Směšné lásky
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404/bmid_smesne-lasky-gkX-404.jpg
4
2107
198
Soubor povídek, dříve vydaných ve třech „sešitech“, jsou vydávány v jedné knížce. Popisují muže a jejich komické zážitky s láskou a ženami. Povídková sbírka, kterou autor po jejím třísvazkovém vydání v šedesátých letech podrobil přísné kritické revizi (vyřadil texty „Sestřičko mých sestřiček“ a „Zvěstovatel“), přichází znovu na český čtenářský stůl, aby obohatila své starší i nové příznivce autorovou radostí z vyprávění, z fabulování a kombinování a přiměla k zamyšlení nad situací soudobého člověka opuštěného bohy a zanechaného truchlivým pokusům řídit vlastní i cizí osudy.... celý text
Povídky Literatura česká
Vydáno: 1970 , Československý spisovatelOriginální název:
Směšné lásky , 1970
více info...
Přidat komentář
Na povídkách se mi nejvíce líbilo to, jak byly reálné. Do knihy jsem se opravdu začetla a hltala ji od začátku do konce.
Četla jsem ji kvůli povinné četbě, ale kupodivu mě moc zaujala a pobavila jsem se:)
Na niektoré knihy treba dozrieť, vedieť sa vcítiť do pocitov postáv tejto knihy, treba mať už niečo v živote za sebou. Ja som mal to šťastie že si ma kniha našla v ten správny čas.
Tragikomické povídky jsou typicky kunderovské a skrývá se za nimi jak smích nad lidskou malostí a každodenním pokušením, tak i tragika nad zbytečně zničenými vztahy a neschopností a strachem dvou lidí komunikovat. Všechny povídky jsou psány lehkým jazykem, s nadsázkou, jejich podtón je ale trošku temnější (Falešný autostop je ke konci vysloveně temný a depresivní; Eduard a Bůh je něco podobného) a vybízí k zamyšlení. Kunderovou výhodou je, že umí to podstatné napsat stručně, není příliš popisný a rovnou jde k jádru věci. Navíc je znalec lidí a jejich rozpoložení zprostředkovává důvěryhodně, přitom nikterak složitě, k dobru se musí připočítat i to, že zvládá ženské postavy, což také není úplně obvyklé. Možná je škoda, že tu není vícero povídek a některé jsou zbytečně krátké, mám ale dojem, že přesně tak to Kundera chtěl a nelze mu to vyčítat. Vzhledem k tomu, že je to vlastně dílko o vztazích a ne úplně o politice, která je ale jeho nedílnou součástí, jde o nadčasovou záležitost, na níž se dá demonstrovat, že ať se mění vládnoucí režimy, doba a rozšiřují se možnosti poznání, člověk zůstává pořád stejný a ve vztazích to moc neumí, ale snaží se být dokonalý. 85%
Úžasná literární laboratoř, v níž Kundera namíchal základní lektvary pro svou pozdější tvorbu. Stopy povídek ze Směšných lásek lze vystopovat v Nesmrtelnosti, Žertu i Knize smíchu a zapomnění.
Skvělá kombinace tragédie a komiky. Pro nešťastně zamilované útěcha, pro ty šťastnější pobavení.
Opět kniha, ke které jsem se vrátila po skoro 15 letech. Na základě této zkušenosti si myslím, že by ji neměli číst čtenáři mladší 20 let, vychutná si ji až čtenář 30+.
Co k ní napsat, jsem hodně překvapená, na základě předchozí zkušenosti jsem Kunderu pokládala málem za „prasáka“. V 18 jsem nepochopila, že chtěl ukázat SMÉŠNÉ chování některých lidí – do jakých spletitých léček života se může člověk dostat vlastním podvodem, lhaním, manipulací s jinými. Jak člověk, který chce něčeho za každou cenu dosáhnout, zjistí, že to „wau“ se nekonalo, je výsledkem zklamán, znechucen. Případně kdy manipulace s ostatními vede naopak k tomu, že jsou šťastní – což manipulátor neplánoval. Z psychologického hlediska hodně zajímavé.
Četlo se mi dobře, lehce - čeština je krásný jazyk.
Kdo by si po přečtení Kunderových příběhů připadal velký, významný a podle-svých-přání-jednající člověk? Kdo by věřil tomu, že v tom bordelu má život ještě smysl? Že existuje láska? Když čtu Kunderu, mám pocit, že nevím nic, že jednám (stejně jako všichni ostatní) podle předdefinovaných algoritmů. Že to, co je na nás výjimečné, nedokážeme sami ovlivnit, pokud na nás tedy vůbec něco výjimečného je. Je mi z toho úzko a mnohdy se vzdorovitým nesouhlasem mládí kroutím hlavou. Přesto Kunderu čtu. Fascinována chladnou a přece poetickou logikou, s jejímiž výklady ne vždy souhlasím, ale které potřebuju slyšet.
Úžasné. Velice mě to chytlo za srdce a hodně dlouho jsem nad tím přemýšlela. Nechala jsem to na sebe působit, nechala jsem si to projít hlavou. Všechny povídky se mi vpily do kůže. Velice obohacující.
Moje první (a myslím, že úspěšné) seznámení s Kunderou. Každá další stránka mi bořila mé naivní představy o mezilidských vztazích. Některé povídky jsou vtipné, jiné vážnější. Čtou se však všechny lehce a donutí člověka zamyslet se. Nikdy bych nevěřila, že mě povídková kniha může tak bavit, poučit a ovlivnit.
Pro mě to byly rozhodně příběhy svým způsobem nečekané, plné vtipu ale i poučení.
Těším se na další Kunderova díla :)
Musím přiznat, že jsem Kunderovi nikdy tak docela nepřišel na chuť. Ty povídky jsou fakt dobré - ale nikdy už jsem neměl potřebu se k nim vrátit.
Jeho povídka Falešný autostop mě ovlivnila na dalších deset let. Prostě skvostné. Přestože Kunderu pro jeho negativní vztah ke svým literárním hrdinkám příliš nemiluji.
Směšné lásky boli láskavé, boli aj celkom smutné, či drsné, ale aj zábavné a smiešne. Nikdy neišli po povrchu, naopak vždy až do úplnej hĺbky postáv. Do ich pocitov, myšlienok a túžob. Odhaľovali ich vnútorné boje, ich uhoľ pohľadu. A vedeli prekvapiť. Autor sa totiž so svojimi postavami rád zahrával a čitateľa nechával niekedy len hádať, čo bude ďalej. Moja prvá a určite nie posledná skúsenosť s Kunderom!
Pěkné Kunderovo dílo, přijde mi škoda, že do knihy nebyla zařazena i osmá povídka, ale slovo autora je slovo autora.
Osobně mám od něj raději Nesnesitelnou lehkost bytí, ale i tyhle povídky mají něco do sebe. :)
Po knize jsem v knihovně sáhla omylem (až doma jsem si všimla, že to jsou Směšné lásky, ne Nesmrtelnost), ale...i tak se líbilo, přestože nejsem človíček na povídky, ale raději příště klasickou knihu...
Je to dobrá kniha s velmi dobrými povídkami. Jediné, čeho snad lituji, je, že jsem si ji přečetl tak brzo. Myslím, že je z jistého hlediska škoda, že jsem si ji nepřečetl někdy kolem čtyřicátého-pětačtyřicátého roku svého života. Jistě, ano, dokážu si všechno tam představit a chápu to, ale to není ono, není to prožito. Hovoří to ke mně přes představení si zkušeností z toho "mála", co mám za svých krátkých téměř dvacet let a né přes zkušenosti prožité a myšlení jaksi zkroucené a ošlehané časem. Je to dobrá kniha, líbí se mi, ale vím, že by se mi líbila víc a těším se, až se k ním někdy v budoucnu vrátím.
Štítky knihy
povídky láska erotika česká literatura socialismus milostné povídky
Část díla
- Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým 1968
- Doktor Havel po dvaceti letech 1968
- Eduard a Bůh 1968
- Falešný autostop 1965
- Já truchlivý bůh 1963
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Zamilovala jsem si Kunderovu češtinu, reálnost povídek a jak už někdo níže psal, i jejich tragikomedický nádech.