Žítkovské bohyně

25.04.2015

Velmi pěkná kniha, poctivě zpracovaná na základě rozsáhlého studia. Opovažuji se napsat jedinečné dílo na rozhraní beletrie a naučné literatury. Fabulace přechází do reality a naopak. Je dobré se podívat do minulosti, jít ke kořenům našich předků, jejich myšlení a zvykům, magii a to se autorce skvěle podařilo.

17.04.2015

Od knihy jsem moc nečekala, ale byla jsem velmi mile překvapena. Téma je zajímavé, příběh napsán čtivě a svižně, děj dává smysl a není předvídatelný, v postavách se dá dobře orientovat (a že jich není zrovna málo). Hodně mě bavil koncept knihy, střídání přítomných a minulých událostí, "prošpikované" místy přepisem archivních dokumentů. Jen ten konec... ten mě hodně zarazil...

15.04.2015

Strhující, plné napětí, tajemna, magie a něco o lidské povaze, která se nemění, jen přizpůsobuje době. Pro mne nejsilnější kniha za poslední dobu. Líbilo se mi, že kniha vystihovala svým slohem tamnější lid, který jsem díky jejímu přečtení poznala. Drsné místo k žití, drsní lidé. Z knihy na mě dýchal smutek, křivda, osamění a velké nepochopení. Prostě mě vtáhla a nepustila. Asi se do těch míst pojedu podívat.

14.04.2015

Dokonalá knížka. Příběh, který chytí a nepustí. Zajímavé postavy i jejich osudy, plasticky vykreslené prostředí - jeden má pocit, že tam někde minimálně týden jako turista byl...

06.04.2015

Opět dokonalé. Lidské charaktery, faktografie. Nejlepší soušasná CZ spisovatelka.

Přiznávám , že mi při čtení tohoto románu "vítr obracel stránky". Poznenáhlu jsem se začal ztrácet ve jménech postav. Po čase jsem se proto ke knížce znovu vrátil "za bezvětří".
Mám neodbytný pocit, že kdyby nebyla v knížce rozvedena postava snaživého nácka Heinricha Schwannzeho do jeho "zázračného" převtělení v referenta StB Jindřicha Švance - ztratila by kniha tolik žádaný požadavek současnosti - stále si připomínat dobu totality. A bez něj by vyprávěný příběh bohyní by nebyl ten, za který autorka dostala Cenu Josefa Škvoreckého 2012.
Když už jsem uvedl jméno pana Škvoreckého - v časopise DaS byl uveřejněn článek o osudech jeho novely "Konec nylonového věku". Nekonečné tahanice, zda se má knížka vydat,nekonečné schvalování a rušení schvalování. Dílko bylo vydáno mnohem později.Pln vzrušení jsem se poté vydal do Antikvariátu a knížku zakoupil. Nechápu, co na novele cenzorům té doby vadilo .
Ale ve spojitosti s článkem z DaS jsem si uvědomil obludnost té doby.
To je, alespoň pro mne, hmatatelný odkaz a zdvižený prst směrem k naší minulosti.
Nakumulování zla, tak jak jej představuje nácek Heinrich Schwannz a jeho abgrejdovaný estébák Jindřich Švanc při odstranění pro něj nepohodlné bohyně Surmeny až do prostředí "socialistické" psychiatrické léčebny - pokud se tak skutečně nestalo - je pro mne zklamáním. V mých očích autorku neomlouvá, ani to "že nepíše literaturu faktu, ale dílo kde má prostor i fikce". (Magazín Práva 7.3.2015).
Když si pročítám komentáře předchůdců, kteří aniž by přemýšleli zda děj románu odpovídá skutečnosti - sypou ze sebe odsudky typu : "konečně jsem poznal jaké jsou ty rudé svině...." Způsobem jakým je tato kniha napsána, lze fabrikovat cokoliv na kohokoliv jen za cenu abychom se dobrali pravdy" o těch rudých sviních" tj. abychom se naplnili nenávistí k době nedávno minulé - a to platí zvláště pro později narozené, kteří nezažili onu dobu "totality" na vlastní kůži - pak je to ovšem dovedně předestřená manipulace spisovatelky - hodná Ceny Josefa Škvoreckého
Jsem velmi zvědav na filmovou podobu "Bohyní" - vzdáleně mi bude v lepším případě asi připomínat téměř oskarové "Želary", na které nedám dopustit.V tom horším agitky pro dnešní mladou generaci z téměř nekonečného seriálu ČT - Vyprávěj.

21.03.2015

Kniha bola síce dosť hrubá, čo ma od čítania zväčša odradí, ale zároveň bola aj veľmi pútavá, takže som ju mala za sebou za sotva dva týždne... Čo je v mojom prípade vzácnosť, aj omnoho kratšie knihy niekedy čítam dlhšie. Z niektorých pasáží až mrazilo, nuž a ten koniec... Zrejme len on ma prinútil zmeniť svoje hodnotenie. Takisto by ma zaujímalo, čo z toho si autorka vymyslela a čo je skutočne pravda - vedela som napríklad, že nacisti (najmä Himmler) sa zaujímali ako okultizmus a čarodejnícke procesy, že by ale ich záujem zablúdil až na Moravu... A tiež osud hlavnej hrdinky - skutočne žila, ako sa nám to snaží naznačiť v závere? A skutočne mala taký život, aký nám predstavila autorka v románe? Samé otázky...

20.03.2015

Je to čtivá jednohubka, ve které se snoubí tři zcela odlišné části - první poetická, druhá poněkud depresivní a třetí lehce detektivní. Není to ale nic světoborného, jazykově je to prostě taková trochu lepší slohovka, co do děje průměrné, i když chytlavé. Ale žádné výraznější nebo dlouhodobější následky z dočtení nehrozí.

16.03.2015

O lidovém léčitelství jsem již dříve samozřejmě slyšel, ale nenapadlo mně o něm přemýšlet takto. V takovém prostředí a formě. Prostředek knihy se sice trochu zpomalil, ale začátek a konec byl strhující. Moc se mi kniha líbila.

13.03.2015

zezačátku mi přišla celkem zajímavá ale něják v půlce jsem ji už nemohla dočíst a odložila ji protože mě celkem nudila

06.03.2015

Žítkovské bohyně. Nikdy jsem o nich neslyšela. O to víc mě téma pohltilo. Několikrát se mi při četbě udělalo fyzicky zle - při popisech toho, co lidé lidem udělají ze strachu, mamonu, zloby ... A to napříč staletími. Bohyně vymřely v Kopanicích, ale vymřely i jinde? Vždyť bohyně (babky kořenářky) určitě nebyly jen v Kopanicích. Existuje tedy možnost, že se jejich moudrost předává dalším generacím?

05.03.2015

Přímo tuto knihu neodsuzuji, ale přečetla jsem jí jen do půlky, pak jsem se k ní nemohla dostat... Nějak mě nenadchla...

02.03.2015

zajímavé čtení...asi si udělám výlet na Žítkovou...

27.02.2015

Kniha mě moc příjemně překvapila. Byla mi doporučena, sama bych si ji podle názvu a obalu určitě nevybrala. Občas kritizovaný způsob vyprávění, kdy se osudy odkrývají pomocí spisů Gestapa a Stb, se mi moc líbil, necítila jsem, že by tím plynulost děje nějak strádala. Moc se těším na již koupenou Gertu Schnirch

Obě knihy - Vyhnání Gerty Schnirch i Žítkovské bohyně jsou neobyčejně silné, zanechají dojem napořád a donutí se hluboce zamyslet nad tím, jaký to všechno má smysl,.... obě by měly být povinnou školní četbou doplněnou o kvalitní výklad dějin.
Těším se na další knihy Kateřiny Tučkové, je to mimořádná spisovatelka, která jde opravdu do hloubky a nebojí se těžkých a kontroverzních témat, o nichž se dodnes vesměs raději mlčí. Snaží se o vyváženost - nic tam není jen černé a jen bílé...s odstupem času si obě knihy přečtu znovu.

13.02.2015

Moc se mi líbila, autorka si musela dát neskutečnou práci sehnat všechna ta fakta o žítkovských bohyní, měla překvapivý závěr. Tuhle knížku si prostě musíte přečíst.

09.02.2015

Poprvé před dvěma lety jsem se přes ten děsuplný úvod nepřenesla. Oprašovala jsem tu knížku a jinak ji jen obcházela obloukem. Podruhé před rokem, pod pohrůžkou vrácení, už jsem se začetla, ale ze začátku ještě s obavami a nedůvěrou, jestli to není jen nějaká kurzem tvůrčího psaní zavánějící slohovka. Dočetla jsem plna obdivu k systematičnosti práce a odvaze autorky pustit se do víceméně pravdivého příběhu, o kterém neví, kam ji dovede, a jestli bude stát za to. Od té doby jsem si už jistá, že Kateřina definitivně je spisovatelka, a to dobrá. A doufám, že už přestala psát ty smyslu prosté disertační práce a zase plodí pořádný kontroverzní román, nejlépe na nějaké palčivé nebo uhrančivé téma, tak jak na to má talent.

06.02.2015

Musím říct, že kniha je neuvěritelná. Ačkoliv bych nikdy nevěřila, že by mne takové téma tak zaujalo, knihu jsem skutečně četla jedním dechem! Prolínání fikce a skutečnosti je skvělým prvkem! Mohu jen doporučit.

já jsem knihu četla asi před 1,5 rokem. Až teď s odstupem času sama na sobě zjišťuju, jak moc se ve mě usadila. Když se s někým bavím o knihách, pokaždé jí zmíním, vyprávím se zaujetím mluvím o tom, jaký na mě měla vliv. Když slyším o Hrozenkově, pokaždé si vzpomenu na Žítkovské bohyně, na ty silné ženy, které dokázaly přežít všechny společenské vlivy, války, vlády jen ten komunista jim byl osudným,