Dědička ohně
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281807/bmid_dedicka-ohne-wNH-281807.jpg
5
3070
466
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 3. díl >
Královna, nebo zrádce? Jen ona sama rozhodne. Celaena Sardothien přežila smrtící soutěž a zlomené srdce, ale za jakou cenu. Nyní se musí vydat na cestu do nové země, aby se poprala s temnou pravdou... pravdou o jejím dědictví, které jí může navždy změnit život a budoucnost. Mezitím se shromažďují temné síly s cílem zotročit si celý svět. Celaena tak musí najít sílu bojovat nejen proti vlastním vnitřním démonům, ale i proti zlu, které chce král Adarlanu osvobodit a využít pro své plány. Je dědičkou ohně a popela a neskloní se před nikým.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
Heir of Fire , 2014
více info...
Přidat komentář
Pomalejší rozjezd, ale rozhodně se to opět zaslouží mnoho kladných superlativů. Konec zase dost "hrrr", takže ještě že už vyšel další díl ať můžu hned navázat.
Po druhém přečtení jako furt pecka, ale místy už mi to přišlo moc dlouhé.
Dědička ohně je jeden z mích nejoblíbenějších dílů. Je odpočinkový avšak plný nových informací a konečně se objevila i ta magie. Navíc Aelin se strašně změnila co se týče chování. Její tetička je kapitolou sama o sobě. Velice jsem si oblíbila Luca i další poloviční víly. Rozhodně to ale nebylo to jediné, co nám kniha nabízí. Aelinin bratranec? Dorian a Shorsha? U konce jsem cítila všechno možné, ale s jistotou jsem věděla že si tento díl přečtu víckrát. Série tímto získala nový směr a už to rozhodně není jen tak něco. Vžila jsem se do knihy a za tři dny byla u konce. A ten? Byl plný emocí, smutku a vzteku. Můj názor je takový, že tato kniha nasadila laťku vysoko. Musím ocenit Manon. Je to zajímavá postava, kterou jsem si dost oblíbila.
Tohle byl zatím nejlepší díl co jsem četla podruhé. Byl pořád taková akční, plný zvratů atd. Moc se mi líbil příběh z pohledu různých osob. U toho se mi také líbilo, že jsem se dokázala rychle přesunou na jiné místo a hned jsem se vžila do děje. Dále se mi líbilo špičkování mezi Celaenou a Jeřábem. Je vidět, že tenhle díl byl hodně důležitý pro Celaenu a pochopila, že ne za všechno může. Byla jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco o Celaeně. Aedion je super. Bylo trochu líto Chaola a Doriana. Novou postavu, kterou jsem si hodně oblíbila byla Manon. Ona je prostě super! A na konci se objevila Aelin=super závěr!!! Kdyby to šlo dám více jak 5 hvězdiček. Tohle bylo něco úžasného a strašně se těším na další díl. Mám pocit, že s každým dílem to je větší nářez a je to čím dál víc vtipnější.
První část byla ve většině případů o ničem a dala by se zkrátit bezmála na polovinu, nicméně druhou jsem přečetla jedním dechem a nemám jí co vytknout. Konec mě docela překvapil a navnadil mě na další díl. Ještě mi trošku chyběla mapa druhého území, Wendlynu. Střídání postav mi nevadilo, protože člověk aspoň ví, co se děje jak ve Wendlynu, tak v Erilley.
Můj asi neojblíbenější díl. Scény mezi Jeřábem a Aeli jse si vždycky užívala. Manonin příběh mě také zajímal, ale ne tolik. Co se dlo ve Zlouvalu mi bylo vlastně jedno, takže tyhle pasáže jsem jenom rychle prolétla a zase se vrátila do Wendlynu.
Já nevím, mně ten třetí díl moc nesedl. V celku mi to přišlo o ničem, jen že se Celena utápí v sebelítost a depresi. Jeřába jsem nějak zvlášť moc neoblíbila. Celý díl mi přišel moc roztahaný. Maximálně posledních 200 stran stálo za to a konec mě nadupal na další díl. Jinak celkem zklamání :(
Vzhledem k tomu, že dvě části, z nichž se kniha skládá, se diametrálně liší, tak musím ohodnotit každou zvlášť.
1. část Dědička popela:
Bohové, bohové, bohové.... věc, která mě na knize neskutečně iritovala. Bohové na každé třetí stránce a vzhledem k tomu, že v první části knihy nebyl děj tak napínavý a vyhrocený, tak mě to hrozně bilo do očí.
U této části mě štvalo, že kapitoly s ostatními postavami byly častější než kapitoly s dějovou linkou Aelin. Těšila jsem se na její výcvik a to, jak se bude vyvíjet její vztah s Jeřábem, ale po každé kapitole nebo dvou následovaly tři až čtyři kapitoly s Chaolem, Aedionem, Dorianem a Manon, které pro mě nebyly tak zajímavé a sem tam se mi do čtení těchto kapitol moc nechtělo. I tak mě kniha bavila, ale přišlo mi to poměrně zdlouhavé. Říkala jsem si, že je škoda, že po předchozím díle, který měl takový spád, se kniha takto vleče.
Z Jeřába se rychle stala má oblíbená postava a docela se mi líbilo, že Celeaně nedal nic zadarmo.
Hodnotím třemi hvězdami.
2. část Dědička ohně:
Sotva tato část začala, jako bych najednou četla úplně jinou knihu! Vše, co mě na první části štvalo, najednou zmizelo - už to nebyli bohové na každé třetí straně... už to nebyl příliš rozvláčněný děj... a k mému potěšení se i poměr dějové linky Aelin a ostatních postav obrátil. Příběh měl najednou neskutečný spád, ubíhal rychle a já se nemohla odtrhnout od čtení. Bylo to zase jako předchozí díly, což mě naprosto potěšilo. Po první části, která si dle mého rozhodně nezaslouží více než tři hvězdy, této musím udělit jednoznačně 5.
Co z toho tedy vyplývá? Ač jsem to nečekala, nakonec se kniha vyšplhala na slušné 4 hvězdy. Doufám ale, že dalších dílech se autorka vyhne takto nudným částem a hlavně opakování nějakého určitého slova či fráze, jelikož to dle mého zbytečně knihu posouvá dolů.
Rozhodně se těším na Jeřába, který mi padl do oka a je mi sympatické, že vztah Jeřába se Celeanou nepřerostl v něco více. Pak už bych asi pochybovala o tom, zda se postava Celeany vůbec dokáže pořádně zamilovat, když by každému hned skočila do náruče. Takto mi to přišlo uvěřitelnější, i když mi něco říká, že do budoucna možná jen čistě přátelé nebudou. No uvidíme...a já se jdu vrhnout na další díl :)
Tak! Od tretiho dilu se pro me pribeh stal tak chytlavym, ze jsem se nemohla odtrhnout. Libi se mi jak to s Aelin jde nahoru a dolu. Autorka snazi Aelin popsat v jeji nejvetsi sile a krase, a hned na to ji zase ukaze spinavou, smradlavou a na dne :-) To same plati o Dorianovi, fandim mu klukovi. Cokoliv o Chaolovi desna nuda.
Carodejnice si me v tomto dile zatim moc neziskaly. Zato Wyverni rozhodne. Libilo se mi konecne se "podivat" do dalsich koutu kontinentu. Mlzne skaly se mi moc zamlouvaly. Uceni promeny byla nuda, ale ovladani ohne me bavilo.
"Dostala ses na druhou stranu planiny, ale naridil jsem ti postavit se prizrakum - ne si privodit magicky zachvat." :-))
Když pár měsíců zpátky na to tak koukám tak mi dochází, že všechny ty díly mám zpláclé do sebe. Je už spíše zábava JEN na pár dní.
Kniha se mi líbila, možná hlavně kvůli Jestřábovi (nejvíc asi na začátku, kdy to byl tajemný mlčenlivý muž, ke konci malinko míň).
Ze začátku mě teda nebavily kapitoly s čarodějnicemi, ale asi od půlky jsem se ponořila i do nich.
Bylo to super, ale ne tak čtivé jako první dva díly. Dál už nejspíš s příběhem pokračovat nebudu.
Ze začátku u Celaeny celkem nuda, ale pak se to rozjelo a bylo to super.
Někdy mě pěkně štvalo, že Celaena něco zjistila a ta kapitola hned skončila a následoval třeba Chaol, nebo Manon. Manon byla asi nejzábavnější postava...
Hodnocení je průměr za všechny dějové linky:
Chaol/Aedion - něco se tu dělo, bavilo mě to číst 4*
Manon - obsahově je to o ničem, ale baví mě to číst 3*
Celaena - nuda, nuda, klišé, Mary Sue, OP hrdinka... 2*
Zklamání
Zamilovala jsem se do této série, do postav i do námětu. Uchvacuje mě drsný i nádherný svět, který je zde vymyšlen. 3. díl, mi krásně rozšířil obzory a s chutí, se vrhám na další.
V knize se nám objevuje nová postava! Vyučuje Aelin k používání jejího nadání - ohně. Sám přitom ovládá jiné živly. Kniha je čtivá a dokonalá! Doporučuji všem milovníkům magie
Další díl, knihy do sebe krásně zapadají a autorka nam postupně odhaluje svůj velký plán konečného triumfu.
Štítky knihy
magie pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Dlaší úžasný díl této knižní série. Příběh Aelin (Celaeny) a Jeřába byl strhující.