AriaLovesBooks
komentáře u knih
Láska podle Shakespeara: Daniel & Aubrey
Georgina Guthrie
Kdo mě dobře zná, tak ví, že čistě romantické knihy nemám většinou moc v lásce (až na výjimky). Je to hlavně kvůli velkému množství klišé, které v nich člověk nachází. A ačkoliv jsem počítala s tím, že v této knize klišé chybět rozhodně nebudou, tak jsem si ji koupila, protože mě zkrátka nalákalo to téma zakázané lásky. Zakázaná láska je téma, které miluji jak ve filmech, tak v knihách.
Aubrey mi byla vcelku sympatická, byla velice chytrá, dokázala svým přátelům pomoct v téměř každé situaci a milovala literaturu. Nepřišla mi naivní, zato Daniel takový byl a nejen to. Byl hrozně tvrdohlavý a nenechal si skoro nic vysvětlit. A popravdě nevím, proč by holka jako Aubrey chtěla být ve vztahu s někým jako byl Daniel. Ano, sice byl starší než ona a podle popisu i hezký, ale ačkoliv se při hodinách choval perfektně, mimo vyučování to byl blbec a najednou mu to vůbec nemyslelo. Kvůli tomu mi začal Daniel být extrémně nesympatický. Jinak mi příběh rychle utíkal, neustále se v něm něco dělo a osobně jsem se u této knihy nenudila. Nejvíce se mi líbily citáty z Shakespearovských děl na začátku každé kapitoly. Jednalo se o takový milý úvod do každé kapitoly. Děj byl samozřejmě jednoduchý a svižný, jako to bývá u romantických knih zvykem a humor zde také nechyběl.
Myslím si, že pokud máte rádi romantiku, oddechovou četbu a Shakespeara, měli byste tuto knihu alespoň zkusit.
Bonaparťačka - Lásky pražské plavovlásky
Thea Schejbalová
Když jsem se do knížky pouštěla, čekala jsem spíše oddechovku, a to i přes dobu, ve které se děj knihy odehrává. Nuže, mohu potvrdit, že chvílemi se o oddechovku jednalo, ale pak se příběh celkem hodně zvrhl Což není úplně špatně, avšak největším problémem této knihy je styl psaní a čtivost. Ačkoli příběh nabral jisté obrátky, asi po polovině knihy mě některé dějové linky vůbec nebavily. Přišlo mi, jako by knihu po určité době začal psát někdo úplně jiný. A bohužel to nebylo k dobru Navíc, některé pasáže tam byly nedovysvětlené, a to nemám na mysli historické události, nýbrž záležitosti v životě postav. To mi připadá jako velká škoda.
Celkově bych knihu zhodnotila jako spíše podprůměrnou. Pokud jste nenáročný čtenář, pravděpodobně vás nijak neurazí, možná se vám bude i líbit. Já ji však příliš doporučit nemohu.
Střet králů. Svazek první
Landry Q. Walker
Léto pomalu končí a ledová zima se blíží. V celé zemi vládne chaos, v němž pokračuje nekonečný boj o železný trůn. Mladý Robb Stark se prohlásil králem Severu a v Králově přístavišti vládne krutý Joffrey. Sansa je nucena trpět a Tyrion se snaží ostatní držet nohama na zemi. Mezitím rudá kněžka Melisandra strhne na svou stranu krále Stannise a jeho královstvím se začne šířit víra v Boha ohně. A na vzdáleném světadílu Daenerys, zvaná Matka draků, riskuje všechno, co má. Střet králů může začít
Před nedávnem jsem si přečetla tento grafický román, na který jsem se nesmírně těšila. A ani mě nezklamal! Miluji Píseň ledu a ohně, tudíž mohu prohlásit, že byla velmi vysoká šance, že u mne tato publikace uspěje.
Chtěla bych pochválit nejen zpracování příběhu, ale také nádherné obrázky, které mě doprovázely napříč celou knihou. Vlastně k ní nemám jedinou výtku, myslím si, že se jedná o velmi kvalitní dílo.
Komiks doporučuji všem fanouškům Písně ledu a ohně a také těm, kteří se vyžívají ve fantasy příbězích a historických románech.
Muslimská dívka
Amani Al-Khatahtbeh
Svědectví jedné muslimské dívky žijící v západní společnosti. Takto by se jednoduše dala popsat tato kniha. Období po jedenáctém září začalo být pro muslimy opravdu těžké - předsudky se na ně hrnuly ze všech stran. Amání zažívala během této doby mnoho nelehkých situací, a proto se rozhodla založit web, na kterém by muslimky spolu mohly komunikovat a sdílet své názory na všemožná témata. Její webové stránky Muslim Girl sklidily obrovský úspěch a nyní ji zná nespočet lidí z celého světa...
Knížku jsem přečetla již pár týdnů zpátky a zanechala ve mně smíšené pocity. Nutno podotknout, že jsem se na čtení tohoto kousku neskutečně moc těšila. Možná proto z ní nemám ve výsledku tak velkou radost - očekávala jsem od ní opravdu hodně. Kniha nebyla dle mého názoru vůbec špatná, ale pár chyb by se v ní našlo. Občas mi připadalo, že nám (čtenářům) autorka chce nějaké své názory vyloženě vnutit. To je záležitost, která mě zklamala ze všeho nejvíce. Myslím si, že by ta její zpověď mohla být podaná méně zaujatě. Na druhou stranu je to možná výsledek neustálého boje proti muslimům, kdy se lidé jako ona museli obrnit a naučit se nebrat si k srdci všelijaké urážky, které se týkaly nejen náboženství, ale i třeba rasismu či xenofobie. Nicméně se mi líbil styl, kterým byla napsaná samotná kniha. Čtení utíkalo velmi rychle a vše podstatné nám bylo podrobně vysvětleno.
Knihu jsem si užila, ale její přílišná subjektivnost mě výrazně zklamala. Čekala jsem něco více objektivního a zároveň bych si přála, aby se z toho člověk dozvěděl mnohem více, než se po přečtení dozvěděl.
Rozhodně bych knihu doporučila mladším čtenářům, kteří se chtějí něco dozvědět o muslimské kultuře a zároveň těm, které zajímají lidská práva v dnešní moderní době.
Paní Dallowayová
Virginia Woolf
Celkově není zrovna jednoduché popsat tuto knihu, protože autorka popisuje jeden den obyčejných lidí. A to, narozdíl od jiných knih, nemusí být pro mnohé tak lákavé. Ale jelikož jsem si přečetla dílo od Michaela Cunninghama, které nese název Hodiny a je inspirováno touto knihou Virginie Woolfové, tak mě to neskutečně nalákalo k přečtení tohoto titulu. A mám z toho dosti rozporuplné pocity...
Nemohu tvrdit, že by se mi děj jako takový vůbec nelíbil. Naopak mi přišlo opravdu zajímavé, jak autorka dokázala popsat celkem rozvinuté myšlenky různých lidí. Zároveň zde byla patrná práce s vykreslením psychického stavu daných jedinců. Má to jedno ale - nebylo to zas tak moc čtivé, jak jsem očekávala. Kniha se mi četla neskutečně pomalu a někdy mi některé věty připadaly vložené tzv. "na sílu" .
Knihu jsem si vybrala k maturitě a myslím si, že pokud si ji vytáhnu, bude rozhodně o čem mluvit. Ale rozhodně nebudu jeden z těch lidí, kteří tuto knihu opěvují. Dám vám jednu radu... Jestli si chcete přečíst knihu s nějakým takovým námětem, sáhněte raději po knize Hodiny od Cunninghama, protože je (alespoň dle mého názoru) čtivější.
Knihu bych doporučila nečíst lidem, kteří se nevyžívají ve zdlouhavých popisech. Pokud však máte rádi klasiku a techniku proudu vědomí, rozhodně tato kniha stojí za zkoušku.
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
Tato knížka mě opravdu lákala, hlavně díky všemožným pozitivním recenzím na internetu a samozřejmě také díky zajímavému fantasy námětu. Pořídila jsem si ji sice ve slovenštině, ale to mi vůbec nevadilo, právě naopak - bylo to pro mě velmi srozumitelné a zároveň jsem si více procvičila své porozumění slovenskému jazyku. Z knížky jsem byla celkově extrémně nadšená, bylo tam dobrodružství, souboje, tajemství, intriky a nechyběla ani troška romantiky. Zkrátka jsem v ní našla vše, co mám v příbězích ráda. Docela mě překvapila ta brutalita některých scén, popravdě jsem nečekala, že ten příběh bude tak napínavý a tak moc krvavý. Ale to se mi na té knize právě líbilo. Pro mě je to, co se tam dělo, srovnatelné s Hrou o trůny. V určitých pasážích je hodně znát, že je kniha určena pro mládež, ale kvůli těm více krvavým scénám bych ji zařadila do vyšší kategorie. Stejný názor mám například na Jiskru v popelu.
A jaká ta knížka tedy byla? Napínavá, neuvěřitelně čtivá, tajemná, kouzelná,... No prostě všechno možné, co byste čekali od prvotřídního fantasy příběhu. Díky tomu vím, že si musím přečíst další díly ze série.
Knihu bych doporučila všem milovníkům fantasy příběhů, soubojů a všem starším teenagerům, kteří chtějí při čtení zažít napětí.
Tokijský ghúl 5
Sui Išida (p)
Na začátek bych chtěla napsat, že mě mangy a anime nikdy moc nelákaly, ale občas jsem se zkusila na nějaké to anime podívat. Například právě na Tokyo Ghoul. A opravdu mě to moc bavilo, ale u nějakého dílu jsem ten seriál přestala sledovat a vlastně ani nevím proč. Holt asi nejsem seriálový typ. A díky tomu, že jsem několik dílů viděla, tak jsem se mohla vrhnout rovnou na pátou mangu v sérii Tokyo Ghoul.
Komiks jsem si pořídila v němčině, takže to čtení nebylo jen pro zábavu, ale bylo rovněž velice edukativní, protože jsem narazila na spoustu nových slov, která rozhodně nejsou k zahození. Manga byla jednoduchá a většinou hodně přehledná (až na pár míst, kde byla kresba trochu chaotická). Styl kresby autora je nádherný, líbí se mi, že se v komiksu nachází jak nevinné obrázky, tak i nějaké brutálnější. To k tomu příběhu zkrátka patří. Samotný děj nahání hrůzu, popsala bych ho jako nesmírně temný. Je plný násilí a neznámého nebezpečí. V Tokijském ghúlovi lze najít i filozofické úvahy, které dokážu ocenit, pokud jsou zajímavé. A tady rozhodně byly.
Zkrátka si myslím, že bych se měla znovu začít dívat na ten seriál, protože mě ta manga vnesla zpátky do té doby, kdy jsem ho sledovala. Vzpomněla jsem si, proč se mi to tak líbilo - originální příběh, dobrodružství a tajemno.
Vítr z hor
Andy Wildwood
Tato kniha mi byla zaslána samotným autorem a jsem za to moc ráda. :-) Jedná se o e-knihu, takže jsem chvíli váhala, jestli si ji budu chtít přečíst. Osobně mám s e-knihami problém, nejsem zkrátka zvyklá číst knihu z displeje nějakého zařízení. Ale po přečtení anotace jsem začala být zvědavá a dost mě zaujala, tak jsem se nakonec rozhodla, že si knihu přečtu.
I přesto, že jsem ji četla opravdu dlouho (asi od listopadu :-D), tak se mi skutečně líbila. Nejdříve jsem sice měla problém se začíst, ale jakmile jsem se do příběhu dostala, stala jsem se součástí neskutečného dobrodružství v nemilosrdném Taaru. Vše bylo dobře vykreslené, děj byl velice zajímavý a místy svižný. Přibližně v polovině příběhu jsem začala všechno v této knize více prožívat, už jen kvůli té krutosti a nespravedlnosti, která v tomto světě panovala.
Občas jsem v knize narazila na pasáže, které se četly hůře než jiné, a to kvůli volbě slov. Nebylo to však časté, takže to zas tak moc nevadilo. Tato fantasy sice není ta nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, ale rozhodně patří mezi ty lepší od nějakého českého autora.
"Vítr z hor" bych doporučila lidem, kteří si rádi přečtou knihy od méně známých autorů a také těm, kteří milují fantasy.
Nyxia nespoutaná
Scott Reintgen
Emmet poznal, že Babylon na celou posádku Genesis připravil léčku. U jejich další mise členové posádky zjistí, že je Babylon opět pouze využívá a celou dobu jim bylo nalháváno, že půjde pouze o těžbu Nyxie a dobré vycházení s původními obyvateli planety - Adamity. Během mise se pravda pomalu odkrývá Ale nebude už příliš pozdě, až ji posádka Genesis odhalí?
Toto je druhý díl knižní série Nyxia. Nějakou dobu nazpátek jsem četla první díl a byla jsem z celého příběhu unešená! I přesto jsem se k dalšímu dílu dostala až teď. To však vůbec nevadí, jsem osobně ráda, že jsem se k této knize dostala, byť později, než jsem původně plánovala.
Příběh navazuje na první díl, ve kterém se dozvíte vše podstatné pro chápání světa, který zde autor vytvořil. Velmi se mi líbila čtivost, díky které to celé ubíhalo vskutku rychle, děj mohu označit za velice svižný, zajímavý. Při čtení jsem nezažila chvíli, kdy bych se nudila, v knize rozhodně nechybí napětí, ani akce. A navíc musím pochválit nádherně zpracovanou obálku samotné knihy - ta je přímo fantastická!
Komu bych sérii doporučila? Všem milovníkům YA knih, kteří nepohrdnou příběhy z vesmíru a špetkou nadpřirozena.
Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět
Zdeněk Vojtíšek
Když jsem začala chodit na vysokou školu, musela jsem se jako správný knihomol a student samozřejmě zajít podívat do knihovny naší fakulty. A byla jsem naprosto nadšená, protože kromě nádherných prostor knihovny jsem tam objevila i několik polic, ve kterých se nacházely knihy o náboženství. A ti, kteří mě tak nějak znáte, víte, že mě již několik let zajímají témata, která se točí právě okolo náboženství. Navíc mám jistou náboženskou minulost. Mezi těmito knihami jsem našla i tuto velice známou publikaci (alespoň na poli religionistiky), která se zaobírá novými náboženskými hnutími.
Téma nových náboženských hnutí je celkem aktuální. Jenže kolik lidí umí opravdu vyjmenovat různá taková společenství? Všem je asi známo křesťanství a různá výrazná hnutí s ním spojená. V této knize se však píše i o těch, která nejsou tolik vidět, a nejen těch, která jsou spojená právě s křesťanstvím. Což se mi na této knize opravdu líbilo. Celkově mě čtení neskutečně bavilo a rozhodně mě nezklamala. Nemám nic, co bych knize vytkla.
Tuto knihu doporučuji všem, kteří se alespoň trochu zajímají o tato témata a těm, kteří by si rádi přečetli něco z této oblasti a hledají knihu, u jejíhož čtení by se nenudili.
Meditace pro začátečníky
Christina Feldman
Tato kniha mě zaujala primárně proto, že jsem o meditaci nevěděla příliš informací a chtěla jsem se je dozvědět. A zároveň mi tyto techniky byly mnoha lidmi doporučovány kvůli úzkostem. Tak jsem si tedy zkusila pořídit publikaci, která pojednává právě o meditaci.
V knize je velké množství užitečných poznatků a informací ohledně této metody relaxace. Musím rovněž ocenit krásné grafické zpracování, které se rozhodně povedlo! V knize se čtenář setká se spoustou fotek, jež se dokonale hodí k danému tématu. Ačkoliv je knížka opravdu povedená, na mě byla místy příliš stručná. Ano, je to knížka pro začátečníky, ale přeci jen mi přišlo, že v některých pasážích chyběl podrobnější popis, který by danou techniku přiblížil lépe.
Knihu doporučuji všem, kteří se začali zajímat o meditaci - ať už teoreticky, nebo prakticky.
Byla jsem tu
Gayle Forman
Na začátek bych chtěla pochválit YOLI za (opět) překrásný přebal knihy. V tomhle toto nakladatelství válí. Ale teď už k příběhu jako takovému... Jedná se o knihu určenou primárně teenagerům, avšak by si ji mohl s klidem přečíst i někdo starší, jelikož je dané téma celkem náročné na psychiku. Knížka je neskutečně svižná, téměř každou chvíli se v ní něco děje, a to nutí čtenáře číst dále. Dle mého názoru si autorka vybrala velmi zajímavé téma a příběh zpracovala velmi dobře. Jediné, co mi na příběhu nesedělo byl konec. Myslím si, že rozuzlení bylo velice slabé a urychlené. Je to škoda, protože větší část knihy mě ten děj opravdu zajímal, ale jakmile došlo k rozuzlení, již jsem neměla velkou motivaci číst dál.
Co z toho tedy vyplývá? Kdyby byl jiný konec, stala by se tato kniha jednou z mých nejoblíbenějších knih. Stále se dostala mezi mé oblíbence, ale rozhodně není tak vysoko jako mnoho knih, které jsem četla.
Knihu bych doporučila všem, kterým nevadí číst o ponurejších tématech a těm, kteří mají v lásce knihy od nakladatelství YOLI.
Být s tebou
Antonie Nováková
Minulý týden jsem dočetla tuto knihu, na kterou jsem se dlouho těšila. Byla jsem jeden z těch lidí, kteří autorku podpořili na webu Pointy, kde se vybíraly peníze na vydání knihy. Autorka je aktivním členem bookstagramu již několik let, a to pod přezdívkou @_fearnie_ .
Na začátek se přiznám, že nejsem zrovna největší fanoušek těchto romanťáren pro teenagery. Ale měla jsem období, kdy jsem si chtěla něco takového opět přečíst, a tak jsem sáhla po této knize. První část mi připadala celkem pomalá, ne zas tak moc záživná. Celkově mi vadilo, že hlavní hrdinové dělali drahoty. Vím, že když skrývá nějaké tajemství, tak se s tím nebude hned chlubit, ale urážet se?! V jejich věku to, dle mého názoru, nebylo na místě. Druhá polovina knihy se mi četla opravdu excelentně, děj rychleji utíkal a zároveň se postupně odkrývala ona tajemství, kvůli kterým se dotyční stále hádají. Jak jste jistě mohli vytušit, postavy mi nebyly sympatické. Jejich charakter mi zkrátka nesedl.
Ale jinak? Příběh byl překvapivě spletitý, protkaný situacemi, ve kterých se objevovaly psychické problémy a pro běžného člověka napsán srozumitelným jazykem. A co se týče obálky... Ta je prostě úchvatná!
Knihu bych doporučila teenagerům a lidem okolo dvaceti let, kteří si chtějí odpočinout u hezky napsané knihy. A celkově bych ji doporučila komukoliv, kdo má v lásce novodobou romantickou literaturu.
Já, neposlušné dítě
Karol Lovaš
Před pár týdny jsem dočetla tuto knihu a ráda bych se s vámi podělila o své dojmy. Popravdě je pro mě celkem náročné hodnotit knihu tohoto typu. Jednak proto, že je napsána celkem složitým jazykem, a jednak proto, že se zkrátka špatně hodnotí. Ano, tento výrok nedává úplně smysl, ale vlastně tak trochu dává. Ale k věci...
V jednotlivých zamyšleních jsem našla mnoho myšlenek, které mi již někdy prolétly hlavou. U některých zamyšlení jsem nemohla 100% souhlasit, ale třeba jen zčásti. Což je v pořádku. Přeci jen, tato kniha se týká křesťanství, ve kterém se mnoho lidí v určitých směrech tak úplně neshodne. Jazyk je velmi odborný, přesně takový, jaký byste čekali u teologických zamyšlení. Co se samotných myšlenek týče, nemohu tvrdit, že by mě zaujaly natolik, abych z nich byla přímo unešená. Chvíli jsem se nad nimi zamýšlela, občas přikyvovala, občas nesouhlasila, občas mi přišlo, že autorovy myšlenky nebyly dostatečně rozvětveny.
Osobně bych ale vyzdvihla to, že ta obálka je přímo nádherná.
Knihu bych doporučila lidem, které zajímá téma náboženství, primárně teologie.
Tajemství rána
Virginia Cleo Andrews
Tato kniha je druhý díl ze série Svítání od spisovatelky Virginie C. Andrews. A popravdě moc nechápu hodnocení těchto knih, protože mě to naprosto dostává, autorka dokáže vše perfektně popsat a osobně se nestačím divit, co za hrůzy se v těchto knihách děje. Na druhou stranu možná trochu ta hodnocení chápu, jelikož je ten příběh dost silné kafe, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá. Když se na ty obálky člověk podívá, představí si klasický příběh pro teenagery, ale ve skutečnosti se jedná o tak intenzivní příběh, že bych to lidem pod osmnáct ani nedoporučovala číst. A popravdě ani lidem, kteří mají nějaká dost silná traumata, protože těch v knihách Virginie C. Andrews najdete opravdu hodně...
Abych pravdu řekla, tak jsem si tento díl užila mnohem více než ten první. V tom předchozím díle se dalo poznat, že autorka cílí hlavně na teenagery, ale zároveň se tam již děly znepokojivé věci. Ale v tom druhém díle se všechno pořádně rozjede, otevírá se tu mnoho zajímavých a děsivých témat, také se zde objevuje láska i nenávist, a to opravdu intenzivně. Zkrátka po jednom zvratu následuje další a další, děj plyne skutečně rychle, a přestože jsou některé ty věci, které se v knize dějí odporné, tak se to čte raz dva. Je to až zarážející, jak se takový příběh může číst dobře...
Rozhodně budu pokračovat ve čtení této dramatické a strhující série, protože mě zkrátka uhranula.
Knihu bych doporučila lidem, kteří zvládnou číst o závažných tématech a těm, kteří nemají děti, protože by to pro ně mohlo být velice nepříjemné čtení. Minimálně ty první dva díly stojí zato, ta slova vás vtáhnou do děje a jen tak nepustí.