bertrand komentáře u knih

Nuda, bohužel už jenom stereotyp a nuda.

Co mi kdysi, jakožto Bukovského fandovi, připadalo zajímavé a vtipné vyprávění, to vidím dneska jako nesmírně smutnou výpověď o dospívání v kruté bezcitné společnosti a dysfunkční rodině.
Už nebudu číst, je toho i tak kolem dost.

4 18.12.2017

Inu, v dobách mládí moje oblíbená četba a nyní, po cca 20ti letech?
Bukowski měl knihu pojmenovat spíše (a s prominutím, dámy) "Kundy", protože to je jediné, co Hanka Chinaskiho na ženách zajímá a v knize také hojně využívá. Pozor, nekladu 100% rovnítko mezi Bukowski - Chinaski.
Co mi kdysi připadalo vtipné nebo zajímavé se vytratilo a zbyl smutný příběh o osamělém alkoholikovi, který se snaží udržet jakés takés zdání integrity vlastní osobnosti, bez ladu skladu a výběru bere, co mu život v jeho věku ještě nabízí i když sám v koutku duše cítí, že jediným pevným bodem v životě je psací stroj a Mozart v rádiu. Chlast mu pomáhá přežít. A právě na jeho vztahu k ženám prosvítá jeho pravá osobnost. Něco v závěru na chvíli pochopí, ale holt, je to alkoholik, že...
No, kdo četl depresivní Šunkový nářez a věří na určující vliv rodiny a mládí, tuší, odkud Hankovo chování může pramenit.
Chtěl toto Bukowski napsat? Nevím, ale pro mne to tam mezi řádky jest.

1 18.12.2017

Tak jsem viděl film a že si otevřu knížku, abych viděl jestli je stejně blbá. Sklaplo mi po pár stránkách.
Do filmu ji zhmotnil někdo, kdo nikdy neseděl s kámošama v zaplivané čtvrté cé, komu sprostý slovo nesedí v hubě, kdo viděl víc filmů jak živejch obyčejnejch lidí a kdo si bůhvíproč myslí, že Michal Suchánek může hrát mužnýho agenta StB - podle toho to taky vypadá.
A knížku napsal někdo, kdo je toho prvního pravej opak a podle toho to taky vypadá!
Body snižuju jenom za podivnou zápletku s templářema, která se hodí snad do Indiana Jonese, ale tady byla jako pěst na oko... ale jinak - lahoda pane jahoda....škoda, že nemám k mání slovenskej originál, ale jen českou kopii....

8 09.12.2017

Když Kabát se ku komiksu pustí/zaplesá laskavého čtenáře srdce, byť dětské dupačky jeho/ již dávno na smetišti věků/ hlodá času chrup...

08.12.2017

Malý literárně vizuální skvost, který svou hravostí předčí mnohé slavnější publikace. Samozřejmě hlavně zásluhou ilustrátora Václava Kabáta, který zde zřejmě dostal zcela volnou ruku! Jaká škoda, že jde o počin téměř neznámý!

08.12.2017

Opět klenot mé knihovny, korunovaný navíc diadémem v podobě toho, že se zde pábitelské ilustrace Václava Kabáta potkaly s kongeniálním textem Vladimíra Přibského. Výsledkem je onen zmíněný poklad nad poklady, který stačí otevřít a ocitnete se v Londýně, který nikdy nebyl....

08.12.2017

Ilustroval Václav Kabát. Poučený čtenáři, je třeba něco dodávat?

08.12.2017

Opět jedna z knih, kterou "udělal" rozkošný ilustrátor Václav Kabát. Tentokrát se překonal a velice vtipně doplnil psaný text drobnými kreslenými minipříběhy, které povyšují knížku na tzv. evergreen (cosi věčně svěžího).

1 08.12.2017

Luxusní kniha sebraných poudaček z Rožnovska. Atmosférické ilustrace geniálního Václava Kabáta jí dodávají další rozměr. Přítomno jest tajemno, dobrodružno ba i strašidelno. Rodinný poklad.

4 08.12.2017

Hltá se to jedním dechem, až stránky šustí vzduchem.
Slabých míst si člověk ani nevšimne, protože na to prostě není čas, musí se číst a číst a číst až do konce i kdyby děti hladem skučely, tramvaje zvonily, uragán Flóra řádil za okny...

7 08.12.2017

Mno, tak toto pro mě nejslabší Dánovka (zatím) co jsem čtl. Napoprvé, a to už jsem někde psal, jsem ji celkem znechuceně odložil. Minulý týden jsem se do toho odhodlaně vrhnul střemhlav, nesedí mi ale explicitní popisy vražd a to ani v Dánově podání, ostatně přeskakuju je i v jiných jeho knihách.
Jinak zbytek je obvyklý nadstandard. Včetně vlastně celé formy vyprávění, kdy se živě střídají zločiny a práce kriminálky na nich a to celé autor ještě občas okomentuje ze svého pohledu.
Popis životaběhu pachatele je vcelku povrchní, ale vypovídá dostatečně. On asi nebyl žádná bedna. Pro mne ale je to asi celkově i tematicky nezajímavé, za top považuju Noc plnou lží a Rudého kapitána. Možná už jsem predánovkovaný....

To samé, co Pixy: Neuchopitelné, nepopsatelné, a ve srovnání s běžnou komiksovou tvorbou naprosto originální (po A nenásleduje B, ale XYZGEDF), tedy snadno zaměnitelné s genialitou. Nevhodné pro poslušné děti, oddané manželky, lampasáky, revizory a technické pracovníky v atomových elektrárnách (mohlo by je to rozrušit).
Naopak vhodné pro dysgrafiky, neboť některé příběhy jsou milosrdně krátké a někde se nepíše vůbec nic.

1 08.12.2017

Neuchopitelné, nepopsatelné, a ve srovnání s běžnou komiksovou tvorbou naprosto originální (po nenásleduje B, ale XYZGEDF), tedy snadno zaměnitelné s genialitou. Nevhodné pro poslušné děti, oddané manželky, lampasáky, revizory a technické pracovníky v atomových elektrárnách (mohlo by je to rozrušit).

08.12.2017

Mno, na Žambocha jako celek slabota....ale jisté pasáže nepostrádají švih na který jsme zvyklí....

05.12.2017

Ježkovy voči, Jiříkovo vidění a všechno dohromady! Dán píše knížky u kterých nevím, jestli se mám chechtat, ošahávat, měřit si teplotu nebo s odporem jít "řídit porcelánovej autobus" , jak se dříve říkalo zvracení do záchodové mísy.
Všechno zamlčeného u McBaina, Případů prvního oddělení, Harryho Bosche, Velinského a tuctu dalších výborných leč uhlazených krimi, je ZDE a ještě hódně, hódně navíc.
Jako kdyby Hunter S. Thompson začal psát kriminálky, napadá mě.
Dán má prostě dar přenést život lidskej (čímž myslí chlapskej) do života literárního, ale nepřivírá oči před ničím - což může být dost nepříjemné (já například Bestii během prvního čtení odhodil a už se k ní nevrátil).
Co dál napsat kromě frenetických výkřiků blaženého obdivu, nevím. Snad zmínit dotyk dějin, zaznamenanou realitu kolegiálního přátelství, transformace společnosti, svinstev kolem politiky.
Výtky: moje máma tyto knihy kupodivu také zbožňuje, ale Dán píše o chlapským světě. Ženy jsou zde nazírány tímto prizmatem, jsou to manželky, kolegyně, oběti (dosti hrůzných skutků), sexuální objekty, nositelky rolí...nic víc... Oproti tomu maskulinní svět je tu vylíčen s jasným nastavením tak, že i negativa působí jako klady... Dále všechny dialogy jsou drsně hovorové, jiné snad autor neumí, takže i doktor mluví jako dlaždič...
Ale to je prd proti tomu, co je to za počteníčko....ještě je třeba říci, že nechápu, proč musím tyto perly číst v českém překladu (byť jistě výborném). Je snad slovenština najednou čínština? No snad jednou...

13 03.12.2017

Jak už jsem napsal v komentáři k jiné Johnsonově knize, všechno je jinak. Johnson nám to snaživě a osobitě předvádí na vůdčích osobnostech a událostech minulého století a leckdy by to bylo k pousmání, kdyby z toho vlastně neběhal mráz po zádech...občas jsem knížku musel odložit a zhluboka se nadechnout, pár dní počkat a pak to zase zkusit... naše novodobá historie není pro slabé nervy...
PS: líbí se mi jak se Johnson nebojí protiproudově hodnotit všeobecně chválené státníky (Wilson, Kennedy)

5 01.12.2017

Ještěže nésu intoš, dostat se Džonsnovi do pazourů, tak si vo mě slušná koc už ani kolo nevopře....

3 01.12.2017

Pohled Paula Johnsona na dějiny anglického národa nelze nazvat jinak než pohledem osobním. Pokud na toto přistoupíte, dostane se Vám značné porce originálních myšlenek, pohledů na jednotlivé epochy, portrétů osobností, ale i pokus o filosofii národa či břitkých odsudků všeho zmíněného.
Johnson, jak jsme u něho zvyklí nevidí nic jen černobíle nebo dokonce jen barevně - mnohdy citelně odporuje stereotypním historickým výkladům, které jsme přijali za vlastní.
Proto ho čtu. Všechno je jinak.

Matně si pamatuji, že to bylo slabší než "Ještě pivo", takové slabší pivo. Ale dal bych si je ještě jednou, pro osvěžení...