Selfies

01.06.2018

Tak po pravdě nevím, co si o tomto díle myslet. Rose a její taková temná minulost ? To už asi autor opravdu neví, co vymýšlet. Kde se ztratilo napětí a nemoct přestat číst jako například u Ženy v kleci ?

Mrzí mě to, dočetla jsem, ale docela opravdu zklamání, celkové.

23.05.2018

Na mě už trochu moc propojených dějů, trošku překombinované, ale i tak dobré, asi proto, že jsem si hlavní hrdiny oblíbila už z předchozích knih a touto knihou jsem se o nich dozvěděla zase něco víc.

20.05.2018

Po delší době jsem se vrátil na oddělení Q. Ke konci knihy jsem měl knedlík v krku a byl v takové tenzi, jako vězeň před propuštěním. Napínavé. Dojemné. Brilantní. Další díl do skládačky osudů...

18.05.2018

Ufff, tak tohle byl opravdu boj. Jako naprostá milovnice Adlera-Olsena nechápu, proč tuhle knihu vůbec napsal. První čtyři příběhy oddělení Q jsou pro mě geniální, strhující, s obrovským nábojem. Další dva (Marco a Nesmírný) byly slabší, ale dala jsem jim pořád pět hvězd. U téhle knihy ale nemůžu. Selfies jsou prostě úlet. Shrnula jsem to mamce jako "blábol s naprosto neuvěřitelnou a hloupou pointou", celý děj byl totálně nepravděpodobný, postavy nezajímavé, a to včetně příběhu chuděry Rose... Na mě kniha působí jako zoufalá splácanina, která není ani zajímavá, ani napínavá a bohužel tentokrát ani dobře odvyprávěná.

17.05.2018

Hm, hm, hm... Název knížky opravdu otevírá různé možnosti, jak vystavět příběh a moc to tedy neodpovídá tomu, co se skutečně odehrálo. Díl to nebyl ale vůbec špatný. Naopak se událo hodně a ve výsledku to mělo konkrétní výchozí bod. Chápu z toho, že autor možná záměrně postavil tyto příběhy na druhé místo, aby dal prostor Rose a díl od dílu lidštějšímu Carlovi, kterého si prostě nejde zamilovat. Asada netřeba představovat, ale Gordon celkem překvapil. Jen mě tak napadá - co teď budu číst?! :o) Snad bude další pokračování Oddělení Q.

15.05.2018

Příběh je tentokrát postaven na ženách. Rose a její špatný psychický stav. Tři mladé dívky , které si myslí, že udělají díru do světa a místo aby pracovali, tak se snaží důmyslně využívat sociální systém a jedna zatrpklá úřednice, která takové " vyžírky " nesnáší čím dál víc až to jednoho dne vygraduje. Je zde spleteno více trestných činů a více pachatelů , ale všechno se nakonec dost dobře propojí a vysvětlí.

Selfíčka v příběhu nehrají tak velkou roli , jak by se dalo očekávat.
Jedna část se věnuje jen dívkám a úřednici . Další velká část Rose. Carl s Asadem se zapojí jen tak nenápadně, za to je více zapojen Gordon.
V knize je hodně postav a hodně mrtvol.

Knížka je lepší než Marco, ale zdaleka se nevyrovná Ženě v kleci ani dalším dílům ze začátku série .

13.05.2018

Taková Olsenovská klasika. Selfies nejsou nejlepší knihou série, ale zdaleka ani nejhorší. Kniha mě bavila a dobře se četla, jen snad Rosina minulost mě místy nudila. Nechyběly ani sice již ohraní,ale přesto stále osvěžující Asadovi velbloudi a další vtípky. Za mě spokojenost.

13.05.2018

Tahle kniha mě vůbec nechytla za srdce.
Přijde mi dost nepravděpodobné, že by se během pár dní z nudné ženské stal chladnokrevný zabiják. Celkově mě tento námět hrozně nudil.
Příběh s Rose taky nebyl nijak napínavý. Celá kniha jakoby se rozjela až pár stránek před koncem.
"Zpestření" anglickými výrazy bylo směšné a některé pasáže mi přišli jako by byly napsané pro pouze pro filmové plátno.

11.05.2018

Upřímně jsem po knize sáhla z důvodu názvu - čekala jsem, že se v ní více bude řešit problematika "selfíček", které jsou nyní velmi módním trendem - a tím získám nový pohled na jejich používání a zneužívání mladými lidmi. To se nestalo. Děj knihy se točil hodně kolem Rose, na druhou stranu se mi líbilo, jak se postupně všechny postavy proplétaly, až byly spojeny v celkový rámec příběhu.

10.05.2018

Pospojováno několik detektivních příběhů dohromady, a tudíž více dějových linií, více postav a trochu nápor na čtenářovu orientaci ve smyslu kdo je kdo (to se týká i členů z řad policie a Carlových přátel - přeci jenom od vydání poslední autorovy knihy uplynula poměrně dlouhá doba). Příběh jednoznačně táhnou ženy - potrhlá Rose, trojice mladých dam, které důmyslně vysávají sociální systém, nebo zatrpklá úřednice přicházející s nimi léta do styku. Logiku v jejich činech za každou cenu nehledejte a užijte si slušně napsanou detektivku. Jen těch mrtvol mohlo být opravdu o něco méně! Mírně zaokrouhluji směrem nahoru na 4.

08.05.2018

Kniha se mi moc líbila, rozhodně více než předchozí Marco nebo Nesmírný. Je velmi soudobá a poukazováním na současné sociální problémy se v ní skrývá jakési hlubší sdělení světu. Témata v ní nastíněná by se dala v určitém zevšeobecnění vztáhnout na celý západní svět - zneužívání sociálního systému, bezohlednost, snaha někam zapadnout... Dobrým tahem od Adler-Olsena bylo i zapojení ženského prvku - v podstatě celá kniha je na ženách postavená. Ukazuje, jak se ženský svět liší od mužského, jak ženy uvažují, jak jsou vůči sobě mnohem více nepřátelštější.

Co se samotného děje týká, rozhodně se nedá říct, že by nám v první půli měli Carl s Asadem co nabídnout. V úvodní části knihy se vše točí výhradně kolem zmíněných ženských postav a i já přiznávám, že mě mnohem více bavilo číst pasáže, v kterých vystupovala Anneli nebo Denise. Naopak celý děj kolem Rose byl dost přitažený za vlasy - sice na konci do sebe vše krásně zapadlo, ale asi nebylo nutné její postavu takto hrotit.

Každopádně po dlouhé době mi Jussi Adler-Olsen opět předložil knihu, která zapadlo do mého vkusu a dal naději, že v budoucnu by v tomto trendu mohl opět pokračovat.

07.05.2018

Trošku jiné, ale pořád Adler Olsen. Až ten konec byl pro mne zklamáním. Jakby byl napsán ve spěchu a autor přesně nevěděl, jak smysluplně ukončit. Ale zůstávám věrná a těším se na další :D

28.04.2018

Tentokrát Carl s Asadem odhalují příčiny Roseina psychického traumatu a její vztah k zesnulému otci. Mimoto vyšetřují případy úmrtí v jedné rodině (děda, babička, vnučka) a šílenou úřednici, z které se stala vražedkyně. Autor vymyslel dost nevěrohodný příběh, kdy "oběti a vrah" zastávají obě role a jdou si vzájemně po krku. Selfies mě tedy moc nenadchla, ale lepší než Nesmírný.

24.04.2018

Neuvěřitelná kaše!! Asi pět případů splácaných dohromady, propojených tak neuvěřitelně, mrtvol víc jak ve Hře o trůny.. Prostě sci-fi. Od dílu, co se Rose objevila, stále čekám, kdy konečně zase zmizí. Copak lidi v takovém stavu můžou pracovat na kriminálce?? K srdci mi skutečně nepřirostla a její životní příběh byl taky jeden velký nesmysl. Jediný, kdo v tomhle díle snad aspoň trochu něco dělal, byl v předchozích dílech zcela zbytečný Gordon. Ach jo, kam se poděly ty skvělé příběhy jako ty první čtyři v řadě?

20.04.2018

Takové překombinované a těžko uvěřitelné. Konec jsem sice přečetl jedním dechem, ale jen proto, že jsem se těšil, až to budu mít konečně dočtené. Přesně, jak píše rottovat. Chybělo takovéto to napětí, co nutí člověka číst dál.

18.04.2018

I když byla kniha napsaná trošku jinak, než jsme byli zvyklí z knih předchozím, tak já hodnotím velmi kladně. O proti dvou předchozím se mi líbila mnohem více. I když jsem ráda, že se nám odtajnila minulost Rose, tak musím přiznat, že v knize mě to až tak nebralo. No těším se na další případy oddělení Q.

16.04.2018

Zatímco všechny předchozí díly série jsem zhltla na jeden zátah, Selfies mi neskutečně drhly. Snad poprvé mě čtení s Carlem Morckem nebavilo, pasáže s Rose jsem v podstatě přeskakovala, ty mne vadily asi nejvíce. Detektivní zápletka mi pak přišla tak podivně překombinovaná, nejednotná, hlavní postavy nevěrohodné. Co mi chybělo nejvíce, bylo napětí, takové to jak se nemůžete od knihy odtrhnout, protože vyšetřovatelé jsou pachateli na stopě a vy jste zvědaví, jak vše dopadne. Tak to se u Selfies bohužel překvapivě nestalo.

15.04.2018

Tak tentokrát bohužel spíše zklamání, téměř od začátku bylo vše odtajněno a jen jsem sledovala, jak se tomu na kloub dostane i oddělení Q. Dřívější Olsenovy knihy měly větší drive, ale úplně jej nezavrhuji, ještě mu při dalším případu šanci dám (na rozdíl od Keplerových)

13.04.2018

Tak kniha se mi velice líbila, a četla se mi o hodně lépe než Nesmírný. Velice se mi líbí, že Jussi Adler-Olsen v posledních 3 knihách řeší nějaký sociální problém.
SPOILER: Ano byly knihy , které byly o fous lepší (žena v kleci), ale naprosto věřím, že lidem, kteří, pracují v sociální sféře s klienty typu Jasmin a Denis ,,přeskočí´´. Sociální referentka byla poctivá, a svědomitá a celý život pracovala, ale pak se stalo ,,něco´´ a to Anneli změnilo.
A byla jsem velice ráda, za rozpracování Rose, už na konci předpolední knihy - Nesmírny, se tam objevil její psychický stav. A také se vysvětlilo, proč tak nesnášela kouření.
A musím říct, že mě velice baví Asadovi přeřeky, a doufám že v další knize, se také objeví Asadova historie, sice se dalo hodně odvodit z posledních stránek, ale přece chtěla bych detaily.
Celá kniha na konci do sebe tak krásně zapadá, velice mě baví styl autorova psaní. Těším se další díl.