Heidi, děvčátko z hor
kniha od: Johanna Spyri
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12130/heidy-decatko-z-hor-12130.jpg
4.6
747
Kniha vypráví o dívce Heidi, která je sirotek. Rodiče jí zahynuli, když byla ještě malá, a ujala se jí matčina sestra Běta, se kterou vyrůstala do šesti let ve městě. Běta chce ale nastoupit do služby k bohaté rodině a rozhodne se, že se má nyní o Heidi starat její samotářsky žijící dědeček Konrád. S vesničany se nestýká, považují ho za bručouna a děvčátko litují. Běta u něj holčičku nechá a uteče... A tak si šikovná bezprostřední Heidi hledá cestičku ke svému dědovi. Je chytrá, dobrosrdečná a veselá a dědečkovo srdce taje. Svou upřímností si získá i celou vesnici a skamarádí se s pasáčkem koz Petrem, se kterým každý den vyráží do hor a poznává přírodu. Venkovskou idylku a klidné soužití Heidi s dědečkem na samotě v podhůří naruší další příjezd Běty, která již osmiletou Heidi nečekaně odváží do Frankfurtu, aby dělala společnici ochrnuté Kláře. Dívky k sobě sice najdou rychle cestu, ale Heidi ve městě chřadne. Starý lékař doporučí, aby se vrátila do hor, a Klárčin tatínek není proti. Holčičky se však loučí jen na měsíc a poté se Klára s otcem i se svým kolečkovým křeslem vydává kamarádku navštívit. Seznamuje se s kozami i neméně umíněným Petrem a zdravý horský vzduch dokáže dokonce divy s jejíma nožkama...... celý text
Komentáře (149)
Komentáře 149 Recenze 1
Pro mě kniha poctivá a zároveň sentimentální. Poctivě sentimentální. Dobře napsané, barvité scény mezilidské interakce. Krásné a krátké popisy přírody, které nenudí. Kromě přírody vnímám jako ústřední téma přátelství osamělých lidí. Jedno z nich je mezigenerační. Zaujalo mě téma potlačených pocitů (z nich v knize pramení nemoc) a kritika civilizace (ve městě je těžko, městské mravy mrzačí duši Heidi). Negativních postav je dost. Překvapilo mě, že nejsou potrestány, ale jejich chyby jsou jinými lidmi napraveny. Knize by se dala vytknout přeslazenost a idealizace, ale něco v ní zároveň budí respekt, čímž se vzpírá posměchu. Autorka věděla, co dělá. Šestiletá posluchačka byla s knihou spokojená, ačkoliv se musela hodně doptávat.
Právě jsem dočetla dceři a jsem nadšená. Krásný příběh o nevinnosti, bezelstné lásce a také o veškeré nádheře Alp. Přečetla bych ji klidně jen pro svoje potěšení.
Tak tu máme další kouzelný šťastný konec. Dílo je doplněno strašně krásnými ilustracemi, na které je radost pohledět. Například západ slunce v horách se mi strašně líbil. Je to taková něžná knížka, která pohladí na duši. Děj není složitý a v dětech může vyvolat zvědavost, se taky vydat na vycházku za nějakou tou divočinou. Rozhodně doporučuju, ať už jako pohádku na dobrou noc dětem nebo jako ukojení zvědavosti dospělých, kteří se chtějí podívat za švýcarskou přírodou.
K přečtení mě ve čtvrté třídě dovedl úryvek v citance. Krásné prostředí Alp, dojemný vztah Heidi a dědečka, ale i příběh Kláry jsou klasikou, která musí zaujmout čtenáře od sedmi do devadesáti.
Ani jsem nečekala, že se mi tato klasika pro děti bude tolik líbit, i když své mouchy měla. Opravdu to je tak něžná knížka oslavující prostý šťastný život ve stínu hor. Chápu proč, ale oproti dokonalé poetice a lyrice knihy stojí přehnané charaktery postav, které pro dospělého čtenáře mohou být otravné, zvlášť pokud knihu čtete v celku. Což ale do svého hodnocení nezahrnuji, pro mě jako dospělého čtenáře, jsou všechny postavy na facku, zvlášť když pořádnej flákanec by zasloužily dospělé postavy, které se chovají mnohem hůř než děti. Ale jak jsem napsala, chápu, z jakého důvodu tomu tak je. Mrzí mě, že jsem se k tomuto základu čtenářského fondu dostala až ve svých 28 letech, pro dítě je tento příběh nezbytností.
Knížka je o holčičce Heidi, která ztratila oba rodiče. Nejdříve jí poslali k tetě Běťe, ale později přišla do hor za jejím dědečkem Komrádem. S dědečkem se brzy spřátelila. Po nějaké době si pro ni přišla teta Běta a odvezla ji do města, aby dělala společnost slečně Kláře, která nemohla chodit. Heidi uprosila Klářina tatínka, a ten jí s Klárou odvezl k dědečkovy Komrádem.
Krásný příběh o životě malého děvčátka v horách, později ve městě a opět v horách u dědečka.........přátelství, ale i zloba, radosti i zármutek vše v knize pro děti a mládež, ke které jsem se konečně dostala jako dospělá, ačkoli mám knihu doma již od školních let
Príbeh Heidi, siroty, ktorá je svojou tetou privedená na poľanu k svojmu starému otcovi, o ktorom sa šíria celkom desivé chýry. Ale Heidi si to tam hneď zamiluje, zbožňuje šum vetra vo vysokých stromoch, chodenie na pašu spolu s kozami a ich pastierom Petrom, ako aj obraz zapadajúceho Slnka dotýkajúceho sa vrcholkov hôr a samozrejme, aj svojho starého otca. A ja som si to všetko zamilovala s ňou. A takisto som spolu s Heidi trpela, keď bola odvedená do Frankfurtu, aby robila spoločníčku chorej Klárke a nevidela tam žiadne svoje milované hory a postupne chradla. Priznám sa, že aj slzy mi niekoľkokrát vyhŕkli. Nie len nad tým, ako bolo Heidi smutno, ale aj nad tým, koľko milých a dobrých ľudí sa v príbehu nachádza - nielen Heidi, ktorá chcela pomôcť každému, ale aj Klárka a jej rodina. Myslím, že v tomto jednoduchom ale krásnom príbehu si každý nájde to svoje, či už dieťa alebo dospelý. A aj keď tento príbeh poznám už pomaly naspamäť, určite som ho nečítala posledný krát.
Knížku z doby svého dětství jsem prodávala a než jsem se s ní rozloučila, ještě jsem si ji znovu přečetla. Byl to příjemný návrat do dětských let a vzpomínka na nedávno navštívené švýcarské hory.
Přečteno v rámci výzvy - příběh odehrávající se v horách. Jako malá jsem v devadesátkách dostala vydání s růžovou obálkou a ilustracemi Marie-José Maury a zkrácenou verzí příběhu. Ty ilustrace byly prostě nádherné a já tu knihu četla stále dokola. Musím se u rodičů po té knížce podívat.
V současnosti jsem si půjčila v knihovně vydání od původní autorky, nezkrácené, ilustrace se mi až tak nelíbily (nakladatelství XYZ), ale číst ten příběh v nezkrácené verzi bylo zajímavé. Hodně prostoru je věnováno náboženství a mravokárným poučením a také je tu více zmíněna minulost dědečka.
Hodnotím jako velmi pěknou a lehce přečtenou knihu.
Příjemné čtení a nejoblíbenější kniha mojí babičky. Krásný a uvěřitelný příběh, který se odehrává v krásné přírodě Alp, a který podle mě musí zaujmout každého. Taky bych chtěla bydlet v té krásné přírodě v Alpách. Je to nádherný příběh s krásným a šťastným koncem.
Zpátky do dětství s touto krásnou knihou,která byla má první kniha. A opět nezklamala
Příběh malé holčičky Heidi zná snad každý. Z televize, z knížek… Příběh se ale (tedy podle mého) v každém vydání mění. Já znám Heidi ze seriálu, který dávali kdysi na Déčku :D. Nedávno jsem si příběh přečetla v angličtině, čímž jsem si připomněla své hezké dětství, kdy jsem to milovala. Prostě krásný příběh holčiny, která nejradši ze všeho pase ovečky (teda doufám že to byly ovečky :D). Doporučuji!!!
Kniha mého dětství. Nemám co dodat, prostě úchvatná. Něžná, poučná, dojemná. Číst ji je jako pohlazení po duši. Ten stejný pocit jsem si maximálně užila znovu, když jsem se k ní vrátila v rámci Čtenářské výzvy.
Kouzelný příběh malé holčičky, která přišla o oba rodiče. Nejprve jí vychovávala teta, ale později žila se svým dědečkem vysoko v horách. Krásně popsaná příroda úplně láká k návštěvě švýcarských alpských kopců. Milé připomenutí mého dětství, kdy jsem tuto knížku četla poprvé.
Příběh Heidi, dívenky, o kterou se nemá kdo starat, tak zůstala se svým mrzoutským dědečkem vysoko v horách. Později ji odveze teta do města, kde jí slíbila, že bude v bohaté rodině dělat společnici slečně Kláře. Heidi se však natolik stýská po horách, že onemocní.
Když v letošní výzvě na Databázi knih bylo téma: Kniha z mého dětství, měla jsem okamžitě jasno. Heidi jsem milovala už jako malá, četla jsem ji několikrát. Musím říci, že ani po tolika letech mě nezklamala, ba naopak, jsem si ji možná ještě o něco víc užila.
Heidi je kouzelná, čistá duše, kterou si okamžitě zamilujete a budete si s ní užívat každý její den a každé její poznání. Alpská krajina je tu popsána tak nádherně, že budete mít pocit, že se tam potřebujete rozjet a u dědečka strávit alespoň pár dní.
V knize je tolik nádherných a moudrých vět, celkově je to krásně napsané. Navíc je to dojemné, že i nejedna slzička ukápla.
Tato kniha zůstává i nadále jednou z mých nejoblíbenějších, věřím, že si ji zamiluje i moje dcerka a já se už teď těším, že si ji zase brzy přečtu.
Kouzelný příběh s holčičkou Heidi, která svým milým způsobem a láskou k druhým, vytvářela krásnou atmosféru kolem sebe, a tím si každého získala. Pomáhala jí v tom láska k přírodě, krása hor, kde žila se svým nejbližším příbuzným, dědečkem. Příběh, který byl zfilmován a přitahuje již několik generací dětí. Moc doporučuji!
Nej..kniha mého dětství. Proto jsem si ji přečetla i nyní a bylo to opět ÚŽASNÝ .
Prvotně jsem tuto knihu nabídla k přečtení synovi, který ale zájem neprojevil. Tak jsem se do krásného světa hor ve Švýcarsku ponořila po více jak 30ti letech já. A malá čistá Heidi mě oslovila stejně jako v dětství. Milá knížka, která pohladí.
Knížku jsem jako dítě nikdy nečetla, i když jsem vlastně vždycky hrozně chtěla a v knihovně kolem ní neustále chodila. Letos se mi ji podařilo přečíst díky knižní výzvě a jsem tomu nesmírně ráda. Řekla bych, že jako dospělá jsem ji ocenila daleko lépe, než kdybych ji četla ještě jako dítě. V uspěchané době, kdy člověk vstane, jede do práce, 8 hodin maká, jede z práce, musí nakoupit, navařit, poklidit, se velmi rád přenese do čisté a bezstarostné krajiny Alp. Jak já se tam viděla, jak běhám po kopcích se zvířaty a sbírám kvítí!
Přečetla jsem za jeden den. Moc krásně psané. Nedivím se, že se mladým děvčatům líbí. Škoda, že některé kapitoly moc nenavazují. Ale to dítěti asi nevadí.
Moc pěkná dětská kniha, která se i mně jako dospělé líbila. Příjemná délka, žádné zdlouhavé popisy a moc milá hlavní hrdinka. Pěkné čtení.
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno pro děti od 6 let sirotci horalé
Kniha Heidi, děvčátko z hor je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 1 221x |
| Čtenářské výzvě | 219x |
| Doporučených | 91x |
| Knihotéce | 332x |
| Chystám se číst | 119x |
| Chci si koupit | 27x |
| dalších seznamech | 17x |