BARBARRKA komentáře u knih

Film jsem viděla, takže jsem rovnou přešla na druhou knihu. Aristokratka ve varu". Jsem pořád spokojená, jen kdo je, sakra, Milada???

3 20.06.2021

Já mám tahle příběhy docela ráda. Začalo to Upířími deníky a sérií Stmívání a tím taky skončilo. Takže mě to nenadchlo, ale ani neurazilo, jen se nebudu pokoušet najít stejný žánr jinde. Měla bych se už jednou poučit, že když dva dělají/píšou totéž, není to totéž.

Ačkoliv mě paní Frýbová občas lehce irituje (dokonalé domácnosti, všechno domácí, vše se dá řešit ....) , nikdy mě to neodradí od čtení jejich knih (kromě Dvou dam v tísni). A Mojmík je nepřekonatelný. Citová a nakonec i životní krize padesátníka, čeho je schopen člověk, se kterým žijete čtvrt století: ono je to nakonec moc smutné pomyšlení. Ale kniha samotná vás smutnit nenechá, humor paní Frýbové je mi více než blízký, takže se neubráním smíchu ani ve vlaku nebo kde právě čtu. Přečtěte si to. Například vaření Drahulinky versus Marienky je samostatná kapitola, Mojmíkovo nedůstojné "utrpení", jeho mňam .... občas jsem jinak inteligentní Drahomíru nechápala. Můj bratr to jako muž blížící se Mojmíkovu věku vnímal trochu jinak a přestože se výtečně bavil, trochu ho i mrazilo a důrazně mě žádal, abych ho při prvních případných příznacích podobné "infekce padesátníků" (jak to nazval) nemilosrdně srovnala několika nebo i více údery tupým předmětem. Naštěstí to nebylo třeba a on dál šťastně ženat čte knihy paní Frýbové a nedá na ni dopustit. Stejně jako já.

7 05.03.2013

K téhle knize jsem se dostala úplně náhodou a pak jsem ji přečetla jedním dechem a hned nato další knihy autorky (jak je mým zvykem). A tahle je ze všech nejlepší. Já takové příběhy miluji a proto jsem možná lehce podjatá, ale ono je to vážně skvěle napsáno, ať už se jedná o současný děj, anebo se s hrdinkou vracíme hluboko do minulosti. Kniha, která vtáhne do děje, obklopí vás svou atmosférou vždy stojí za přečtení.

4 05.03.2013

Betty MacDonald je (byla) především nedostižná ve vytříbeném vyprávění o všem, co život přináší. A že jí a její rodině toho přinášel dost a dost a nebylo to vždy lehké břímě....... Nadnést se nad všechny svízele, neúspěchy a potíže všeho druhu s takovým humorem umí opravdu málokdo. Dovedu si představit vylíčení takových životních situací někým jiným: mohlo by z toho vzejít hodně depresivní povídání o nelehkém dětství, problematickém dospívání a nakonec o nesnesitelných slepicích, záludných petrolejových lampách, ne zrovna ideálním manželovi atd. Ale jen žena jako Betty MacDonald to vše podá tak, že podléháte nekontrolovatelným záchvatům smíchu, přesto, že si velice dobře uvědomujete, že zrovna vám by v mnohých situacích asi do smíchu nebylo. Nedám na tuhle knihu dopustit už dlouhé roky a když se mám na nějakou dobu vzdálit z domova, beru si ji s sebou. Mám sice od jisté doby nedůvěru ke slepicím a v době, kdy jsem také žila na venkově, jsem bedlivě sledovala naše sousedy...asi zda najdu nějakou podobnost. Ano, jsem zřejmě poznamenaná touhle knihou a jsem za to ráda.

8 05.03.2013

Tuhle knihu mám od prvopočátku ... tedy od prvního přečtení, nesmírně ráda. Patří k mému "zlatému fondu" knih,, po kterých sahám, když si chci spravit náladu a potřebuju tzv. utěšit při vlastních trablech. Zasměju se, zamyslím a začnu zase doufat, že se to i u mě nakonec spraví. V prvotním nadšení jsem se vrhla na veškerou dostupnou tvorbu K. Amise, ale už to nebylo ono. Šťastný JIm je prostě vyjímečný.

3 05.03.2013

Nejdříve jsem viděla film (posléze všechny 4 filmy), mezitím jsem si knihy postupně přečetla na internetu a nakonec na dovolené i v papírové formě. Vzhledem k tomu, že mě filmy nadchly ............. a viděla jsem je nesčetněkrát doma na DVD, jsem k četbě přistupovala opatrně, s očekáváním již méně nadšené reakce. A tak se taky stalo. Ne že by se mi knihy nelíbily, naopak zhltala jsem je během týdne, ale přistihla jsem se, že si často doplňuju jakési mezery nebo úniky fimového děje. Což vůbec nebrání tomu, abych tu klidně prohlásila: ano já, ač dávno po pubertě, jsem knihu četla s potěšením a chutí se hned pustit do dalšího dílu. Jako mnozí zde také nebudu tvrdit, že se jedná o literární skvosty v pravém slova smyslu, ale kdo vlastně má to výsostní právo něco takového posuzovat a škatulkovat??? S každým čtenářem, myslím tím spokojeným, nadšeným, unešeným, natěšeným .... s každým takovým narůstá hodnota knihy, neboť o tom to také je. A jak zde již také bylo řečeno, až si budu chtít rozšířit určité znalosti, sáhnu po encyklopediim nebo něčem takovém. (Což taky často dělám.) Mnohdy však chci právě jen to příjemné potěšení z čtení, chci myslet místy na jiné věci kromě reality každodenního života a často se mi daří ztrávit velmi příjemné (a rychle ubíhající) hodiny četbou právě této knihy a jejích dalších dílů. A vůbec se za to nestydím, ačkoli mnozi moji známí by ani na mučidlech nepřiznali už prostý fakt, že takovou knihu vůbec četli. Je mi jich líto.

5 05.03.2013