu
Ursula K. Le Guin
Těšila jsem se, že jsi opět přečtu další díl ze Zeměmoří. Bohužel tento díl byl podle mě zatím ze všech nejhorší díl, který jsem četla.
Nic moc se tam nedělo. Dost věcí se opakovalo a akce přišla, až na poslední tři stránky.
Zajímalo mě jak na tom bude Ged potom co přišel o svou moc z předešlého dílu. A překvapilo mě, že jsem si rychle oblíbila Theru.
Podtrženo sečteno: Nebylo to špatné, ale mohlo to být o dost lepší.
3/5*
Panda a dráček
James Norbury
Panda a dráček je kniha, kterou chcete mít u sebe, když máte špatný den. Je plná různých filozofických myšlenek a citátů, které Vás pohladí po duši.
„Co to děláš?“ zeptal se dráček.
„Netuším,“ odpověděla panda,
„ale moc mě to baví.“
Eleanor a Park
Rainbow Rowell
Milá oddechovka, kterou jsem ve své čtečce měla dlouho a jsem ráda, že jsem ji konečně přečetla.
Příběh neurazí, ani nenadchne.
Občas to bylo trochu "ujeté" a divné, ale na odreagování skvělé.
3/5
Ztracená naděje
Colleen Hoover
Někteří lidé zde napsali, že buď nečetli první díl a nebo si dali přestávku mezi 1. a 2. dílem a za mě udělali dobře.
1. díl jsem četla 2 roky zpátky a už jsem si nepamatovala moc podrobností o příběhu a co se v něm vlastně stalo.
Ze začátku jsem byla, z popisu děje trochu zmatená, ale postupně jsem si zvykla. Některé pasáže byly trochu zdlouhavé a určitě by se daly osekat. Postavy byly napsány dobře a nějaké velké problémy jsem s nimi neměla.
Ano, občas se zachovali, trochu stupidně a v některých chvílích, se mi zdálo že nemají mozek ale vzhledem k situacím, kterým čelili se ani nedivím.
Co, ale musím vyzdvihnout je čtivost. Dlouhou dobu jsem nečetla knihu, která by mě vtáhla do děje a vyhodila, až na konci. Měla jsem přečteno za 1 večer a slzy na krajíčků, když jsem byla pár stránek před koncem.
Jsem ráda, že jsem si tento díl konečně přečetla, díky ČV. CH mi opět ukázala, že umí psát naprosto skvěle.
4/5*
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Díky ČV jsem se dostala k této úžasné knize, která přemýšlí nad tím, kam se dostaneme, když se pokusíme o sebevraždu a balancujeme na hraně života a smrti. A o tom co jsme mohli změnit, kdyby jsme se rozhodli jinak.
Hlavní postavu jsem v mnoha ohledech chápala proč se v některých chvílích rozhodovala tak nesmyslně.
Také mě bavilo navštěvování jiných životů a uvědomování si, že ne vždycky bude všechno perfektní. Vždy tam bude nějaká ztráta, tragédie nebo nespokojenost.
4/5
Alchymista
Paulo Coelho
Alchymistu jsem si už dlouhou dobu chtěla přečíst a když jsem uviděla, že se mi hodí do ČV, neváhala jsem a knihu tam dala.
Kniha se mi četla dobře. Nebyla dlouhá a měla jednoduchý jazyk..
Bohužel se hodně opakovaly stejné pasáže, jenom trochu na jiném místě, což mi čtení trochu rušilo a kazilo.
Zajímavá myšlenka o tom, že by se každý měl vydat za svým snem, i když nám vesmír občas nepřeje, nebo se nám to nehodí.
Někdo tuto knihu přirovnává k Malému princi, kvůli filozofické stránce a já musím souhlasit. Ačkoliv Malý princ byl pro mě o dost lepší.
3/5*
Námi to začíná
Colleen Hoover
CH mám ráda, protože skvěle popisu je problémové vztahy, rodinu, atd...., takže jsem byla zvědavá co napíše do 2. dílu Námi to končí.
Sama autorka říkala že nechtěla psát 2. díl. Ale když viděla, že lidé chtějí vědět, jak to s hlavním hrdiny dopadne, tak si řekla, proč ne.
Kniha byla v pohodě, četla se rychle, ale v realitě by asi tak pohádkový konec nebyl.
Po dočtení mám jedinou otázku. Co se stane s Rylem?
3,5*
Pan Kdybych hledá kamaráda
Pavel Šrut
V rámci mé čtenářské výzvy jsem přečetla knihu která má v názvu „kdyby.“ Četla jsem jako e-knihu.
Toto bylo úsměvná a oddechová kniha se špetkou humoru. Nebylo to dlouhé a měla jsem to přečtené za chviličku. Jména Kdybych, Abych, atd.... mi přišla zajímavá.
Nejlepší postava byl podle mě plyšový Pes, protože byl realista a chtěl pomoci Kdybychovi.
„Pane, Vy nejste Pes, ale pesimista.“
3*
Cesta: Panda a dráček
James Norbury
Díky výzvy na DK jsem se dostala k této naprosté úžasné, milé knížce.
Příběh je velmi jednoduchý a myslím si, že je vhodný pro všechny věkové kategorie. Hodně mi připomínal Malého prince.
Grafické zpracování je fantastické. Barvy kreseb, které odrazují myšlenky dráčka a pandy mi přišly geniální.
Také zde najdeme spoustu filozofických myšlenek a motivačních citátů.
Pokud si chcete přečíst něco nenáročného, tak tuto knížečku vřele doporučuji.
4/5*
Nejvzdálenější pobřeží
Ursula K. Le Guin
Tento díl byl naprosto kouzelný, co se týče filozofických otázek o smrti a jak si ji vlastně představujeme.
Arren byl sympatický už od začátku. Hrozně mě bavil, tím jak přemýšlel o sobě a měnil na sebe názor.
Ged, už jako starý arcimág byl pořád ohromující, co se týče jeho vlastností.
Líbil se mi opět vývoj postav a odkazy na předchozí díly. A konec... ten byl perfektní.
4,5*
„Arrene, nejenom ve snech se setkáváme s něčím, co trvá, přestože to dávno upadlo v zapomnění, a říkáme věci které nám připadají nesmyslné, protože ještě neznáme jejich pravý význam.“
„Myslím že vím, proč jsi řekl že jenom lidé konají zlo. Dokonce i žralok je nevinný -zabíjí, protože musí.“
„Bylo to tím, že srdcem poznal, jak je realita prázdná: bez života, bez tepla, bez barvy či zvuku, beze smyslu. Žádné výšiny, žádné hlubiny. Celá ta krásná hra tvarů, světel a barev na moři a v očích lidí nebylo nic víc než hra iluzí v mělké prázdnotě.“
Atuánské hrobky
Ursula K. Le Guin
(SPOILER) Narozdíl od 1. dílu byl podle mě tento díl horší.
Hlavní hrdinka mi byla trochu nesympatická. Děj mě tolik nenadchnul a kdyby se neobjevil Ged nejspíš bych Atuánské hrobky odložila.
Líbilo se mi, jak autorka vykreslila atmosféru a samotnou zemi Atuánu.
Od 2. dílu jsem očekávala něco jiného a bohužel to ve mě nezanechalo tolik emocí jako Čaroděj Zeměmoří.
3.5
Země je krásná, zářivá a vlídná , ale to není všechno. Dovede být i strašlivá, temná a krutá. Zelenou loukou se nese nářek umírajícího králíka. Hory svírají v dlaních skrytý oheň. V moři jsou žraloci a v lidských očích krutost. A tam, kde lidé tyto věci uctívají a koří se jim, tam se rodí zlo.„
Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Čajovna v Tokiu je skvělá oddechová kniha, která má, co nabídnout svým obsahem.
Líbilo se mi, že autorka tam zakomponovala japonskou kulturu a prostředí. Popisovala to velmi realisticky, takže jsem si to mohla snadno představit.
Četlo se to rychle a jde vidět, že autorka umí psát. Ale na začátku knihy mě trochu štvala Fí, svými myšlenkami ohledně Gaba a Gabovi jsem měla chuť dát pár facek v průběhu čtení, aby se vzpamatoval.
4/5
Koralina
Neil Gaiman
Po této knize jsem sáhla z důvodu nostalgie na film, který jsem viděla, když jsem byla malá. A po zhlédnutí filmu bylo pár večerů pěkně nepříjemných.
Na to, že nečtu knihy s podobným obsahem, protože se bojím, tak mě to bavilo.
Coralina jako hlavní hrdinka mi přišla na začátku trochu nesympatická, ale tento pocit mě záhy přešel, když jsem četla o jejích rodičích. Mít rodiče co tě ignorují není úplně fajn, a obdivuji Coralinu, která i přes tento fakt je šla zachránit.
Kniha měla skvěle vykreslenou atmosféru a postavy, které měly zajímavé charaktery.
Určitě si od Neila Gaimana přečtu další knihy.
Co už nikdy nepřebolí
Lucy Score
Tak tohle byla jízda.
Úžasná romantická komedie, kterou jsem přečetla během pár dní, protože jsem musela vědět co bude dál.
Trochu jsem se bála, že mi bude jedenáctiletá Waylay vadit, ale čekalo na mě příjemné překvapení. Chytrá holka, která mě hrozně bavila. Dokonce jsem se přistihla, že se těším až se v knize zase objeví.
Ale měla jsem menší problém uvěřit věk hlavním hrdinům. V knize by jim mělo být 35-40 let, ale jejich chování v některých situacích byly až přehnaně dětinské.
Doporučuji pokud chcete číst oddechovou knihu, která Vám vykouzlí úsměv na tváři.
„Bolest člověku říká že je naživu. Pokud bolest necítíte, jak víte, že pořád žijete?
Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval
Torey L. Hayden (p)
Jsem moc ráda že jsem na tuto knihu narazila v rámci výzvy na DK. Tato kniha měla téma, které jsem dlouho nečetla a byla jsem hrozně zvědavá jak to autorka napíše. Zároveň jsem se trochu bála, že budu znechucená což se na konci bohužel stalo.
Kniha rozhodně není pro slabší povahy. Objevuje se zde násilí na dětech, zneužívání dětí, děti s různými poruchami atd...
Autorka napsala výbornou knihu, podle skutečné události, kterou ona sama zažila s dětmi, které si něčím takovým prošly.
Naprosto jsem si zamilovala Sheilu, ostatní děti a samotnou autorku. V některých místech jsem měla dokonce slzy v očích z toho, co se tam dělo.
Když jsem knihu dočetla přemýšlela jsem.
Proč se to stále děje? Protože děti jsou nejsnazší oběť? Protože někdy nepoznají co je v pořádku a co ne?
Rozhodně si přečtu 2. díl, který by měl být o dospívající Sheile.
Nedotýkej se mě
Laura Kneidl
K této knize jsem se dostala přes výzvu na DK. Neměla jsem od ní nějaká vysoká očekávání. Četla jsem to s tím, že je to oddechovka s vážnějším tématem.
S prostředím si autorka pohrála skvěle a kniha byla napsaná vcelku dobře, ale měla jsem při čtení menší problém.
Už na začátku mi hlavní hrdinka byla nesympatická. Chovala se v některých chvílích naprosto nelogicky. Místo toho, aby o svých problémech mluvila se svými kamarády, kteří by pro ni udělali první poslední, si nechávala všechny věci pro sebe.
A ten konec ? Proč? Mohl být uzavřený a nemusel mít další díl. Ale autorka se rozhodla, že hlavní hrdinka se zachová opět naprosto nelogicky a proto si musíme přečíst další díl, abychom věděli jak to dopadne....
Čaroděj Zeměmoří
Ursula K. Le Guin
Tuto knihu jsem dostala s tím, že jsem vůbec nevěděla o čem příběh je, ale hrozně se mi líbila obálka, a tak jsem si řekla, že si ji přečtu.
Dlouho dobu jsem nečetla fantasy, kde by nebyla nějaká romantická linka, a trochu jsem se bála, že se budu nudit, ale opak se stal pravdou.
Naprosto úžasný příběh o tom, kam až může zajít lidská hloupost, jaké může mít následky a jak si s těmi následky poradit.
Kniha se mi četla sama. Nechybělo mi tam nic. Svět, který autorka vytvořila jsem si rychle zamilovala.
Moc se mi taky líbil vývoj hlavního hrdiny, který zjišťuje, že ne všechno se dá zachránit, ale může se o to pokusit.
Už se moc těším na další díl.
„Když půjdeš jako první, když budeš dál prchat, můžeš utéci kamkoliv, a stejně na nebezpečí a zlo narazíš, protože ta bytost tě žene. Ona ti určuje cestu. To nejde. Musíš jí určovat ty. Musíš hledat, co tě hledá, musíš pronásledovat, co tě pronásleduje.“