Bouřková sezóna
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/222384/bmid_zaklinac-zaklinac-bourkova-sezona-Dmb-222384.jpg
4
2426
312
Zaklínač Geralt. Muž, jehož posláním je chránit obyčejné lidi před magicky stvořenými nestvůrami. Mutant, který má za úkol zabíjet nepřirozené bytosti. Používá magická znamení, kouzelné lektvary a chloubu každého zaklínače – dva meče, ocelový a stříbrný. Co se však stane, když Geralt nešťastnou shodou okolností o své meče přijde? Zaklínačské zbraně mají nejen obrovskou hodnotu, ale jejich ztráta je pro majitele zároveň obrovskou potupou. Geralt je musí získat zpátky. Co nejrychleji... Andrzej Sapkowski se na stránkách samostatného románu vrací ke svému nejpopulárnějšímu hrdinovi. Zaklínač Geralt znovu bojuje, cestuje a miluje, Marigold zpívá a lítá z průšvihu do průšvihu, čarodějové intrikují… a nad celým světem se stahují mračna – přichází bouřková sezóna.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , LeonardoOriginální název:
Sezon burz , 2013
více info...
Přidat komentář
Je to příběh po příběhu o nějaké době v mezidobí. Hvězdička navíc za to, že se člověku stýská. A že tu byl aspoň jeden trpaslík, jeden namyšlený král, spousta manipulujících čarodějů a čarodějek, náznak lásek ... a ... Zaklínač. A Marigold. Nic míň, ale, bohužel, nic víc. Chyběla Citri a Regis a mnoho dalších. Ale obrať tok času. Nejde to. Až zase po čase. I když to už nikdy nebude jako poprvé.
Přistupovala jsem ke knize skepticky, protože to není žánrově úplně můj šálek kávy, ale bylo to skvělé! Velmi poutavý příběh. Neustálý děj, ne příliš zdlouhavé scény boje. Miluji jaký stylem jsou do příběhů zakomponovány lidové tradice a pohádky.
Miluji svět herního zaklínače strávila jsem tam snad už stovky hodin, mám prošmejděný každý kout, sebraný jakýkoliv otazníček, udělaný ten nejprimitivnější úkol jako babce najít starou pánev. Z téhle serie se prostě stala moje srdcovka a byla by ostuda kdybych si nepřečetla knihy které předcházely této legendární herní serii.
Příběh možná nenadchne nepolíbeného, který vlastně ani neví kdo zaklínač je ale naopak fanoušci si v tom najdou své nestvůry, čarodějky, elfové trpaslíci, intrika za intrikou, průser za průserem... (nechce se mi dopisovat komentář, jdu číst další díl!)
Jedná se spíše o několik povídek, které jsou k sobě propojeny, než o celistvý román. Docela mi trvalo, než jsem se do příběhu začetla. Nakonec to ale bylo příjemné čtení, které mě nalákalo k přečtení dalších knih z Geraltova světa (tohle byla moje první knížka z této ságy).
90% - Klasická zaklínačská záležitost, kde tentokrát čtenáři oblíbený charismatický Geralt přijde o své meče a s Marigoldem zažívá lecjaké trampoty při pokusech o jejich znovuzískání. Yennefer se objevuje jen epizodně, za to je tady krásná (jak už to s klišé fantasy postavami bývá) čarodějka Lytta řečená Korál a její půvabná učednice Mozaik. A skupina čarodějů, jejichž pokusy s mutanty se vymkly kontrole a potřebují Geraltovu pomoc. Možná i proti jednomu z nich. A jeden nicotný král, který zas potřebuje osobního strážce na ochranu před svými syny, kterým se nelíbí jeho úmysl znovu se oženit a zplodit konkurenčního dědice. Čte se to jako oddychovka velmi příjemně, knížka je jako vždy plná vtipných a nečekaně aktuálních průpovídek. A bouřková mračna se stahují.
Co jsem si tak pročítala názory na tuto knihu, tak jsem opravdu rada, že jsem po ni sáhla jako po první ze série o Geraldovi. Kniha mě moc bavila a v podstatě jsem ji přečetla jedním dechem. A jestli podle všech těch recenzí jsou ostatní knihy opravdu o tolik lepší ... nooo tak to mě dlouho nikdo neuvidí :D
Tohle je přesně taková ta kniha, která vás nutí číst dál a dál, ale přitom ji vlastně nechcete přečíst, protože nechcete, aby byl konec. Ač považuji tuto ságu za absolutně skvělou, Ciri nikdy moc nepatřila mezi mé oblíbené postavy, takže po pěti knížkách, kde se to točilo kolem ní, byl tohle příjemný návrat ke starým dobrým Geraltovým dobrodružstvím - a že jich bylo dost, myslím, že by nebylo na škodu, kdyby byly rozdělené jednotlivě stejně jako tomu bylo u prvních dvou knih... Ale nijak mi nevadilo, že tomu tak nebylo, i tak to bylo skvělé čtení. A oceňuji také vysvětlivky vzadu.
Četla jsem jako první knihu z této série knih a nějak jsem se pořád nemohla začíst, asi v půlce jsem pak odpožila.
Nevím, jestli je to tím, že jsem z příběhů o zaklínači vyrostl (přece jenom už je to 15 let, co jsem knihy o Geraltovi hltal jedním dechem), nebo jen prostě panu Sapkowskému dochází nápady a inspirace? Přišlo mi, že příběh vůbec nedrží pohromadě, motivy zaporáků byly takové nijaké a lehce předvídatelné. Do toho se tam objevují i advokáti! I ty milostné pletky bývávaly pikantnější! Toto celé bylo jen takové vaření z vody.
Není to ono. Je to divný. Geralt už není ten Geralt, kterého známe... Děj sice občas chytne a nutí číst další stránky, ale je to spíš výjimka. Konec jsem dočítala víceméně jen z povinnosti.
Sapkpwski a především sága o zaklínači patřila k mým oblíbeným v období puberty. Teď ve 32letech jsem měla chuť zjistit, jaké je to čtení z dospěláckého pohledu????. A bylo to příjemné čtení. Ne obzvlášť hluboké, ale osvěžující.
Geralt tentokrát více než s příšerami bojoval s průšvihy. Marigold se objevil jen okrajově. Ale nechyběly ani svůdné čarodějky.
Od povídek ušel Andrzej Sapkowski pěkný kus cesty, takže by jeden řekl, že románová forma mu už nebude cizí. Přesto s každou další knihou dokazuje, že je v jádru povídkářem, jen to mlží kapitolami a rozsahem. Podobně je na tom i Bouřková sezóna, tvořená sledem epizod, které spolu komplikovaně souvisí, přičemž ústřední dějová linka se mezi nimi motá se zoufalstvím osamocené staré panny na vesnickém bále. Pravda, k ústřednímu zvratu dojde hned zkraje, až si člověk říká: „Fíha, ta přímočarost je osvěžující, uvidíme, jak se to vyvrbí dál.“ Jenže ejhle, na ukradené meče se brzy zapomene a rozjede se zápletka s čarodějkou. Pak čaroději. Pak s démony. A pak už se zaklínač nechává vláčet událostmi, které on sám jen občas ovlivní. Ale abych nebyl za škarohlída, bavil mě jazyk, kterým autor promlouval, bavily mě jeho hrátky se stylistikou, bavily mě postavy vytvářené pro potěchu duše. Nejde sice o Sapkowského opus magnum, ale jako nostalgické připomenutí jeho vrcholné formy to funguje bezvadně.
Oddechovka, taková "větší povídka". Potěší některé odkazy do ságy i odkaz komiksové série do tohoto dílu.
Mám rád Zaklínače v hrách i knihách a tenhle přídavek mě velmi potěšil. Sapkowski umí prostě dobře psát a celá jeho série je pro mě něco jako pro holky červená knihovna, mohl bych pořád číst další díly a nestěžoval bych si. Bouřková sezóna je vlastně příběh z několika povídek v hororovém nebo detektivním stylu spletených zručně dohromady a je to fajn.
Autor umí používat jazyk, některé hlášky nutí člověka se rozchechtat. Příběh nemá nouzi o akci, i nějaká ta lechtivá scéna se objeví. Objeví se i hromada různých bestií. Všecko tak nějak funguje, ale příběh už nemá šťávu jako ty předešlé.
A to jsem slyšela audio knihu, která je načtená naprosto skvostně.
Milý návrat do světa zaklínače, který ocení zejména Ti, kteří mají za sebou ságu. Ta Sapkowského pomrknutí byla pro mě o to příjemnější, že zjemňovala místy zbytečně obhroublý děj...
Avšak jestli bych měl něco vypíchnout, tak to bude střední část věnující se Geraltovu hlídkování po Vysočině, cesta do Novigradu a děje na Rissbergu. Ta je za plný počet. Ne náhodou to bude tím, že nejvíce připomínala děje budoucí...
Takový milý "dodatek" k Zaklínačské sérii. Záměrně dávám dodatek do uvozovek, protože jde o prequel celé ságy. Tomu odpovídá i struktura knihy, která je spíše souborem několika povídek spojených v román zdánlivě banální zápletkou o ukradených mečích. Při pátrání po nich se samozřejmě Geralt nachomýtne k celé řadě nešťastných příhod. Rozhodně od toho nečekejte nic víc přelomového, jinak budete zklamáni. Vlastně by mi ani nevadilo, kdyby to bylo celé více povídkové jako první dvě knihy. Ale ve výsledku je to jedno. Ať už vedly Sapkowského k napsání jakékoliv zištné či nezištné důvody, jsem rád, že jsem se mohl ještě jednou podívat do Geraltova světa a na konci knihy(kdy už se to opravdu vezlo na vlně nostalgie a emocích) mi bylo opravdu smutno, že už to končí. A právě tenhle pocit mě přesvědčil o tom, že tomu dám i tu pátou hvězdu i když si jí to asi objektivně nezaslouží. A hlavně, teď mám skvělý důvod dát si celou tu ságu znovu:-)
Štítky knihy
polská literatura zaklínači fantasy
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Kniha Bouřková sezóna je v
| Právě čtených | 67x |
| Přečtených | 3 832x |
| Čtenářské výzvě | 239x |
| Doporučených | 185x |
| Knihotéce | 1 424x |
| Chystám se číst | 725x |
| Chci si koupit | 195x |
| dalších seznamech | 22x |
Kterak jsem dočetla posledního Zaklínače a bylo mi smutno, že další není...
Když jsem se loni pustila do četby první knihy ze série, nevěděla jsem úplně, co čekat. Manžel odehrál všechny vydané hry a zbožňuje i knihy, a protože i já mám ráda fantasy a chci zhlédnout chystaný seriál, dala jsem se do toho. Nečekala jsem, že mě to tak pohltí! Dokonce ani ta Yennefer se mi nakonec nezdá tak hrozná... =)
Jinak pro ty, co jim tam chyběla Ciri apod.: vzhledem k tomu, že se děj odehrává dle všeho ještě snad před jejím narozením (minimálně před událostmi na Pahorku), asi sotva tu na ni můžete narazit. Časové zařazení děje lze snadno odvodit, víte-li, jaký osud čeká Korál.