Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě tak moc potěšila, obohatila, nadchla, humor přesně podle mého gusta.. na 18.4. už mám vstupenku do Světozoru v Praze na Zibí projekci..
Ta spontánnost, radost ze života a naprosto pozitivní přístup je nabíjející a záviděníhodné.. a i to milé vyznání na konci knihy mě dostalo!
Krom toho jsou samo moc zajímavé i postřehy z cest.. nikdy by mě nenapadlo, že se vůbec dá po Číně takhle bezstarostně šmejdit..
pro mě jednička!!! :-))
Vyprávění o cestě "po svých" mi bylo velmi sympatické. Nechtěl být ten "nej", chtěl si to užít, a tom by měl život být. Užívat si to "tady a teď. Ne se neustále někam honit. (A to, že to bylo v Nepálu a v Číně, to je jen drobnost... ;) )
Přečetl jsem během chvíle. Autor je mi sympatický svým spontánním jednáním a tím, že si nic neplánuje. Motivoval mne, abych se sám na podobnou cestu vydal a stejně jako on si koupím i zpáteční letenku, jelikož domov mám zde. :) Ideální kniha na pozvednutí nálady, často jsem si připadal jako idiot, co čte a kření se.
Zibi se zase vytáhl. Krásné vyprávění, ostatně to se dalo očekávat. Dobrodružství popsané Ladislavovo osobitým humorem. Skvělé pro rekreační četbu.
Skvělé dílo od Ladislava, které mě bavilo od začátku až do konce, a po dočtení mi bylo i celkem líto, že už tohle putování skončilo. I přesto že je to jiná forma cestovatelského popisování a putování, bavilo mě to asi víc než, kdyby někdo psal klasický cestovatelský deník. To, jak popisoval své příhody, okamžiky, strastiplné i veselé příhody s místními lidmi, vypisoval jednotlivé zážitky s Nepálci i Číňany, bylo zábavné a někdy také obdivuhodné. Jen málokdo by dokázal zvednout zadek a vydat se na pouť do neznáma, a úplně sám. Opravdu smekám, a těším se na další cesty a knihy. Aspoň na okamžik, co jsem knihu učetla, jsem prožívala to, jako bych tam byla s ním. Jako by mě vzal sebou a odkrýval zajímavé trasy a příběhy.
Kniha o cestování Zibiho po Nepálu a Číně je velice zajímavá, ale něco mně tam chybělo. Možná, že rozmlsaný po jeho 40 dní ... tam už není tolik jeho sarkastického humoru a humorných příměr. Chvílemi se už nějak opakuje a příběh ztrácí na zajímavosti. Po přečtení této publikace jsem pocítil určité zklamání nad knihou, kterou jsem usilovně sháněl od vánoc. Tak snad příště Ládiku.
Kniha nesplnila mé očekávání, přesto mě nadchla. Při pohledu na název, obálku a stručný obsah jsem nabyla dojmu, že se bude jednat o Nepál a Čínu z našeho středoevropského pohledu, tedy buddhistické chrámy, vlaječky, Mount Everest, pagody, masky draků a přelidněnost. Některé z jmenovaných věcí se v knize objevily, ale ne jako hlavní téma. Nejdůležitější bylo poznání dané země a obyčejných lidí. Nejednalo se však o zidealizovaný život místních, ale o reálný obraz jejich životů.
Jemný, decentní humor, se kterým autor vše popisoval, mě fascinoval. Nemalou součástí skvělého dojmu z knihy byly také povedené ilustrace.
A se závěrem nemůžu než souhlasit. Autor projevil úžasné vlastenecké cítění.
Knihu rozhodně doporučuji jako oddechovou literaturu prakticky pro kohokoli.
Opět velmi mile čtení, líbí se mi humor a nadhled, s jakými Ládík líčí své zážitky. Bohužel zhruba od půlky mne to začalo trochu nutit, protože z mého subjektivního pohledu je to tak nějak pořád stejné. Ládík někam jde, někde zabloudí, k někomu se vnutí na navštěvu etc.etc.. A tak to plyne prakticky už od jeho minulé knihy, jen kulisy se změnily. Vím, že nejde o tradiční cestopis, autor prostě jen tak v poklidu putuje a ve stejné poklidu pak o tom píše, ale pro mne to ztrácí na zajímavosti. První kniha mne velmi oslovila, zejména to, jak lidé z jiného kulturního prostředí, na které někteří Češi pohlížejí s opovržením a despektem, dokáží naprosto nezištně a obětavě často na úkor vlastního pohodlí pomoci poutníkovi. První kniha byla velkým překvapením a zážitkem, který se u této knihy už prostě nekonal.
Skvostná knih plná vtipu, nadhledu a vytříbené ilustrace. Díky cestopisu prince Ládíka se dostaneme do mnoha lidem skrytých míst, které bychom v průvodci hledali jen marně. Díky jeho putování dozvíme se o ryzí čínské a nepálské kultuře, životním stylu a vztahy mezi lidmi, které jsou převážně kladné. Je překvapivé jak jsou lidé v daných cestopisných šířkách k sobě srdeční na co my převážně zapomínáme.
Skvělá kniha, bavila od začátku do konce. Díky ní jsem si koupila i knihu první. jen tak dál
Pěšky mezi buddhisty a komunisty mne neskutečně bavilo. Knížka vypadá moc hezky, přebal se opravdu povedl – pobavila mne socha Buddhy v kabátu komunisty. Příběh je jasné daný, i když pár zvratů se objeví a u Ladislava je vždycky riziko, že se na své cestě bez mapy ztratí a nedojde tam, kam dojít měl.
Oproti předchozí knize mi přijde autorův styl ještě vyzrálejší, vtipy jsou moc hezky a chytře stavěné (zejm. v části o Nepálu) a líbí se mi odkazy na klasickou hudbu a jazz. Neméně sympatický mi přišel Ladislavův pohled na svět – zdravá ironie a pokorný přístup ke všemu, co se mu na cestě přihodí. Navíc oproti předchozí knize pasáže popisující moudrost získanou na cestě tolik nevyčnívají, ale naopak jsem měl dojem, jako by šlo zcela logické vyústění dojmů ze zážitků, které princ Ládíček na cestě zažil. Navíc je vše podkresleno hezkými ilustracemi a básničkami, které jsou vtipné. Díky prvnímu dílu už navíc taky vím, proč jsou do druhé knihy zařazeny. Myslím si, že z první knihy jsem si odnesl spíše praktické poznatky a trochu zábavy. Z této zase trochu poznatků, trochu zábavy a trochu moudrosti. Myslím si, že tak kniha projde testem kvalitního odpočinkového čtení, které čtenáře obohatí.
Za mne určitě 5 hvězdiček s díky za velmi příjemně strávené večery. A taky za to, že když jsem několik týdnů po přečtení viděl v tramvaji pána číst tuto knihu a nahlas se nad ní smál, tak jsem se smál s ním taky. Úplně jsem si živě představil, co asi čte.
Geniální. Přesně podle mého gusta, vkusu, srdce, duše. Co já se na svých kurzech trénování paměti namluvím: pište si deník, pište si deník, pište si deník. Dokonce jsem se "obětovala" a pár let psala na své stránky, abych šla příkladem. Na Ladislava ale nemám. Už se těším na cestu do Jeruzaléma v jeho společnosti.
Kniha není špatná. Autor popisuje svou cestu Nepálem a Čínou velmi vtipně. Básničky použité jako oživení knihy považuji za vkusné a zábavné. Ilustrace knihy jsou hezké a knížce dodají šmrnc. Navíc se člověk dozví i něco zajímavého, ale ke konci knihy jsem měla pocit, že se pořád dokola opakuje to samé.
(dostane najíst, najde si místo ke spaní, dostane najíst, najde si místo ke spaní ...atd..)
Toto dílo jsem četla opravdu hrozně dlouho a mnohdy jsem se přemlouvala k tomu, abych si na knížku udělala čas, ale šlo taky o to, že knížka neobsahuje žádnou zápletku.
I tak, slušná práce a za mě 3 hvězdičky. :)
U předchozí knihy 40 dní pěšky do Jeruzaléma jsem psala, že ji nemůžu hodnotit zcela objektivně a dala jsem ji 5*. Ani dnes nemůžu hodnotit objektivně - tentokrát to ale není z pozitivního důvodu.. Velice kladně hodnotím obálku a ilustrace uvnitř knihy, četla se téměř sama.. Ale mám pocit, že kdybych knihu nečetla, vůbec o nic bych nepřišla.. Neříkám, že je špatná, to vůbec ne. Jen mi přišla až moc podobná autorově prvotině.
Právě dočteno a je to perfektní knížka. Čte se moc krásně a člověk se i zasměje :-) co víc si přát.....
Knížka je čtivá, má pěkné ilustrace. Ale tak zábavná mi nepřišla. Někdy autor až moc tlačí na pilu.
Původně jsem chtěla dát 3 hvězdičky, ale nakonec jsou to 4. A to za epilog, kde autor krásně a pravdivě popisuje naší zemi.
Štítky knihy
buddhismus Čína humor cestopisné příběhy cestování cestopisy Nepál české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Kniha Pěšky mezi buddhisty a komunisty je v
Právě čtených | 95x |
Přečtených | 3 315x |
Čtenářské výzvě | 1 054x |
Doporučených | 162x |
Knihotéce | 843x |
Chystám se číst | 745x |
Chci si koupit | 179x |
dalších seznamech | 11x |
Kniha se mi četla moc pěkně. Byla to ma první kniha od tohoto autora a určitě si přečtu jeho cestu do Jeruzaléma :)