Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447917/bmid_veci-na-ktere-nastal-cas-gb8-447917.jpeg
4
1780
1780
Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem vlastně vůbec neměla v plánu číst, ale pořád na mě vyskakovala na databázi, tak jsem si řekla proč ne a půjčila jsem si ji v knihovně. Někdy jsem musela přestat číst a vydýchat ji. Nemyslím to špatně. Kniha je dobrá, ale tím jak se postavy dle mého chovaly hloupě, tak jsem si nebyla schopná žádnou oblíbit. Vadil mi sobecký manžel, matka, která vychovává děti divně, nebo rozmazlené děti. Líbilo se mi, jak autorka popsala atmosféru mezi členy rodiny. A trochu mě to nutí k zamyšlení.
A co mi trochu vadilo je, že v knize nebyla klasická přímá řeč.
Příběh ze života s postavami, ve kterých se najdete. Neskutečně čtivé a reálné, ale ostatni knížky od Soukupové mě vzaly nějak víc.
Styl Petry mi sedi, takrka kazdou knihou se mi trefi do zrovna prozivaneho obdobi. Popis je vzdy jasny, strucny, presto se clo vek vzije do vsech postav, pribeh me chvilema uplne pohltil,citila jsem picity postav. A ano, je to "jen" kazdodenni zivot, ale je to presne to, co vsichni zname a zijeme..
Všednodennost rodiny, která se má dobře. Otec trochu víc pracuje, matka se trochu víc stará o děti a o domácnost,.děti tak trochu rozmazlené, ale fungující v rodičovských pravidlech. Rodinný život běží v zajetých kolejích, až se jeden člen vychýlí z trasy ..... zltla jsem to nadvakrtát. P.S. ten všednodenní život líčí tak, že tu atmosféru, to napětí,to co se děje ve vztazích v té rodině, to si prostě odcítíte....
Neobyčejná kniha o obyčejných věcech. I kdy drajv chytila až v závěru, byl ten postupný (pro někoho nudný( všednodenní koloběh z mého pohledu důležitý. Tak jako se spousta věcí, malých křivd a zdánlivě bezvýznamných okamžiků dlouho skládá a tiše graduje v životě...než dojde k explozi.
Geniální ve své čisté prostotě. Všední dialogy, které z osobní zkušenosti známe snad všichni, vyvolají neuvěřitelný pocit feministického hněvu, díky němuž mi i nyní docházejí slova. Jak moc chceme každá z nás věřit, že takhle to nedopadne... a jen tahle víra nás žene do podobných svárů a je pouze na nás, zda se necháme lapit, zda se od začátku spokojíme s nespokojitelným, nepřijatelným. Petra Soukupová dokázala svou empatii u obou partnerů, popsala všechny jejich nedovyslovené, a proto nepochopené rozhovory. Zároveň jsem unešená, jak dobře rozumí křehké dětské duši, jíž máme my "dospěláci" tendenci podceňovat. Možná to mnohé nepřekvapí, ale pro mě bylo fascinující, jak děti vnímají ty nespravedlivé křivdy, kterých se kvůli únavě či sobeckosti a vzteku na nich čas od času dopouštíme. Nevědomky jim předáváme stejné vzorce chování, které sami na sobě i na partnerech nenávidíme. Prosté, ale skutečně skvělé!
(SPOILER)
Děj knihy doslova odpovídá svému názvu. Sledujeme vývoj jednoho partnerského vztahu od počátku, a pak v průběhu následujících sedmnácti let. Je to vlastně výčet situací, které se v určitém období života mohou přihodit komukoli. I konec- nekonec nic neuzavírá a každý čtenář si na základě svých životních zkušeností může domyslet, jak by to mohlo být dál.
Knihy Petry Soukupové jsem schopna číst pouze na čtečce v mobilu, protože mi hodně vadí absence uvozovek v přímé řeči i její způsob písemného vyjadřování, který spíš odpovídá elektronické komunikaci. Papírovou knihu prostě mám pořád za jakousi formu uměleckého díla, a tak u ní vyžaduji i patřičný literární styl a formu.
Kniha se čte sama, bavila me a otevřený konec se mi líbil, dává mi možnost přemýšlet o postavách a situaci, jak se asi vyvíjí dál.
"Člověk by měl mít nějakej sen nebo něco takovýho velkýho. K čemu jinýmu by žil?"
Obávám se, že příběh je vystižením reality, která se, v různých obměnách, děje v hodně rodinách...
Jinak, opět další super kniha od této autorky!
Bohužel za mě velké zklamání. Na knihu jsem se těšila, bohužel mi, ale vůbec nesedla. Vadilo mi, že autorka neuvozuje přímou řeč a celý děj se poměrně táhnul. Ani vyprávění z pohledu celé rodiny se mi nelíbilo.
Kniha je skvělá, jako ostatně vše, co Petra Soukupová napsala. Pracuji v knihovně a vím, že její styl psaní mnohým čtenářům nevyhovuje. V každé její knize ale najdu něco, kdy si řeknu-toto znám, mám to taky tak... Píše prostě že života, tak jak to chodí.
(SPOILER)
Knížka vyvolala spoustu reakcí, jak čtu níže. Méně hvězdiček většinou za špatný konec, za „nesympatické“ postavy, za málo nadějí versus dokonale popsaný život jednoho manželství.
Paní spisovatelka musí být blahem povznesena a to právem. Vždyť tohle je to, proč literaturu máme. Aby v nás vyvolávala otázky, zamyšlení, emoce. A abych přerovnala knížky v knihovně a našla další místo:-)
Vnímání všednosti života stylem autorce vlastním a mně tak blízkým. Obyčejné věci, a přitom skrytá hloubka v nich. Konec ani jiný bych nechtěla. Vše by se tím porušilo. Je to napsané přesně tak, aby si každý čtenář udělal názor svůj. Ani jeden náznak, že by autorka s někým sympatizovala více. Za mě geniální.
Veřím, že takhe to může vypadat v hodně domácnostech. Domýšlivá ženská, chlap, který neumí komunikovat a má spněno tým, že chodí do práce, rozmazlené děti.... a nulová komunikace. O to víc si vážím to co mám. Doporučuji všem ženkým co si myslí, že to umí nejlíp a jak moc se snaží, a chlapům co mají rodinu za samozřejmost.
Není to příjemné čtení, ne kvůli jazyku, ale kvůli obsahu. Sága jednoho od začátku zpackaného manželství. A chudáci děti, ze kterých vyrostou v důsledku jedinci podobní svým rodičům. Můžeme spekulovat, čí sobectví bylo větší, kdo je víc na vině, těžko to ale pomůže. Co je na autorčině stylu skvělé, je pohled z více stran.
Bohužel mi ale nějak neseděla věrohodnost postav - nejmilejší dítě je považováno za cvalíka, šikovný chlapec se projevuje nadaným hackerstvím, to se ale hraním her nenaučí. I proměnu Richarda jsem nějak nevstřebával, dokud se na závěrečných stránkách neprojeví, že vlastně to změna není.
Zajímavá kniha.
Tak to byla dobrá depka a marnost... Ne ale kvůli stereotypu, ale kvůli naprosté nevědomosti sebe samých a nulové komunikaci hlavních postav. Jak si proboha pár, který spolu není schopný koupit v klidu ani lustr, může myslet, že spolu vydrží na věky??? Spíš byla záhada, že jim to vydrželo těch 17let... Jestli je to sonda do současných manželství, je mi z toho smutno. Ale je pravda, že o to víc si zase vážím toho svého, 12letého vztahu, do kterého jsme přivedli 2 děti a máme se stále skvěle a spokojeně.
(SPOILER)
V anotaci se píše o stereotypu. Tohle ale není stereotyp, to je případ naprosto zpackaného manželství. Tahle dvojice spolu vůbec neměla být tolik let, natož mít děti. Nevěra se dala čekat, myslela jsem ale, že bude odcházet Alice.
Škoda že celá knížka neměla takový švih jako poslední třetina, ta mě bavila hodně.
Štítky knihy
rodina manželství rozvod rodinné vztahy milostné příběhy manželské hádky manželská krize stereotypy rodiče a děti povídkové romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Poslední dobou čtu hodně české autory a jsem nadšená, protože jsem zatím ani jednou nešlápla vedle. Petra Soukupová mě mile překvapila. Kniha byla perfektní. Nejprve jsem si ale musela zvyknout na absenci uvozovek v přímé řeči. Je to trochu jiný styl než jsem zvyklá, ale překvapivě se mi zalíbil. Kniha je vyprávěná z více úhlů pohledů, což ale přidává autenticitu a hrdinové jsou vykresleni opravdově. Doporučuji všemi deseti.