Lux perpetua – Svetlo večné

Lux perpetua – Svetlo večné https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/430768/bmid_lux-perpetua-svetlo-vecne-VWM-430768.jpeg 4 551 63

Záverečný diel historicko-fantastickej série Husitská trilógia od najúspešnejšieho poľského autora súčasnosti Andrzeja Sapkowského. Lux Perpetua – Svetlo večné je tretí diel historicko-fantastickej série Husitská trilógia od najúspešnejšieho poľského autora súčasnosti Andrzeja Sapkowského. Pražský medik a alchymista Reinmar z Bielawy sa ocitol na križovatke osudu. Ako hlavný účastník husitského povstania stojí na čele ťaženia proti šľachte a kléru. Ale inkvizícia zajala Reinmarovu milovanú. Využíva ju proti nemu, aby špehoval vo vlastných radoch a zradil svojich blízkych. Rozpoltený medzi povinnosťou a hlasom srdca sa rozhodne staviť všetko na jedinú kartu, len aby dostal svoju milovanú z rúk nepriateľov. Lenže na krvou zmáčaných poliach strednej Európy prichádza Reinmar aj o posledné ideály. Zmôžu tie najčistejšie úmysly a najsilnejšia vôľa niečo proti burácajúcim salvám, ktoré zmenili chod dejín?... celý text

Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: , Lindeni
Originální název:

Lux perpetua , 2006


více info...

Přidat komentář

Jonny
14.03.2013 3 z 5

Z celé trilogie mi třetí díl přišel jako nejslabší. Zbytečně natahované, nic převratného se vlastně neudálo - většina se dala očekávat z předchozích dílů. Oceňuji jak autor naložil s Juttou, ač jsem z toho byl docela sklíčený....

Rocker-Tialk
29.01.2012 5 z 5

Reynevan už ví, že dělal chyby, že i když pro někoho obětuje vše, obvykle se k němu všichni otočí zády, když od něj zrovna něco nepotřebují. Reinmar z Bělavy se stává tragickou postavou ztracenou v marnosti, kterou prosvětluje jen tu a tam matný paprsek naděje. Obětoval lásku pro pravdu a ideu, teď se nebojí obětovat všechny pravdy a ideje světa pro svou lásku. Zvrat tu opět střídá zvrat a atmosféru melancholie a marnosti dokresluje dekadentní humor. Z bezhlavého dítka štěstěny se stal vlivem událostí důmyslný smolař, kterému není dopřáno pomsty ani v té úplně poslední chvíli. I když si myslí, že je pánem situace, je Reynevan permanentně někým manipulován, ačkoliv už ne tak okatě, jako v předešlých dílech. Jestliže Narrenturm nemělo jasný cíl, za kterým Reynevan šel, Lux Perpetua má cíl jediný: Najít ji. Za jakoukoliv cenu. Největší sílu tady má opět závěr knihy. Ukazuje se síla symbolů nekonečný koloběh života, nástup nové generace a odchod té staré. A Reinmar se dostává do té staré, končí permanentně někým ovládán bez možnosti dosáhnout jakéhokoliv cíle. Nic není, jaké se zdá, dokonce ani závěrečný triumf "zlé strany".


Minas
02.06.2011 5 z 5

Reynevanův příběh se stává více ponurejším a s odhodláním sobě vlastním se vydává na cestu získat svou milovanou zpět. Avšak kde jsou ty jistoty, kterých se dočkal v minulém díle? Stejně tak jako se stal významnou osobností, se nyní stává velmi nedůvěryhodnou osobou, nepohodlnou pro více stran. Zrada a těžké zkoušky mu neustále klepou na rameno, ale přese všechno si drží naději. Naději na splnění svých cílů, naději, že se rozhoduje správně. Ale co když i naděje pomine?
Jakou roli v soukolí historie sehrávají Božíčko, Rixa a Veronika? Dozvíme se odkud k nám přišel Samson nebo co je vlastně zač? A kdo vlastně sepisuje ony dějiny?

Příběh je roztěkaný jako v prvním díle, chvíli se Reynevan nachází na oné straně, jen aby vzápětí odtamtud mohl prchnout. Přátelství opět zachraňuje zadek, ale už ne tak měrou vrchovatou a někdy ani přátelé pomoci nemohou. První tři čtvrtiny ubíhá kniha v nastaveném tempu Narrenturmu a Božích Bojovníků, ale pak se děj jakoby zastaví. Vše je ztraceno - Čekáme-li na světlo, aj, tma, pakli na blesk, v mrákotách chodíme. Najednou je všude pachuť zklamání a smutku. Takhle přeci ne, tak ne.. Ale to najednou dává autorovi překrásnou možnost vykreslit historické dění a to tím způsobem, jako by se člověk na místě zastavil a kolem něj zuřivě proudila historie. Zatímco vy se užíráte, kolem vás je už všechno jinak.. Stejně tak jako děj končí v roce 1429, beze slova pokračuje rokem 1434 a opět s grácií vykresluje dějinné události. A příběh končí tak, jak by takový příběh končit měl. Nadějí v Lux Perpetua..

Zůstalo pouze její jméno, prázdné slovo, které ani nemělo smysl vyslovovat.
Dokonáno jest.