Nelituju ničeho
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435454/bmid_nelituju-niceho-6Oe-435454.jpg
4
960
237
Morgan je odhodlána zabránit své šestnáctileté dceři Claře v tom, aby dělala stejné chyby jako ona. Když Morgan jako příliš mladá otěhotněla a vdala se, musela se vzdát svých vlastních snů. Clara nechce jít ve stopách své matky, považuje ji za předvídatelnou bez špetky spontánnosti. Kvůli soupeřícím povahám a protichůdným plánům je pro Morgan a Claru stále obtížnější spolu vyjít. Jediný, kdo může přinést mír do domácnosti, je Chris - Morganin manžel, Clařin otec a rodinná kotva. Ale mír se naruší, když je Chris zapojen do tragické a pochybné nehody. Srdcervoucí a dlouhodobé následky se však nedotknou pouze Morgan a Clary. Zatímco se Morgan snaží vzkřísit všechno, co se kolem nich zhroutilo, najde Morgan útěchu u posledního člověka, u kterého by to očekávala, a Clara se upne k chlapci, se kterým má zakázáno se stýkat. Nová tajemství, rozhořčení a nedorozumění s každým dalším dnem způsobují, že se matka a dcera stále více a více vzdalují. Dokáží k sobě někdy najít cestu zpět?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Regretting You , 2019
více info...
Přidat komentář
Od knihy jsem měla velká očekávání. Které se nenaplnila. V každé kapitole mi přišlo, že čtu to samé. Jen první zvrat na začátku a potom se vše vleklo. Čekala jsem ještě něco na konci, třeba zjištění, že nakonec je to jinak, nebo něco zajímavého.
Kniha se četla prakticky sama. Morgan mi přišla v pár chvílích trochu mimo svým jednáním.
IG: @books_by_dee
Vždycky když nevím po čem sáhnout, je Collen tou pravou volbou, vždy mě totiž čeká emotivní krásný příběh a já jsem z její tvorby paf. Co budu dělat až dočtu všechny její knížky, to netuším.
Tahle knížka je trošku slabší, když to budu porovnávat s Odvrácenou tváří lásky, Námi to nekončí nebo novinkou Vzpomínky na něj, přesto je v tom Colleen vidět a servíruje nám úžasný dramatický příběh plný zvratů, ale s ničím se nemaže, hezky od začátku. Takže vás to vtáhne do děje a vy nedokážete přestat číst.
V tomhle příběhu se střídají dva pohledy 34leté Morgan a její 17leté dcery Clary. Od samého začátku jsem milovala obě dvě, přesto že jejich osobnosti jsou tak odlišné. Tohle byl úžasný příběh o jedné tragédii, která ovlivní šíleným způsobem rodiny a my pomaličku odhalujeme další a další zvraty a postupně nám celý příběh dává větší smysl a milujeme ho. Zamilovala jsem si i vedlejší postavy naše pány Millera a Jonaha. Zlatíčka, oba. Zakončení celé knížky bylo pro mé romantické srdíčko dostačující a já jsem se culila a zamačkávala slzu.
Nelituji ničeho je prostě další skvělou knihou z pera úžasňáka jménem Collen Hoover. Obálka je dokonalá, vystihující příběh dokonale, obzvlášť svojí oranžovou barvou (kdo četl, pochopí).
Kniha se mi líbila, autorka píše skvěle, zajímavé bylo střídávé vyprávění z pohledu matky a dcery. Pánové mi přišli trošku moc dokonalí, aby se příběhu dalo úplně uvěřit. Ale jinak pěkné, doporučuji :-)
Moje první Colleen a zrovna takové vážné téma. Popravdě možná až moc. Každopádně autorčin styl mi sedl a poslední čtvrtinu knihy jsem byla napnutá, přestože některé otázky hlavních hrdinek bohužel nebyly zodpovězeny.
(SPOILER)
75% - Ač nemám v lásce knihy vyprávěné z pohledu více postav, protože mám během čtení pocit, že vždycky ve chvíli, kdy se začtu do jedné postavy, přeskočí autor na druhou, a začátek románu Nelituju ničeho jsem tedy rozečítala s mírnými rozpaky, záhy jsem je překonala - Colleen Hooverová totiž psát skutečně umí a ten ping-pong akcí a reakcí mezi matkou Morgan a dcerou Clarou je napsaný přesně tak, jak i já jsem instinktivně chtěla vědět "a teď matka řekla dceři tohle, tak co na to dcera?"
Větší potíž už jsem měla s tématem, protože popravdě řečeno zápletky založené na tom, že lidé spolu nemluví, neřeknou si o svých citech, a tak žijí v nenaplněných/nešťastných vztazích, rozhodují za ostatní, co jim mají a nemají říct, aby je nezranili atd. prostě moc nemusím, protože celou dobu trpím "tak už mu/jí to sakra řekni!" a mírně otráveně čekám, co všechno se ještě bude muset stát, než pravda mezi zúčastněnými vyjde konečně najevo (pokud vůbec vyjde). A tady to matka Morgan ve snaze "chránit" dceru Claru opravdu natahovala až tak, že jí vlastně naopak dokázala v jedné chvíli dost ublížit.
A konečně jsem vlastně naprosto nedokázala uvěřit dějové lince, v níž dva zjevně už léta zamilovaní lidé čekají dítě, ale místo všeobecného narovnání vztahů to raději ještě zkomplikují upletením otcovství na bývalého nejlepšího kamaráda jednoho z nich. Tak jsem alespoň čekala, že hrdinka alespoň využije dostupných prostředků k tomu, aby si jednou provždy udělala jasno v tom, jak to tedy bylo, ale nedošlo ani na tohle.
"Když se s někým dáš dohromady, není to tak, že mu slíbíš: Už nikdy mě nebude přitahovat nikdo jiný. Řekneš mu: Slibuju, že zůstanu s tebou navzdory tomu, kdo další mě bude v budoucnu přitahovat."
"Vím, že jsem na Jenny a Chrisovi milovala to nejlepší. Ale oni dva se zamilovali do nejhorší verze sebe samých - do verzí schopných zrazovat a lhát."
Colleen Hoover je kouzelnice se slovy i s dějem a já její knihy miluju. Zamilovala jsem se do jejího stylu psaní i schopnosti vše tak zamotat a rozmotat, že mám v očích buď slzy nebo mi padá brada k zemi. Do Nelituji ničeho jsem se pustila s chutí a očekáváním standartu, na který jsem od Colleen zvyklá. Je pravda, že příběh je od začátku silný, plný emocí a bolesti. Na druhou stranu se mi nepodařilo do života Morgan a Clary úplně proniknout. Nevím zda je to tím, že i když jsem stejně stará jako Morgan, nemám zatím děti. A doba, kdy mi bylo sedmnáct je už sakra daleko. Každopádně mi velmi brzy došlo, že ty dvě mají až nereálné štěstí a najednou jsem viděla celý příběh tak moc přeslazený a vlastně jednostranný. Nevěřím, že by existoval druhý Jonah a ejhle, je tu Miller. Ano, je tam mnoho bolesti a komplikací vztahu matka - dcera, ale i bez katastrofických událostí v rodině si podobnými situacemi prochází většina rodin s dospívajícími dětmi. Oproti jiným jejím knihám, které mi změnili život a donutili si uvědomit mnoho věcí, tady jsem se ztratila i ve zdánlivé nepropojitelnosti s opravdovostí. Mrzí mě to, protože pár myšlenek mne samozřejmě zaujalo, jenže se to ve výsledku ztratilo v těch "velkých gestech" hlavních mužských postav. Nesedlo mi to a je mi to opravdu líto. Přečetla jsem jí sice rychle a chtěla vědět, jak to dopadne, silný pocit po dočtení se ale nezastavil a mám pocit, že brzy zapomenu o čem tato kniha byla. Ale sáhnu po nějaké jiné autorčině knize a věřím, že bude opět dokonalá. Pokud by to šlo, dala bych 3,5 hvězdičky, ale nejde to, tak dávám 4.
Po první kapitole jsem si připadala, že příběh nebude úplně pro mě, ale dala jsem mu šanci. Od samého začátku příběhu až do konce je jeden zvrat za druhým. Děj jako takový je od začátku předvídatelný, ale některé zvraty jsou nečekané.
Celkově si myslím, že autorka má lepší knihy.
Příjemný a čtivý příběh, ale přišla mi, že nebyla tak silná jako ty ostatní, spíš taková oddychovka.
Tento příběh se četl úplně sám. Morgan a Clara, matka s dcerou, které jsou rozdílné a přitom obě stejné. Moc se mi to líbilo a doufám, že další Colleny knížky budou taky tak čtivé a super, zatím druhá nej co jsem od ní četla.
Příjemná oddechovka, bylo dojemné sledovat vývoj vztahu mezi mámou a dcerou a čekat na ten šťastný konec pro všechny
(SPOILER) Knížka dobrá, ale na zadek si z ní nesednu. Spíš průměr.. ze začátku mě to moc nebavilo, ale pak se to nějak rozjelo. Štve mě ale, že nevím co bylo v těch dopisech :-D
(SPOILER) Kniha nebyla vyloženě špatná a svým způsobem mě i bavila. Ale měla docela předvídatelný děj a některé části byly docela o ničem. Jediný nečekaný zvrat byl na začátku knihy, když se Morgan dozvěděla o manželově nevěře.
Takovej prumer....asi jsem cekala neco vic....Vcera jsem s ni videla rozhovor, kde rikala, ze knizku ma napsanou tak za 3 mesice.... Nebyla by lepsi JEDNA rocne, ale kvalitni? Omlouvam se, jestli se svym nazorem nekoho dotknu....to bych nerada....Jen si myslim, ze na knizce je znat, kdyz ji nekdo pise proto, aby ji napsal...(rozumej, proto, aby mel na slozenky...) ( J.Patterson + xxx dalsich)...nez kdyz ji nekdo pise z pouze kreativnich duvodu....
Další skvělý příběh od Colleen. U ní jsou snad všechny knihy sázkou na jistotu. Už teď se těším na další knihu do které se pustím .
Kniha se dobře četla, ale moc mě nebavila, kniha spíš pro teenegery, předvídatelný děj i konec, mohlo to být podáno i z druhé strany-Chrise a Jenny.
Kniha je vydařená. Líbil se mi pohled dvou hrdinek a hlavně mě upoutal děj, především zápletka s autonehodou a následná tajemství, která se postupně začala rozkrývat. Kniha patří určitě k těm lepším od autorky.
Štítky knihy
nevěra pro ženy rodina tajemství romantika tragédie matky a dcery pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Kniha Nelituju ničeho je v
| Právě čtených | 22x |
| Přečtených | 1 261x |
| Čtenářské výzvě | 112x |
| Doporučených | 63x |
| Knihotéce | 522x |
| Chystám se číst | 544x |
| Chci si koupit | 171x |
| dalších seznamech | 8x |
Kniha se mi noc libila. Byla dost napinava a nemohla jsem jen tak prestat cist, chtela jsem vedet jak to dopadne. Na konci jsem uz skoro uronila slzicku.