Andzelka85 Andzelka85 komentáře u knih

☰ menu

Herečka: Múza první republiky Herečka: Múza první republiky Jana Poncarová

Autorka má nadání najít zajímavé historické osoby s nevšedními životními osudy. Ale oproti Alžbětě a Nině a Podbrdským ženám mě Herečka vůbec nevtáhla... Bylo to takové zdlouhavé, nic moc se nedělo, Jarka pořád dokola řeší, jestli být herečka nebo se vdát, pochybnosti o mužích... Ale tak nějak po povrchu, plytce.
Zajímavější mi přišel osud Olgy Barényi...
A nejzajímavější pro mě bylo, že opravdu existovaly a že ta Olga opravdu napsala hru a knihu o Jarince....

25.04.2024 2 z 5


Mami, miluju Mami, miluju Aleš Palán

Čekala jsem, že hlavním tématem bude vztah matka-dcera, což nebylo... Ale ty životní osudy byly tak zajímavé, většina rozhovorů mě vtáhla a hodně zaujala. Člověk může děkovat a být vděčný za svoje zázemí a vztahy...

10.01.2024 4 z 5


Naděje v dějinách Naděje v dějinách Tomáš Petráček

Velmi zajímavý rozhovor, i když nejsem v katolické, ani jiné církvi. Možná, kdyby tu církev vedli takoví, jako je pan Petráček, že bych o tom uvažovala ...
Začátek byl pro mě trochu těžší na pochopení, hlavně ty otázky byly takové hutné. Ale pak jsem se do toho dostala a je fakt, že tím, že se tázající v problematice orientuje, tak to má jinou hloubku než rozhovor v nějakém časopisu.

19.10.2023 4 z 5


Podbrdské ženy Podbrdské ženy Jana Poncarová

Zajímavý příběh, ty generační pokračování mě baví... ale tady to teda bylo místy pěkně depresivní vyprávění. Kdyby to posuzoval někdo zvnějšku, tak se jim objektivně nic tak hrozného nedělo... ale jak je to popisované z jejich pohledu, tak je to děs, takový život.. Ale zároveň zajímavé, jaké osudy na lidi čekají a jak se s nimi srovnají. Abych dočetla Emilčin příběh, to jsem se musela docela nutit, ale zajímalo mě, jak to celé dopadne. Někdy ty popisy přírody apod. byly dost zdlouhavé a některé části zase osekané, úplně jsem neporozuměla tomu, podle čeho si autorka vybírala, které pasáže z života těch žen vypíchne.

17.09.2023 3 z 5


Aha! Rodičovství – Sourozenci Aha! Rodičovství – Sourozenci Laura Markham

Myšlenky a tipy dobré, ale četla jsem to dloouho a moc mi to neutíkalo. Přišlo mi, že se to opakuje pořád dokola... ale někomu to může vyhovovat, že se ty principy probírají v mírných obměnách víckrát. Víc čtivé mi z této oblasti přijdou knížky od Faberové a Mazlishové.

17.09.2023 3 z 5


Tři jablka spadlá z nebe Tři jablka spadlá z nebe Narine Abgarjan

Takové poetické vyprávění o takových nelehkých osudech..
Inspirující, jak ti staříčci žijí skromně, jsou pracovití, snášejí ty rány osudu a prostě žijí a dělají dál, co je potřeba. A je to napsáno tak, že člověka úplně láká se tam vydat:-).

22.07.2023 3 z 5


Bílá Voda Bílá Voda Kateřina Tučková

Na to, jaká je to bichle, se mi to četlo překvapivě dobře. Bavilo mě i to, jak je to poskládáno, minulost, přítomnost, proloženo těmi dokumenty.
Ty postavy a jejich osudy jsou teda leckdy trochu neuvěřitelné, u Evaristy ta pevnost a odhodlanost, u Saulové i Leny ty životní obraty, ten biskup Havraj...a občas mě napadlo, že to snad není možné, aby se toto odehrávalo a vrtalo mi hlavou, co přesně se stalo a co si autorka vymyslela...Takže jsem z toho i googlila.

21.07.2023 4 z 5


Kodaňská Píseň písní Kodaňská Píseň písní Annette Bjergfeldt

Zajímavý příběh, pestré a neobyčejné, magický realismus jsem v tom až tak úplně neviděla (nebo je to to, jak je většina z nich trochu ulítlá ?).
Osudy vlastně docela smutné - kdo z nich našel a udržel si tu nekonečnou lásku? Nebo to je to poselství, že je prchavá ?
Dočítala jsem, když jsme přijížděli do Kodaně, bydleli jsme na Amageru, na mapě kousek bylo Tarnby (tam chodila Varinka na psí dostihy), Sundby... Zajímavý pocit, být na tom místě .

21.07.2023 3 z 5


Z Brna za sklenkou portského Z Brna za sklenkou portského Ondřej Herzán

Podrobný popis pěší cesty do Porta (možná až moc podrobný). Pan Herzán má zajímavý jazyk, používá různá trefná přirovnání a odkazy, má neobvyklé postřehy, ale celé to na mě působilo jako deník pro vlastní potřebu nebo pro někoho, kdo šel stejnou trasu nebo autora zná osobně (v jedné zmínce třeba píše o milé paní kantýnské na Lékařské fakultě MU - tu zrovna asi pamatuju i já a hned mi bylo to vyprávění bližší a srozumitelnější ). Ale jinak jsem se trochu ztrácela v záplavě někdy ne zcela navazujících postřehů z cest. Za mě bych ocenila větší strukturu a "učesanost", fotky (ale chápu, že asi knihu prodražují), tak aspoň mapku... . Ale obdivuju ten výkon!

15.04.2023 3 z 5


Doktorka z domu Trubačů Doktorka z domu Trubačů Ilona Borská

Neuvěřitelný životní příběh. Divím se, že z toho ještě nikdo nenatočil film...
Paní doktorka musela být výjimečná žena - inteligenci, vůli, pracovitostí. Fascinovalo mě - že v té době zvládla vystudovat medicínu, mluvila mnoha jazyky, odvážila se v té době jako žena sama do Bagdádu, jak se vyrovnávala s tou tragédií a že nezahořkla, al dál se snažila pomáhat a žila aktivně, jak moc cestovala.. jak už někdo psal, chyběly mi zmínky o tom, jak to měla a režimem (pochopitelně, když to bylo napsáno v té době) a jak to, že mohla tak cestovat.. Jo a nemyslím si, že by Radbor měl potíže kvůli tomu, že na něj mluvili mnoha jazyky v dětství, spíš měl třeba Aspergrův syndrom nebo vysokofunkční autismus (takže za to jeho matka nemohla, jak si možná vyčítala).

31.03.2023 5 z 5


Čtyři tisíce týdnů Čtyři tisíce týdnů Oliver Burkeman

Nejdřív jsem se těšila a po přečtení jsem trochu zklamaná. Jak už někdo psal níže, jsou tam určitě zajímavé myšlenky, ale obalené hodně textem a opakují se. Musela jsem se nutit, abych to dočetla...

Odnáším si z toho trochu depku, že už mi zbývá jen něco přes 2000 týdnů . (Což je logické, když je jednomu skoro 40, ale tím, jak to často opakuje i s příklady to nějak víc docvakne). + uvědomění, že každý okamžik může být ten poslední v životě - třeba že dítě ode mě bude naposledy chtít číst před spaním nebo vzít za ruku.. a i když tady budu ještě třeba dalších 30 let, tohle už nezažiju a měla bych si to tedy vychutnávat a plně vnímat...

17.02.2023 3 z 5


Svědectví o životě v KLDR Svědectví o životě v KLDR Nina Špitálníková

Moc se mi líbila. Pestré a různorodé výpovědi lidí s různým postavením v severokorejské společnosti, zajímavé detaily z jejich životů. Díky tomu si člověk udělá plastičtější obrázek, jak se tam asi žije. A je to poměrně děsivé, když člověk čte ty reálné detaily, jak propaganda probíhá už od batolat.. a i paní, která utekla, protože ji díky tomuto režimu umřelo půl rodiny, si s sebou jako jednu z mála věcí vezme portrét Kim Il Songa...

31.01.2023 5 z 5


Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR Nina Špitálníková

Jako první jsem četla Svědectví o životě v KLDR a musím říct, že ta mě bavila víc. Byla taková živější a autentičtější, jak to byly různé příběhy skutečných lidí... tady to bylo trochu na přeskáčku postřehy a dojmy ze studijního pobytu. Ale zajímavé jsou obě a hezky se doplňují.

31.01.2023 3 z 5


Adam Ondra: lezec tělem i duší Adam Ondra: lezec tělem i duší Martin Jaroš

Já nikam nelezu, takže možná nejsem ta správná cílovka, kterou kniha nadchne... Sáhla jsem po ní, protože po přečtení Od slackline k tiché radosti od A.Hanuš Kuchařové mě zajímalo, jestli je to lezení podobné slackliningu ve vnitřním prožívání atd.
Takže bych ocenila víc vnitřního světa (jaký je to stav při lezení? Přemýšlí o něčem nebo je to jako meditace? Baví ho i něco jiného nebo žije jen pro lezení?), ale i delší kapitolu o lezení jako stylu života - právě tom cestování, vztazích mezi lezci, vnímání krajiny, promítání do běžného života... tady bylo víc těch technických aspektů a informací, kolik dní trvalo vylezení Dawn Wall, kolikrát ne/byl mistrem Evropy, světa a proč (v tom jsem se pak dost ztrácela a nebavilo mě to).
Zajímavé to místy bylo, ale bohužel zrovna mě by zajímaly víc ty nejméně rozpracované kapitoly....

31.01.2023 3 z 5