Cilčina cesta
Heather Morris
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 2. díl >
Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Cilka's Journey , 2019
více info...
Přidat komentář
Neuvěřitelná kniha a neuveritelny příběh. Je neskutečné, co dokáží lidé provádět jiným lidem. Kniha ukazuje neskutečnou zvracenost stalinského režimu, který se skutečně svým sadismem nelisil od režimu nacistického. Kniha je kombinaci kroniky a fikce, a opravdu z celého srdce ji doporučuji. I když je teda strašně drsná.
Příběh je strhující, co vše dokáží lidé vydržet a přesto věří v lepší budoucnost. Toto volné pokračování Tatéra mi přijde lépe psané, nutí číst dál a dál.
Tak jestliže jsem u Tatéra byla mimo ....tady se těžko hledají slova. Těžko se vzdává úcta odvaze, určité tvrdohlavosti, která Cilku držela nad vodou a neskutečné laskavosti, kterou prokazovala a dávala. Neskutečně silná žena, která si v sobě nesla všemožné hrůzy a i přesto by se rozdala pro ostatní. Neskutečné příběhy a neskutečně dobře napsané.
Z této knihy mám podobný dojem jako z Tatéra z Osvětimi. Cilčin osud je zajímavý a její nezdolnost obdivuhodná, ale podání Heather Morris mě za srdce nevzalo.
Nikdy nepřestanu žasnout jaké hrůzy jsou lidé schopni si navzájem provádět. Přežít na takových místech chce určitě velkou vůli a také trošku toho štěstí v neštěstí. Cilka byla obdivuhodná tím, že vždy myslela více na ostatní než na sebe a neustále se snažila někomu pomáhat. Možná právě to bylo ono poslání, které ji drželo při životě. Závěrečné srovnání s koncentračními tábory bylo také velmi přínosné. Myslím, že tématu gulagů se rozhodně nedostává takové pozornosti, jaké by si zasluhovalo, aby se jejich hrůzy více šířily v povědomí lidí.
O mnoho lepší jak Tatér. Autorka pořád drží styl krátkých strohých vět. Kniha určitě stojí za přečtení. Chudák Cilka, co všechno musela zkusit. Občas jsem přemýšlela, jestli tohle člověk fakt dokáže vydržet.
Tato kniha je pro mne nezapomenutelná. O koncentračních táborech jsem přečetla desítky knih, takže mi do sebe jednotlivé události a osudy zapadají. Dalo by se říct, že už mě v dalších knihách téměř nic nepřekvapí. Ale o ruském gulagu jsem četla poprvé. Vyvolalo to ve mně silné emoce. Nedokážu pochopit, jak se něco takového mohlo dít (a stále se takové věci ve světě bohužel dějí!), kolik nevinných lidí bylo odsouzeno... Je mi smutno a zle z toho, jak se člověk dokáže chovat k jinému člověku.
Narozdíl od Tatéra mi tenhle díl přišel naprosto skvělý. Mám pocit, že autorka vyslyšela moje prosby a více tam popsala emoce a pocity postav. Více tam rozepsala hrůzy, které se děly, bylo tam více podrobností. Za mě super!
Líbilo se mi, že autorka vložila do knihy jak aktuální děj v gulagu, tak i retrospektivu a vzpomínání na to, co se dělo v koncentračním táboře, a jak to propojila s Tatérem a dalšími postavami, které se promítly do obou knih. Přesto jsem při čtení zjistila, kolik jsem toho o Tatérovi již zapomněla a musela jsem si hodně matně vybavovat spoustu věcí. Přišlo mi, že nás autorka ušetřila spousty drsných scén, které se na tak hrůzných místech odehrávaly. Spoustu scén (nejen ty, co se týkaly znásilňování) mohla vykreslit silněji a barvitěji, ale v každý podobný moment v knize jsem jí byla vděčná, že to nikde moc nerozpytvávala. I tak to bylo drsné a hrůzné čtení, které si jen lze těžko představovat na vlastní kůži.
Oproti Tatérovi mnohem lépe zpracované. Hezky retrospektivně zasazené vzpomínky na Osvětim. Poutavé vykreslení života ve Vorkutě.
Je zde patrné, že si autorka dala více práce s příběhem. Četlo se to rychle, vše postupně graduje. Celkově za mě rozhodně lepší než první díl.
Cilka má můj neskonalý obdiv, představuje vnitřní sílu člověka, kterou rozhodně nemá každý!
(SPOILER)
Život a osud Cilky pro mě měl asi zůstat tajemstvím. Myslím, že zmínky v Tatérovi z Osvětimi ji dělaly mnohem zajímavější a tajemnou. V této knize je znát, že příběh si spisovatelka přibarvila, nechtělo se mi věřit, že by Cilka byla až tak dokonalá, nebo že by měla tolik štěstí.
Přesto jsem si čtení užila, i když Tatér se mi líbil o hvězdu víc.
Neumíme si představit co musela nejen hlavní hrdinka prožít. Velice zajímavý životní příběh, doporučuji.
Tuhle knížku jsem vyhrála v soutěži , mám přečteno více knih na téma holocaust , ale jak tu píšou mnozí další , něco tomu chybělo .
Knížka mě bavila víc než Tatér z Osvětimi. Myslím, že je to dáno i posunem děje z koncentračního tábora do gulagu.
Samotný príbeh je, samozrejme, silný a ako každý z týchto osudov si zaslúži byť zapísaný a pripomínaný. Na dobrú knihu to je ale málo. Príbeh je písaný jednoducho, v niektorých momentoch až detinsky. Je množstvo iných faktografických kníh, ktoré sú presvedčivejšie a hlbšie zasiahnu.
Neviem, či to je prekladom, alebo skutočne autorkiným štýlom, ale ďalšiu knihu od nej si neprečítam.
Tato kniha je velmi zajímavá. Od Tatéra z Osvětimi je jiná především tím, že je to příběh ženy. A v knize jsou nádherně vidět charaktery lidí a jejich chování, se kterými se běžně setkáváte.
Po přečtení Tatéra z Osvětimi jsem se těšila na další knihu od Heather Morris. Jednak protože umí moc pěkně a poutavě psát a také protože mě zajímal příběh Cilky, která byla zmíněná v předchozí knize. První polovinu knihy jsem přečetla jedním dechem. Druhá polovina už mi přišla slabší, méně uvěřitelná. Pokud byla Cilka taková, jak bylo v knize popsáno, tak to byla světice a má můj obdiv. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že si příběh autorka hodně přibarvila.
Knih o holocaustu jsem přečetla poměrně dost a Cilcina cesta mě neoslovila. Nemohla jsem se začíst a nějak mě to nevtáhlo do děje. Za mě průměr.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) gulagy zdravotní sestry tetování poválečná doba ženské věznice oběti komunismu oběti nacismu
Autorovy další knížky
2018 | Tatér z Osvětimi |
2019 | Cilčina cesta |
2021 | Tři sestry |
2020 | Příběhy naděje |
2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Krásná kniha o statečné a vyjímečné dívce/ženě, která přes všechno utrpení a hrůzy, jimiž si musela projít v koncentračním táboře a v gulagu , dokázala přežít a pomáhat lidem kolem sebe. Úžasné.