1871
komentáře u knih
Když v ráji pršelo
Jan Otčenášek
Hodně mě zaujalo, že je kniha psaná jako deníkový záznam dívky. Většina dějového dění vychází od jejího chlapce. Ona se přizpůsobí jeho snu, odchází s ním a podporuje ho. V mezních situacích vlastně i proti svému cítění. Bral jsem to jako knihu, která říká, že vše má svou cenu, kterou platíme. I láska znamená, že musíme zaplatit. Zaplatíme částí svého snu, nebo zaplatíme pohledem na partnera, který platí ztrátu snu celého. Jediné bezztrátové řešen je vytvořit sen nový, společný.
Noční hlídka
Terry Pratchett
Vrchnost, která se chová špatně se nesmí poslouchat... a přitom, je potřeba chovat se dle přísahy a zákonů... a to kapitán Elánius jakž takž zvládá. Je problém v některých situacích najít řešení, které splní oba požadavky, ale hrdina to zvládá. Super knížka, kterou by neměl nikdy žádný cenzor nějakého diktátora povolit.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Kdysi jsem četl Hobita, na Pána prstenů jsem byl po zhlédnutí filmu zvědavý. Musím uznat, že jazykově je Pán prstenů lepší než Hobit. Jde cítit, že autor vyzrál.
Roxelanin meč
Pavel Hejcman
Hostýnské vrchy jsou kousek, tak jsem po ní sáhl. Trochu mi to připomnělo Neffa, trochu Waltariho. Ale při tom množství osudů v těch dobách, kdo říká, že si nemohly být pdobné.
Mefisto
Klaus Mann
Válečný román jako každý jiný. Válka je prostě k... A i když je to příběh z bezpečného zázemí a z kulturního prostředí, které je v závětří. Tak prostě ten tlak je válečný a člověk si musí vybrat, kam se postaví. Tady si hrdina vybral a my se dočteme co to znamená, co to stojí.
Ostrov včerejšího dne
Umberto Eco
Trochu mi i trvalo než jsem pochopil proč včerejšího dne. nějakou dobu jsem si musel i zvykat na hlavního hrdinu, jeho paranoidní představy mi neseděly. Jinak zajímavý příběh.
Větévky jalovcové
Vojtěch Martínek
Pomalé popisné skoro jako Jirásek. Jazyk hezký. Odpočinková četba, akční témata ale nečekejte dějový spád jako v moderním filmu.
Zaslíbená země
Lion Feuchtwanger
Dočítám to v době, kdy probíhá ruský útok na Ukrajinu. Kdyby nebylo aktuálních událostí, tak na mě tolik nepůsobí pasáže o posunutém vnímání světa u císaře Domiciána... Vlastně jsem ho vnímal jako hlavní postavu celého dílu, jako by Josef byl jen pozorovatelem, respektive očekávatelem, toho co DDD provede.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
Popis vydírání jako z učebnice. Dávkování požadavků salámovou metodou. Pořád skoro totéž a stále znovu dokola, jen víc a častěji až do úplného konce. A právě to totéž a stále dokola se nese tím příběhem. Přitom je to zpracované jednoduše a opakování motivu není nijak násilné. Tedy mluvíme-li o textu.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Doba dospívání je problematická vždycky. A doba dospívání v takových kulisách se nedá úplně pochopit. Dá se do ní ale alespoň částečně vcítit.
Hrrr na ně!
Terry Pratchett
Hrrr na ně! Právě vrcholí krize Rusko - Ukrajina. Za mých mladých let se vždy tradovalo, jak jsou masy hnány do války jen zvůli mocných a pro zájmy mocných a dnes se to tu objevuje znovu...Blbost, není to jen tím.
A o to víc v souvislostí se skutečností praští člověka do očí to, co v tom příběhu je. Jak moc obyčejných lidí se nechá strhnout náladou, chtějí být dobrovolníky a přejímají tak absurdní důvody pro válku, až to bolí. A ten kdo dobrovolníkem být nechce obdrží bílé pírko, znak zbabělce. Doufám, že i dnes se najde nějaký policista, který zatkne viníky na obou stranách a postaví je před soud za spiknutí, úklady proti míru, nedovolené ozbrojování...
Zázračný svět včel
Jürgen Tautz
Včelařím druhým rokem, tohle mi jako návod, kuchařka, nepomohlo. Ale jinak je to zajímavá kniha o životě, pohnutkách a chování včelstva. Hodně věcí jsem znal už odjinud, ale takto pohromadě a navzájem v souvislosti jsem na to ještě nenarazil.
Synové
Lion Feuchtwanger
Zaujal mě problém, kdy Josef a i někteří další lidé v Římě si dávají za vinu, co se stalo v Jeruzalémě. Vzpomínají na události, kdy se zachovali tak, že to vedlo k dalším událostem, které měly vyvrcholit válkou. Jiní se jim vysmívají, že svůj vliv a význam přeceňují. Kdo ale může posoudit, co opravdu k čemu vede a co je jen bezvýznamná epizoda.
Koheleth / Kazatel
neznámý - neuveden
četl jste to někdo? Zaráží mě, že starozákonní kniha vyšly v roce 1942. Je to tehdejší samizdat?
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Obraz Doriana Graye. Pro mě obraz hlavně jako popis osoby. Snob, který se vším, hlavně svým mladistvým vzhledem a zdravím mládí, tváří jako ideál. Každý zážitek, který by se mohl negativně do tváře promítnout, je odsunut na namalovaný obraz. Na fyzické tváři osoby se to nepromítlo, takže se to vlastně skoro ani nestalo. Obraz dobře situovaného člověka z dobré společnosti, který se nemusí vůbec ohlížet na obyčejné lidi kolem. Je hluchý a slepý k jejich problémům.
Trochu v tom vidím dnešní lidi, kteří úzkostlivě vytvářejí svůj ideální, nereálný obraz na sociálních sítích. Jak moc se liší realita od jejich obrazu. Nejsme všichni taky tak trochu Dorian Gray?
Lakomec
Molière (p)
Člověk při čtení nesmí zapomínat na dobu a kontext psaní. Je to prostě divadelní hra doby, kdy mělo divadlo jen dvě polohy. Tragédii a komedii.
3x Sherlock Holmes
Arthur Conan Doyle
Pes baskervilský. Napadlo mě, zda to byl normálně napsaný příběh pro běžné vydání, nebo zda si autor cvičil různé vypravěčské formy. Běžné vyprávění, dopis, deník. A nakonec, když viděl jaké to je úrovně, to nechal přece vyjít tiskem.
Židovská válka
Lion Feuchtwanger
Historický román, srovnání kultur Říma, Judee a ostatních v imperiu. Ale pro mě hlavně Josefův příběh. Dívat se na porobení vlastního národa, byť bláznivého. Dívat se a nemoci nijak účinně zasáhnout. Vidět opravdové porobení v intencích starověku, kdy je město srovnáno se zemí, vypáleno a obyvatelé pobiti nebo prodáni do otroctví. Těm lidem rozumět, ale přesto s nimi nesouhlasit, mít osobní přátele mezi nepřáteli národa. Je to jako předehra ke konci knihy, kdy má možnost zachránit 77 lidí ze stotisícového města. To je něco, co musí člověka budit do konce jeho dnů. Obličeje a hlasy těch, které si nevybral.
Zloděj kufrů
Arnošt Lustig
Nebral jsem to jako klasické vyprávění. Spíš jako sled myšlenek, vyslovených i těch skrytých. Tomu to víc odpovídá. Nedá se to číst jako klasický příběh, spíš trochu jako psychologický román.
Modlím se za svého milého - nejen 31 dní
Monika Vejmělková
Koupil jsem ji dcerám a nakonec ji četl já jako první. Asi ještě nedospěly k tomu, že láska není jen ta zamilovanost a člověk má přemýšlet i o všech věcech kolem vztahu, i těch nepříjemných. Když ne jako modlitba, tak určitě jako průvodce o čem všem by člověk mohl a měl dumat, je to dobré.