Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460110/bmid_sikmy-kostel-2-wiw-460110.jpg
5
3811
3811
Šikmý kostel série
< 2. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945. S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále významně projevují důsledky předešlého dramatického dění a prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a ekonomického rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je i tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Druhý díl předčil moje očekávání po výborném dílu prvním. Kniha se čte krásně,musela jsem si ji šetřit,jelikož jsem se nechtěla rozloučit s hrdiny tak brzo.Už teď se těším na pokračování a držím paní autorce palce,ať jí to nadále takto úžasně píše a za výbornou knihu moc děkuji!
Co rict....bylo to strasne smutne. A strasne krasne. Nadherne napsane, ze clovek nevi, jestli ma cist dal a dal a co nejrychleji rozplest pribeh, nebo si jen uzivat tu krasu slov.
Moc pěkné příběhy z našeho kraje. Vzpomínám jak jsme jako kluci lozili malým otvorem do podzemí Larischova zámku v Ráji. Zámek byl poničen a zarostlý , ale stále v dobrém stavu. Jednoho dne jsem byl v šoku když ho soudruzi zbourali. Byla to obrovská halda trosek a my odváželi s klukama z turisťáku trámy na topení v klubovně pod Ovečkou naproti PZKO. Je tam i památník s jmény z 2 sv. války. Před vojnou jsme byly pár krát na pivě na Veverce, dělnický dům v Darkově a Lipináchinách , zbouráno . Všechny budovy od benzinky po Veverku jsou prič. Bratrovi jsme scháněli botasky po celé Karviné, nakonec jsme je koupili v maličké obuvi poblíž šikmeho kostela. Všechny budovi až po důl Barbora jsou také prič. Jen kulturák kde jme chodili na mikulášskou ještě stojí. Moc pěkné jste to napsala. Dnes probíhá útlum na dolech, fárám 32 let. Karviná už nebude hornické město.Akurát mi je líto že nejhůř je vykreslena Sovětskou armáda která nesla největší tíhu druhé světové války. Nebyly to jen Rusové,jak píšete, ale i Ukrajinci,Bělorusové,Kazaši atd. V každé armádě se najde černá ovce, ale ty Německé zvěrstva nebudu raději rozepisovat. Znásilnění několika miliónu evropanek atd.
Často jsem chodil pěšky kolem Harendy u dolů Doubrava. Možná to bude ta z prvního dílu.
Skvělé pokračovaní propracovaného příběhu tentokrát mapujícího události druhé světové války z “nezvyklého” úhlu. Už se těším na třetí díl!
Překrásná knížka. V tomto případě je 600 stran málo, chtěla jsem číst dál a dál...
Osudy členů této rodiny mě občas hodně dojaly a emočně vyždímaly. Proto si nesmím příště zapomenout nachystat kapesník, protože se k celé sérii ještě určitě vrátím.
P.autorce patří velký dik, za kroniku města a kraje, přičmoudlého uhelným prachem. Kolik bolesti dokáže snést lidská duše? Zas a znova! Děkuji za nahlédnutí do historie, do prožitků tehdejších obyvatel, do jejich osudů. Krásné laskavé vyprávění. Těšim se na 3 díl
(SPOILER)
Cením si téhož jako u prvního dílu: poctivého sběru materiálu ze slezské historie, přiblížení méně známých okolností soužití českého a polského obyvatelstva, způsobu vyprávění a jazyka ladících se žánrem i zachycenou dobou. Karin Lednická rehabilitovala klasický sociální román a dočkala se – pro mě trochu překvapivě – doslova masového přijetí a nadšení.
Pro mě ale bylo tentokrát vyznění tak tíživé, že jsem často musela utéct do koronavirové reality, aby se mi život zdál světlejší (což nadsazuji jen lehce). Je to způsobeno tím, že hrdinou této románové kroniky je jedna jediná (byť širší) rodina - a autorka ji nechala tím dějinným mlýnem semlít bez výjimky; stalo se jí naprosto všechno, co vás napadne, všechno prožila na vlastní kůži a neustále pociťovala smutek, křivdu, ponížení, strach. A pár hezčích momentů? Jenom předehra k další beznaději – obrazně a přesně to vystihuje úryvek: „Radovat se už není z čeho, snad leda z těch rozkvetlých stromů. Ale i ty brzy odkvetou. A pak už nezbude vůbec nic.“ Je pro mě nemožné přijmout takový pohled na „malé lidi ve velkých dějinách“. Ne všechno zlo doby nás zasáhne přímo a zdaleka ne za každé prožité štěstí musíme tragicky zaplatit.
Nádherná rodinná KRONIKA jedné rozvětvené rodiny v nelehké době našich dějin. Ve všech komentářích už je mnohé řečeno, nechci se opakovat, ale skláním se před umem paní spisovatelky, ta si zaslouží velké poděkování, protože takto popsané období let 1921- 1945 jednoho kraje je unikátní.
Děkujeme, doporučuji k přečtení.
Mrzí mě to, ale vůbec mě četba nechytla. První díl super, ale druhý jakoby o ničem. Ale styl psaní krásný, skvělá tématika. Ale za mně bohužel zklamání. Nicméně jsem jedna ze sta, takže možná je to prostě jen mnou.
Můj rodný razovity kraj díl druhý, bavil mě snad ještě víc než předchozí. Možná proto, že jsem spoustu událostí, které se v historii odehrály vůbec neznala a nebo proto, že jsem daleko víc prožívala ne zrovna veselé osudy postav. Tak jako tak, je mi líto, že mám tuhle umně napsanou knížku přečtenou a na poslední díl budu muset pár měsíců čekat.
Kvalitní, náročné a vzhledem k dobovým historickým reáliím velice těžké čtení. Jazyk skvělý, umělecký, přitom čtivý.
Druhý díl opět nezklamal.Byla jsem opět vtažena do děje a prožívala jsem s hrdiny této knihy jejich osudy.Nemůžu se dočkat pokračování.
Nádhera! ... nutně už bych potřebovala 3.díl.
Abych byla připravená, udělala jsem si zápisky, abych okamžitě (jakmile 3.díl vyjde) věděla, "kde jsme"... :-D
Opět perfektní. Těším se na třetí díl. Autorka má skvělý vyprávěcí dar, přestože popisuje spostu hrůzy a neštěstí, příběh tak nějak poeticky plyne.
Půjdu proti proudu. A nebudu hodnotit hvězdičkami, nedočetla jsem. První díl jsem zhltla, těšila jsem se na druhý. A tento druhý díl jsem nedočetla. Jakmile se do čtení musím nutit, odkládám. Třikrát jsem knihu odložila a vrátila se k ní. Dostala jsem se na stranu 152 a nadobro odložila. Nebavila mě. Nevím proč, ale tentokrát mě děj absolutně nedokázal vtáhnout a bylo (a je) mi úplně šumák, jak to dopadne. Snažila jsem se...
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Chtěl jsem si druhý díl trochu šetřit, ale nešlo to. Osudy několika rodin, jejich postav,život v této temné době,to vše mi nedalo spát.Opravdu mimořádný počin v české literatuře.