Atrament komentáře u knih

Ačkoliv mám Verneovky obecně moc rád, zrovna tato na mně působí dojmem jako by ji snad ani Verne nenapsal. Styl psaní je takový nějaký neohrabaný, děj samotný je dost pofiderní, některé pasáže jsou zbytečně zbrkle odbyty a jiné naopak jsou neúnosně a zbytečně natahovány.

1 17.12.2014

Little Brother je knížka, ze které mám docela ambivalentní pocity. Námět jako takový je mi sympatický hodně, využívání 9/11 hysterie k oklešťování nejzákladnějších svobod a práv občanů pod záminkou ' boje proti terorismu' je velmi aktuální a zajímavé téma.

Bohužel Doctorow nezpracovává tuto látku nijak zvlášť podařeně. Příběh je prostinký a předvídatelný a sám o sobě by vydal tak na kratší povídečku. Do délky románu jej Doctorow nafoukl za pomocí sáhodlouhých popisů a vysvětlování. A popisuje toho opravdu hodně. Technické elaboráty na téma bezpečnosti na netu, šifrování a dalších technických lahůdek mi až tak nevadily, aspoň se člověk dozvěděl něco užitečného a nového. Ale popisy toho co má kdo na sobě, co si objednává k jídlu, co čte a co je hrozně cool, ty už mi lezly ve dvou třetinách knihy vyloženě na nervy. Chvílemi jsem měl pocit, že spíš čtu příručku pro dnešní mladé, která se jim snaží ukazovat co by se jim správně mělo líbit. Je mi jasné, že příběh je jakoby vyprávěn sedmnáctiletým hošíkem, a tomu zřejmě autor přizpůsobil i styl, ale výsledek na mě působí dost odtažitě a ve svém důsledku nepříliš čtivě.

Díky všem těm popisům, se totiž nějak vytratila slibně hutná atmosféra, naznačená v úvodu. Takže ve finále pouze za dvě hvězdičky.

(čteno v anglickém originále)

1 12.12.2014

Tajemný Etrusk je často (a právem) srovnáván se Sinuhetem, takže ani já nebudu výjimkou. Struktura příběhu je opravdu hodně podobná, pocity viny a putování hlavního hrdiny po starověkém světě taktéž. I postavy na které během svého putování Turms narazí by se svými charaktery daly dohledat v Sinuhetovi. Zatímco Sinuhet byl ale postavou vesměs sympatickou, i když tragickou a čtenář dokázal rozumět jeho jednání a ztotožnit se s ním, tak u Turmse jsem byl občas jeho konáním zmaten a vůbec jsem mu nerozuměl. Waltari v Tajemném Etruskovi docela často ujíždí do zdlouhavých popisů různých mystériií, které mně krutě nebavily a taky se v některých pasážích pouští do obsáhlých popisů složité starověké politiky středomořských států, v nichž jsem se vyloženě ztrácel, takže mne bavily ještě méně. Takže u mne Sinuhet vede na celé čáře.

1 16.11.2014

Narazil jsem na audioknihu tak jsem si ji poslechl. Je až příliš citelné, že je to kniha psaná ženou, takže chlapi asi moc neocení to neustálé zdlouhavé omílání toho kdo má co na sobě a co zrovna cítí. Vraha jsem správně odhadl hned při druhém úryvku z deníku vraha, a autorčin pokus zhruba v polovině knihy zmást čtenáře a nasměrovat jeho podezření jiným směrem byl celkem směšně průhledný.

03.05.2023

Po knize jsem sáhl pouze na základě jejího jména, takže první kapitola, která se neodehrávala v Egyptě jak jsem bláhově čekal, mě docela zklamala. Nicméně vytrval jsem ve čtení a hned ve druhé kapitole děj poskočí o pár tisíc let dopředu a já si řekl 'Ahá, takže něco jako Indiana Jones, dobrá tedy' a četl jsem dál.

Bohužel, děj se unyle vleče odnikud nikam a je hodně předvídatelný i právě díky již zmiňované první kapitole, která se dá v kontextu knihy brát jako jeden obrovský spoiler. Protože ono Tajemství proklamované v názvu knihy, je pak již tajemstvím pouze pro hlavního hrdinu a čtenář tak pouze útrpně sleduje hrdinovy kroky vedoucí k objevení toho, co on už dávno ví, místo aby spolu s hrdinou teprve celé tajemství objevoval.

V samotném závěru knihy autor děkuje několika odborníkům, se kterými se při psaní knihy radil. Pomyslel jsem si, když už knihu konzultoval s odborníky, proč si nenašel aspoň jednoho počítačového, který by mu vysvětlil naprosté základy toho jak funguje email a počítače vůbec, aby se nemusel dopustit tak strašlivých počítačových faux pas, jakých se dopustil pokaždé, kdy došlo na nějaké to posílání emailů nebo hackovaní počítačů přes mobilní telefon...

19.03.2020

Chtěl jsem nějaké nenáročné akční čtení a dostal jsem :)

Autor se první polovinu knihy nemohl rozhodnout jestli píše horror, sci-fi nebo fantasy, tak to smíchal všechno dohromady. Moc se mu nepovedlo úvodní zasvěcení čtenáře do jeho smyšleného postapokalyptického světa budoucnosti, prostě občas nechává jednu postavu sáhodlouze vysvětlovat jiné postavě to co by měl čtenář vědět a nebo to prostě rovnou obyčejně popíše jako v nějakém dokumentu. Takže první část knihy jsem se docela nudil. Autor se taky dopouští spousty prohřešků proti logice a místy si i dost protiřečí - v jedné chvíli klidně napíše že jsou rozparovači mizerní plavci, ale takřka vzápětí má hlavní hrdina s partou kolegů problém mu v řece utéct v kánoi. Po proudu.

Hlavní hrdina, jak už tady několikrát zaznělo, je docela nesnesitelný klaďas, kterého má každý okamžitě hrozně rád, a kterému každý okamžitě sáhodlouze říká všechno co potřebuje k dalšímu postupu. A kterému každý jeho sebešílenější plán vyjde aniž by se musel nějak výrazně snažit, protože mu všechno tak nějak samo padá k nohám - vstupenky do míst kam potřebuje, náhodní lidé, kteří mu sami od sebe vypomůžou něčím co zrovna potřebuje nebo mu jen tak mimochodem sdělí nějakou klíčovou informaci.

Ke konci už to bylo docela nesnesitelné, celá akce v Chicagu byla bizarně přitažená za vlasy, ačkoliv to byla celkově asi nejčtivější část knihy. Nevím, ale do dalších dílů už se asi pouštět nebudu.

27.02.2020

Autorovi moc nejdou dialogy, ty působí dost toporně (všiml jsem si toho už v RPO). Postavy navíc ani tak nemluvily jako neustále citovaly nějaké ty nerdovské klasiky nebo na ně odkazovaly.

Příběh na mě působil dojmem, jako že vznikl z momentálního popudu na základě velmi prostého nápadu (obšlehnutého z Enderovy hry), ale s kterým si autor po chvíli už nevěděl rady, takže vznikl jakýsi nevyvážený paskvil, kdy se v rozvláčném úvodu nastíní celkem slibná situace ohledně invaze mimozemšťanů, která je následně ale dost zkratkovitě a zrychleně dotlačena k patetickému konci.

Po RPO dost velké zklamání, ale chápu, že skvělé debuty se dost těžko trumfují...

16.04.2019

Vydržel jsem to do San Franciska. Školácký sloh, kýčovité 'filozofování', prostě děs...

Popis knihy je silně zavádějící, jde o nechutnou náboženskou agitku s několika málo postřehy z období komunistických represí let padesátých. Hlavní hrdina je nepříliš bystrý s předlouhým vedením, který v téměř každé své větě utíká k papouškování klasických panbíčkářských frází a svým chováním a postřehy lehce připomíná hlavní hrdiny povídek Šimka a Grossmanna.

Pokud se někdo budete chtít, stejně jako já, do knihy pustit v domnění, že se dočtete něco o tom, jak to tehdy v těch věznicích a táborech chodilo, tak si prosím ušetřete čas, protože zde se to nedočtete. Autor si lidí a dění kolem sebe všímá jenom pokud nějakým způsobem reagují na jeho víru, jinak je zcela uzavřen ve svém vnitřním světě a to se na obsahu knihy velmi silně podepisuje.

Zbytečně rozvleklý začátek se najednou přehoupne do uspěchaného a nezajímavého konce. Zajímavý námět totálně nevyužitý. Tohle byla moje druhá Cardova kniha a zároveň poslední, jeho styl mi vůbec nesedí, neumí čtenáře vtáhnout do děje a jeho popularita je mi vážně záhadou.

15.04.2017

S grafickou podobou této miniaturní e-knížečky si tvůrci moc hlavu nelámali - prostě tam nasypali text a k němu pár obrázků tak šikovným způsobem, že vznikl ohromný gigant o velikosti 9.2 MB, který se neuvěřitelně špatně čte, protože se ani nenamáhali se zarovnáním textu do bloku. Docela solidní množství gramatických chyb a překlepů na celkovém dojmu taky moc nepřidávají.

Kniha samotná nabízí zajímavé téma, bohužel nijak nevyužité. Suchopárný popis "coby kdyby" spousta čísel, spousta nezajímavých detailů. Absolutní absence jakéhokoliv humoru nebo nadhledu a přitom se přímo nabízely fabulace a mystifikace ve stylu našeho velikána Járy Cimrmana.

Četl jsem knihu při vánočním cestování za rodinou a to je taky jediný důvod proč jsem ji vůbec dočetl. Na to jak kratičká je, tak mi vydržela přes půl Evropy a zpět :)

31.12.2016

!!!Komentář může obsahovat spoilery!!!

Tedy nevím, co jsem očekával, když jsem se pustil do čtení knihy, kde hlavní hrdince je nějakých 15 let a vyrůstá ve městě obehnaném energetickou zdí :)

Nakonec to ale nebylo tak hrozné, autorka umí psát čtivě (mluvím o anglickém originále, český překlad jsem odložil po dvou stránkách) a začátek se jí povedl vygradovat skvěle. Pak přichází střední část knihy, vyplněná putováním liduprázdnou krajinou a mně pomalu dochází, že čtu další z řady variací na Hunger Games.

Aby toho nebylo málo, tak ke konci autorka přimíchala i trochu toho Twilightu a ukončila to celé tak nějak uspěchaně, jakoby už ji tlačil termín.

Děj samotný, jakkoliv z velké části poutavý, je hrozně předvídatelný, všechny 'překvapivé' zvraty jsem dokázal odhadnout s několikastránkovým náskokem (až na jeden :). Hodně tomu napomáhají šablonovitě prvoplánové postavy.

Další díly už si asi nejspíš nechám ujít.

10.05.2015