Pastýřská koruna
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368942/bmid_pastyrska-koruna-O6P-368942.jpg
4
436
85
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 41. díl
Pastýřská koruna je poslední knihou Terryho Pratchetta. Napsal ji během posledního roku svého života, ještě předtím, než začátkem roku 2015 podlehl neodbytné a atypické formě Alzheimerovy choroby. 5. kniha v sérii Úžasná Zeměplocha - knihy o Toničce Bolavé. Uzavřou se tu dobrodružství Toničky Bolavé, jejích oddaných Fíglů i spřátelených čarodějek. Objeví se i zcela nový hrdina, který si jistě velmi rychle získá sympatie čtenářů, a nikoliv jen jejich. Dojde k válce s elfy, která je sice krátká, ale o to zuřivější, a jistě neprozradíme nic nečekaného, když řekneme, že elfové i tentokrát odtáhnou s krvavými nosy. Podíváme se do Ankh-Morporku, k trpasličí firmě, která se zabývá výrobou košťat, a zažijeme dosti nezvyklou přeměnu povýšené čarodějky paní Našeptávalové. Rozloučíme se s celou řadou starých známých a jde o loučení o to těžší, že o jejich dalších osudech si už můžeme nechat jen zdát. Bylo ještě tolik knih, které chtěl Terry Pratchett napsat. Kdyby zůstal naživu, byla by nepochybně i Pastýřská koruna mnohem obsáhlejší, ale i tak je to dobrá kniha a fanouškové Terryho Pratchetta s ní jistě zažijí řadu příjemných chvil.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2018
,
Talpress
Originální název:
The Shepherd's Crown , 2015
více info...
Přidat komentář
Pro mě bez debat ta nejkrásnější zeměploška, jakou jsem četl (a to už mi chybí jen Podivný regiment). Neříkám, že je nejlepší, nejdelší, nejpropracovanější - to se neodvažuji tvrdit, ale, jak už jsem napsal, je bez debat nejkrásnější. Tolik lásky, něhy, pochopení, ideálů, odpuštění a porozumění... To by měla být povinná četba. Kéž by měl Sir Terry ve svých ideálech pravdu a opravdový svět by jednou dopadl tak jako Zeměplocha. Jde o více než důstojné rozloučení s celou sérií a pro autora rozhodně i s vlastním životem a jeho poselství nám všem je nepřehlédnutelné. Snad po celou dobu jsem měl slzy v očích - částečně kvůli vtipům, ale povětšinou spíše dojetím a krásou. Stačí, už to zase na mě jde.
Pastýřská koruna pro mě byla rozloučení s mistrem fantasy. Série Toničky Bolavé mě nechytila a Pastýřská Koruna není výjimkou. Krom toho je opravdu znát, že kniha není "dodělaná". Děj je moc přímočarý - chyběla mi zápletka a velké finále. Tak jak sem si dříve užíval poznámky pod *, tak tady mi přišly nucené a ... divné. Slibované rozloučení se starými známými se nekonalo a to mě mrzí.
Ale i tak, Terry díky!! Díky za ty skvělé příběhy, u kterých jsem mohl strávit desítky hodin. Díky za hrdiny a padouchy, jejichž osudy jsem tak rád sdílel. Díky za krysího smrtě - jeho kvííkací dialogy byly ty nej! Díky za ten úžasný Zeměplošský svět, ve kterém by většina z nás chtěla strávit aspoň jeden den. Prostě díky!!
Na poslední knize Terryho Pratchetta je skutečně znát, že není doladěná. Můžeme spekulovat, jak by vypadala, kdyby byla zcela dopsána. Možná by byla rozsáhlejší, některým dějovým liniím by věnovala větší pozornost, ale přesto se jedná o povedenou knihu ke které se rád vrátím.
Rozloučení s TP. Můj hodně oblíbený autor. Začátek výborný,prostředek načrtnutý,konec jen schematický. Ale smrt asi je omluvenkou pro nepropracovaný konec
Krása! Krása! Jako vždy Sire Prattchette! Začátek mě převelice dojmul (i když Zeměplochy o čarodějkách nejsou moje nejoblíbenější...dámy prominou). Pěkné zakončení jedné éry...ale Zeměplochy se určitě číst nepřestanou, co Vám budu povídat....
Bohužel je silně patrná nedokočenost celého textu, to podstatné, co se má odehrát se odehraje (a přesně tak mistrně, jak byste od autora očekávali) ale celkové propojení jednotlivých linek a charakterizace nových postav pokulhává. Pro fanouška už jen kvůli citlivému uzavření některých dlouholetých příběhů takřka povinnost, ale člověka Zeměploch neznalého by to mohlo spíše odradit, což by byla škoda.
Velmi důstojné rozloučení, ke kterému jsem se po úvodních kapitolách rozhodla přistupovat jinak než k ostatním dílům Zeměplochy. Kniha má jiný charakter. Poněkud jiný styl, ale rozhodně byla nad moje očekávání. Navíc, přečtení této knihy je pro mě skutečným rozloučením se s bryskním, chytrým, nadaným a jedinečným autorem, kterého si nesmírně vážím.
Tahle kniha, vůbec poslední zeměplošská, se mi hodnotí strašně těžko. Ale přece to zkusím.
1) Je dojemná, a to tak, že maximálně. Ze dvou důvodů - jednak proto, že žádná další už nebude. A za druhé z důvodu, který tu psát nebudu, protože by šlo o nemalý spoiler. Upřímně a na rovinu říkám, že jsem tuhle knížku probrečela. Někdy víc, že mi ani kapesník nestačil, jindy mi jen tak trochu zvlhly oči. Nejsem si jistá, kolikrát budu schopná se k tomuhle dílku v budoucnu vrátit, aniž bych neměla slzy v očích už při samém začátku čtení...
2) Je to pořád Zeměplocha sira Terryho Pratchetta, ALE! Jak se píše v doslovu, ta kniha má začátek, prostředek i konec. Příběh je úplný a nic skutečně podstatného v něm nechybí. Jenomže zároveň je strašlivě znát, že TP nestihl této knize dát konečnou podobu. Je to hrozně syrové, chybí tam spousta typicky pratchettovské "omáčky". Jako když porovnáte hotový, barevný obraz s náčrtem, který je vyvedený nahrubo a černým uhlem. Vidíte všechno důležité, ale ty krásné detaily, které dělají obraz obrazem, chybí... S tím souvisí i fakt, že kdo nebude mít načtené předchozí příběhy (a možná nejen ty s Toničkou), nejspíš mu některé věci tak docela nedojdou nebo se v nich ztratí.
3) Nemůžu se zbavit dojmu, že když TP knihu psal, věděl, že se už brzy setká se Smrtěm.
Celkové vzato je to knížka, kterou si rozhodně stojí za to přečíst. Už jen z nostalgie. Ale nečekejte žádný "nářez", je to spíš Pratchettův epilog... nebo ještě spíš nekrolog. Na který navíc neměl dost času.
Řekněme si na rovinu, ze kdybych měla hodnotit nezaujatě, je to na tři hvězdy.. Ale každý, kdo strávil alespoň část svého života v Ankh-Morporku, nemůže jít pod čtyři :-) Kniha není možná dokonale dotažená do konce, ale je to vzhledem k okolnostem důstojné rozloučení.
Protože to je poslední kniha Sira Terryho, vážím si jí a bude mít čestné místo vedle jeho dalších knih. Není už tam ta jiskra a ohňostroj humoru, na jaký jsem byla zvyklá, ale i tak je to krásná knížka. Docela smutná, myslím. TP byl mistrem zvratů a situací postavených na hlavu, ale stejně mne překvapil. Toničku jsem nikdy moc nemusela a Stařenka Oggová tady měla málo prostoru.
Sidonie píše, že jeho plamínek života bude ještě chvíli plápolat. Myslím, že spíš velice dlouho. Tak dlouho, jak dlouho ho budeme číst my. A já věřím, že budeme.
Ach jo, tak bych pojmula celý svůj pocit z téhle knihy, byla úžasná, jako vždycky, skvělý počin, ale byla poslední! Takže ano tuhle si musíte přečíst, nebudete zklamaní.
Dojemné, jako loučení s dědou, kterého vidíte naposled. Už nemá ten šmrnc, ale pořád je to uchvacující štramák. V Zeměploše spíše průměr, jinak ale dobré.
Po dvou, dle mého názoru, nepříliš vydařených zeměplošských kouscích (Šňupec a Pod parou) se nám opět vrací starý známý Terry Pratchett. Chtělo by se říct v plné polní, ale není to docela tak pravda. Styl maličko kulhá, ale opravdu jenom sem tam škobrtnutí. Je velká škoda, že Pratchett nestihl rozvést některé linky a celkově je kniha tenčí než mnoho předchozích příběhů. Ale všichni víme proč. I přesto za mě pět hvězdiček, protože je to srdeční záležitost...
P.S.: Chtěla bych ochutnat unuděné vepřové ;-)
Pane jo ... nevzpomínám si, že bych kdy po přečtení prvních pár stránek začala brečet ... tahle kniha mi zůstane v srdci. Děkuji ,pane Pratchette. Velká škoda, že jste musel odejít tak brzy.
Ač se jedná o dílo, které Terry sám nestihl dokončit jak chtěl, tak to na výsledku není znát (možná až na trochu strohý úvod, který nebyl v zeměplošských knihách zvykem) a i nejen z nostalgie si to zaslouží plné hodnocení. Doufám, že setkání Terryho se Smrťem bylo poklidné. Je neuvěřitelné co se svou nemocí všechno ještě dokázal.
Jak se objevil kozel, který umí počítat...
Jak si Tonička vybrala svou cestu...
Jak se vyrovnal jeden magický pramen, který Terry nakousl v počátcích Zeměplochy...
Jak bylo ve vzduchu hrozně, hrozně moc železných pilin a jak Magráta s ostatními čarodějkami oblékla zbroj a natáhla samostříly...
A jak sama Země pod vlnami dala elfům nádherně na prdel...
Jak jsem si vždycky říkal u delších knich Terryho Pratchetta, že by mohly být kratší, tentokráte bych uvítal i dvojnásobnou délku. Je to poslední kniha ze Zeměplochy a bude mi to prostě chybět. A knihy o Toničce jsou spolu s Smrtěm mé nejoblíbenější. Velmi krásné rozloučení se Zeměplochou i s Terrym.
Mám celou Zeměplochu a u téhle poslední knížky jsem brečela jak želva. Terry už další nenapíše .... Důstojné rozloučení hodné mistra,jakým pro mne Sir T.P.byl.
Štítky knihy
Zeměplocha čarodějky poslední kniha autora
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Pastýřská koruna je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 665x |
| Čtenářské výzvě | 223x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 276x |
| Chystám se číst | 114x |
| Chci si koupit | 49x |
| dalších seznamech | 10x |
Smutné loučení...ale kniha se mi líbila, i když je na ní znát, že není tak vyšperkovaná k absolutní dokonalosti, jako předchozí Zeměplošská dobrodružství. Když jsem koukla po dočtení z okna, jako by tam z louky u lesa mávla babička Bolavá, bábi Zlopočasná a kdo to byl, ten chlapík v klobouku, který hází klacek Hromovi a Bleskovi? :)