
Příspěvky

Nádherná kniha, ať si říká kdo chce, co chce. Pro dnešní mládež je možná odrazující dobová čeština, ale dá se zvládnout, a když se do ní člověk dostane, přečte Babičku jedním dechem. Filmová zpracování jsou dobrá, ale kniha je kniha. :)


Snad nejnádhernější kniha, jaká byla kdy napsána. Je jedno, jestli vám je 10, 30 nebo 60 - prostě každý v ní najde to, co potřebuje.
Nejvíce na knize oceňuju hluboké myšlenky, které právě v dnešní době je potřeba oživit.
"Jsi zodpovědný za to, co jsi k sobě připoutal."


Knihu jsem koupila v Levných knihách za myslím 19 Kč. Dávám pět hvězdiček, i když hodnotit takovou knihu jako výbornou se mi vzhledem k obsahu zdá poněkud zvláštní. Téma je otřesné, jen pro silné povahy, ale napsaná je tak, že přečtete za jeden večer. Sháním další díly.


Před 12 lety jsem ji musela přečíst za trest, protože jsem naštvala češtináře ... a on netušil, jak mě tím potěší. :)


Neskutečně geniální spojení spisovatele a ilustrátora. Snad nikde jinde jsem neviděla tak nádherné ilustrace, jako ty, které namaloval Karel Svolinský. Mám vydání z roku 1941, kde jsou nádherné barvy. Bohužel novější vydání jsou jakási vybledlá, nevýrazná a ztrácejí se drobné detaily a ostrost kontur. Zřejmě každé další vydání už bude mít ty ne úplně pěkné ilustrace, ale i tak nádherná přírodní próza nejen pro děti.


Pro mě úplně jedinečná věc. Nikdy jsem nečetla asi nic, k čemu bych to mohla přirovnat.


Pokud člověk četl všechny předchozí díly, může sledovat, jak C. S. Lewis myslel na všechny detaily. V posledním díle se objeví také Digory a Polly z prvního dílu, tentokrát jako staří lidé. Nechybí tu ani faun Tumnus, myšák Rípčíp, králové Kaspian, Rilian a Tirian a spousta dalších postav.
Dalo se předpokládat, že se v posledním díle všichni dostanou do Narnie, ovšem ne na každého bude působit dobře fakt, že aby se dostali všichni do Narnie, museli ve svém světě umřít (při železničním neštěstí). Taky mi bylo poněkud smutno z toho, že Zuzana v Narnii chybí, protože "přestala být přítelem Narnie" a zamilovala si jiné věci. Opět tak v závěru celé série zaznívá jasná křesťanská myšlenka, že kdo miluje víc tento svět než Boha, nedostane se do nebe.


Renčova veršovaná Perníková chaloupka je nejlepší pohádka ve verších, jakou jsem kdy četla. Není to klasická forma zpracování, jak byste čekali, ale možná právě proto si vás získá. Jelikož se jedná o knihu pro děti, samozřejmě je bohatě ilustrovaná, ale myslím, že textovou složku můžou ocenit i dospělí, protože je to opravdu skvost české poezie pro děti.


Bohuslav Reynek je ojedinělým českým básníkem 20. století. Jeho básně nutí k zamyšlení, často se objevují motivy domova, přírody a křesťanství. Pro Reynka je přirozené vnímat Boha všude a ve všem. Jeho básně jsou čtivé, krásné a hluboké.


Ačkoliv je kniha velmi vychvalovaná, nemyslím si, že by patřila k nejlepším, co se týká problematiky autismu. Myšlenka je zajímavá a pasáž, kdy Sam vysvětluje, proč na soutěži postavil to, co postavil, je dojemná, ale vadí mi příliš mnoho odboček. Příběh sestry Emmy by mi vůbec nechyběl, kdyby tam nebyl. Stejně tak Matt a Clare. U jména Prudence jsem na konci knihy musela uvažovat, kdo to vůbec má být. Není to špatná kniha, četla se snadno a přemáhat jsem se nemusela, ale že bych z ní byla nějak příliš nadšená, to se říct nedá. Za mě průměr a například kniha "Nejsem jako vy" byla o 100 % lepší.


Zařazení do křesťanské literatury je dost zavádějící, i když v dnešní době běžné. Upřímný křesťan, věřící Bibli, bude zhrozen. Popisovat křesťanského Boha Otce jako tlustou srdečnou černošku nemá s křesťanstvím nic společného.
Přestože jsem knihu před svým obrácením zhltla jedním dechem a doporučila ostatním, nyní hodnotím jako velkou slátaninu, kterou nevidím jako prospěšnou číst.


Jakožto milovník všech historických románů cením tuto knihu velmi vysoko. Je napsána živě, čtivě (až na pár detailů, kde jsem se cítila zpomalovaná), ale největší "wow" je závěr. Miluju, když dočtu knihu, zavřu ji a zůstanu jakoby s otevřenou pusou s pocitem "to bylo úžasné". Závěr této knihy přesně tento pocit vyvolal a trvá i po letech.


Ota Pavel líčí své dětství, ukazuje chod rodině před protektorátem a nejvíce se zaměřuje na svého tatínka. Tatínek je člověk neobyčejně přátelský, ale mírně naivní. Vždy přijde s nápadem, jak vydělat "majlant", ale maminka už ví, jak vše dopadne. Když se rozhodne prodat králíky, nařídí mamince všechno jídlo vyházet. Králíky však neprodá, domů se vrací bez králíků i bez peněz a s výčitkami, že rodina nebude mít jeho vinou co jíst. Díky mamince však doma zůstalo všechno tak, jak bylo. Tatínkovi se ulevilo, ale cesta domů pěšky ho natolik zmohla, že maminka musela zavolat samitku. Ještě když ho vedli do sanitky, pro něco se vrátil. Ne pro tranzistor, jako ostatní, ale pro cedulku na branku: "Přijdu hned." Ale už nikdy nepřišel...
Ty závěrečné věty mě prostě dostaly a zůstávají i po letech...


Jeden z klasických titulů zařazených do četby pro 2. stupeň ZŠ v Plevově překladu je knihou, ze které snad každý četl alespoň kousek. Robinsona sice každý zná, takže děj zřejmě nikoho nepřekvapí, ale přesto si myslím, že s odstupem času, po pár letech od ukončení povinné školní docházky, se člověk rád vrátí i k této knize.


Po Proměně jsem se pustila do Procesu. Hlavní hrdina Josef K. nese autobiografické rysy Kafky, jakožto člověka uzavřeného do svého světa. Josef K. sice potkává další postavy a mluví s nimi, čtenář si však po celý čas čtení říká, že něco není v pořádku. Malé detaily v nás vzbuzují jistá podezření. Za co má být Josef K. odsouzen? Proč pro něj přišli v den jeho narozenin? Proč mu nikdo nechce k jeho případu nic říci? Stejně podivně, jako tento proces začal, taky tak podivně končí...


Nádherná sbírka básní - ostatně jako snad všechny Seifertovy sbírky. Původně byla napsána pro dospělé, ale postupně se dostala k dětským čtenářům a básně z této sbírky děti často recitují u různých příležitostí maminkám. Určitě každou maminku potěší. :)


Vynikající publikace zahrnující českou literaturu od nejstarších dob až do 20. století. Kniha je vhodná především pro studenty bohemistiky a učitele českého jazyka, ale ocení ji každý, kdo občas potřebuje nahlédnout někam, kde zjistí ověřené informace o české literatuře.
Kniha je napsána velmi čtivě a přestože podává odborné informace, je srozumitelná široké veřejnosti.


Snad nejkrásnější dětská kniha o přátelství. Četla jsem ji na vysoké škole v rámci literatury pro děti a mládež a určitě se k ní chci znovu vrátit, protože ve mně zanechala silný dojem...


Myslím, že citace Floriánka, jak je uvedená níže, je všeříkající. Vždycky mě to úplně dostane... nejsou pestré, jen užitečné...ale jenom na to krásu světa neutáhnou.
Na knize se mi líbilo, že zahrnuje celou pestrou škálu přístupů k poruchám autistického spektra. Od těch, kdo v konečném důsledku považují autismus za dar, až po ty, kteří jsou přesvědčení, že jim autismus vzal dítě a tím i kus života.
A úžasné jsou podle mě autentické texty dětí, nejenom Floriánka.

Film jsem neviděla, ale kniha byla skvělá - i když jsem ji četla před maturitou jako povinnou.


Zase jeden z "bestsellerů", tentokrát norský. Pokud je v Norsku tak ojedinělá, pak chápu. U nás se mi zdá průměrná. Pro mě patří k těm typům Deník malé blondýnky. Neoblíbený outsider, něčím výjimečný, krávy, které mají v životě všechno kromě rozumu, soutěž, účast, vítězství, happyend.
Nejsem však zastánce těchto knih. Myslím si, že vytvářejí falešný dojem, že každý outsider se může dostat na výsluní a všem vytřít zrak. Tento zázrak se však v realitě nekoná. Za mě průměrná kniha. Nebyla špatná, ale na to, jaký norský trhák to měl podle obálky být, se žádné "wow" nekonalo.

Jak čtu komentáře, tak budu úplně jiného názoru. Vážně chceme 10leté až 12leté děti krmit literaturou o tom, jak příšera z odpadu rozmlátí hlavu 12letému klukovi a potom mu zabije brutálním způsobem maminku? Chceme podporovat šikanu, kdy si kluci na táboře někoho dobírají a dělají mu naschvály tak, že se v noci ztratí v lese, smrtelně se zraní a zemře? Samozřejmě těm, kdo to zavinili, to projde. A mimochodem - literární kvalita těch příběhů taky nic moc. Skladba vět místy jako sloh dítěte na ZŠ.

Knížku jsem si půjčila na doporučení knihovnice, když jsem hledala něco dobrodružného pro chlapce z mé třídy. Musím říct, že obálka mě nenadchla a popis taky moc ne, ale pustila jsem se do čtení a kniha mě chytla. V době dnešních sci-fi a fantasy jsem ráda, že čtu něco aspoň trochu "reálného", i když souhlasím, že těch únosů je na jednoho 15letého kluka až moc. Ale kniha mě bavila, je čtivá, hrozně rychle plyne, takže čtu tempem díl na den. Tuto sérii svým žákům určitě doporučím, protože si myslím, že jde o kvalitní zpracování netradičního nápadu.


Souhlasím. Krátké, úderné, vtipné básničky. Krásně se rýmují, jdou hned do pusy, mají dobrý rytmus. V závěru 12 básniček k celému roku.
Říjen:
Léto je tak příjemné, / ale říjen, říjen ne.
Prší téměř vodorovně, / listy žloutnou nebo rudnou,
ve třídě i ve sborovně / podzim zní svou písní nudnou.
Prázdniny jsou v nedohlednu / (první kratší budou v lednu)
a před nimi zuby cení / pololetní vysvědčení.


Úžasná kniha o nenormálních situacích v normální rodině z pohledu 14leté dívky, jejíž bratr-dvojče trpí nízkofunkčním autismem s těžkou mentální retardací. Ivona Březinová píše tak čtivým způsobem, že knihu přečtete za jeden večer. Ilustrace Tomáše Kučerovského i celková barevná kompozice knihy je promyšlená na 100 %. Toto je jedna z knih, kterou přečtete jedním dechem a po které zůstanete chvíli ohromeně sedět a přemýšlet...


Před skoro 10 lety jsem četla "100 listů Mistra Jana Husi" - napsané starou češtinou, ale i přesto ve mně zanechaly hluboký dojem. Autenticita Husových listů byla silná.
Těšila jsem se, když jsem zjistila, že vycházejí Husovy listy v moderní češtině, ale byla jsem dost zklamaná. Zaprvé jde o dost úzký výběr dopisů, zadruhé kvůli moderní češtině se ztratila to "něco", co mělo to starší vydání.
Na druhou stranu musím říct, že komentáře a vsuvky k historickým událostem a vztahům jsou v knize velmi prospěšné zejména pro ty, kdo nejsou v historii kovaní.


Kdo čekal stejně jako já na filmovou verzi, ten bude z knihy asi zklamaný. Na to, jak je kniha obsáhlá, se asi 200 stran prakticky nic neděje. Závěr je sice strhující, ale člověk se k němu musí doslova prokousat nudnými popisy a chozením sem a tam. Navíc forma dvou střídajících se deníků Tris a Tobiase je místy spíše na škodu - neustále přepínání myšlenek vyrušuje od obsahu.
Možná bylo chybou vidět první dva díly zfilmované a třetí si chtít přečíst...


Válka s mloky je asi z toho, co jsem od Čapka četla, pro čtenáře nejnáročnější. Je to dost obsáhlá kniha, ale nutno říct, že styl psaní je ojedinělý. Zajímavé jsou vložené pseudonovinové zprávy.
Asi ne pro každého je tato kniha stravitelná, ale kdo má možnost, doporučuju divadelní představení v Ostravě. :)
