Heidi, děvčátko z hor
Johanna Spyri
Kniha vypráví o dívce Heidi, která je sirotek. Rodiče jí zahynuli, když byla ještě malá, a ujala se jí matčina sestra Běta, se kterou vyrůstala do šesti let ve městě. Běta chce ale nastoupit do služby k bohaté rodině a rozhodne se, že se má nyní o Heidi starat její samotářsky žijící dědeček Konrád. S vesničany se nestýká, považují ho za bručouna a děvčátko litují. Běta u něj holčičku nechá a uteče... A tak si šikovná bezprostřední Heidi hledá cestičku ke svému dědovi. Je chytrá, dobrosrdečná a veselá a dědečkovo srdce taje. Svou upřímností si získá i celou vesnici a skamarádí se s pasáčkem koz Petrem, se kterým každý den vyráží do hor a poznává přírodu. Venkovskou idylku a klidné soužití Heidi s dědečkem na samotě v podhůří naruší další příjezd Běty, která již osmiletou Heidi nečekaně odváží do Frankfurtu, aby dělala společnici ochrnuté Kláře. Dívky k sobě sice najdou rychle cestu, ale Heidi ve městě chřadne. Starý lékař doporučí, aby se vrátila do hor, a Klárčin tatínek není proti. Holčičky se však loučí jen na měsíc a poté se Klára s otcem i se svým kolečkovým křeslem vydává kamarádku navštívit. Seznamuje se s kozami i neméně umíněným Petrem a zdravý horský vzduch dokáže dokonce divy s jejíma nožkama...... celý text
Přidat komentář
Právě dočtena, mě i dceři se moc líbila, předpokládám, že až bude umět číst tak se k ní vrátí.
Tuto jsem dostala v první třídě k Vánocům a na rozdíl od Pollyany, přečetla a strávila s ní čas jako s kamarádkou. Vzpomínám dodnes:))
Úžasně napsaná kniha, která ve vás svoji myšlenku zanechá na celý život. Moje nejmilejší ,,dětská" kniha. Vždycky, když to čtu, tak se tak vžiji do příběhu, že se mi nechce ven.
Jako holčička jsem ji milovala, mám ji připravenou i pro svou dcerku, až povyroste. Svěží vyprávění, zajímavé prostředí, svérázné postavy, opravdový příběh, ne didaktickými poučkami čpící konstrukt.
Knížka je určená čtenářům od 6 let, víc se určitě bude líbit holčičkám. Text, který sám o sobě dostatečně popisuje krásu horského prostředí (až máte chuť skočit mezi řádky a být toho všeho součástí), doprovází zdařilé ilustrace Daniely Hahnové (vydání z r. 1989). Krásně je tu ukázán rozdíl mezi dynamickým velkoměstem a "statickým" venkovem. Příběh je opravdu velice pozitivně laděn, což je přesně ten důvod, proč po tomto druhu literatury poslední dobou sahám - člověk potřebuje vypnout, odstřihnout se od všech těch hrůz, co se kolem dějí, jen se ponořit do nepříliš složitého příběhu a užívat si klidnou četbu z tak trošku jiného světa :-)
Místy mi přijde děj trošku osekaný, uvítala bych trošku podrobnější informace o životě dědy Konráda před tím, než se usadil na samotě, stejně tak bych některé pasáže trošku prohloubila a rozšířila (např. pobyt Kláry v horách), ale i přes to knížku vřele doporučuju všem, kteří se chtějí vydat do klidu hor, octnout se aspoň prostřednictvím knížky mimo ruch města, na čerstvém vzduchu, bez shonu, bez stresu...:-)
Nádherná kniha s dojemným příběhem o malém děvčátku, které si musí každý zamilovat. Poslouchala jsem audioknihu, kterou načetla Lucka Vondráčková. A byla opravdu skvělá! Viděla jsem i několik filmových verzí. Nejvíc emocionální a pro mne definitivně nejzdařilejší je ta z roku 1993. Brečím u ní i po letech dodnes... A naposledy jsem knížku četla i svým dětem. Co tedy dodat? Heidi je dnes už klasika a určitě jedna z nejlepších knih (nejen) pro děti ;-).
Oblíbená knížka mé maminky. Mě zatím míjela. Teď ji čtu holkám před spaním a spokojení jsme všichni :-)
Opravdu nádherné ilustrace. Knihu mi jako dítěti četla maminka před spaním, ale nehodnotím pouze nostalgii. Mnohokrát jsem si ji přečetla i sama pro sebe, či dětem a je to zkrátka krásný nadčasový příběh.
Krásná kniha, četla jsem ji s dcerou už asi dvakrát, česky i německy a viděly jsme spolu i film. Četla mi ji kdysi babička, vrátila jsem se s ní do dětských let.
Krásná knížka. Jednoduchý příběh ale zajímavé postavy a úžasná alpská příroda. Jsem ráda, že jsem si ji díky dceři přečetla :) V dětství mě nějak minula.
Nádherná, lehká knížka, která mne v dětství značně zaujala. Dokonce i v současnosti se k ní velice ráda vracím.
V dětství jsem se k této knížce bohužel nedostala. Dostala se mi do ruky až teď a přečetla jsem jí jedním dechem. Je to nádherná knížka s dojemným příběhem.
Nádherná kniha mého dětství, ke které jsem se vrátila díky knižní výzvě. Vrátila jsem se díky ní do dětství, Heidin příběh mě znovu okouzlil a návrat do dětství byl dokonalý i díky starému vydání.
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno pro děti od 6 let sirotci horalé
Kniha Heidi, děvčátko z hor je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 1 250x |
Čtenářské výzvě | 221x |
Doporučených | 91x |
Knihotéce | 335x |
Chystám se číst | 123x |
Chci si koupit | 28x |
dalších seznamech | 21x |
Knížka, která ve mně v dětství vzbuzovala rozporuplné pocity a až dnes, po rozmluvě s paní knihovnicí, jsem si uvědomila proč. Není totiž mnoho příběhů pro děti, kde by hrdinové byli ochrnutí a upoutaní na vozík jako Klárka, anebo nevidící (Petrova babička). Mezi všemi aktivními hrdiny Lindgrenové, Petišky, Říhy, Foglara... velká výjimka.
Nyní už jsou děti s různými zdravotními problémy integrované, děti na vozíčku navštěvují běžné MŠ i ZŠ, ale nebylo to v době našeho poznávání světa. Tenkrát jsem se s tím neuměla popasovat a bylo mi líto jak smutné nechodící Klárky, tak ve městě trpící Heidi.
Teď v dospělosti považuji knížku za skvost, s potěšením jsem se nořila do popisů čisté alpské přírody a prožívala s Heidi její objevy, malé radosti i stesky. Navíc mám vydání Albatrosu z roku 1989, na kterém musím velmi vyzdvihnout snové ilustrace Daniely Hahnové.