callahanh komentáře u knih

Ačkoli sci-fi linii Kingovy kariéry moc nemusím, Tommyknockeři patří k jeho velmi dobrým dílům. Začátek je strhující a typicky kingovský, kdy láká k dalšímu a dalšímu čtení. Nechybí tu tradiční atmosféra s předzvěstí něčeho zlého a nenápadné odkazy k tomu, co bude dál. Postava Bobbi a posléze i postava Garda jsou vykresleny jako již tradičně výtečně a čtenáři pak nezbývá než jim fandit. Knize ale bohužel škodí určitá snaha o "ságovitost", která na mě moc nefungovala. Historie městečka Havenu a osudy jeho nejvýznamnějších obyvatel jsou sice nápadité, ale ve výsledku vlastně úplně zbytečné a pouze natahují délku knihy, která opravdu mohla být o chlup kratší. Taktéž konec malinko vyšumí a celkové popisy kosmické lodi mě příliš nechytly. Naopak potěší některé humorné scény a odkazy na některá Kingova předchozí díla, které absolutně neruší. Kdybych si měl vybrat mezi Tommyknockery a Pavučinou snů, volil bych přece jen Tommyknockery, kteří jsou komplexnější a o trošku zajímavější. 70%

1 15.05.2014

Tak si mistr King chtěl zkusit detektivku a docela se mu to zadařilo. Není to samozřejmě klasická detektivka, protože jsou tu typicky kingovské nadpřirozené motivy (které ale tentokrát asi slouží jen k tomu, aby se vše mohlo uspokojivě vysvětlit), nicméně jde o další výbornou knihu z jeho bohaté bibliografie. Nechybí tu klasická atmosféra, která je tentokrát pořádně nostalgická a posmutnělá, zajímavý hlavní hrdina a pořádně tajemná zápletka. Lunapark určitě není to nejlepší, co King napsal, ale jako žánrová hříčka s pořádnou atmosférou funguje báječně. 70%

1 15.05.2014

Málokdy se mi stává, že by mi v knize nebyla sympatická jediná postava a všechny mě vyloženě "štvaly". Mildred Pierce je zrovna taková. Cain nedělá moc okolků a všechno popisuje bez příkras, bez zdlouhavého líčení, zkrátka tak, jak to je. Láska tu není, jsou tu jen sex, peníze a krutá realita. Být kniha delší, dočtu ji asi se sebezapřením, protože má averze ke všem byla opravdu dost značná a už se mi místy nechtělo moc číst dál. Je také dost zajímavé, že ten nejzásadnější zlom přijde vlastně až na úplný závěr a do té doby, jako by se toho zase tak moc nedělo. Pak najednou Mildred vystoupí ze své ulity a udělá to, co udělá. Oceňuji temnou atmosféru, krutý závěr celého příběhu a celkové vykreslení prostředí Ameriky třicátých let a všech neduhů té tzv. vyšší společnosti. 70%

2 07.05.2014

Svižná a hodně zajímavá biografie, která asi přesně vystihuje Beckerovu osobu. Škoda jen, že není psaná trošku chronologičtěji a docela dost přeskakuje v čase, což může čtenářům činit dost potíže. Jinak ale Hráč nabízí vtahující pohled do světa tenisu, v němž je opravdu dost dřiny a odříkání. Po přečtení knihy jsem hodně změnil názor na tenhle sport, který rozhodně není jen snobskou záležitostí. Nadstavba je tady v tom, že Becker se stal celebritou i mimo sportovní svět a zaplatil za to opravdu krutou daň. Je sympatické, že v knize přiznává některé věci a je vidět, že ho zpětně mrzí chyby, které udělal. Asi bych se ke knize nevracel mnohokrát, ale za jedno přečtení stojí, protože nabídne pro někoho možná nový náhled na tenis a na slávu jako takovou. 75%

06.05.2014

Parádní a nadčasová satira, která jednak výtečně ukazuje moc médií, která mohou ze dne na den udělat z prostého člověka hvězdu a jednak také fungování politiky, která vskutku spočívá jen v pár frázích a floskulích, které neříkají vlastně vůbec nic. Dovedu si představit, že by kniha klidně mohla být delší, na druhou stranu by asi ztratila část svého kouzla. Záhradníkovy příhody jsou vtipné i smutné zároveň, protože si při nich uvědomíme, jak moc je vlastně člověk omezený a vystačí si s určitou slovní zásobou, která se neustále opakuje. Postavy se samozřejmě nemohou moc rozvíjet, ale Příhoda aka Záhrabník je ve své zaostalosti vlastně roztomilý, žena, která mu nadbíhá, spíš k politování. Vynikající novelka, která nezabere moc času, pobaví, ale zároveň donutí k zamyšlení. A tak by to mělo u podobného žánru být. 85%

3 06.05.2014

Silně nadčasové dílo, které opravdu zraje jako víno, jakkoli je to u téhle knihy kajícné přirovnání. Zola vskutku popsal zhoubný vliv alkoholu na psychiku člověka, nebál se ani zobrazit těžký a bezvýchodný život pařížské chudiny, což samozřejmě tehdejší čtenáři nepřijali. Detailní zachycení deliria tremens a rozkladu Coupetovy osobnosti patří k absolutním vrcholům románu. Je asi pravda, že na dnešní dobu je to přece jen chvílemi zdlouhavé a některých popisů je tu už asi moc, to ale nic nemění na tom, že Zabiják je výborná kniha, která se dobře čte a strašně rychle ubíhá. Žádná postava tu prakticky není sympatická, maximálně může budit lítost. Vřele doporučuji všem trošku zběhlejším čtenářům, protože takhle dobře napsaná a hlavně závislost detailně zachycující kniha se ani dnes hned tak nevidí. 80%
PS: Nemile mě překvapilo Dobrovského vydání z roku 2013, které je plné rušivých chyb, které se týkají interpunkce a zážitek dost srážejí.

1 06.05.2014