bond77 komentáře u knih
Na západní frontě klid se po přečtení zařadila mezi ty nejlepší díla, které jsem kdy četl. Kutost války je zde popsána naprosto dokonale, líbí se mi též úvahy Paula Bäumera, jak mu válka převrátila život naruby. V knize také vnímám věk vojáků - nedokážu si představit, že bych teď jel do kasáren, tam podstoupil výcvik a pak měl v plné polní mechanicky zabíjet jako nějaký robot. Nedokázal bych to... Jediné co mi trochu na knize vadilo, byly občas trochu delší popisy krajiny a objektů, které sice lépe dokreslují válečnou vřavu, někdy ale děj trochu zpomalovaly. Doporučuji také stejnojmenný film z roku 1979, který knihu adaptuje velmi věrohodně.
Parádní knížka. Jenom má jednu chybu, za kterou paradoxně sama kniha nemůže. Stařec a moře jsme důkladně rozebírali ve škole, a tak jsem bohužel věděl, do čeho jdu a nekonalo se tak žádné překvapení. Jedno jsem si ale z knihy odnesl. Tu neskutečnou houževnatost, kterou měl Santiago, když se snažil ulovit rybu. Tato postava je skvělým motivátorem - když má člověk něco "dát", musí se tomu podřídit všechno. Mimoto je důležité nevzdávat se a bojovat až do úplného konce.
Přestože se kniha nachází v mém seznamu povinné četby, a proto bych měl mít k ní logicky odpor, překvapila mě. Moliére píše perfektní dialogy, které jsou často velmi vtipné.
Tvorba Kafky mě strašně přitahuje a jsem rád, že jsem mohl do ní poprvé nahlédnout. Bohužel se mi zkazil celkový zážitek z díla, protože jsme ho probírali ve škole, a tak mi bylo vyzvězeno všechno podstatné. Rád se ale ke Kafkovi vrátím, chtěl bych si od něj přečíst Proces.
Kniha se mi strašně líbila, obsah mi přišel smysluplný, podložený řádnými argumenty. Jako bonus je také parádní grafika, díky které si zapamatujete to nejdůležitější z jednotlivých kapitol.
Zajímavý pátý díl. Sice nedosáhl kvality čtyrky, ale určitě neurazil.
Přečetl jsem Audienci, která byla skvělá a dala se číst. Zahradní slavnost je taky skvělá, ale číst se nedá. Jenže to je základ života lidí v socialismu - buď byl člověk komunista, emigroval, trávil volno na chatě nebo si dělal z režimu legraci. A Havlovi se ta čtvrtá varianta povedla.
Kniha mě bohužel, jako přestavení z Národního divadla, zklamala. Těžko jsem se orientoval ve změti postav, které se jmenovaly velmi podobně a tím asi nejvíce utrpěl můj požitek při četbě. Naopak musím vyzdvihnout překlad Martina Hilského, který je jednoduše perfektní. I tak ale hodnotím první seznámení se Shakespearem podprůměrně.
Tahle kniha byla absurdní až až. Zdála se mi nudná, bez nápadu, nejspíš jsem si nějak nepochopil. Je to samozřejmě drama, takže by to určitě jinak vypadalo jako představení, proto bych ho rád viděl, abych ho mohl porovnat s knihou.
Jedna z nejzvláštnějších knih, kterou jsem kdy četl. Povídky nemají originální zápletky, některé se sobě celkem dost podobají. Většina z nich nemá žádnou jasnou pointu, která by zvrátila děj. Bohužel je to ale povinná četba..
Kvalita dalšího dílu Hitmana už sice není taková jako dřív, ale pořád neurazí. Trochu mi vadí, že příběhy zvážněly a děj se rozvíjí rychlejším tempem, než je potřeba. Uvidíme, co přinesou další pokračování.
Velmi mě překvapilo, jak je tato kniha nabitá cizími slovy, kterým jsem často nerozumněl, a proto četba byla často obtížná. Nakonec jsem se ale odhodlal a dočetl jí. Musím konstatovat, že něco takového zde určitě chybělo a je dobře, že vyšla jakási sumarizace celé perestrojky a pádu komunismu u nás. Také se mi líbilo, že autor do knihy zakomponoval i přestavbu v Sovětském Svazu a i jeho zánik.
Po víc jak měsíci jsem dočetl tuto knihu a zapsala se tím do seznamu přečtených od Pavla Kosatíka. Kosatík opět nezklamal a líčí geniálně se svým parťákem Kolářem jednu z nejvýznamnější osobností Československa 20. století. Samozřejmě na něj mám nějaký názor a můžu se s ním dostat do dlouhých polemik a diskuzí v otázce je postoji po válce, Únoru a nakonec i jeho smrti. Jistě potěší i dobrá doplňující obrazová příloha.
Mírné zklamání oproti předchozím dílům, i tak si ale zachová klasické vtipy a hlášky hlavních hrdinů. Určitě neurazí a můžeme se těšit na další díly.
Geniální a velice zajímavá knížka. Je pravda, že se ze začátku nečetla moc rychle, ale postupně jsem jí přišel na chuť a byl jsem překvapen, jak mě chytla a vtáhla do děje. Trochu mě mrzí, že autor neposlal Stalinovy začátky a vše to začalo až paktem Ribbentrop - Molotov. I tak je za Zavřenými dveřmi vrcholné dílo literatury faktu.