Tma
Jozef Karika
Televízny scenárista odchádza na osamelú horskú chatu v Malej Fatre. Chce si oddýchnuť od hektickej práce aj napätého manželstva a vychutnať si pokojnú zimnú atmosféru. Zrazu sa však prihodí čosi nečakané a pobyt sa zmení na desivú nočnú moru. Chata sa stáva väzením, hoci dvere nie sú zamknuté...
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Tma , 2015
více info...
Přidat komentář
Tak nevím..Na jednu stranu mě ten sarkastický styl bavil,ale na druhou stranu,k vytvoření ponuré, temné a děsivé atmosféry to asi není ideální řešení.V příběhu jsou skvělé části (zlomená ruka, past na zvěř),ale celkově je to z trojice Trhlina,Strach a Tma asi nejslabší kniha.Mám rád Karikovo budování tíživé atmosféry,zde se to z větší části nepodařilo.
Po knize Trhlina jsem sáhl po této a mohu za sebe říci, že Tma nesahá knize Trhlina ani po kotníky. Začátek knihy sice sliboval, kvůli zajímavé zápletce, slušné čtení, ale jak se říká "skutek utek" Připadalo mi, že autor po několika stranách začal tápat, snad více jak hrdina příběhu, až se dotápal konce, který mi připadal podle hesla "S čím kdo zachází, tím také schází". To je jediné pozitivum, dle mého. Přečtěte a uvidíte, napište koment.
Končím s Karikou. Trhlina se mi líbila, Strach o něco méně, ale pořád to relativně šlo, ale Tma je fakt slabota. Naprosto nesympatický hlavní hrdina, který se po většinu příběhu chová zcela nelogicky, zmatené vyvrcholení děje, takřka žádná literární kvalita ("zfuckoval jsem to", "křičel jsem z plných plic i hrdla"). Knihu jsem dočetla, protože ubíhala relativně rychle, nevyžadovala moc soustředění a ve vlaku jsem stejně neměla nic jiného po ruce, ale když odhlédneme od toho, že se mi hodí do Výzvy, tak to byl ztracený čtenářský čas.
Tak bohužel, nějak mě knížka nechytla, dočetla jsem ji, ale jen proto, že knížky zásadně neodkladam. Trhlina je Trhlina, Tma ji nesahá ani po kolena.
Řekla bych, taková průměrná, čtivá kniha. Začátek se mi líbil, ale když čtete dál a postupujete v ději, pomalu ale jistě přicházíte na to, že z napínavého story s hororovým nádechem se stává obrovské fantas-magory. No a na konci už jsem vyloženě čekala, kdy že přiletí ti mimozemšťani a hlavního hrdinu podrobí surovému zkoumání a rozřežou ho na kousky. Takže asi tak.....
Oproti ostatním dvoum hororovým titulům poměrně překombinovaná a nepříliš uvěřitelná. Závěr dobrý, ale jako celek moc velké sci-fi.
Tak ten konec jsem fakt nečekala,ale jinak mě kniha moc nebavila. Vadilo mi,že tam nebylo víc postav a některé věci mi přišli na konci nedořešené.
Môj prvý Karika. Odporúčali mi Trhlinu, ale dostala som sa najprv k Tme, tak čo už som mala robiť:)
A áno, začiatok dobrý ale k záveru už toho bolo priveľa. A ten koniec, no, nepáčil sa mi.
První setkání s Karikou. A ne špatné. Napínavé, děj měl spád, musela jsem číst dál a dál. Chvílemi lehce překombinované, závěr taky, říkala jsem si, že to už je moc. Ale po zjištění, co do hor hlavního hrdinu vedlo, jsem mu to i přála.
Opět napínavé čtení. Upřímně jsem se bála. I když mi dílo přišlo trochu méně dějově vyvinuté narozdíl třeba od Strachu, tak svůj účel splnilo.
Třetí setkání s Karikou a jeho běsy. O něco slabší než Strach a výrazně slabší než Trhlina, ale přesto pořád dobré. Děj má dost velký spád, chlapík si celkem získal moje sympatie už zkraje za to, že před neharmonickým manželstvím uniká do ticha a samoty, ne někam do bordelu či hospody. No... později jsem to samozřejmě přehodnotila, ale zatím dobrý. :) Karika zase dokonale buduje atmosféru, to prostě umí nejlíp. Zima, samota, krása, která se brzy promění v noční můru... Zápletka se slepotou je velice účinná a úzkost pak tryská z každé blbosti, i z pomalu vyprázdňované krabičky od sirek. No a pak když se objeví někdo další... fuj. Příběh mrazí a bolí, místy je tam docela dost nechutností (a nutno dodat, že opakovanej vtip není vtipem, jedna amputace nohy ve snu by snad mohla stačit...), ale funguje to. No a závěr mě celkem dostal, zrovna tohle rozuzlení jsem nečekala. Ale i přesto mi hrdiny nakonec bylo docela i líto, udělal, co udělal, a odtrpěl si to bohatě. Krutá knížka.
Líbil se mi odkaz na příběh Samota, vousatého chlapa ve žluté větrovce a železniční "nehodu", brrr. Čekala jsem, že v sousední chatě najdu s hlavním hrdinou jeho oběti z hor - i když vím, že to časově nesedělo.
PS: Na druhé pročtení (letmé, kvůli vypsání zajímavých pasáží do citátovýho sešitu) to bylo lepší. Bavilo mě sledovat ty náznaky, které ukazují, co se děje; zpětně dost dávají smysl. To závěrečný "měl jsem plán, ale jsem srab, tak jsem se plánu neúmyslně vzdal, ale něco ve mně to chce pořád udělat" má něco do sebe. Nakonec ty čtyři hvězdy dávám s klidem.
Na druhou stranu, podvědomé vytěsňování tíživých věcí z mysli hlavního hrdiny už se u Kariky začíná opakovat. Udělal to tady, udělal to trochu i ve Strachu, a trošku možná i v Trhlině. Rozdvojení osobnosti zase čuchám v Samotě. Snad Karika nesklouzne do stereotypu.
Jsem překvapená z nízkého hodnocení ostatních, protože mne tedy Karika napnul dokonale. Osamělý srub vysoko v horách, nelítostné zimní počasí, chlap jen sám se sebou. A je to opravdu tak? Nemohla jsem přestat číst, dokud se nedozvím, kdo nebo co a proč. Jenom ten konec bych si představovala trochu lepší.
Jakožto milovníkovi hor by mi klidně stačila ta úvodní část, kde hrdina popisoval cestu na srub, výhledy a přírodu celkově. To následné mě dost vtáhlo do děje a jisté pasáže (např. krabička sirek) byly opravdu děsivé!
A mimochodem, já bych si pomoc s chytrým telefonem přivolat dokázal :-)) Pokud by teda byla čárka :D Ozkoušeno!
Pokračuji v kompletaci Karikových knížek a po Trhlině a Strachu jsem se vrhl na Tmu. A nebudu chodit okolo horké kaše a rovnou napíšu, že Tma je z téhle trojice jednoznačně nejslabší. Je to vlastně studie několika věcí - vůle přežít, strachu, (ne)příčetnosti a ještě něčeho, co napsat nemůžu, protože by to byl spoiler:) Hlavní hrdina (televizní scénárista, jehož manželství je v troskách, a který tolik potřebuje nabrat dech) je sám v mrazivé horské pustině a z jedné špatné situace se dostává ještě do horší a horší. A tak pořád dokola. A to je ten problém... Když se hrdina zabírá vlastními myšlenkami, tak se opakuje znovu a znovu, a když dojde na akci, s přibývajícím časem je vše méně a méně uvěřitelné. Karika, slovy svého hrdiny, sebe sám neustále omlouvá ("S tímhle by mne produkční vyhodil.", "Tomuhle by prostě v televizi diváci neuvěřili, ale tohle je prostě realita." atd. atd.). Dojde i na nejeden zvrat, ale většinu z nich jsem tušil dávno dopředu. Škoda toho rozsahu, být to povídka nebo kratší novela, bylo by to super, na román je to dlouhé a opakující se.
Přečíst nejdřív Tmu, tak od Trhliny nic nečekám. Jenže já to udělala obráceně. Takže mě Tma hodně, hodně zklamala. Začátek mi přišel skvělý, a to až do prvního zvratu. Pak jsem se musela trochu přemlouvat ke čtení, připadalo mi, že hlavní postava jedná naprosto nelogicky a podělá, co může. Přišlo mi, že se některé pasáže opakují a listovala jsem, abych zjistila, kolik stránek mi do konce ještě zbývá, abych se dočkala rozuzlení. To se mi u dobré knížky rozhodně nestává. Pár momentů mi přišlo opravdu děsivých, ale samotný závěr mi přinesl tak hluboké zklamání, že se s tím nedokážu srovnat. Knížku číst znovu nechci a ani nevím, jestli jí někomu doporučím. Mrzí mě to.
Nečetla jsem anotaci a o knížce jsem jen věděla, že je od Kariky. S Trhlinou nesrovnávám, proč taky? Nemůžu souhlasit s negativními komentáři. Pokud se tady autorovi něco povedlo, tak je to mistrovské vykreslení atmosféry strachu, napětí a tajemna. Takovou dávku jsem dlouho v žádném thrilleru ani hororu nečetla. Vystavět příběh, který je založen téměř jen na jedné osobě s minimem vedlejších postav, není vůbec jednoduché. Ta trocha "magie" je i na Karikův vkus opravdu maličko a konec také překvapivý. Hlavně milovníci realistických vysvětlení by si mohli přijít na své. Pokud někdo kritizuje počínání hlavního hrdiny, tak bych si ráda přečetla jeho verzi, jak se v takové situaci co nejlépe zachovat a zachránit ;)
Ano, tlačí to na pilu, krapet je to nereálné, zbytečně solí vulgarity a hrdina je jak ze železa. Ale děj mě chytl hned od začátku, má to atmosféru. Občas si vtipně hraje se čtenářem, i když někdy už z něho dělá trochu trubca. :-) Žánrová jednohubka na dva večery, která má sice k dokonalosti daleko, ale i tak solidně zapůsobila. Jsem zvědavá na Propast.
Karika mne uchvátil svou Trhlinou a proto jsem se těšila i na Tmu. Bohužel přišlo zklamání. Chápu celý koncept příběhu, ten byl asi dobrý, ale už od začátku jsem se musela do čtení nutit a hororové scény byly spíše trapné a chvílemi i vtipné, než strašidelné. Některé pasáže byly určitě hrůzostrašné, autor umí budovat napětí, ale bylo jich strašně málo. Hlavní hrdina mi byl nesypmatický a některé "události" by vůbec v reálném životě nedávaly smysl - jako kdyby si hlavní hrdina sám svou situaci ještě zhoršoval.
Štítky knihy
slovenská literatura slepota rozhlasové zpracování Malá Fatra slovenské horory
TmaKniha Tma je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 1 730x |
| Čtenářské výzvě | 302x |
| Doporučených | 29x |
| Knihotéce | 417x |
| Chystám se číst | 241x |
| Chci si koupit | 68x |
| dalších seznamech | 11x |
Kniha přečtená za hodinu. A proč? Protože jsem z každé strany pročetla max. pět vět a věděla jsem vše, co bylo potřeba. Knížka o ničem. Absolutně nezajímavý příběh, nebýt dvou událostí v knize, tak se jedná o plýtvání stránek a škoda lesů, které padly na výrobu tohoto papíru. Kariku už opravdu nikdy do ruky nevezmu.