Bonda komentáře u knih

Krásné velkoformátové secesní ilustrace.

Madlenka dá plínky,
Markýtka peřinky.
Apolenka růže
děťátku do lůže.

Obrazové leporelo z 30. let, zajímavé například vyobrazením andělů řítících se mezi hvězdami na letadlech s ptačími křídly, v pravidelně rozestavěné formaci. Andílci nosí skafandry, Svatý Petr si telefonuje s Andělem Strážcem a je tu i hezký pohled do čistě udržované a automatizované nebeské závodní kuchyně.

Knihu jsem četla jako dítě. Teď po letech jsem ji našla ve sklepě a znovu otevřela. Má zvláštní dusnou atmosféru, odráží nervozitu a ubohost doby. Každý dospělý je tam něčím skříplý, ať už je to alkoholismus nebo jen touha po majetku či neukojená ctižádost. Ani k dětem se nechovají pěkně a dívčí vypravěčka nešetří kritikou. Sama je rozporuplná postava, tápe a trpí, ale v závěru prokáže schopnost vymyslet a podniknout správné věci pro záchranu dospělé kamarádky. Obhájí se ve vztazích s vrstevníky, postaví se sama za sebe. A vykročí za svým snem. Je zvláštní, že nejčastější zkušenost postav v knize je zřejmě ponížení a naopak jemné společenské ponižování ostatních. A není tu žádná laskavá maminka, která by ošklivé zkušenosti pomohla zpracovat. Všichni bojují s osamělosti, ale i touží po vzájemnosti a ve vzácných okamžicích ji vybojují.

1 30.11.2023

Pro mě kniha poctivá a zároveň sentimentální. Poctivě sentimentální. Dobře napsané, barvité scény mezilidské interakce. Krásné a krátké popisy přírody, které nenudí. Kromě přírody vnímám jako ústřední téma přátelství osamělých lidí. Jedno z nich je mezigenerační. Zaujalo mě téma potlačených pocitů (z nich v knize pramení nemoc) a kritika civilizace (ve městě je těžko, městské mravy mrzačí duši Heidi). Negativních postav je dost. Překvapilo mě, že nejsou potrestány, ale jejich chyby jsou jinými lidmi napraveny. Knize by se dala vytknout přeslazenost a idealizace, ale něco v ní zároveň budí respekt, čímž se vzpírá posměchu. Autorka věděla, co dělá. Šestiletá posluchačka byla s knihou spokojená, ačkoliv se musela hodně doptávat.

9 26.11.2023

Dcera si knížku oblíbila. Pro mě jsou ilustrace trochu moc líbivé a z textu příliš čiší výchovný záměr a propagace... no, nejspíš kapitalismu. Čekám, kdy dcerka vyjádří podiv, že chudý chlapeček nedostal peníze na ledvinu, dokud se jeho malá sestra neprojevila jako schopná podnikatelka-vizionářka. Nebylo by trochu lepší darovat peníze na ledvinu i těm nemocným dětem, které nemají geniální podnikavé sestry? Zatím to dceru nenapadá a příběh i obrázky si velice užívá, tak jí je dopřávám.

Kniha, která se dá přečíst, i když dítě ještě luští slovo za slovem. Pro naši šestiletou předškolačku to bylo tak akorát. Trochu si stěžovala, že se v příbězích nic neděje, ale po dočtení měla radost z úspěchu. Mně se líbily decentní ilustrace.

Kniha je záslužným připomenutím hrdinky. Podle nakladatele je určena dětem od devíti let. Doporučuji společnou četbu nebo starší čtenáře. Nepopisují se zde sice do detailů násilné scény, ale násilí se zmiňuje (Irena byla bohužel vyslýchána tři měsíce) a kniha nijak nezastírá hroznou realitu doby. Textově je kniha hutná a vážná, popisuje pohnutky dospělé ženy a její práci. Vypravěč se neobrací přímo na děti a nezmiňuje témata jim blízká. Výtvarně krásné ilustrace tíživost zmírňují aspoň přidáním pohádkového tónu.

3 18.11.2023

Civilní a uvěřitelné "deníkové" vyprávění bez drastických scén. Intelektuální židovská rodina s dvěma dětmi utíká před Hitlerem těsně před jeho nástupem k moci. Čtveřice chvíli žije ve Švýcarsku, pak ve Francii, jejich cesta pokračuje... Vypravěčkou je dívenka mezi devíti a dvanácti lety (děj zahrnuje zhruba 3 roky). Je klidná, přátelská, pozitivní, má zájem o svět kolem sebe a dobré citové zázemí v rodině. Až na napětí při přechodu hranic jde spíš o klidné čtení zaměřené na učení se jazyku, tvorbu nových přátelství, hry s dětmi, ale i boj rodičů s chudobou a obtížemi uprchlictví. A samozřejmě prosakují zprávy o situaci v Evropě. Sympatická kniha pro mladší děti o tom, že život není vždy a všude lehký. Dobrý vstup do témat 2. světové války, ale i do současných témat (emigrace).

3 18.11.2023

Kniha je psána tak, aby ji pochopily i děti, které se ještě nesetkaly s tématem války a holokaustu. Je jednoduchá, krátká a čtivá a zdůrazňuje téma solidarity a odvahy.

7 17.11.2023

Příběh opravdu není ničím nápaditý, přesto se kniha příjemně čte a naučný cíl za mě dobře naplňuje. Nenásilný vhled do klasického učiva dějepisu a vlastivědy.

Obdivuju atmosféru knihy. Přestože je zobrazeno nevlídné zimní počasí, můj hlavní dojem z knihy je útulnost. Minimalismus zajistí, že každá barva, jas, vůně či zvuk opravdu zazní a zazáří. Každý vjem má své místo, můžeme ho prožít, nezapadne. Pěkný společný zážitek z četby, doporučuju pro rozšíření estetických obzorů svých i dítěte. Tady jsme na hony vzdáleni podbízivé Disney estetice, přesto je to pro dítě přístupné čtení (prohlížení).

2 13.11.2023

Čteme s holčičkou tím způsobem, že si každý měsíc vyhradíme na čtení jeden večer a přečteme v knize kapitolu věnovanou danému měsíci. Text je nabitý zajímavostmi z biologie a na obrázky se dobře dívá. Dá se využít i při tvorbě kvízů nebo třeba projektů na 1. stupni. V pravdivost informací po pár kontrolních ověřeních věřím, tak
snad se nepletu.

2 13.11.2023

Líbí se mi princip knihy: v každé kapitole ze života Martina je zmíněná nějaká hodnota (poznání, pokora, přátelství, schopnost uznat chybu, zastat se slabšího...) a na konci knihy je pak kratičká modlitba vztahující se k dané hodnotě plus ještě podnět pro dítě k zamyšlení a skutku (např. za kapitolou o rodičích: Máš rád své rodiče? Řekni jim to ještě dnes.). Tyto části působí svěže a přirozeně, provázání s příběhy je promyšlené. Nezdá se mi mechanické nebo povrchní. Ovšem je tu i háček. Kniha předkládá jako automatickou a správnou věc, že Martin šířil křesťanství příkazy a silou, např. nechává bořit pohanské chrámy proti vůli těch, kteří je postavili či používají. Dle zobrazených příhod nesouhlasil pouze s tím, aby byli lidé pro své názory usmrcováni (pokud jde o křesťany). Špatně stravitelná je pro mě kapitola, v níž Martin prosadí poražení živé borovice, kterou pohani uctívají jako posvátný strom. Kniha zkrátka zcela nezastírá násilné praktiky christianizace. Vlastně nevím, jestli je to slabina nebo naopak paradoxní přednost knihy. U starších dětí asi dobré k diskuzi a poučení. U mladších bych se asi bála zmatení hodnot. Jakou cenu má život stromu? Jakou cenu má svobodná volba víry? V této knize se o těchto hodnotách děti moc nedozví.

3 12.11.2023

Kolik dětí asi tohle prožilo nebo prožívá teď? V jednu chvíli doma v bezpečí u své rodiny, o pár hodin později v hrůze, bídě a bolesti, bez perspektivy návratu. Kolik matek, které jeden den čistily jablko pro své dítě a ošetřovaly mu škrábnutí, se o týden později dívalo, jak se jejich zbité dítě vrhá na červy a pomyje. S vědomím, že nesmělý sen o budoucnosti jejich dětí prasknul jako balónek. A s vědomím, že já to možná dlouho nevydržím a děti se budou už navždycky se strašnou realitou a s traumaty potýkat samy.

4 10.11.2023

Kniha se spoustou smyslových detailů. S batoletem kniha na dlouhé hodiny, protože si u ní můžete vyhrát s tím, co je hebké, studené, křupavé, rychlé, barevné, hlučné... čím víc se do ilustrací noříte, tím víc toho objevíte. Zkoušeli jsme v knihovně číst dvouleťákům za použití "živého" ledu, zrcadla, skluzavek, krabiček a špachtlí... a blbli jsme. Přitom obrázky nejsou podbízivé. Děti od čtyř let může oslovit i zajímavé poselství ohledně smutku a jeho skrývání před ostatními. Kdo ví, možná je to jednou v těžké chvíli přiměje vstát a jít si od srdce popovídat s rodičem nebo kamarádem. Doporučuju také vyhledat si videa autorky, kde hezkým způsobem čte vlastní knihy.

3 04.11.2023

Příběhy mají pro mě silnou atmosféru, až básnickou. Vyprávění je bravurní. Šokující pro nás s dcerou byla míra zobrazeného násilí. Hrdinka knihy, obklopená zlem, nakonec odpoví také po zlém, a tím vyhrává. Závěrečná taneční scéna po téhle katarzi je strhující a krásná. Přemýšlím, že knížka by mohla být povzbuzením pro trpící dítě, na něhož jsou silnější (tedy nejspíš dospělí) zlí a není s nimi možná žádná domluva. Pro dítě vychovávané laskavě je příběh nepochopitelný a možná i zavádějící. Přesto jsem nechala působit na dceru předškolačku bez komentáře a uvidím, jestli se k tomu někdy přirozeně vrátíme. Asi není špatné představit jí i odvrácenou stranu světa.

2 04.11.2023

Velmi zvláštní kniha. Bizarní a veselá. Zasloužila by si vydání s (kvalitními) obrázky a možná i lehké zestručnění.

Obrázky jsou kýčovité, ale obsahují i velké množství zajímavých realistických kreseb z oblasti přírody (např. larvy chrostíka). Text je bohatě naplněn přírodopisnými znalostmi a dobře se čte. Doporučuju do hodin přírodovědy. Doma jsme přečetli s předškolačkou (v českém překladu).

U nás doma tahle knížka, když ji vezmeme do ruky, zaručuje všeobecnou zábavu. A to už zhruba dva, tři roky. Stačí jedna písnička za večer. Člověk se vyřádí, když dramaticky předvádí psa lezoucího oknem nebo lišku spěchající k Táboru. Přitom není třeba víc než fantazie a chuť si hrát. Ke každé písni je i nějaký námět k diskuzi: Kam jdeš nejraději, když je venku hezky (kočka leze dírou)? Už ti někdy někdo něco ukradl? Zahraj, co bys řekla zloději, kdyby sem přišel (běží liška k Táboru). Dobře vymyšlené. Obrázky tam ani nepostrádám. Pevná vazba by asi byla lepší, ale doma není problém si knížku zatížit proti otvírání.

1 03.11.2023

(SPOILER) Na knize mě nejvíc zaujalo záhadné propojení biologie a života. Proč je pro maminku tak důležité mluvit s dcerou v posledních dnech právě o stromech a houbách? Proč ji dokonce posílá ven? Co v ní chce zanechat? Jedna profesorka to vyjádřila tak, že kniha je obrazná, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá. Líbila se mi i jazyková stránka knihy (sou-kmen-ovci). Portrét dívky mi nakonec přišel věrohodný, ačkoliv jsem s její přemoudřelostí trochu bojovala a zdála se mi umělá. Nakonec mě celá ta povaha přesvědčila.

4 02.11.2023