Vampýrská akademie
Richelle Mead
Vampýrská akademie / Upírska akadémia série
< 1. díl >
Morojská princezna Lissa a její nejlepší kamarádka Rose uprchly ve smrtelném strachu z vampýrské akademie, ale po dvou letech byly vypátrány tajemnými strážci a odvlečeny zpět. Znovu se tak ocitají v obrovském nebezpečí, protože na akademii se mohou pohybovat nebezpeční Strigojové. Ti chtějí Lissu zničit, protože jako jediná dcera urozeného morojského rodu je překážkou jejich plánu na ovládnutí světa vampýrů. Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám: Lissa bude muset opatrněji využívat svých nadpřirozených schopností, aby nepadla do strigojské pasti, a Rose se musí vzdát velké lásky, aby mohla kamarádku ochránit a za žádných okolností ji nezklamat. Jediné, nač se totiž mohou obě spolehnout, je jejich vzájemné pouto, jejich přátelství... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2009 , DominoOriginální název:
Vampire Academy , 2007
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila moc, sice to je takový začátek, ale já musela dát 5 hvězdiček. Tahle série určitě stojí za přečtení ;).
Všechny ty upírské knihy se mi až na stmívání pletou do sebe, takže si dovolím říct, že když jich člověk přečte takové množství už, nejsou tak skvělé. Ze začátku všechny čtu s napětím, které postupně chladne až knihu odložím, protože má strašně dílů a každý zachází do větších a větších absurdit.
Velmi chytlavá knížka společně s ostatními díly, ale pořád je to jenom komerční fantasy. Je to dost podobné např. Škole noci.
Na základě rozličných pochvalných reakcí, vzrušeně pištících fanyn i fanynek, absence špačkovitě nadávajících literárních estetů a samozřejmě i díky svému neomylnému literárnímu instiktu jsem usoudil, že Vampýrská akademie patří k tomu nejlepšímu v žánru nadpřirozených edukačních systémů, jakož i v žánru knihovny, která je stejně rudá jako onen poněkud slaný merlot, který její protagonisté s takovou vášnivostí popíjekí. Rozhodl jsem se si to ověřit a ukázalo se, že nedošlo k omylu.
Kupodivu nejde v první řadě o školní úspěchy ani o to, s kým, jak a kolikrát kdo stráví noc, a to i přesto, že hlavní hrdinka zásadně přemýšlí nejkudrnatější částí ženského těla. Je to spíše takzvaný příběh s tajemstvím, či lépe řečeno s tajemstvími. Něco na způsob detektivky, ale bez Sherlocka. V akademii se dějí divné věci a mezi spolužáky se potuluje mnoho podezřelých typů (což se rozumí samo sebou: když má někdo špičáky tvarem i velikostí podobné elfím uším v podání malířů mangy, už z principu věci nemůže podezřelý nebýt). Kromě toho se postupně odhaluje fungování upírské komunity. A obojí je kupodivu celkem dobře promyšleno a dávkováno ve správné míře: nejvíce různých odhalení přijde samozřejmě na konci, ale čtenář je na to připravován a fakta do sebe zapadnou. Mezi současnou bestsellerovou literaturou jev vskutku nevídaný.
Vampýrská akademie nadchne výrazně užší skupinu než takový Harry Potter, ale i to je logické: étos dítěte je vhodný víceméně pro kohokoliv, zatímco knihu podkreslenou povahou chlípné sedmnáctileté dívky snesou zase jen osoby podobného ražení (a případně nějací ti velkorysí zvědavci odjinud, jako třeba já). Sonda do života alkolohově a drogově činných mladistvých může být pro leckoho frustrující, obzvláště pro intektuály a moralisty (do obou skupin se počítám), ale tím vším prosakuje vlhký dech života a pravdivosti. Jaký opak proti mrtvě mramorovým svalům jistého Edwarda!
Jediné, co bych vytknul (ale co mě zároveň určitým zvráceným způsobem fascinuje), je jazyk. Nikdy bych nevěřil, že může existovat zcela bezpříznaková řeč: i ten, kdo se snaží psát objektivně a přísně oddělovat svou povahu od textu, stejně se nevyhne jisté subjektivizaci narativu. To jsem si myslel. Houby. Pravda je taková, že úmyslně to asi nejde, ale omylem to možné je. Autorka se o absolutní absenci jakéhokoliv uměleckého stylu nesnaží, ona na jakýkoliv umělecký styl prostě kašle. Vlastně nekašle, ta ignorace je tak dokonalá, že snad ani netuší, že jazyk by bylo možné použít i k něčemu jinému informačnímu přenosu po způsobu počítačů. Knížka je psána jako prosté sdělení. Jazyk neupozorňuje sám na sebe, jazyk je neviditelný, jazyk si nasadil Prsten. Ručička kontrolky umění-zábava je směrem k zábavě vychýlená způsobem, jaký jsem nepovažoval za možný. Fascinující. A zároveň děsivé.
(a nejlepší je stejně Christian!)
Tak sem ráda, že mi svědomí nedalo a musela jsem VA přeci jen dočíst. A naštěstí jsem neudělala chybu, odložila jsem ji v lednu, protože jsem se do ní nemohla začíst, ovšem povedlo se a konečně na ni přišla řada;-)) Opět mě překvapuje, co autor to jiný pohled na upíří svět :-) Prozatím se mi líbili všechny upířiny, kromě Upířích deníků. Moc fandím Rose a Dimkovi ;-D
VA patří mezi ty série, kdy si po prvním díle řeknete: „Hm, to je docela dobrý, přečtu si další“, po druhém „Sakra, musím vědět, jak to bude pokračovat“ a po přečtení třetího dílu jste naprosto ztraceni :D U mě to tak aspoň bylo, z čehož vyplývá varování: silně návykové!:) VA je jako moje osobní značka heroinu..., jo, a Stmívání jí nesahá ani po kotníky :)
Přečteno jedním dechem. Knížky o upírech se mi líbí, tohle mělo náboj po celou dobu, romantika taky neměla chybu, takže za mě plný počet hvězdiček :-)
Moc mě to nebavilo. Dočteno spíš z donucení, protože nesnáším, když nějakou knížku rozečtu a pak ji nedočtu. :D
Nemohla jsem odolat a celou sérii jsem si přečetla ještě jednou. Musím říct, že napodruhé je to ještě lepší, všímala jsem si více detailů a více to prožívala. A určitě si to celé přečtu ještě několikrát. Tato serie je podle mě opravdu nejlepší jakou jsem kdy četla. A slyšela jsem že tento rok se to má celé nějak sfilmovat, už je i vybraný režisér a herci :-)
Upírská tématika hlavně v podobě Vampýrské akademii se mi velice líbila. Pro ty, kteří mají rádi tajemno, mohu jedině doporučit.
Sérii "Vampýrská Adakemie" jednoduše musíte přečíst, abyste věděli jak to dopadne s Rose a Dimitrijem. Jinak v ději všech 7 knih nic epicky hlubokomyslného nehledejte:)
Říkala jsem si, že jsem už velká holka a snažila jsem se těmto knihám vyhýbat, místo nich jsem volila vážnější četbu, ale po chvíli mě to přeci jen omrzelo a napadlo mě, že jsem přece ještě teenager.. Takže.. Jsem sáhla po Vampýrské akademii, od vrstevníků jsem slyšela opravdu slibné ohlasy a samotnou mě to zajímalo. A zcela upřímně? Knihu jsem přečetla raz dva a opravdu se do toho zažrala. Sice mě některé věci přišly přitažené za vlasy, ale celkový dojem je velice dobrý.
Už jsem dávno přečetla i ságy jako stmívání nebo škola noci (z té jsem byla také nadšená), ale myslím si že Richelle Mead teda převálcovala tyhle ságy raz dva (Stmívání hned, jelikož se mi knižně moc nelíbilo).
Velice mě zaujala povaha Rose a oblíbila jsem si i postavu Dmitrije. A celkově si myslím, že i nápad s Moroji a Dhapmýri je parádní a asi už není co dodat. Můj postoj by měl být patrný už z těhlech pár řádků.
No co je tohle za klišé fantasy, kde není žádná pasáž originál, až vás to unavuje... Nedočetla jsem.
Richelle Mead je naprosto fantastická spisovatelka. Vůbec jsem se u knihy nenudila a od začátku sem držela palce jí a Dimitrijovi. Slyšela jsem, že kniha má být i zfilmována, ale ještě není jisté kdy. Doufám, že bude zfilmována a že to režisér nepokazí. Vampýrskou akademii mohu jen doporučit a byla by chyba přijít o tak skvělý a napínavý příběh.
Štítky knihy
upíři přátelství láska magie zfilmováno pro dívky převtělování pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2009 | Vampýrská akademie |
2011 | Poslední oběť |
2011 | Pokrevní pouta |
2011 | Trápení |
2010 | Stínem políbená |
Kniha Vampýrská akademie je v
Právě čtených | 14x |
Přečtených | 3 973x |
Čtenářské výzvě | 220x |
Doporučených | 417x |
Knihotéce | 977x |
Chystám se číst | 487x |
Chci si koupit | 127x |
dalších seznamech | 36x |
Asi budu patřit k menšině, tak mě neukamenujte, ale mě to nebavilo, nudila jsem se u toho a přemáhala jsem se vůbec dočíst první knihu. Knížky o upírech mám ráda, okolí mi to doporučovalo, ale mě tam chyběl jakýsi impuls, abych se začetla. Většinou mě u čtení drží hlavní mužská postava, ale Dimitri pro mě nebyl ¨dost dobrej¨.
Uvidíme, třeba někdy najdu chuť tomu dát ještě druhou šanci.