Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320712/bmid_pesky-mezi-buddhisty-a-komunisty-q8Q-320712.png
4
2296
456
Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám.... celý text
Přidat komentář
Ladislave, doufám, že když to srovnáte s tím výletem na Kokořín... :-). Jinak sloh výborný, zakomponovaný smysl pro humor jakbysmet. Až by se člověku mohlo zdát, že vyhazovat velké peníze za dovolenou v pětihvězdičkovém hotelu s all inclusive je vlastně zbytečností. Stačí, když člověk není rozcapený blahobytem, má odvahu, drzost a notnou dávku štěstí... Jen nějaká fotka mi tam chyběla.
Kdybych měla porovnat 40 dní pěšky do Jeruzaléma a Pěšky mezi buddhisty a komunisty, je mi první zmiňovaný titul mnohem bližší. Neříkám, že mě čtení o cestování Nepálem a Čínou nebavilo, ale oproti předešlé knize mi v ní něco chybělo (možná větší lehkost, s kterou je první díl psaný). Druhá část knihy (Čína) mě bavila o trochu více než první, líbilo se mi, že bylo vyprávění o jednotlivých státech barevně rozlišeno, ilustrace se také povedly. Nasmála jsem se sice méně, ale nasmála („Kluci, chcete říct vtip?“ zvolal jsem česky na celou místnost. „Víte co dělá panda, když hoří les?“ Pozorně mě sledovali, ale mlčeli. Nikdo nevěděl. „Hoří taky,“ řekl jsem a začal se hlasitě smát. Muži pochopili a připojili se…Čínská zdvořilost totiž velí na chválu odpovídat její negací. Napadlo mě, zda Číňané reagují stejně, když jim někdo pochválí potomka. „Ale kdepak, není to hezké dítě. Vždyť se podívejte, vypadá jako zrůda.“) Uznávám, je to drsnější styl humoru, ale do Ladislavova vyprávění mi to sedí. Má můj obdiv za to, s jakým klidem přistupuje k řešení rozličných ošemetných situací („Věci se dějí. Problém z nich uděláš, až když se jimi necháš naštvat“). Zibura je každopádně velmi zajímavou osobností, která dokáže člověka inspirovat, rozesmát a přimět nebrat věci tak vážně.
Tahle kniha rozhodně není cestopisem, ale neobyčejným příběhem jednoho neobyčejného člověka. Svérázný humor, schopnost vyřešit každou situaci s noblesou sobě vlastní, lidskost, upřímnost či hravost - to jsou Ladislavovy kvality, kterých je třeba si cenit. Pěšky mezi buddhisty a komunisty si podle mého musí získat prostě každého! Opomenout nesmím ani to přenádherné grafické zpracování, které knihu hodně pozvedá :)
Štýl písania "humor za každú cenu" ma moc neoslňuje, ale po pár úvodných stránkách sa autor v tomto smere aspoň trochu ukľudnil. Nie je to najlepší cestopis, aký som čítal, ale musím priznať, že ma zaujal a prečítal som ho s chuťou celkom rýchlo.
S kľudným svedomím by som ohodnotil štyrmi hviezdami, ale za odvahu vydať sa do zeme, kde sa ani anglicky nedohovorí a nemá ani kde spať, pridávam ďaľšiu hviezdu. Oceňujem, že nepísal o prefláknutých pamiatkách, ale o bežných ľuďoch a spolupatričnosti medzi nimi. Tiež rád chodím peši, ale toto by som nedal...
P.S. a už mám kúpenú aj vstupenku na projekciu :)
Velmi čtivá a vtipná kniha. Navštívila jsem pana Ziburu i na představení v Liberci. Opravdu doporučuji. :)
Zibiho jsem zaregistrovala na internetu zhruba před dvěma lety nejprve přes jeho přednášky o putování do Santiaga de Compostela a do Jeruzalema. Pak jsem se podívala na nějaké další pořady, včetně AZ kvízu, a byla jsem ztracena. Momentálně jsem asi v první čtrvrtině výše uvedené knihy, a jsem opět ztracena... Přečetla jsem si pár dále uvedených příspěvků a s mnohými z nich již teď souhlasím. Určitě to není klasický cestopis s fakty a čísly a popisem památek a zajímavostí. Snažím se to číst pomalu a důkladně, aby mi z toho nic podstatného neuniklo...
Velmi příjemné a nenáročné čtení, nevyžaduje příliš soustředí, protože žádné zásadní dějové zvraty nás nečekají. Přesto je kniha velmi čtivá a nabitá pozitivní energií. Autor "Zibi" se mi jeví jako velký sympaťák a nebezpečně mě nakazil touhou cestovat do vzdálenějších zemí, dobrá práce :-).
Vtipně napsaný, zajímavý cestopis. Nemám srovnání, žádný jiný mě dosud ke čtení nelákal. A autor má můj obdiv. Já jsem asi byla, jsem a vždycky budu na podobné cestování příliš velký "posera".
Hurá, konečně dočteno. Musím bohužel konstatovat, že jsem se při čtení trochu trápila. Nejdřív mi dost trvalo, než jsem se začetla, ale část o Nepálu mě pak začala překvapivě bavit. Bohužel, když se Ladislav dostal do Číny, začalo mi vyprávění připadat hrozně monotonní, až na pár zajímavých faktů jsem si toho moc neodnesla. Grafické zpracování knihy je nádherné, jen škoda, že mi celé vyprávění přijde hrozně nucené, na každé stránce najdete minimálně dvě ultra vtipné poznámky a celou dobu se jen usvědčujete v tom, že Ladislav je vlastně v praktickém životě dost nepoužitelný.
No teda! Nevím, jestli budu muset u všech knih, které jsem dodnes ohodnotila, ubrat jednu hvězdičku, abych mohla přesněji ohodnotit tuto... Spíš to vyřeším jednodušše jako ostatní: 5+
Asi jsem se platonicky zamilovala.. Do Ladislava, do Nepálců, Číňanů :-) Mám ráda knihy, které mi něco nového řeknou, lehce odhalí nitro autorovo, nabijou mě pozitivní energií a ještě se u nich několikrát nahlas rozesměju (k nepochopení okolí). A to cestopisné knihy moc nečtu. Tohle není cestopisná kniha, to je prostě Kniha. Jdu si co nejdřív sehnat další knihu a taky zjistit, jestli někde není beseda s Ládíkem.
Velice mila, mila kniha. Ladislav ma veliky cit pro cestinu, ale hlavne pro lidskou laskavost. Mam z tohohle pocteni velmi dobry pocit.
Ládíkovu knížku doporučuji, kudy chodím, rozdávám k narozeninám a svátkům a zatím se mi všechny obdarované podařilo nakazit nadšením do té míry, že si dobrovolně kupují i lístky na přednášku. Až se vám bude zdát, že jde celej svět do háje, hoďte nohy na stůl, uvařte si čaj a dejte se do čtení - tahle kniha vám zaručeně vykouzlí úsměv na tváři. Ale pozor! Taky velkou chuť cestovat!
Moc díky autorovi za tuto knihu!
Četla jsem i tu předešlou do cestě do Jeruzaléma, tahle se mi zdá nějak dospělejší. Přiblížení krajiny, mentality lidí. Basničky bych pomalu přirovnala k těm od Plíhala. =D
Naprosto mě nadchla i celková úprava knihy!
No a část o Kokoříně a naší zemi? DÍKY!!!
Naprosto doporučuji!
Líbí se mi Ládíkův přístup k životu - ve všem hledá klady a o špatných zážitcích a nepříjemných a zlých lidech nepíše. Víc mě zaujala první část, kdy cestoval po Nepálu. Oceňuji i grafické zpracování knihy, kdy jsou obě části rozlišeny barevně: Nepál má popisky tmavě zelené a Čína rudé. Je ale vidět, že na rozdíl od první knihy už historky zpracovává optikou svých budoucích přednášek, a též je vybaven fotoaparátem a všechno fotí. Předtím, pokud se dobře pamatuju, fotil jen sem tam nějaké to selfíčko na mobil. Foťák s sebou neměl. Vtipné jsou i básně.
Vesnická dívka
Tvé oči čokoládové
jsou jako studánka, ze které piješ,
divili by se imunologové,
že ještě žiješ.
Opouštím tě a srdce mě nebolí,
táhne z tebe pižmo buvolí.
Ach Lakmé, staň se krásnou a půvabnou,
dopřej si depilaci důkladnou.
Věnováno vousaté dívce od studny (s.139)
Moc se mi líbí Ladislavův pohled na svět a to, jak to ve svých knihách prezentuje/popisuje.
Také jsem mu vděčná za epilog, protože s ním maximálně souhlasím, no a cítím to stejně! :D
Další plus za ilustrace!
Štítky knihy
buddhismus Čína humor cestopisné příběhy cestování cestopisy Nepál české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Kniha Pěšky mezi buddhisty a komunisty je v
| Právě čtených | 95x |
| Přečtených | 3 315x |
| Čtenářské výzvě | 1 054x |
| Doporučených | 162x |
| Knihotéce | 843x |
| Chystám se číst | 745x |
| Chci si koupit | 179x |
| dalších seznamech | 11x |
Tuhle cestopisnou fantastickou nádheru, proloženou neskutečně vtipnými básničkami, skvělými ilustracemi a faktografickými okénky jsem zhltla za dva dny a pořád nemám dost. Strašně se mi líbilo, že v knize nejsou žádné fotky, přesto je popis Ládíkova putování natolik barvitý a konkrétní, že máte všechno jako na dlani. Smála jsem se, hodně, a nahlas. Nejradši bych si ještě dneska večer sbalila bágl a šla, kam by mě nohy nesly. Díky za super zážitek, princi.