Na východ od ráje
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14507/bmid_na-vychod-od-raje-qX1-14507.png
5
1977
332
V obsáhlé rodinné kronice, zahrnující události od války Severu proti Jihu až po první světovou válku, se autor nechal inspirovat biblickým příběhem Kaina a Ábela. Děj se odehrává v údolí Salinas v Severní Kalifornii a román je pohledem do lidského nitra dvou bratrů. Kniha byla úspěšně zfilmována.
Přidat komentář
Krásný příběh o dobru a zlu v každém z nás, a o tom, že si "můžeme" vybrat. Nic není dáno.
Pár citátů z knihy:
"A já věřím tomu, že svobodná, zkoumavá mysl lidského jednotlivce je největší hodnota na světě. A za to taky chci bojovat: aby se mohla svobodně a bez usměrňování rozletět, jakým chce směrem. A musím bojovat proti každé ideji, náboženství nebo vládě, která omezuje nebo ničí individualitu. Takový jsem a takové jsou moje cíle. Chápu, proč se systém, založený na určité formuli, musí snažit o zničení svobodného ducha - svobodný duch totiž může svým zkoumáním zničit takový systém. Ovšemže to chápu a nenávidím to a budu proti tomu bojovat za zachování toho jediného, co nás dělí od netvůrčích zvířat. Kdyby se podařilo zhasnout onu záři, jsme ztraceni."
"Lidé se samozřejmě zajímají jenom o sebe. Příběh, který není o nich, prostě neposlouchají. A teď vyslovím pravidlo - každý velký a trvalý příběh se musí dotýkat všech lidí, jinak by nepřetrval. Cizí a odlehlé motivy lidi nezajímají - jenom ty hluboce osobní a důvěrně známé."
Samuel se zeptal: " Ale jak vám to jde dohromady s příběhem o Kainovi a Abelovi?"
"Já myslím, že to dohromady jde," odpověděl Lee. "Je to snad nejznámější příběh na světě, protože se týká každého. Symbolizuje vlastně lidskou duši. Hledám teď slova - nepouštějte se do mě, jestli se nevyjádřím dost jasně. Největší hrůza pro každé dítě je žít bez lásky, a zavržení je peklo, kterého se nejvíc bojí. Snad každý na světě pocítil zavržení v té či oné míře. A pocit zavržení vyvolává hněv, a hněv zase nějaký druh zločinu, který má to zavržení pomstít, a ze zločinu vyplývá pocit viny - a to je příběh celého lidstva.
Kdyby se ten pocit zavržení dal amputovat, člověk by nejspíš nebyl to, co je. Snad by bylo míň šílenců. A jsem přesvědčen, že by nezůstalo mnoho věznic. Všechno vyplývá z toho - tady je příčina a počátek. Jedno dítě zbavené lásky, po které touží, kopne kočku a nese v sobě tajný pocit viny, jiné krade, aby si lásku koupilo za peníze, třetí se pustí do dobývání světa - a pořád se s ním táhne vina, pomsta a ještě větší vina. Člověk je jediný živočich s pocitem viny. Proto se mi ten starý a strašný příběh zdá důležitý, protože je jako mapa duše - utajované, zavržené a provinilé duše."
"Všiml jsem si, že nic nevede k horšímu neuskopojení než hojnost. Nakrmte člověka, oblečte ho, dejte mu pěkný dům - a umře vám zoufalstvím."
"Já vím, že někdy se lže z laskavosti. Ale nevěřím, že je to k něčemu dobré. Prudká bolest z pravdy přejde, ale pomalá a sžíravá trýzeň ze lži nepomine nikdy. Je jako nevyhojitelný bolák."
Milujem klasickú literatúru, ktorú kniha Na východ od raja úspešne reprezentuje a ja som pri jej čítaní prežívala jeden úžasný čitateľský zážitok.
Konfrontácia pravdy a dobra so lžou a zlom je nadčasová téma, ktorá v podaní Johna Steibecka pôsobí ako vyznanie viery človeka k základnym životným hodnotám a postojom, ktoré hovoria o tom, čo si v živote najviac ceníme, vážime, čo považujeme v živote za to najpodstatnejšie...
Skutky a činy jednotlivých postáv tejto trojgeneračnej rodinnej ságy odzrkadľujú to, čo je pre človeka skutočne dôležité, bez ohľadu či boli dobré alebo zlé. Nie slová alebo sľuby.
Pri čítaní nás to nutí premýšľať, a tak by to malo byť.
Krásne literárne dielo, ktoré odporúčam prečítať !!!
Přečtena podruhé a znovu nad ní žasnu. Tohle je moje bible, dokonalost sama. Nádherně poskládaný příběh, který v sobě nese tolik poselství a nutí se zamýšlet. Postavy kladou otázky, na které někdy odpovídají a někdy si lámej hlavu, Ty čtenáři, vždyť Tobě je psána.
To co mě hodně oslovilo jsem si začala poznamenávat, ale pak jsem si uvědomila, že bych si ji musela poznamenat celou, sakum prásk, protože vše na sebe různě navazuje, prolíná se. Naprosto mě dostává jak Steinbeck – jeden z mých nejoblíbenějších – dokonale vystihuje povahy a city. Naše strachy, obavy, ale i lásku. Jak něco nějak vypadá, ale zdání může klamat: „Nenávist však nemůže existovat sama o sobě. Potřebuje lásku – jako spoušť, ostruhu nebo dráždidlo.“
***
„Dělej aspoň, že se pohybuješ, Adame!“
„Jak pohybuju?“
„Dělej aspoň, že žiješ, jako by sis na to hrál! A za čas, třeba za dlouho, to bude zas pravda.“
„Když člověk ví, že má přítele, tak se za ním ani nepodívá. A pak přítel najednou zmizí a člověk si krvavě vyčítá, že si pro něj neudělal čas.“
„Víš, moc jsem si toho v životě nepřál,“ začal. „Brzy jsem se to odnaučil. Když si člověk moc přeje, kouká z toho leda zasloužené zklamání.“
„Přehrady mezi lidmi jsou někdy tak tenké, že se jich stačí dotknout, aby padly.“
„Jako dítě si člověk připadá středem všeho. Všechno se děje jenom kvůli němu. Ostatní lidé? Ty vidí jen jako přízraky, stvořené proto, aby měl s kým mluvit. Ale když vyroste, zaujme ve světě svoje místo a stane se sám sebou, má určitý rozměr a tvar. Něco z něho vyzařuje k ostatním lidem a z nich zase k němu. Je to tak těžší, ale zároveň daleko lepší.“
***
A biblickým timšel (můžeš) nám připomíná, že jsme to, ČÍM CHCEME BÝT, volba je jen na nás. Máme možnost se rozhodovat, konat nebo naopak nekonat.
Ohromný příběh. Je tak krásně plynule napsaný, že nemám výhrady téměř k ničemu. Postavy sympatické, děj navazuje a je strhující.
Za mě nejlepší kniha, která z autorových rukou vzešla. Nedá se to komentovat slovy - příběh dechberoucí - to si prostě musíte přečíst a zažít ten pocit, který ve Vás ulpí po přečtení....
Literární skvost, nevím, co víc dodat. Vytvořit takové postavy jako Cathy, Samuel, Lee - to je opravdu mistrovské umění. Nádherná kniha.
Nechápu, proč jsem se téhle knize tak dlouho vyhýbala, i když na ni myslím už od středoškolských studií (a to už je nějakých pár let). Několikrát jsem si ji i vypůjčila v knihovně, ale ne a ne se začíst. Zvolila jsem tedy audio formu a tleskám. Jak přednesu pana Rímského, tak příběhu. Pro mě jedna z nejkrásnějších knih, na kterou dlouho nezapomenu a ráda se k ní jednou vrátím.
Úžasná kniha. Postavy jsou sympaticky a lidsky nedokonalé a líbí se mi, jak je popisován měnící se přístup obyčejných lidí k válce. Za mě pecka :)
Nejvíc mě v knize nejspíš oslovila úvaha o vzdělání: je nutné mít vysokoškolské vzdělání, aby se člověk slušně uživil, aby byl odborník na jednu věc..? Je to lepší než "se ve všem vyznat trochu"? Z nějaké knížky nebo novinového článku si pamatuju, že Karel Čapek jednou řekl, že "člověk by měl o všem vědět něco a o něčem všechno". S tímto asi nejvíc souhlasím... K čemu je génius v jednom poli vědění, když si ani nezvládne zavázat tkaničky u bot...?
Začátek se mně zdál ne příliš věrohodný, postava otce dvou synů a vztahy v jeho rodině extrémní a podivné. Postav jak z jiné planety, ale i postav sympatických, lidských postupně přibývá a román jako celek mě nakonec uchvátil. Velice prokreslená psychologie hrdinů, někdy až těžko uvěřitelná. Autor musel být neúnavný pozorovatel lidských charakterů.
Kniha je super. Plno spletitých osudů a podrobně propracovaných postav. Spousta úvah a myšlenek. A Cathy se určitě dostane vysoko v mém žebříčku knižních super záporáků...
Opravdu skvěle dílo, kterým jsem žila. Soucitila jsem s hrdiny. Každá postava má charakter a zůstane mi dlouho v paměti.
Autor je mistr románů.
Také se musím přiřadit k zástupům obdivovatelů této klasiky, i mne spolehlivě přikurtovala svým bravurně zvládnutým romanopiseckým řemeslem na několik dní do křesla. Ve filmové nebo televizní podobě bychom se nejspíše minuly (asi proto, že nežehlím:), ale v knižní formě jsem neodolala...
Její postavy, ač mohou působit v rámci současné literatury trochu černobíle (ale raději jen příjemně vyhraněné a jednoznačné), dokázaly probudit ten správný zájem o jejich životní příběhy i emoce. Ničí osud a cesta zde nebyly úplně hladké a lehké, ale těch pár stran, kde se uzavírá příběh Dessie a Toma Hamiltonových, budu vydýchávat ještě dlouho.
Fandit člověk musel spoustě z nich, Sam a Lee díky své laskavé moudrosti a filozofování jsou asi všeobecně na špici, ale k srdci mi stejně nejvíce přirostli Abra s Calem, pro svou vitální odvahu čelit jakékoli realitě.
Nejsem skeptik a mám své velké oblíbence i v současnější literatuře, ale tohle je opravdu mistrovská ukázka toho, jak vypadá román.
Obvykle zavírám desky právě dočtené knihy s pocitem, který se těžko popisuje slovy. Je to jakási směs spokojené nostalgie a radosti z nálezu něčeho o čem jsem neměl tušení, že to vlastně hledám. Avšak u této knihy to bylo jiné. Dočetl jsem, unavenou rukou jsem obrátil poslední stránku a utřel si do ní námahou upocené čelo. Rozpřemýšlel jsem se, což občas doprovázím zvuky jako hmm, hmm. A pak jsem k tomu doplnil něco co docela stručně a přesně vystihuje múj názor na knihu. Znělo to nějak takto "Hmm, hmm a co jako?"
Zjistil jsem, že tato kniha toho má překvapivě mnoho společného s návštěvou mojí babičky. Dobrý nápad se postupně mění v nekonečnou a nudnou záležitost s postavami jejichž osud je vám, tím víc lhostejný čím víc o nich víte. Čím dál víc přitom litujete ztráty času, protože člověk, pro kterého to děláte, si to už zítra stejně nebude pamatovat.
Musím ale uznat, že Steinbeck v mnohém předběhl svou dobu. Kdyby toto dílo bylo vytvořeno o pár desítek let později, mohl na jeho základě vzniknout scénář k nějakému tomu nekonečnému seriálu, co běží večer v televizi, aby ženy po čtyřicítce mohli žehlit.
Štítky knihy
láska zfilmováno 20. století americká literatura rodina USA (Spojené státy americké) rodinné vztahy sebepoznání, sebepoznávání Bible ságy osudové okamžiky lidskost, lidství
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Kniha Na východ od ráje je v
| Právě čtených | 48x |
| Přečtených | 2 888x |
| Čtenářské výzvě | 272x |
| Doporučených | 404x |
| Knihotéce | 821x |
| Chystám se číst | 1 289x |
| Chci si koupit | 192x |
| dalších seznamech | 23x |
Kniha se mi dostala pod kůži, dost však neobvykle. Nebudu hodnotit, jdu proti proudu ... od samého začátku mě popisované lidské osudy dost iritují, tolik zla, bezmoci a bezcitnosti ve mě vzbuzují neklid, nedokážu se u knihy uvolnit ....
Ke knize se jistě vrátím. Neustále mi leží v hlavě. Je to bravurní dílo, které v současnosti nepoberu.