Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113303/bmid_zitkovske-bohyne-g8g-113303.jpg
4
7011
7011
Nový román autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch. Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele - její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice..... celý text
Přidat komentář
Kniha je zajímavá hlavně díky svému námětu - prastaré tradici bohyňování, kterou si ženy předávaly z generace na generaci a která (v tom pravém slova smyslu) zanikla teprve nedávno - s odchodem poslední autentické bohyně Irmy Gabrhelové. Umění bohyňovat odešlo ze světa společně s ní.
Kvalita románu ale bohužel hodně pokulhává - mnohdy se objevuje naprosto zbytečný popis, kterým se čtenář musí prokousat (jako by autorka chtěla román co nejvíc "natáhnout"), a dějové a časové přeskakování je zmatečné (složité pro orientaci, o čem a o jaké době autorka zrovna píše).
Dále se mi nelíbí, že obyvatele Kopanic několikrát popisuje jako alkoholiky a negramotné - ano, na vzdělání se dříve tolik nehledělo, ale nebyl to problém jenom Kopanic! Stejně tak alkohol nebyl na denním pořádku v každé rodině. Není možné paušalizovat a spoustu věcí je potřeba brát s nadhledem.
V knize mi chybělo kopaničářské nářečí - bohyně v ní mluví spisovně, což sráželo věrohodnost románu (na druhou stranu chápu, že jiní jsou za spisovnou češtinu rádi, protože číst v nářečí by pro ně bylo těžké) - ale kdo zná náš slovácký region, ví, že takto spisovně se u nás nemluví, hlavně pro starší generaci je to nezvyklé.
Většina skutků žítkovských bohyní uváděných v knize se sice zakládá na pravdě, ale autorka tyto konkrétní doložené skutky bohyň přisuzuje jiným ženám - proč?
Knihu jsem dočetla, ale podruhé bych po ní nesáhla.
Četlo se to dobře, je to autentické a celkem i zajímavé. Měla jsem problém s orientací ve jménech a s tím, kolik je komu vlastně let a do které generace spadá. Asi bych si musela knihu přečíst ještě jednou, abych v tom neměla takový guláš. A problém mi dělaly i dlouhé německé výrazy v textu.
Po přečtení si tak říkám, o čem to vlastně bylo. O pátrání po kořenech? O životě Dory? Nevím, přišlo mi to tak nějak plácání o ničem a o všem.
Každopádně příběh je velmi zajímavý, jazyk to celé obohacuje a celkově je kniha vlastně dobrá.
Zaujaly mě pozitivní recenze a to, že autorka je docela kóča. Ale po přečtení jsem byl zmatený, jak lesní včela. O bohyních jsem slyšel prvně a tak mě střídání fabulací s fakty neřekly vůbec nic. Styl psaní mi taky nesedl a knihu jsem četl pěkně dlouho. Po dočtení ve mě dílo nic nezanechalo. Nemůžu říct, že bych nedoporučoval, hodně lidí to chválí, ale u mě to bylo mimo mísu.
Fascinující! Bylo mi ctí a potěšením tuto knihu číst už od prvních vět.
Ano, je to opravdu příběh o ženské duši a magii a také o malé části naší historie. Pochopit, co se vlastně na kopanických kopcích odehrávalo bylo úžasným dobrodružstvím. Objevovat moudrost bohyní: "Že je někdo doktor, neznamená, že ví všechno! Jak já znám doktory, tak ani ten lepší, ani ten horší nevědí ani to nejzákladnější – že totiž nemoc těla je i nemoc duše. To bylo to první, co mě moje mamka naučila, a oni se k tomu nedopracovali doteď."
Vyprávění doplněné o citace ze zdrojů, které autorka prostudovala mě nadchly ... teprve ze strohých úředních hlášení je možné plně pochopit tu bezmoc, která bohyně po celá ta léta provázela (čarodějnické procesy, slídění SS, později STB), umocněnou jednoduchostí a nevědomostí lidí z tohoto drsného a chudého kraje.
Neobyčejné ženy žily v Bílých Karpatech.
"... tato mračna zakalená a búřlivá povětří zažeň, jakož i všeckny neřesti v nich škodlivé, krupobití, hromy a blesky... prosíme, rozežeň a zkaž Bůh všemohúcí!"
Nejlepší kniha, kterou jsem letos četla.
Doporučuji.
Pořád se mi nevymazala z paměti!
Ta kniha je dobrá, ale osobně se mi přijde, že občas ztrácí spád. Má ale hezkou atmosféru a přibližuje zajímavé historické a místopisné reálie, přitom to není ani století zpátky.
Vynikající kniha, obdivuji autorčin talent a děkuji za tuto knihu, která mě velmi obohadila. Je to návrat k prastaré tradici a k lidovému léčitelství podáno velmi čtivou formou.
Tempo brzdily archivní nálezy a obsáhlé citáty z nich. Nicméně vznikla důležitá knížka, která nahlíží století české historie z ryze originálního a subjektivního pohledu. Dora hledá a nachází překvapivé věci z rodinné historie, její hledání mě bavilo a nebýt občas mírně rozpačitého postávání na místě (to způsobují nálezy a dlouhé citáty), dávám za 5.
romám se mi těžko komentuje.
na jednu stranu je to knížka velmi strhující, emotivní až sugestivní.
Chvilkama jsem měla pocit jak kdybych bydlela opodál a potkávala Surmenu cestou dolů do města. Povídání o bohyních je ohromující, zajímavé, prolínané spisy STB, gestapa, působí to autentičně ..... proto trošku zklamání že je to jen romám, fikce zložená na reálném podmětu.
Osud Dory, Jakoubka a ostatních lidí - měla jsem chuť se tam rozjet :-)
Koukalo to na mě v knihovně v právě vrácených knihách a protože jsem o ní hodně četla v recenzích, velmi kladně, řekla jsem si, že to zkusím. Nevěděla jsem moc o čem, že kniha vlastně je, ale víceméně mi to bylo jedno, kniha předčila má očekávání tak jako tak. Jak námět, tak zpracování. Ten příběh je naprost magický a prolínání vyšetřovatelských zpráv, vzpomínek z dětství a současnosti jen přidaly dílu na autentičnosti. Závěr je naprosto dokonalý a podle mých představ, nemohl být lepší. Plný počet bez jakýchkoliv ale a skrupulí. Ta kniha funguje přesně taková jaká je.
Osud Surmeny mě docela šokoval. Zjistila jsem, že jsem ještě hodně naivní, co se týče minulé nešťastné éry komunistické a že jsou věci, které se mi špatně stravují a pravděpodobně budou špatně stravovat ještě hodně dlouho. A některé věci nestrávím nikdy – vlezdoprdelky.
Knihu doporučuji všem.
Četla jsem knihu jedním dechem. Líbilo se mi propojení fikce a faktů i blízkost k magickému realismu, kterývyplývá z existence bohyňování v Bílých Karpatech. Autenticitě trochu vadila "knižní mluva" některých postav, je ale otázkou zda to magičnosti příběhu ubíralo či přidalo.
Ufff, tak už jsem si zase "ospravedlnila" mou oblibu pouze v zahraničních autorech. Po velké reklamě a veskrze pozitivních recenzích na knihu, jsem i já dala šanci české autorce. BIG MISTAKE. Moc a moc jsem se přemáhala s tím, abych knihu vůbec dočetla. Nejvíce mi drásalo nervy vyšetřování a čtení ve spisech. Jednu hvězdičku dávám jen proto, že ten kraj znám a povídačky o bohyních jsem také slyšela:)
Skvělá knížka. Zůstala mi v mysli a na téma žítkovských bohyní si určitě ještě něco ráda přečtu. Občas (hlavně v první polovině) by mohla být více "drsná". Sem tam jsem se sice trošku ztrácela a třeba odstavec jsem si musela přečíst ještě jednou, ale to nedávám za vinu autorce, spíše mojí roztržitosti. Celkově jsme z ní byla nadšená a autorka má můj obdiv. Psát o době v níž sama žila jen jako malé dítě tak přesvědčivě (hlavně co se týká dokumentů z archívů tajných) je podle mě jasná sebevražda. Podle mě ale za jedna s hvězdičkou ;o)
Kniha mi přišla skvělá v tom, že přibližuje témata naší historie, se kterými jsem se zatím jinde nesetkala. A že jde o velmi atraktivní témata! Z celého díla vyzařuje preciznost, i když se samozřejmě jedná o román, ne vědeckou práci.
Příběh je zajímavý a čtivý, i když v závěru to na mě možná až "příliš zapadá do sebe".
To mi paradoxně ubralo na celkovém dojmu. Ztratila se mi z toho ta uvěřitelnost. Čtení jsem si ale užila a kniha mě navnadila nejen přečíst si další díla Kateřiny Tučkové ale udělat si i výlet do Bílých Karpat.
Za mě solidních 75 %. Možná kdyby se o té knize tolik nemluvilo, hodnotila bych výše.
Zajímavá, čtivá. Trochu jsem se obávala číst knihu, o které hodně lidí píše, jak je skvělá, že mě nemusí tak nadchnout (což se stává), ale tentokrát splnila moje očekávání!
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Mimořádný zážitek, obzvlášť závěr byl velmi silný. Určitě se ke knize ještě vrátím. Obdivuji, do jaké hloubky autorka zašla při sbírání materiálů. Nejeden zahraniční autor by napsal rovnou minimálně trilogii. Děkuji autorce za neobyčejnou knihu.