Andi
komentáře u knih
Děvčátko Momo a ukradený čas
Michael Ende
Nejvíce mě zaujal závěr - onen doslov autora o tom, jak k příběhu přišel. To potkal opravdového cestovatele časem, který mu o Momo pověděl jako první. Měla jsem při čtení takový pocit, že jsem knížku už někdy předtím četla. Tedy skvělé osvěžení. Bravo pane Ende.
Putování k Mongolům
neznámý - neuveden
První dva cestopisy byly fajn, ale u toho třetího jsem přeskakovala, protože obsah byl očividně napsán na zakázku, zkresleně, spíš mi to připadalo, že čtu vymyšlený román, sprostý brak, rozhodně ne věrohodné historické údaje. Ruy Gonzales de Clavijo pohořel.
Kde se les dotýká hvězd
Glendy Vanderah
Nakonec se z toho vyklubal běžný klišé román, každopádně dávám hvězdičky za nápad a za čtivost. Děkuji, oddechovka (tedy, až na jednu pasáž), a nádherná obálka.
Červený stan
Anita Diamant
Málokdy se stane, že jsou filmy lepší než kniha. Tohle je ten případ, každopádně jsem za knihu i za její zajímavý příběh ráda. Do filmu některé věci nedali a to je škoda.
Román o Růži
Guillaume de Lorris
Nejkrásnější verše, jaké jsem v životě četla. Obrovská konkurence Kytici.
Jarmark marnosti
William Makepeace Thackeray
Zbytečně dlouhé, protože se tam děje furt to samé dokola. Tedy vlastně nic. A pak kluci odejdou do války. Přesto oceňuji autorův talent k velmi čtivému vykreslení lidských slabostí - tedy vlivu zla, jehož úkolem je způsobovat v lidech nepokoj a rozdmýchávat oheň sváru mezi nimi.
Městský obvod Ostrava-Jih včera a dnes
Marian Lipták
Vůbec se mi nelíbí ta obálka. Obsah je super.
Kočka a město
Nick Bradley
Na tohle potřebuje člověk čas a prostředí, protože se životy postav prolínají a ovlivňují. Četla jsem to o přestávkách v práci, tedy jsem v tom měla celkem guláš. Ale jinak dobrý, některé postavy byly velmi sympatické, některé fakt hrůzné a pošahané. Člověk může v tomhle světě opravdu narazit na kdeco. Široká škála charakterů a úchyláren připravuje vhodnou a ornou půdu pro mnoho možných příběhů.
Sentimentální cesta po Francii a Itálii
Laurence Sterne
Vtipné, ze života ... Jenže pán cestuje pouze po Francii, Itálii je věnovaná jedna kapitolka - dohromady asi stránka ... tedy nic moc, vzhledem k tomu, že jsem se těšila hlavně na příhody z Itošky ...
Micromégas
Voltaire (p)
Četla jsem to před měsícem a už teď si pořádně nemůžu vzpomenout o čem to vlastně bylo.
Dívka s havraními křídly
Tereza Kramerová
No, až na ten sektářský kundalini shit, který si tam autorka pravděpodobně sama přidala ... je to moc hezké čtení o slečně, která zůstává ve spojení se svým vyšším Já, dlouho jsem na tuhle knížku čekala, v knihovně je u nás vždycky půjčená. Jak je vidno, jde o dílko, které mnoho dospělých i dětí potřebuje číst.
Zápisky o západních krajinách za Velkých Tchangů
Süan-cang
Ráda bych hodnotila výše, ale přes ty budhistické žvásty jsem se prostě nedokázala přenést ... zápisky tímto ztratily kouzlo jinak zajímavého cestopisu.
Jezdec na Šedobílém koni
Jaromír Štětina
Těch příběhů by mohlo být více. Je to čtení na jedno odpoledne, což je škoda, líbí se mi představa strávit čtením altajských eposů déle.
Padesát odstínů tymiánu
Zdenka Pšeničková
(SPOILER) Slibně našlápnuto, ale pak se mi už příběh nelíbil. Tím nemyslím, že by to nebylo dobré, náhodou je to skvělá a nestandartní pohádka, u které se nasmějete, ale nakonec udělat z černých mágů klaďase, je pro mě přes čáru.
O klíči
Pavel Čech
(SPOILER) Myslela jsem si, že to bude delší a bude to mít nějaký konec.
Perské mýty
Vesta Sarkhosh Curtis
Útlá knížka, která obsahuje jen jakýsi výcuc z příběhů Iránské minulosti a okolí. Děkuji autorce za práci, kterou si s tím dala, ale opravdu jde jen o povrchní info.
Ze země jitřní svěžesti
Jaroslava Bičišťová
Skvělé a velmi čtivé. Dávám za pravdu paní autorce, která si všimla, že některé pohádky a lidové příběhy jsou napříč národy velmi podobné.
Poselství růží
Leila Meacham
Nakonec jsem to v půlce vzdala, protože to bylo opravdu úmorné čtení. Ne, že by to bylo špatně napsané, jde o velmi čtivý počin, jenže ta hlavní hrdinka mi lezla krkem. S každým jejím dalším rozhodnutím se ve mě krev vařila. A pak už jsem to prostě zavřela s tím, že na tu hlupačku nemám nervy.
A srovnávání s knihou Sever proti Jihu je taky dosti scestné, protože jediné, co mají tyto dvě knihy společného jsou bavlníková pole. Jinak jde o jiný formát, jinou dobu, jiný stát, jde o rodinnou ságu, ...
Praktická příručka pro chůvy
Michaela Pitáková
Tak, co se mi na příručce zdálo užitečné, jsou aktivity pro děti - kreativní, pohybové, jak zabavit děti, když venku prší, apod. Taky se mi líbily části, kdy se podělila o některé své zážitky s dětmi v praxi.
Sen v červeném domě III
Süe-čchin Cchao
Jde o dlouhé dílo, celá trilogie má snad skoro 2000 stran, s rodinou Ťia jsem ráda znovu pobyla, přesto se mi druhá polovina závěrečného dílu nelíbila. První polovina je náš starý známý Cchao, ale pak vše nabere rychlý spád a i vzhledem k přihlédnutí v úvahu toho, že zlo bylo potrestáno, jako by to snad ani nenapsal on? Je to možné? Kolem téhle ságy už bylo řečeno mnoho teorií, co napsal opravdu on, co je připsáno, co dopsáno a kým vlastně? Ale toto? Škoda škoda přeškoda.