crazyslunicko komentáře u knih

O znakování jsem slyšela jen s doslechu, ale na doporučení jsem si zakoupila tuto knihu. Bohužel je znakování všeobecně vnímáno ne úplně dobře a spousta lidí si myslí, že se znakuje jen s hluchoněmými. Kniha Vám ukáže jen základy znakování, ale v podstatě aniž si to uvědomuje, tak s dětmi znakujeme. V knize není vyloženě návod, jak na to. Na systém si každý musí přijít sám - hlavně dítě. Každé dítě bude znakovat jinak a je jen na nás jestli to pochopíme. Na konci je takový základní "slovníček" znakování, kterým se můžete, ale nemusíte řídit. Znaků je v knize opravdu spoustu, myslím si, že se všechny ani nevyužijí.

30 17.09.2022

Milá malá kniha, opatřena ilustracemi a s poslechem hudby je to intenzivní zážitek. Příběh je o Mozartově cestě do Prahy, při které si na chvíli s paní Mozartovou odpočnou a on si utrhne v cizí zahradě pomeranč. Tím se spustí komický kolotoč služebnictva s pánem, kteří si myslí, že se jedná o nějakého blázna.

"A život zatím uplývá, ubíhá, letí - Panebože! když si to člověk doopravdy uvědomí, div na něm nevyrazí studený pot, jak je mu úzko!"

Jedlička zelená
kdo ví, kde v lese,
a růže košatá
zas na zahrádce,
obě už čekají -
pomni, má duše -
že porostou dál spolu
na tvém hrobě.

Vraníci dva se pasou
na lučině,
bývá jim do skoku,
když klušou domů.
Tvé tělo na hřbitov
povezou krokem

snad ještě dřív, ach dřív,
než někde ztratí
tu podkovu svou,
co mi v oči blýská.

33 02.09.2022

Co nebylo řečeno námi,
já slovem nezradím,
a na místo neshledání
keř šípku zasadím.

............................................

Černé, neúprosné rozloučení
s tebou napůl dále ponesu.
Proč bys plakal? Raděj ruku dej mi,
slib, že přijdeš ke mně aspoň v snu.
S tebou setkat se už možné není,
vždyť se hora s horou nesejde...
Jenom když mi svoje pozdravení
v půlnoční čas pošleš po hvězdě.

........................................................

Jsem jen tvůj výmysl, stín, jenž ti uniká,
jaký by na světě nemohl vůbec žíti.
Nevyléčí tě lék či slovo básníka,
tvé dny a noci tvé přízrak jen rozruší ti.

Když jsme se potkali, byl divný strašný rok,
svět ztrácel poslední své síly,
vše bylo ve smutku, hynulo od trampot
a jenom hroby svěží byly.

Bez světel byl jak smůla Něvský val
a pustá noc jak zeď tu kolem stála...
Když tě můj hlas za noci volával,
co dělám, už jsem sama nechápala.

Tys přišel ke mně jakby hvězdou přiveden,
tragickým podzimem a plným nepokoje,
v ten zpustošený dům, kde žila jsem,
a odkud vylétly spálených veršů roje.

............................................................

Žiji jak v cizím, vysněném domě,
kde dávno jsem zemřela snad,
kde zrcadlo chrání cos divného pro mne -
s únavou večerní chlad.
............................................................

Na poslední naše neshledání
já vzpomínku přinesla jsem -
jak lehký plamen, čistý a chladný,
své vítězství nad osudem.

32 25.08.2022

Moc krásný příběh o lásce, kariéře, přátelství a o srovnání životních priorit. Pro hlavní hrdinku je na prvním místě kariéra a peníze, které potřebuje pro svou rodinu. Když nedosáhne na své povýšení kvůli svému kolegovi, nevzdává se a bojuje dál o svou kariéru. Vezme si na starost nesplnitelný úkol a odjíždí s partou novinářů do Kodaně poznat kouzlo Hygge. V Kodani nalezne však sama sebe a uvědomí si, že si potřebuje dát život do pořádku. Nezvladatelní novináři se najednou stávají přáteli a kolegy a vše spěje k dobrému konci.. ale každý konec má nějaký zádrhel a hlavní hrdinka se s tím musí poprat.

"Pohled na tu lásku a radost kolem byl tak povznášející. Nádherná připomínka toho, co je v životě důležité: láska a rodina."

"Nevzala jsem to všechno za špatný konec? Copak je kariéra tak důležitá? Neutíká mi takhle život mezi prsty?"

"Viděl jsem společnost, kde se lidé těší ze vzájemného setkávání a sdílení, aniž by navzájem neustále hodnotili, a zcela bezděčně kladou důraz na společné oslavování drobných radostí. Objevil jsem hygge, v němž je možné radovat se z deštivého dne, dávat přednost trávení času se svými blízkými a soustředit se na pospolitost. To všechno přispívá ke šťastnějšímu životu."

45 24.08.2022

Kniha o spánku a nespánku hlavní hrdinky, která najednou zjišťuje, že žije život pro druhé a to co ji dělalo radost již nepraktikuje. Svou nespavost proto využívá pro svůj osobní rozvoj a je to její tajemství. Najednou se cítí lépe a vnímá i sebe samu krásnější. Ale je v tom sama. Nikdo se o ni nezajímá a nikdo si ničeho nevšímá. Konec mi ke knize pasuje.

42 15.08.2022

Knihu mi doporučila babička a velice ji za to děkuji. V knize jsou obsaženy ty nejdůležitější druhy bylinek. U každé bylinky je její příběh a doporučení jak se k bylince chovat a jak si ji uchovat a užívat. V závěru knihy se autorka věnuje nejčastějším lidským nemocem a doporučuje užívat různé směsi, čaje nebo elixíry. Určitě jsem knihu nedržela v ruce poprvé a budu se k ní neustále vracet. Snad si na jaře zvládnu udělat alespoň pampeliškový sirup.

37 14.08.2022

Velice krátká kniha, ale myslím, že své poselství o narozeninách splnila dokonale. Určitě je vždycky něco, nad čím se člověk na své narozeniny zamyslí. Kde je, zda byl tohle jeho cíl a čeho by chtěl dosáhnout příští rok. Každý má svá přání a je jen na nás, zda se nám splní.

Přeji si...

"Člověk je zkrátka už takový, že ať si přeje co chce a ať se vydá kam chce, může být stejně vždycky jen tím, kým odedávna byl. A to je všechno."

"Přání není něco, co bychom mohli říkat druhým. To je jistá věc."

38 12.08.2022

Uzavření (nebo ne?) série doktora Thea Craye a jeho honba za sériovými vrahy. V podstatě kniha popisuje rozklad hlavního hrdiny, který se dále ponořuje až na samé dno. Ztrácí práci, laboratoř, přátelé. Theo je nešťastný, že nedokáže chytit sériového vraha, který řádí v nemocnicích a zabíjí dál nevinné lidi a zejména děti. Ačkoliv jeho program dokáže v podstatě vše najít nebo statisticky vyvodit, tak s tímto sériovým vrahem si neví rady a Theo se točí v bludném kruhu.

"Tohle je samé dno Temného vzorce. Jsem přesně tam, kde bych měl být. A ona je přesně ta osoba, po které jdu."

"Výpočty jsou správné. O tom nepochybuju."

"Potřebuje slyšet chrčivý nádech člověka, který si uvědomuje, že umírá. To ji pohání. V tom je její moc. To je pro ni všechno. Ona je pro mě všechno."

34 11.08.2022

Nádherná hra s velkým množstvím postav. Chvílemi jsem se ztrácela. Někdy bych ji ráda viděla naživo v divadle, určitě to musí být zážitek. Snad někdy...

36 08.08.2022

Opravdu jedinečný a krásný příběh o smrti, lásce, prostituci a penězích. Jak může dopadnout život v luxusu s penězi od velmi bohatých milenců a proti tomu čistá láska... Jsem dojatá. V příběhu si člověk uvědomí co je vlastně důležité. Hrdinka dala přednost rodině svého milého před vlastním štěstím - s možnou vidinou společné budoucnosti? Dala přednost chudému chlapci před bohatým vévodou. Chtěla jednou zakusit kousek štěstí aspoň na jeden prchlivý okamžik, avšak zbytek protrpěla trápením se zlomeným srdcem. Přesto stačilo tak málo a mohlo být vše jinak. Kdyby on otevřel oči a nenechal se opít rohlíkem. Stačilo, aby projevil více zájmu a mohla být nadosmrti jeho.

"Kdyby každá žena, která začíná tohle hnusné řemeslo, věděla, jaké je, byla by raději pokojskou. Ale nedá nám to. Z marnivosti nás vábí krásné šaty, kočáry a šperky. Věříme tomu, co slyšíme, protože i prostituce má svou víru, a postupně opotřebováváme své srdce, tělo i krásu. Děsí se nás jako dravých šelem, opovrhují námi jako vyvrheli, pohybujeme se jen mezi lidmi, kteří od nás vždycky víc přijmou, než sami dají a jednoho krásného dne pojdeme jako psi, když napřed o všechno připravíme jiné i sebe."

"Rozdáváme se hned pro to, hned pro ono. Někteří muži by se pro nás zničili a nic by od nás nedostali, a jiní nás získají na kytici. Naše srdce má své rozmary."

"Ne, ne, " řekla téměř s hrůzou, "byli bychom příliš nešťastní, nemohu ti už přinést štěstí, ale do svého posledního dechu budu otrokyní tvých rozmarů. V kteroukoli hodinu denní nebo noční by sis mě přál mít, přijď, budu tvá, nespojuj však svou budoucnost s mou, byl bys příliš nešťastný a mě bys také dělal nešťastnou."

38 03.08.2022

Kniha mě velmi rychle vtáhla do děje a nepustila. Lucy je úspěšná spisovatelka s velmi bujnou fantazií a imaginární přítelkyní. Kromě toho, že píše, tak je jinak absolutně nesamostatná a proto má všechno na starosti její manžel Dan. Když se ovšem Dan po hádce ztratí, tak se objevují podezřelé informace a nic není tak jak se zdá. Vše se začíná točit kolem jejího ztraceného brášky Teddyho. Najdou pravdu? Co se tenkrát stalo?

35 28.07.2022

Zajímavá kniha o tom jaké je to žít s psychopatem, který vyžaduje absolutní poslušnost a ne nezná jako odpověď, ale dělá ze života peklo aniž by to dotyčná osoba pociťovala. Rozzuzlení bylo překvapivé.

"Vždy bude existovat část mého já, kterou nikdy neuvidí. Malá kulička trní, se kterou se budu muset vyrovnat sama. A tím budu šťastnému konci nejblíž, jak jen to jde."

"Vím, že jednoho dne se to stane pouze jednou z mnoha věcí, které mě měnily a formovaly, abych byla tím, kým jsem. Protože tak to v životě funguje: některé milostné vztahy vás změní navždy. Někdo vstoupí do vaší oběžné dráhy a otočí vámi kolem osy podobně jako vítr korouhvičkou na střeše. A když odejde, podobně jako ten vítr, jste jiná, máte nový směr. A ne vždy míříte na sever."

"Není znakem toho nejlepšího vybojovávat taková vítězství, nad nimiž celý svět křikne úžasem."

"jsme-li to ovšem my, kdo si nepřeje střet, zavedeme nepřítele jinam."

"Buď připraven na nepředvídatelné."

34 25.07.2022

Čínská metropole z pohledu české rodiny , která netušila do čeho jde. Vtipné povídky, které podrobně popisují každodenní strasti a slasti v Číně - chřipkové epidemie různých typů, místní stravu a jízdu tuk-tukem. Velice mě zaujaly profesionální opravy z rukou inženýrů, kdy oznámili a opakovali poruchu - nefunguje to, nefunguje to, nefunguje to.. Nebo oprava díry ručníkem? Rodinné dovolené, které ve většině případu rychleji skončily než začaly. A v neposlední řadě léčba deprese a následné početí třetího potomka.

33 25.07.2022

Přečteno jedním dechem. Někdy nás cesta zavede tam, kam by jsme v životě nešli a nerozumíme tomu proč se tak děje. Co se má stát - stane se. Osud to tak chtěl.

V knize se střídá přítomnost s minulostí draculovy ženy. Osud dává neustále své spřízněné duše dohromady a zkouší jejich lásku.

Sklopila jsem zrak, nemohla jsem se na něj podívat v takové blízkosti bez toho, aby se mi nechvělo tělo. Potom mě nečekaně chytil za obě ruce a já jsem vystrašeně zvedla oči k němu. Stále měl nečitelnou tvář. Vypadal, jakoby chtěl odhalit všechny moje tajemství z mých očí a mé tváře.

35 21.07.2022

Kniha je zvláštní.
Začátek se točí kolem zachráněné dívky, kterou najdou zmrzlou a zmrzačenou v kontejneru plného mrtvých lidí - převážně žen. Dívku se místní lidé snaží zachránit a dlouhodobě ji léčí. Dívka má v té době zvláštní sny o stvoření světa a provází ji Eva - matka všech lidí na světě. Svým způsobem si myslí, že už přichází o rozum...
Pak se ovšem dozví pravdu a je to velmi neuvěřitelné...

Trochu větší sci-fi. S vírou to nemá moc společného - podle mého názoru. Některá fakta jsou překroucená a jiná, než jak je známe z Bible nebo z doslechu.

Není to špatné, ale ani moc dobré.
Buď se v knize člověk najde nebo ne..

30 17.07.2022

Takhle pohádka mě v dětství minula, ale ráda jsem si ji přečetla. Příběh krásný, osobitá čeština byla fajn, ale strašně špatně se to četlo. Některé části pohádky nejsou úplně vhodné pro děti - např. připíchnutí psího chloupku doprostřed čela špendlíkem apod. Ale jinak jsem se při četbě bavila.

38 07.07.2022

Růže je mnohem lepší než první díl. Je to více něžnější, erotičtější a opravdovější. Strašně se mi líbila řecká mytologie, protože miluji vše staré a historické a ty jejich představy s bohy byly prostě úžasné. Jako kdybych tam byla s nimi. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka uctívala Afroditu aniž by dopředu tušila proč k ní tolik tíhne. Nejhorší byla asi scénka s Poseidonem.. to bylo dost těžko uvěřitelné a nepředstavitelné. Tiffany Reisz má prostě svoji fantazii a nikdy jsem nic podobného nečetla. Kam se hrabe 50 odstínů šedi..

"Moiry, jinak známé jako tři sudičky, které utkávají naše osudy, stejně jako Vy tkáte příběhy na svém tkalcovském stavu, mají zlozvyk, že nitě někdy zašmodrchají. Nit Vašeho života a nit mého jsou smotány dohromady z důvodu, který mi není znám. Nebojujte s osudem, Lio. Nevyhrajete."

"Nemůžeš mít nějaké tajemství před osobou, kterou miluješ. Když tě ta osoba opravdu nezná, nemůže tě skutečně milovat."

"Smrt je svým způsobem dar. A také slabost, křehkost - to všechno jsou dary. Lidské jednání má smysl, důsledky. U bohů je všechno jen hra. Každý je nějaká hračka. Na ničem nezáleží. Nikdy se nepoučí. Buď vděčná, že jsi smrtelná, Lio. I když to někdy bolí."

"Povím ti, že jsem okouzlující," řekla." Hodně okouzlující. Štěňátka při pohledu na mě omdlévají a koťátka pláčou závistí. Sama Afrodita řekla, že jsem hezká jako obrázek, a dobře víš, jak je strašně ješitná. Jsem tak atraktivní, že kdybys mě spatřil, na první pohled by ses do mě bláznivě zamiloval a já bych byla mnohem radši, kdybys mě miloval pro můj charakter, než ti ukážu svoji tvář."

"Athéno, modlila se tiše. Je tohle to požehnání, které jsi mi nabízela? Požehnání smrti? Promluv k Poseidonovi, popros jej za mě, aby byl milosrdný. Pověz mu, že nosím dítě, které zasvětím jeho službě, pokud nás dnes v noci ušetří smrti ze svých rukou. "

36 06.07.2022

Tajemství jsem nečetla, ale zaujaly mě příběhy, které se řídily tajemstvím. Kniha poukazuje na to, že tím jak se cítíme a chováme, tím k sobě přitahuje pozitivní nebo negativní věci. Nicméně nevěřím, že dokážeme myšlenkou vyléčit rakovinu.. ale můžeme si myšlenkou přivodit lepší práci, zlepšit vztahy v rodině apod. Kdyby to tak přece fungovalo, tak by bylo na světě krásně :) Nicméně se mi líbí myšlenka, že si máme psát deník vděčnosti a každý večer poděkovat za to, že jsme zdraví, máme rodinu, máme dostatek peněz, stabilní práci, zdravé a krásné dítě apod. Některé cesty k našemu cíli nejsou jednoduché, ale stojí to za to.
Loni jsem měla tu čest si přečíst deník své babičky a každé ráno byla vděčná za to, že žije a je krásný den. Bylo to moc hezké.. Snažila se myslet pozitivně :)

"Pravý stav našeho bytí je radost. Negativní myšlenky ubírají hrozně moc energie, stejně jako negativní slova a pocit mizérie. Ta snazší cesta vede přes dobré myšlenky, dobrá slova a dobré skutky. Vydej se tou snazší cestou."

"Bez ohledu na to, v jak obtížné situaci se nacházíte, praktikování vděčnosti vám pomůže najít cestu ven."

"Nikdy není pozdě něco a všechno změnit - změnit způsob, jakým uvažujete, způsob jakým cítíte."

"Abyste si přitáhli do života dokonalého partnera, představujte si do nejmenších detailů, jaký ten druhý člověk je, a sepiště si to. "

"Můžete změnit jakýkoliv takzvaně negativní vztah tím, že změníte způsob, jakým se na danou osobu díváte."

31 01.07.2022

Dopisy lásky - nejen romantické, ale i o lásce vlastenecké, rodinné, přátelské, milenecké... Každý dopis je něčím originální, vypráví o různých životních etapách Boženy Němcové. Hodně dopisů je velmi depresivních a poukazuje na těžký život Boženy - nemoci jejich dětí i jí samotné, nouze, nedostatek peněz a manželské problémy.

"Ani nebe a země, ani měsíc a hvězdy, ani Bůh nám nemůže pomoci, když nám lidé nepomohou. My ubozí lidé jsme bez lidské pomoci ztraceni. Kde je pomoc lidí, je i pomoc boží."

"Ach já zapomenu na všecko, když slyším jediné laskavé slovo, kdyby jen On šťasten byl, pak bych ráda trpěla třebas víc."

"Zajímavé by to bylo, kdyby dvě milující se osoby vedly deník, kde by každou myšlénku vnesly, aby pak viděly, kdy se duše jejich v jednom okamžení setkaly."

"Kdyby se mohl vrátit čas,
májová noci, vrať se zas
a z minula a ze své tmy
mé mrtvé štěstí navrať mi."

"Když sejdu někdy do Valhaly mého srdce, tu se ráda stavím u obrazů mého dívčího věku - to byla ta nejkrásnější doba - já neztratila svůj ideál, nikoho jsem nemilovala, když jsem se vdávala, já oplakávala jen svoji svobodu - naříkala jsem, že zmařené jsou na věky krásné sny a ideály mého života. - Já hledala ideál svůj, myslela jsem, že v lásce k muži najdu ukojení všech svých tužeb, doplnění sebe... Mnohé světlo mi zablesklo na cestě života, já myslila, že je to svit hvězdy, ale byla to jen bludička, která by mne do kalu byla uvedla. "

"Já musím psát, když jsem mnohdy mrzutostí nebo starostí sklíčená, jak sednu k psaní, zapomenu vše a žiju v jiném světě, ba někdy zapomněla bych na jídlo i na spaní, kdyby mi dali. "

"Měj vážnost a úctu k sobě samému a cti obraz boží v sobě sám, chceš-li, aby jiní si Tebe vážili. Ne dobrým se zdáti, nýbrž jím býti hleď! Čiň dobře, miluj pravdu a drž své slovo! Tak se staneš hodným synem své vlasti. Tvá Tě milující matka Božena Němcová"

"Manželství je buď vším nebo ničím. Dělba náklonnosti a vroucnosti není možna. Je-li učiněn průlom do nich, třeba sebemenší, je to jako s nadouvacím polštářem, který někdo jehlou propíchl. Všechen vzduch unikne tímto nepatrným otvorem, jenom líné těžké tělo zůstává, a co je činilo lehkým a měkkým, je provždy totam!"

"Často pokládáme za lásku to, co ve skutečnosti jsou docela jiné city, nejčastěji je to ješitnost, bláhovost můžů a žen."

"láska že rodí lásku! - a kde není lásky, není štěstí v manželství, je to jen zvyk a prostota."

"Já chtěla muže mít, před nímž bych se kořit mohla, jenž by vysoko nade mnou stál, já bych život proň obětovala, ale viděla jsem v mužích jen hrubé despoty, jen pána. "

"Moje srdce bažilo být velmi milováno, mně bylo lásky zapotřebí jako květině rosy - ale darmo jsem hledala takovou, jakou já cítila."

"Touha ta spojena s láskou, láskou opravdivou, ne k jedné osobnosti, ale ke každému člověku, k veškerému lidstvu, láska, která nežádá odplaty, nalézaje sama v sobě vše, snaha státi se vždy lepší a Pravdě se sblížiti, to je můj ráj, moje štěstí, můj cíl. To mi dodává síly, to mne blaží a bez lásky co bych byla?"

28 28.06.2022

Poměrně složitá a komplikovaná kniha. Úvodní kapitola nás zavede do minulosti a pak už se vše točí kolem současnosti. Kniha je hlavně o právničce, která si buduje kariéru a je v tom velice dobrá. Čtrnáctiletá Sarah je zase velice nadějná dívka, která denně cvičí na koni se svým dědečkem Papym. Někdy už nemůže a je protivná, ale dědeček ji k tomu neustále nutí a je na ni přísný. Když však zasáhne osud a dědeček skončí v nemocnici, tak je pro ni cvičení s koněm jediný smysl života. A chce dosáhnout toho, co po ní chtěl dědeček..

Trochu děsivý je závěr knihy, kde se dozvídáme, že je kniha inspirovaná skutečnou událostí a skutečnou dívkou jménem Mecca Harrisová.

Teprve teď si všimla, že Papy nemá hodinky. Značka Lon,Mackie´gines, svatební dárek od Nany. Taková vzácnost, že když byla malá, nesměla se jich ani dotknout. Ráda by se ho na ně zeptala, ale slova ji vázla v krku.
"Sarah?"
Objala ho. Zašeptat svůj vděk do sepraného obnošeného svetru nedokázala. Nedostávalo se ji slov.

"Koně a lidi jsou na tom stejně: všechny zlozvyky se napravují lépe v mladším věku než později, kdy už jsou zažité a nebylo s nimi správně nakládáno." Xenofón: o jezdectví

"Majestát člověka se zračí nejlépe v půvabu jeho zacházení s těmito zvířaty." Xenofón: o jezdectví



"Kůň je krásná věc... a když se předvádí ve své nádheře, nikdo se na něj nemůže vynadívat." Xenofón: o jezdectví

38 20.06.2022