cziss komentáře u knih
To je hrůza, škoda papíru, který na tu knihu padl! Je to mix nesmyslů a komunistických vzdechů nad zřejmě neutěšenou životní realitou autora. Úplně nejhorší na tom je, že tuto příšernost autor propaguje na svých videích a tváří se tak, že toto je gamebook a že snad on sám je autorem daného žánru. Je to ostuda.
Jasně a stručně vysvětlená pravidla kvanta karetních her vč jejich nuancí. Jediné co lze vytknout je někdy zvláštní terminologie, ale ta je jednak vysvětlená na začátku knihy a také je možné, že v různých částech republiky je prostě jiná.
První a druhý díl (i když ten s výhradami) byly super. Bohužel u tohoto třetího dílů, kdy jsem zhruba za půlkou mě to začíná nudit (nudí mě to už do první třetiny...). Rapsodie je zřejmě super žena se "superschizofrenií" a autorka evidentně už neví, jestli píše fantasy nebo červenou knihovnu. Taky by bylo fajn nedat do knihy všechen text co napíšu, ale občas popřemýšlet nad tím, jestli by nebylo lepší některé pasáže vyhodit... Mám dojem, že kniha je opět o něco delší, ale dobrých pasáží je mnohem méně.
Opravdu dobrá kniha a přes silně náboženský podtext, je to záživné a čtivé, ale nedá se to brát vážně. Možná v nějakém hodně alternativním vesmíru :). Vtipné je, jak krásně ukazuje na aroganci katolíků, těžko pro ně si představit, že vliv církve skončí prostým obyčejným nezájmem. Jen jsem úplně nepochopil, jestli ta kritika nového náboženství má být i částečně sebereflexe, nebo pokrytectví, protože to stejné dělali katolíci taky...
Po 100 stránkách jsem to musel vzdát. Děj tvoří sotva desetinu knihy. Jinak jsou to neustálé moralizující dialogy o ho...
Nevím jestli to bylo jen zpracováním, ale byla to nuda.
Zaklínače jsem četl už jinde a ostatní povídky nuda až nic moc. Asi nejsem cílovka.
Po čtvrté kapitole jsem toho musel nechat. Je to nuda až za hrob.
Moc často komentáře nepíši, ale celkem by mě zajímalo, jestli to někdo vidí stejně... Vize knížky se mi líbila, je to Pratchett, tak to bylo super jako vždy. Jen mám už celkem problém s postavou Elánia (a tu jsem měl do Noční hlídky vč. za asi nejoblíbenější). Z alkoholika a budižkničemu se stane zásadový vévoda, teď už snad polobůh (když má v sobě tu temnotu...). Ze začátku to bylo vtipné, i dejme tomu uvěřitelné. Autor bohužel zapomněl na to, že jedinný důvod proč se tak stalo byl Karotka a zase to byl Karotka, díky němuž byl Elániovi dán v hlídce takový post a byl mu umožněn tento "životní obrat". Proto mě mrzí, že poslední díly "o hlídce", jsou pouze o Elániovi, který se svou charakteristikou stává jakýmsi superhrdinou. Už v Buch! toho bylo trochu moc, ale ve Šňupci se mi to zdá vážně přehnané.
Asi jsem do toho šel s moc velkým očekáváním, nebo už jsem zvyklý na jiné. Přestože mám rád anglický humor, tohle bylo psáno až přehnaně "suchým" slohem. Pár míst v knížce bylo opravdu vtipných, ale jinak to byla dost nuda (tak 90 % knihy). A nějaké sžití s postavamy tu u mě nebylo, na konci mi byly jejich osudy úplně ukradené.
Knížka mě vtáhla do děje a na místa v knize tak, jako málokterá jiná. A taky se mi líbilo, jak původní dvě naprosto odlišné dějové linky na konci nenuceně splynuly v jednu.
Než jsem knihu přečetl, čekal jsem od toho něco jiného. Nejde o žádný návod na vítězství a až na pár míst, nedává žádné konkrétní informace či rady. Těch pár konkrétních rad, byste možná ještě využily ve středověku, ale dnes? Je to spíš soubor jakýchsi vágních pouček (na většinu by asi stejně každý přišel sám...), které můžete dnes využít spíš jako návod, či způsob, jakým přemýšlet o problémech. Nicméně, je to napsané tak, že nakonec každý si z toho něco odnese.