Cilčina cesta
Heather Morris
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 2. díl >
Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Cilka's Journey , 2019
více info...
Přidat komentář
Ačkoliv budu asi jedna z mála, tato kniha i její první díl mě vůbec neoslovily. Vůbec nechápu, proč je kolem nich taková popularita. Knihy se rychle četly, ale to jenom proto, jak jednoduše byly napsány. Styl mě nedokázal vtáhnout vůbec do děje. Kdyby se těchto dvou příběhů zhostil lepší spisovatel, dokázal by je napsat určitě poutavěji.
Ovšem co mě zaráží ještě víc, je fakt, že autorka píše o postavě, která opravdu žila, ale autorka si její příběh z velké části očividně vymyslela. Neskutečná drzost autorky, nechápu, jak někdo může toto dílo vychvalovat.
Co ještě je člověk schopen vydržet a přežít...??? Neskutečný příběh mladé dívky mě velmi zaujal a stejně jako příběh Tatéra nechápu, jakou silou osobnosti mohli tito lidé přežít svůj osud.
Cilka musela být silná žena, nejdřív Osvětim a poté Sibiř... Taková nespravedlnost.. Nicméně nic to nemění na tom, že v tomto podani mne příběh moc nenadchl. V podstate u mne nevyvolal téměř žádnou reakci, nevím, jestli to bylo tím,že postavy se mi zdaly méně propracované. Ale Cilce jsem štěstí opravdu přála.
(SPOILER) Kniha se mi líbila o trošku více než Tatér z Osvětimi, snad pro nějakou obměnu (v podobě gulagu) oproti ostatním knihám s tematikou holocaustu. Co mě ale mrzí je to, že je takto silný příběh napsaný tak stroze, nechci říct úplně bez emocí, ale ani při závěrečném shledání dvou zamilovaných příběh nijak nevygradoval. Za mě tři hvězdičky - za smutný příběh, za ty, kteří si tím peklem prošli.
(SPOILER) Velmi silný příběh, ze kterého mi bylo opravdu smutno. Kolik krutosti se událo, to si nedokážu ani představit. Mělo by být v povinné četbě. Naštěstí se konal happyending :)
Toho téma je velmi silné a čtivé . Drsný příběh ženy , která opravdu svou cestu neměla snadnou . Vyprávění mě kolikrát i zarazilo co všechno musela snést . Určitě ještě znova přečtu .Obě knihy i Tatér z Osvětimi byly velmi krásné napsané a pořídím si do své sbírky oblíbených knih.
Z koncentraku do gulagu.. to hovori za vsetko.. dalsi silny pribeh o nezmyselnej krutosti na jednej strane a nezlomnej sile a voli zit na druhej. Mne sa to pacilo mozno o nieco viac ako tetovac.
Tak tohle byla skutečně statečná mladá žena s tak težkým osudem. To co prožila v mládí, to co musela vidět, slyšet, "neslyšet", protrpět a vydržet jen proto, aby mohla žít .... je to krutá skutečnost. Příběh, který je napsán stravitelně pro dnešní i mladé lidi.
Slova jako koncentrawční tábor a gulag by měla stále zůstat jako výstražná slova v hlavách lidstva.
Příběh je určitě zajímavý, ani si neumím představit jakým utrpením lidé v té době museli projít. Ale samotný styl autorky a způsob jak je kniha napsána, to mi osobně moc nesedlo.
Miluju tyhle knížky. Člověk si uvědomí, co museli naši předci prožít a kde bychom se my ocitnout rozhodně nechtěli. Obdivuhodný život Cilky. Rozhodně stojí za přečtení.
Smutný a bohužel reálný příběh.Za mě,je mnohem lepší jak Tatér z Osvětimi.Místsma mi až trnulo v kostech,když si člověk uvědomí jak reálné to bylo.Myslím,že si přestanu furt stěžovat na maličkosti,kterým říkám problémy.
Tato autorka píše krásné a napínavé romány. I druhý díl se četl hezky. Z příběhu opět běhal mráz po zádech, ještě když si člověk uvědomí, že je z vyprávění podle skutečných událostí.
Kniha byla čtivá.. Ale nezanechala ve mě takové pocity, jako u jiných knih na toto téma..
I když je to z části fiktivní román, stále se opírá o maximum skutečných událostí. Oceňuji celkem rozsáhlý doslov.
Opravdu poutavý příběh mladé dívky, která si i přes všechny životní strasti dokázala zachovat lidskou tvář a nevzdát se boje o přežití. Přestože autorka sama v popisu knihy zmiňuje, že příběh je založený na pravdivé osobě, nýbrž je upraven a některé osoby jsou smyšlené, vše působí věrohodně a naprosto přirozeně. Jsem opravdu ráda, že žijeme v době, kdy si o těchto věcech můžeme pouze číst. I přestože už je to ale tolik let, je nesmírně důležité o těchto hrůzách stále mluvit.
Kniha nabitá otřesnými zážitky, nenechá vydechnout. Ovšem některé, pro mě klíčové momenty, jsou smyšleny. Nehledě na to, že podle zdrojů autorka porušila rozhodnutí Cilčiného mlčení o tom co se jí za života stalo. Někdo trpěl a někdo na tom nyní vydělal. Věřím ale, že tím se už mrtví nezabývají.
Velmi působivý příběh inspirovaný skutečnou postavou Cilky, která přežila Osvětim, aby se řízením osudu dostala do gulagu v sibiřské Vortuze. Téma, které je určitě potřeba připomínat.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) gulagy zdravotní sestry tetování poválečná doba ženské věznice oběti komunismu oběti nacismu
Autorovy další knížky
2018 | Tatér z Osvětimi |
2019 | Cilčina cesta |
2021 | Tři sestry |
2020 | Příběhy naděje |
2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Knih o holocaustu jsem přečetla poměrně dost a Cilcina cesta mě neoslovila. Nemohla jsem se začíst a nějak mě to nevtáhlo do děje. Za mě průměr.