Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113303/bmid_zitkovske-bohyne-g8g-113303.jpg
4
7011
7011
Nový román autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch. Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele - její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice..... celý text
Přidat komentář
Na to jaký to je fenomén, tak mě to teda vůbec nenadchla a nebavilo. Každou chvíli jsem měla chuť do zavřít a odnést zpět do knihovny. Neudělala jsem to a asi toho lituji. :D Celkem ztráta času.
Z této knihy přímo čiší, že autorka, stejně jako románová hrdinka Dora, musela strávit neuvěřitelné množství času přípravou v archivech, knihovnách a přímo na místě, odkud bohyně pocházely. Klobouk dolů před její důkladností!
Ta měla bohužel ale ještě vedlejší efekt, aneb - Bylo by škoda všechny ty informace v knize nepoužít. Román je tedy zahlcen dlouhými pasážemi, které mají přibližovat celou Surmeninu kauzu, ale v naprosté většině nejsou natolik důležité, aby je stálo za to pozorně číst. Přiznám se, že jsem občas přeskakovala.
Pro Doru bych si přála happyend, který nepřišel a přestože to nelze autorce vyčítat (ani skutečný život tak často nekončí), byla by to asi věc, kvůli které bych po knize znovu sáhla. Takto o tom přesvědčená moc nejsem. Na film ale zajdu.
Kniha se mi velmi líbila. Máma pochází od Trenčína a když byla malá, tak jí strašili, že jí dají k bosorkám. Nikdy by mě nenapadlo, že na té povídačce je něco pravdy. Bohyně na mě působily jako převážně milé ženy, které se vyznaly v bylinkách. Reálně na mě působilo vše, až na část, kde Dora popisuju jak Surmena zahání bouři... Knihu doporušuju k přečtení. :)
Tuto knihu jsem chtěla přečíst již před rokem, ale dostala jsem se k ní až tento měsíc. Moc jsem se na nic těšila, a proto mě zprvu zklamalo, že mě moc nebavila. Časem mě však její děj natolik pohltil, že jsem jí dočetla snad jedním dechem. Je psaná moc hezky, dokázala jsem si vše živě představit. Nejvíce se mně líbilo vylíčení tamější oblasti, zvyků, bohování, ale také Dořina cesta pátraní v archivech. Smutné bylo zacházení se Surmenou, způsobené tehdejším režimem. Poněkud mě překvapil vztah mezi Dorou a Janigenou. A ten Dořin konec. Epilog je také zajímavý.
O Bohyních ze Žitkové jsem nikdy neslyšel, o babkách kořenářkách, bylinkářkách, lídových léčitelkách, šarlatánkách, věštkyních, čarodějnicích ano, ale že si říkají bohyně ne. Ani nevím, jak jsem na tuto knihu a téma, o kterém jsem si myslel, že mě nezaujme narazil, snad někde v nějakém článku nebo recencích na DK, ale hned od začátku mě kniha zaujala už svým poetickým popisem Moravských Kopanic. Přímo Žítkovou neznám, ale okolí St. Hrozenkova a Lopeníku jsem navštívil a pro mne dosud neprobádaný kraj moravsko-slovenského pomezí pannenské přírody mě příjemně překvapil. Vždy jsem tama projížděl bez zastavení na Trenčín a tohle krásné místo míjel bez povšimnutí. Kniha nás zavádí od hluboké minulosti při honu na čarodějnice až do současnosti, kdy se vlastně nic nezměnilo. Církev, inkvizice, nacisti a komunisti. Z počátku otravné pátrání ve spisech mě také nakonec zaujalo.
Dechberoucí příběh! Nic super strhujícího co se akce týče, ale je to skvělý příběh složený z několika střípků, které se postupně doplňují z různých perspektiv a my se postupně dostáváme k tomu, jak to všechno (nejen) na Žítkové bylo....
O knížce Žítkovské bohyně jsem již slyšela jen samou chválu, ale k přečtení jsem se dostala až nyní. Byla mi sympatická už tím, že se odehrává v kraji, který není od toho mého zase až tak vzdáleného, autorka pochází také z nedaleka.
Příběh je velmi zajímavě a precizně vystavěný, autorčin styl psaní je čtivý, srozumitelný, čtenář stíhá pobírat všechny vazby mezi postavami... Velmi sympatké mi je prolínání románového příběhu s jakýmsi dokumentárním rozměrem, což na někoho může působit rušivě. Mě však toto zpracování velmi bavilo, a to zejména proto, že jsem až dosud o "bohování" a bohyních dosud nic neslyšela. Myslím, že je úctyhodné najít v dnešní době látku pro románový příběh, která by se již neobjevovala v nějaké pozměněné podobě u jiných autorů. Kateřině Tučkové se to dle mého názoru podařilo a to velmi kladně oceňuji... :)
Knížka je zajímavá, krásně napsaná,ale nějak jsem se do ní úplně nezačetla, tohle téma jde zatím nějak mimo mě
Že je to kniha, která stojí za přečtení, to je asi neoddiskutovatelné. Někdo je nadšený více, někdo méně, většinou však vzbudí hodně emocí a o to přeci jde. V dnešní době, kdy máme všeho přesmíru, jsme zahrnuti informacemi, tipy, akcemi... se najde kniha, během jejíhož čtení zapomeneme na okolní svět, dostaneme se někam dávno do historie a se zatajeným dechem sdílíme příběhy (a je úplně jedno jesti jsou zcela autentické, protože kdo ví...). Hodně mě to dostalo a mám chuť (jako už přiznalo více čtenářů) jet se podívat do míst, kde se děj odehrává. Klobouk dolů před paní autorkou, jak dokáže nashromáždit tolik materiálu a ještě z toho napsat poutavou knihu!
Četlo se pěkně, téma zajímavé: léčitelství, bylinky, režim... Akorát že citované dokumenty se tvářily jako opravdové, ale autorka dodává, že se jen opravdovými dokumenty inspirovala, to mi vadilo, že je předkládá takovou formou. Vím, že jde o příběh inspirovaný skutečnými událostmi, ale o to víc mi při čtení začalo vadit, že nevím co je pravda a co fikce. "Donutilo" mě to vypůjčit si další knihy o žítkovských bohyních, např. od Jiřího Jilíka, kde jsou pouze skutečná fakta, to mou touhu po pravdě uspokojilo:)
Jinak doporučuji jako zajímavou knihu, která vás přiměje pátrat po dalších informacích:)
Povedený napínavý román, který prozradí mnoho historických fakt, i když přeneseně.
Nádherná kniha! Už dlouho se mi nestalo, abych něco přečetla takřka jedním dechem během jediné noci! Úžasné!
Krásná kniha, ale není pro každého. Nepřečetla jsem ji jedním dechem, musela jsem se prokousat. Nicméně jsem si nenechala ujít představení ve zlínském divadle od režiséra Dodo Gombára, a bylo to strhující. Drsná hudba, provedení, herecké výkony, doporučuji.
Originální příběh, strhující děj. Jediné, co mi trošku vadilo v "plynulém" čtení bylo množství oněch dokumentů, které asi měly zvýšit autentičnost celého děje. Jinak Tučková je skvělá vypravěčka, takže příběh je to sám o sobě jedinečný.
Z mého pohledu strhující a šokující příběh. Je třeba si uvědomit, že se jedná o fikci nikoli literaturu faktu. Autorka se pouze inspirovala případy a osudy bohyň stejně tak i krajem, do kterého je příběh zasazen. Proto nechápu ty ublížené komentáře a kritiku. Za mě výborná kniha.
Námět knihy se mi jevil jako velice zajimavý. Bohužel mé představy byly dále než vývoj děje. Žádná překvapení či větší zvrat se nekonal. Navíc mi trochu vadily časté přepisy protokolů, na kterých byl koncept knihy postaven. Právě proto se občas děj knihy tříštil v odborná nezáživná pojednání a taktéž mi vadil pohled na bohyně z až moc vědecké stránky. Kniha mohla podle mého názoru být více poutavější.
Je to tak reálně napsané, že by mi vlastně nevadilo, kdyby každá věta, každičké slovo bylo smyšlené. Vůbec by mi to nevadilo. Už od Vyhnání Gerty Schnirch jsem věděl, že autorka mi opravdu sedne a těšil jsem se na další dílo. Nemýlil jsem se, ba naopak, utvrdil jsem se v tom ještě víc.
Žítkovské bohyně se čtou velice dobře, některé kapitoly lépe, jiné hůře, ale celkově je to kniha velice zdařilá a čtivá. Obohacena o dokumenty (STB, SS apod.) které mohou příběh ještě více dokreslit a utvrdit čtenáře v tom, že jde o skutečnost. Strašně se mi líbí mísení současnosti s minulostí, postupné odhalování skutečností, kdy člověk začne vnímat situaci jinak.
Jenom je možná škoda, že většina postav je popsaných jen tak ledabyle, okrajově. Vlastně ani o samotné hlavní postavě se toho člověk příliš nedozví.
O to ale nejde a nezbývá mi, než dát plné hodnocení, byl jsem jednoznačně nadšen!
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Krásná kniha, kde se prolínají fakta s fikcí.. Při prvním seznámení s tématem této knihy jsem si myslela, že mě nezaujme, ale po prvních stránkách jsem se nemohla od knihy odtrhnout.. Především jsem byla nadšená z vykreslením osudů bohyň během měnících se řežimů na českém území..