Návrat krále
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29881/bmid_navrat-krale-UHk-29881.jpg
5
7178
7178
Pán prstenů série
< 3. díl
Tato třetí a poslední část, Pána prstenů, bude vyprávět o střetnutí Gandalfovy a Sauronovy strategie až po konečnou katastrofu a konec Velké tmy. Síly dobra a zla se utkávají v rozhodující bitvě. Statečný hobit Frodo, jemuž byl svěřen kouzelný Prsten, a všichni jeho přátelé bojující na straně dobra se zúčastní obrovské Války o Prsten. Bude mít více síly Sauron, nebo Gandalf? jak skončí Velká tma? A skončí vůbec? Ocitne se překrásná Středozemě se všemi svými trpaslíky, elfy, hobity, enty a dalšími pozoruhodnými bytostmi v područí temných sil Mordoru – nebo se skutečně navrátí spravedlivý král a usedne na trůn svých předků?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
The Return of the King , 1955
více info...
Přidat komentář
Jak může dát někdo méně než 3 hvězdy tak to nechápu, ale každý je jiný a tak se to musí brát. Dal bych více hvězd, protože je to dílo.
Cesta Společenstva je u konce. Všechny volné konce jsou svázány, všechny uzly dotaženy a pro zvídavé (a vytrvalé) tu je ještě šestice dodatků, po nichž nezůstává nevyřčeno snad už vůbec nic (a dozvíte se mnohem víc, než by vás nejspíš napadlo, že chcete vědět).
Literární Návrat krále se od toho filmového liší snad nejvíce. O to větší zážitek přináší. Hrdinové jsou udatní, ti, o nichž všichni zkraje pochybovali, prokáží odvahy nad krále, přátelé se nezrazují, zlo padne, dobro zvítězí - ale ne úplně, ne navždy, zdvižený prst varuje, že nic netrvá věčně a tím méně klid a mír.
Tolkienova trilogie je úhelným kamenem fantasy, je to jen jeden příběh z komplexního světa, který Tolkien vybudoval a jemuž vdechl život tak dokonale, že jej i po šedesáti letech a o kus světa dál vidíme, vnímáme a nepřestáváme nad ním žasnout.
"Skřeti a skalní obři však mluvili, jak uměli, bez lásky ke slovům a věcem, a jejich jazyk byl ve skutečnosti upadlejší a nečistější, než jsem ukázal. Nepředpokládám, že někdo bude toužit po přesnějším překladu, třebaže vzory je snadné nalézt. Mezi těmi, kdo myslí jako skřeti, se dodnes slyší velmi podobná řeč do omrzení omílající nenávist a pohrdání, příliš dlouho vzdálená od dobra na to, aby si uchovala šťávu aspoň ve slovu - leda pro uši těch, kterým jen nečisté zní silně." (s. 362)
Tak jsem si po x letech zopakovala celou sérii, tentokráte v audioknižní podobě. O naraci se postaral velmi zkušený herec a dabér Aleš Procházka, který svůj hlas propůjčil například Severusi Snapeovi. Medový přednes nezkreslený přílišnou hereckou afektovaností působí nadmíru klidným dojmem a k trilogii se dle mého velmi hodí. Procházka dovedně mění intonaci ve chvílích, kdy je potřeba, rozhodně však nepřehrává. Dovedu si představit, že někteří náročnější posluchači by dali přednost vícehlasému zpracování, a i já uznávám, že by si to možná takto epická fantasy zasloužila a přineslo by to poslechu zase jiný rozměr, mně ale naopak klidnost a mírumilovnost projevu sedí. Hudba slouží pouze jako oddělovač, není přespříliš výrazná, přesto tvoří příjemné osvěžení mezi poměrně dlouhými kapitolami. Celkově je audiokniha dobrou volbou pro všechny, ať už Pána prstenů znají nebo ne.
Jedinečné zakončení celého putování. Zde není na místě o čemkoliv pochybovat. Během čtení přicházejí kapitoly, které Vás drží v napětí a touze neotočit přednostně další stránky a zjistit jak to bude dál, kapitoly tzv. wau efektu či pokory, dobroty a skromnosti jakou ukázal Faramir, kapitoly, které rozesmutní jako Théodenova poslední slova na Pelennorských polích, kapitoly, které vytvoří neskonalý obdiv k hrdinství jaké prokázal Samvěd Křepelka. Či kapitoly, které vytváří radost a pouští myšlenky volnoběhem po celé krásné Středozemi. Nehledě na Aragornovu velikost či pro mě velmi překvapující závěr o dění v Kraji, kdy jsem si již říkal, je po všem a chybí pouze klidný návrat domů, ejhle ono to tak snadné ještě nebude.
Potěšující byly i samotné dodatky, které zaplnily poslední chybějící místa v této skládance a více jistě nejen mně pomohly v celistvosti příběhu a postav.
Jsem velmi vděčný, že žiji v době, kdy mám možnost si toto veledílo od pana Tolkiena přečíst a prožít ve svém světě představivosti celý děj, který během života vytvářel. Věřím, že ač se kniha dostane do rukou dětského, studentského či dospělého čtenáře dokáže nejen zaujmout, ale hlavně pohladit na duši. Navíc v několika místech má kniha i hlubší smysl, který lze použít i v dnešním světě.
"Nám nepřísluší zvládnout všechny zvraty světa, jen udělat, co můžeme, pro dobro let, do nichž jsme postaveni, vykořeňovat zlo na polích, která známe, aby ti, kdo přijdou po nás, mohli obdělávat čistou zemi. Jaké počasí budou mít, o tom my nerozhodneme."
Závěr tohoto románu byl dokonalý a naprosto epický. Nezanechal ve mě klidnou duši, při čtení se chvěla blahem. Fantazie pana Tolkiena je nekonečná, stejně tak jako jeho knihy, které zná snad každý, kdo se alespoň trochu zabývá četbou.
Bylo mi nesmírnou ctí putovat společně s Frodem a Samem k Hoře osudu. Jejich cesta nebyla snadná, ale konec musí být přeci dobrý. Protože dobro vždy zvítězí nad zlem - to je hlavní myšlenka Tolkienova díla.
Mohu jen doporučit všem, i těm, co fantasy knihám neholdují.
Tato série bude vždycky patřit mezi moje nejoblíbenější. Tolkien má neskutečnou fantazii. Srdcová záležitost.
Super završení trilogie. Přestože člověk ví, že to nemůže dopadnout špatně, je napnutý jak kšandy. Můj největší obdiv má teď jednoznačně Sam, doteď to byla víceméně postavička navíc a hleďme, jak se vybarvil!
Jednu hvězdičku ovšem musím srazit za samotný závěr v Kraji, ten mi tam vůbec neseděl a zkazil dojem z celé knihy.
Ukončení knižní trilogie nakonec dopadlo uspokojivě, nicméně i zde je hodně vaty, veršíků, písniček podivně dětinských hobitů. Tolkienův svět je krásný, ale on sám není úplně dobrým vypravěčem a velkou část na jeho nesmrtelnosti má Peter Jackson - 70 %
Jedna ikonická kapitola vedle druhé. Každého jiného autora bych kladl do nejvyšších míst literárního parnasu už jen za to, kdyby dokázal sepsat byť jen jednu takovou. Tolkien z nich však dokázal složit tisícistránkový román, v tomto závěrečném svazku gradující až k nesnesitelně nádherné velkoleposti Pelennorských polí, slzopudnému zpívání na Cormallenu a strašlivě zraňujícímu vědomí šednoucího světa a přicházejících konců, které nevynahradí žádné nové začátky, a přirozeně také nemožnosti skutečného obnovení původního života poté, co byly vykonány velké činy. Je to tak, milí lidé, elfové a půlčíci: Pán prstenů není v zásadě ničím jiným než biblí melancholie.
Napsal-li jsem u Společenstva Prstenu, že mám nejradši první kapitoly románu, jsem zde téměř v pokušení svůj názor přehodnotit ve prospěch závěrečné části. Nemyslím si, že by někdy byla napsána silnější a pravdivější slova o smrti, vzpomínkách nebo návratu domů. A o křiku racků, přirozeně...
A samozřejmě Dodatky! Nepochybuji o tom, že je mnoho čtenářů přeskočí: a netvrdím, že informace o hobitích kalendářích a způsobem zápisu run jsou skutečně pro každého. Nicméně doplnění příběhu Aragorna a Arwen patří bezpochyby k nejpůvabnějším a nejtruchlivějším částem celého románu, byť je zastrčeno v takto nenápadném koutku. Kromě toho, že celému textu dává taková struktura punc skutečného učeného pojednání, sestaveného na základě zápisků o válce o Prsten, je možné toto umístění číst i jako jistý autorův naschvál. Ano, poslední vynalézavá rána přímo do čtenářského srdce, jež už přestálo tolik zármutků... Možná je nakonec dobré přečíst si všechny ty doplňující údaje, letopočty a zdánlivě ubíjející povídání o výslovnosti hlásek, aby si člověk uvědomil, že bez špetičky té akademické nudy se drtivá tíha Sudby zkrátka přežít nedá.
Tolkien moc dobře věděl, jak napsat velkolepé, grandiózní finále skvěle našlapané a propracované série. Konec nenechá snad nikoho na pochybách, že byl autor doslova génius. Zakončení je jak se patří, a předchází mu brilantně rozvinutý příběh o tom, jak jsou naši milí přátelé už skoro na samotném konci putování. Netřeba dodávat, že ani tentokrát to nemají lehké a všechna jejich snaha a odhodlání málem přijdou vniveč. Je to o poznání temnější než předchozí dva díly, a nenechá vás to vydechnout.
Kniha se mi nádherně četla ... měla skvělý děj ... jsem moc ráda, že jsem se k této trilogii dostala ...
Tak jsem to konečně dočetl.
Musím říct, že tohle už nebyl čistý odpad jako minulý díl - tady už mě některé pasáže občas dokázaly vytrhnout z nekonečného utrpení lobotomické nudy a chvilku mě i zajímalo, jak se děj vyvine (Denethorova dějová linka).
Ovšem ani to netrvalo dlouho, protože Tolkien se buď záměrně vyhýbá a nebo neumí napsat napínavé situace, vygradovat děj, budovat napětí, atmosféru, zvědavost po rozuzlení, či vymyslet alespoň jeden zvrat, který by narušil hloupoučkou lineárnost a předvídatelnost děje.
Místo toho, když už má k něčemu takovému dojít, tak to přeskočí a úplně vynechá ( a později tu událost nechá Gandalfa formou naprosto nezúčastněné retrospektivy převyprávět) a raději se vrátí k popisům kopců, zatáček na cestě, krajiny a dalšímu balastu.
Stejným, totálně nezúčastněným a absolutně odosobněným způsobem jsou zde popsány i stěžejní bitevní pasáže, kterých by i podprůměrný pisálek využil k vygradování napětí, protože očividných šancí k prohloubení charakterů postav a pohlcení čtenáře do děje je zde mnoho, avšak Tolkien nepromění ani jednu. Místo toho je popíše stejně záživně, jako když vám vaše padesátiletá unavená učitelka na základní škole čte kapitolu k knížky dějepisu. Navíc většina postav zde tím pádem nedostala dostatečný prostor, aby čtenáři přirostla alespoň trochu k srdci a jejich osud je mi tím pádem úplně ... víte kde.
A o vypravěčské nedotaženosti, nedomyšlenosti a nelogičnosti se dlouze rozepisovat nechci. (Např : vše co víme o hlavním záporákovi Sauronovi, kterého nikdo neviděl a v knize ani nemá žádný prostor je, že nám o něm Gandalf sdělil, že je zlý a chce krutě vládnout Středozemi. Wow. Bravo, Tolkiene !
No - při troše snahy tahle kniha mohla být skoro tak dobrá jako podprůměrné braky ze světa Dungeons and Dragons. Tak jak tedy knihu ohodnotit ? Sice vím, že jsem dočetl škvár, ale naprosto drtivá většina uživatelů zde dává maximální hodnocení, navíc Tolkien je vnímán širokou veřejností jako nedotknutelný kult, tak to asi musí být geniální, ne ? Tak to abych ze sebe radši neudělal náhodou hlupáka a dal plný počet taky, že? ...Ach jo.
Připadám si v tuhle chvíli jako jediný člověk, který se v Matrixu probudil a spatřil skutečný svět. Chápu, že přehnaně teatrální, honosná a profetická mluva Shakespearovského stylu, kterou se v téhle knize většina postav vyjadřuje a která jim dodává šmrnc panáků s pravítkem v zadku bez špetky uvěřitelných charakterových rysů můžou někoho ošálit a dát mu falešné zdání, že čte hlubokou a hodnotnou literaturu. Ale hovno ve zlatém pouzdře je stále hovno.
Holt tahle kniha všem káže a do světa braku je sváže. Chtělo by to nějakého hrdinu, který ji hodí do sopky, aby už nenapáchala další zlo.
No - ale pokud do svého hodnocení nezapočítáváte Tolkienovo prvenství a přínos celému žánru (o němž na rozdíl od jeho vypravěčských a spisovatelských schopností nepochybuji) a hluboko uvnitř svého svědomí jste si skutečně jisti, že se vám Pán Prstenů líbil natolik, že si zaslouží maximální hodnocení, potom vás tedy vítám ve světě fantasy - nakupte si co nejvíce libovolného braku, kterým tento žánr bohatě oplývá, ( vedle záplavy skutečně kvalitních knih, které vám v tom případě ale nedoporučuji) protože se vám otevře úplně nový svět nekonečných literárních orgasmů, z kterých budete přímo v sedmém nebi.
V knize se toho opravdu dozvíme víc než ve filmu, ale možná že filmaři schválně ponechali trochu otevřenější konec, aby měl každý trochu prostor pro představy. Myslím, že tím přilákali spoustu lidí k přečtení knížek. A kdo přečetl, určitě neprohloupil. Moje srdeční :-)
Poslední část se taky četla dobře.Pouze Frodo mi v té rozhodující fázi připadal jako dost velký potížista na rozdíl od Sama,který i když měl problémy,přesto je zvládnul a ještě se staral o Froda.Nakonec to ale dopadlo jako v pohádce.Dobro zvítězilo a zlo prohrálo.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Ač jsem se moc netěšil na část s Frodem a Samem, nakonec mě bavila více než bitva o Gondor. A musím říci, že při každém dalším přečtení víc a víc respektuji Sama a Frodo je spíš jen taková osina v zadku. Ovšem chápu že to na něj pouze doléhá tíže Břemene.
V dnešní době by byl vhodnější nějaký údernější, méně roztahaný konec (v podstatě půl knížky je zakončení, což mi připadá opravdu zbytečné), nicméně jak jsem psal již k prvnímu dílu, je třeba si uvědomit, že v době vzniku Díla bylo běžné daleko pomalejší tempo knih a tudíž je nesmysl měřit kvalitu dnešním pohledem. A opět musím žasnout nad propracovaností celé Středozemě, všechna jména, souvislosti, dokonce i popisy. Jen toho zpívání by mohlo být méně...