Aati komentáře u knih

Autor, jako německý žid prožívající perzekuce židovského obyvatelstva první poloviny 20. století, promítl těžkost této doby do tohoto díla - pouze je zasadil do jiné doby a jiné oblasti. Tím místem je Pyrenejský poloostrov (dnešní Španělsko) v době vrcholného středověku, kdy tato oblast představovala křižovatku tří největších abrahámovských náboženství.

Pověst o milostném vzplanutí krále Alfonsa vůči židovské dívce tvoří podpěru pro vinutí příběhu; velká pozornost je věnována politice a mocenským půtkám a také velmi dobrému rozpracování psychologie jednotlivých postav. Celistvé dílo je potom nářkem nad údělem Židů žijících v diasporách, kdy jejich osud byl až do nedávných dob silně spjat s geopolitickou situací v zemích, ve kterých pobývali.

Jedna z mých nejoblíbenějších knih kvůli již popsané mnohovrstevnatosti a také Feuchtwangerovu nadání vyprávět. Pomyslné body navíc potom za tři mudrce - Musu, Benjamin, a Dona Rodrigua - kteří byť každý jiného náboženství dokáží vést spolu zajímavé rozmluvy a respektovat se navzájem.

12 01.03.2024

Kniha stojí za strávený čas. Zvlášť pokud někdo chce pochopit pro běžného Evropana nepochopitelné Rusko. A zvlášť v situaci, kdy pár stovek kilometrů od nás rozpoutalo imperiální válku.

Autor musel projít velké množství pramenů, aby je vtěsnal do těch několika stovek stran, což je věc, kterou obdivuju. Další plus je relativní přehlednost, kdy autor s krátkým popisem uvádí seznam postav na začátku každého obrazu. Můžete si tak tento seznam založit a vrátit se k němu, když narazíte na neznámé jméno - a to u historických knížek čtenář ocení.

Mínusem pro mě bylo, jak se tady ostatně řeší v komentářích, silné zaměření na sexuální život a aféry Romanovců. Je možné (zcela právem) namítat, že pokud bych chtěla číst dílo zcela bez toho, měla jsem sáhnout po nějakém suchém nudném skriptu. Tady toho ale bylo na mě až zbytečně moc.

Celkově však velmi dobrá, poučná kniha o historii, která má potenciál oslovit i čtenáře, kteří na takové čtivo příliš zvyklí nejsou.

Moje první knížka od autora. Chtěla bych vyzdvihnout způsob, jakými jsou příběhy podané. Jiří Padevět používá specifický útvar: velmi krátké příběhy; jejich smysl či pointu se dozví čtenář pravidelně až na konci podle jména, data, místa, nebo jiné indicie.

Chápu, že nemusí každému forma vyhovovat - např. (podle komentářů) kvůli tomu, že čtenář postavy či události nezná. Taky byla pro mě spousta postav a událostí nových, ale naopak to beru jako pozitivum, protože jsem si měla možnost rozšířit vědomosti a souvislosti. Zadruhé, nemusí vyhovovat strohost a krátkost příběhů. Z mého pohledu ale strohost příběhů oceňuji. Často ve mně vyvolaly svou naléhavostí o to větší emoce a jakoby zdůrazňovaly všednost a prostotu okamžiků pár momentů předtím, než se zapíšou do historie. Proto mě způsob podání příběhů tak moc zaujal. Chápu ovšem, že pro člověka, který tyto dějiny moc nezná, může být tato forma spíš překážkou.

Celkově je ještě potřeba zmínit, že příběhům dominuje hodně tíživá atmosféra, protože se zaměřuje hlavně na tragické události 20. století. Není snadné některé povídky emočně zpracovat a občas jsem musela knihu odložit. Není to však myšleno špatně vůči dílu samotnému. Naopak oceňuju, že autor vybírá právě tyto příběhy, probouzí je ze zapomnění a dokáže je (mluvím-li za mě) podat tak, že zapůsobí, zaryjí se do paměti a budou pobízet třeba i k hlubšímu zamyšlení.

14 01.02.2022

Je krásné se uprostřed zimy rozvzpomínat, jaké slasti a strasti nám přináší vášeň pro zahradničení. Čapek velmi trefně a vtipně vystihuje myšlenky a podivnosti toho, kdo se tomuto krásnému koníčku věnuje. K tomu všemu jsou do zahradnického koncertu zakomponovány okouzlující ilustrace bratra Josefa.

19 08.01.2022

Doktora Tomáše Šebka sleduju na sociálních sítích už "nějaký ten rok". Takže už byl nejvyšší čas se pustit i do nějaké jeho knížky. Jako první na mě v regálu knihkupectví vykoukla jeho prvotina.
Kniha mi dala všechno, co jsem od ní očekávala. Zejména zajímavou sondu do naprosto odlišného konce světa; do národa, který bojuje s nepřízní osudu po svém; ale také do organizace Lékařů bez hranic. Všechno doplněno o řadu fotografií, které dokreslují, jaký je vlastně na Haiti život. Tady tato už tak pořádně nabitá směs zážitků a dojmů je pěkně podtržena autorovým smyslem pro humor, i když někdy poněkud peprným. Ono to tam ale sedí (slovy autora) "jako prdel na hrnec".
Knížku doporučuju. Díky stylu autora je to oddechové čtení, které však s sebou nese řadu zajímavostí a poučení. To nejdůležitější: važme si více toho, že žijeme tam, kde žijeme.

11 13.09.2021

Většina z nás se za svůj život už setkala s kapitolou knihy Genesis o Kainu a Ábelovi. Kain je v prostém a povrchním lidském měřítku považován za člověka, který provedl odporný zločin. Takový, který možná nemá v moderním světě místo. Aspoň mně to tak vždycky připadalo.

Steinbeck se s problematikou Kaina a Ábela setkal taky, ale dokázal z těch šestnácti starozákonních veršů vykřesat bohatý a hluboký román. Román, který ukazuje, že tento starodávný příběh je lidem bližší, než si možná myslí. A to i dnes v moderní společnosti. To byl pro mě první obrovský přínos Steinbeckova románu.

Další obdivuhodná věc je výběr, vykreslení a rozbor postav a jejich chování, které je reálné v našem světě. Jejich chybami Steinbeck nešetřil, stejně jako jich nejsme ušetřeni ani my. To je ovšem věc pro Steinbeckova díla charakteristická. Zajímavé je jeho objektivní podání hlavního tématu, ale i jiné řady sociálních problémů. Pro toho, kdo má rád při čtení zamyšlení hlubší, které přesahuje dějovou linii příběhu, bude kniha cenným zdrojem pestrých myšlenek.

A poslední věc: platila bych zlatem za pár prohozených slov se Samuelem nebo s Leem.

43 31.03.2021

Příběh o rytířství, slabosti a odvaze, věrnosti a zradě. Romantika středověké Anglie, která se ve 12. století zmítala v bezvládí a mocenských půtkách. To je základ na historický román jako dělaný a pro čtenáře, který rád zabloudí do těchto romanticko-historických knižních koutů, velmi lákavá záležitost.

Trošku na vrub této knížce může být to, že se jedná z části o pohádkový příběh: dobro vítězí nad zlem, křivdy jsou smeteny ze stolu, padouši a hrdinové jsou povětšinou vykresleni jen v onom dobrém či zlém světle, děj je někdy předvídatelný... Na druhou stranu takové ladění mi do rytířského historického románu velmi dobře zapadlo. Je hezké, jak autor protkal osudy krále Richarda I. a anglické šlechty, družiny Robina Hooda, lásku dvou mladých lidí, ale i některá zajímavá historicko-společenská témata (život Židů ve středověku, normansko-saskou nevraživost, ale i žalostnou historii církve a jejich význačných řádů). Všechny tyto díly skládačky nezapomněl slepit dohromady vtipem. Pro mě velmi příjemný román, ke kterému se ráda vracím.

19 17.03.2021

Je nemožné, aby studentům kurzů organiky uniklo doporučení McMurryho.
Kniha je to dražší (taky je to pořádná bible), tak asi studenti s užším rozpočtem koupi knihy dost zvažují. Neuvažujte nad tím a sežeňte si ji, ideálně levněji z bazaru. McMurry je plný mechanismů a reakčních schémat. V barevných verzích jsou všechny změny pro reakcích barevně vyznačeny, tak se v tom dá i překvapivě dobře vyznat. Výjimky a odchylky jsou vysvětleny, na začátku knihy jsou skvěle popsány základní pravidla a principy, na kterých budete stavět dál. Pokud té organiky budete mít i tak málo, tak najdete ještě spoustu zajímavostí souvisejících s organickými sloučeninami.
Pořídit si ji jako svou vlastní je fajn, protože i když zkoušky úspěšně složíte, organika se k vám zase může vrátit v podobě závěrečných prací, SZZ, nebo technologických problémů v zaměstnání.
Pokud se chce člověk v organice zorientovat a pochopit její mechanismy a principy, ke kterým se může kdykoliv vrátit, není lepší volba než McMurry.

10 06.10.2020

Protože v mém pomyslném žebříčku knih je Quo Vadis na prvních příčkách, byla jsem zvědavá na Waltariho a jeho pojetí raného křesťanství. A byla jsem velmi mile překvapena. Oceňuji, že autor se věnuje mnoha postavám z různých vrstev a národů a popisuje skrze ně rozporuplné reakce na události těch dní. Velmi hezky zpracovaná je i stěžejní zápletka, a to Marcusovo hledání cesty k víře (nebo lépe: Marcusovo hledání cesty do Jeho království). Sice v průběhu čtení nebudete tajit dech nad tím, co se v další kapitole stane, ale naopak je tu spousta zajímavých postav a částí k zamyšlení.

25 02.10.2020

Pan Anýž sepsal do několika set stránek životní příběh nejen Milady Horákové, jejíž osud je nám z hodin dějepisu známý, ale hlavně její rodiny, jejích blízkých a přátel. Dává znát, jaký byl život ženy, která nechtěla být k bezpráví slepá, a jaké byly osudy jejího okolí, hrdinů, kteří se postavili nepřízni okolností čelem.

Určitě je to kniha, kterou doporučuju k četbě, ať už kvůli vědomí, čeho jsou nesprávní lidé na nesprávných místech schopni. Oceňuji však i náhled do myslí a životů výjimečných lidí. Nejvíce silné jsou dopisy Dr. Horákové, ve kterých najde čtenář nejednu větu k zamyšlení a obdivu. Za zmínku stojí i poezie jejího manžela, která vznikala v těžkých chvílích, a přece je plná otcovské a manželské lásky.

14 12.08.2020

Je pravdou, že by to měla být další z Lewisových "křesťanských agitek" (jak to trefně zmiňuje Tyet). Ale stejně tak můžu rozhodně tuto knihu doporučit i ateistům či lidem jiného vyznání. Lewis formou originální alegorie popisuje lidskou povahu a mentalitu že zajímavého úhlu pohledu. Nutí tak čtenáře zamyslet se nad danými povahovými rysy a vlastnostmi. Ve výsledku je to kratší dílo, ale je slovo od slova nabité velmi zajímavými postřehy a úvahami. Jakmile ve vás začne hlodat červ hloubání, tuto knihu byste neměli vynechat.

12 23.06.2020

Vyprávění o vlastních příbězích Oty Wichterleho je nejen důkazem toho, že byl výborným vědcem a inovativním profesorem, ale i člověkem s výjimečným charakterem, díky kterému dokázal se zachováním cti překlenout všechna příkoří, která vyvstávala napříč jeho životem. Doporučuji všem, kteří se chtějí o tomto vědci dozvědět více, těm, které zajímají poměry ve vědě a školství v minulém století, ale hlavně těm, kteří chtějí číst o osudech výjimečného člověka.

10 16.06.2020

Všichni, kteří jsme knihu přečetli, se určitě shodneme na tom, že je to dílo, které svou stopu zanechá ve čtenáři bez ohledu na to, zda se mu kniha líbila, nebo ne. O takové knize se možná ani nedá říct, že by se mohla líbit. Je brutální a za popis scén by se nemusel stydět nejnaturalističtější naturalista. Někdo to považuje za mínus, já myslím, že díla ukazující násilnosti a krutosti lidí za různých okolností je někdy třeba podat takovým způsobem. Abychom si vůbec uvědomili, že i takových hrůz jsou lidé schopní a abychom dělali to, co je v našich silách, aby se scény z Nabarveného ptáčete v naší společnosti neopakovaly.

17 05.09.2019

Jako studentka chemie, která si prošla kurzem vysokoškolské fyziky, jsem byla trošku ve výhodě. Nicméně obdivuju schopnost a snahu Hawkinga rozšířit poznatky širokému publiku. Věřím však, že pro čtenáře, kteří fyziku delší dobu neviděli, může být i Hawkingova forma náročná, ale to už je riziko populárně naučné literatury a nevidím důvod, proč snižovat kvůli tomuto faktu hodnocení. Za mě skvělé shrnutí chápání vesmíru, nadupané zajímavými fakty. Navíc dokazuje, jak je pochopení fyzikálních jevů důležité v praxi, tím pádem i pro náš každodenní život.

15 16.07.2019

Situace, věřím, poněkud známá: vyjdete si do přírody a pokud začnete očima bloudit kolem sebe (a patříte-li mezi běžné nebotanicky a nezoologicky vzdělané lidi), několikrát vám v hlavě proběhne myšlenka: "Hm, to vypadá zajímavě... Co by to tak mohlo být?"
Pro nenáročné zvědavce, pro které jsou několikakilové atlasy všeho možného i nemožného nicneříkající, přichází oblíbený pan lesník s velkým talentem poučným a vypravěčským. Takovým je určena brožurka s nejtypičtějšími obyvateli lesa - pro každého je vyhrazena stránka s krásnou fotkou, zajímavým medailonkem a velmi stručným fyziologickým popisem.
Samozřejmě není knížka dostatečná pro větší nadšence do přírody, ale pro ty už existují i odbornější publikace. Tato kniha mi připadá přístupná pro všechny, co se občas osvěží procházkou, a rádi se dozví něco nového o tom, co je obklopuje.
Okrajově k autorovi: úžasným způsobem otevírá lidská srdce přírodě, poučuje a s rozumem apeluje na vztahy v přírodě, ochranu přírody a nebezpečí jejího přetváření k obrazu ekonomickému. Za mě mu patří velký vděk a obdiv.

8 02.01.2019

Já bych velice stručně přiřkla panu spisovateli jedno obrovské plus. Dívá se na problém ze zcela jiné perspektivy. Já, odkojená spoustou článků o ekologii a environmentalistice, jsem zjistila, kolik mám trhlin ve svých vědomostech. Není dobré se zaměřovat jen na články zapálených ekologů, podporujících biomasu, záchranu některých druhů navzdory ostatním, atd. Je třeba se podívat i na druhou stranu věci, na ty mínusy, rizika. Protože je však málokdo takovou studnicí vědomostí, aby zhodnotil příčiny, následky, atd., potřebujeme někoho, jako je právě pan Wohlleben. Ten pro nás prošel spoustu zdrojů a spojil je s životními zkušenostmi, které jednak poučí milovníky přírody, ale také ukážou do hloubky problémy z nové perspektivy i nadšeným ekologům.

10 27.11.2018

Jméno růže je taková "knižní delikatesa". Něco jako brie nebo kaviár. Nebude se líbit každému a ze začátku může být hodně těžké do díla vplout a najít chuť ke čtení. Sladí-li se však konečně s vašimi literárními chuťovými pohárky, pak jistě oceníte Ecův styl psaní, kulturně-historický přehled a schopnost napínat. A po přečtení ho čtenáři milující výzvy jistě zařadí mezi své oblíbené.

39 25.03.2018

Jak řekl před více než dvěma tisíciletími Platón: "Jen mrtví se dočkali konce války." Jeden způsob interpretace tohoto moudrého citátu dokonale vystihl Remarque v tomto díle: přeživším vojákům se kruté boje z paměti nikdy nevymažou a v dobách míru musí pro změnu válčit sami se sebou a otřesnými zážitky. Autor dokonale vystihl pocity a bezradnost veteránů první světové války a poučuje čtenáře o nesmyslnosti násilí a o tom, že bitvy ve skutečnosti neznají vítěze.

29 08.01.2018

Jsem ráda, že mi Húrinovy děti přinesly trochu jiný pohled na Tolkienovu tvorbu (byť je kniha editována jeho synem). Jak se liší od optimistického (podle mého názoru téměř pohádkového) Hobita! A od Pána prstenů pochopitelně také, protože zde není tolik prostoru na popisné části, takže má příběh velkou dynamiku a spád. Tragédie protkaná smutkem a melancholií od začátku až do posledního okamžiku. Musím se přiznat, že děj mě trochu skličoval, ale dílo celkově nezklamalo a i přes slzy (nejen) v očích jsem z něj nadšená.

18 06.01.2018

Kupovala jsem pro příbuzného pod stromeček, ale žitovopisi už kolují po celé rodině a vyvolávají nezastavitelné záchvaty smíchu. Velký obdiv patří autorovi pro jeho smysl pro humor, neuvěřitelnou hru s jazykem a široký historický přehled. Je unikátem a vtělesněním originality.

10 26.12.2017