Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463130/bmid_listopad-zqU-463130.png
4
5063
1337
Zeptali jste se někdy sami sebe, jaký by asi byl váš život, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo všechno úplně jinak? Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje; její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny během jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají... Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, ve které se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Sice je to teprve moje druhá kniha od Aleny Mornštajnové, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem "to" už někde četla, stejně jako pasáže z koncentračního tábora v Haně. Čerpala z Orwella a Kantůrkové? A citát paní Karly na obálce znám od Arnošta Lustiga jen s malou obměnou: Život není to, co chceme, ale co máme a vydržíme. Na druhou stranu mě velmi zaujaly kapitoly z Magdina života v ústavu, byly mrazivé. Dost mě mrzí, že autorka prozradila pointu už v názvu kapitoly. Jsem vděčná, že nenastal 27. listopad 1989.
Moje první kniha od známé české autorky a určitě nebyla poslední. Listopád není úplně jednoduché čtení a jsem ráda, že ve skutečnosti dopadly listopadové události roku 1989 jinak než v knize. Maju jsem si rychle oblíbila a bylo mi ji líto, naopak s postavou Lenky/Magdy jsem měla poměrně problém a byť jsem ji v některých věcech dokázala pochopit, ve většině ostatních jsem jen kroutila hlavou (specifikovat nebudu, kdo již četl asi ví). Ze začátku mě kniha až tolik nechytla, ale ke konci už kniha nešla odložit a já musela vědět, jak vše dopadne.
Upřímně jsem opravdu zvědavá, zda se dočkáme pokračování, jak se zmínila autorka na jedné besedě, že si pohrává s touto myšlenkou, já bych si pokračování určitě přečetla, zajímalo by mě, jak by to bylo dále. Rozhodně se pustím i do dalších knih autorky.
Hodnocení 4*/5*
Tak nějak plytké a poměrně nezáživné. Jediný nápad, který se mi opravdu líbil, byla grafická práce s cenzorskou černí. Zjevné, že autorka zažila režim jen do roku 89. Srovnání s knihami autorů ze zemí, kde se tohle opravdu žije, mi přijde jako cukrová vata vs vata skelná.
Po přečtené knize Les v domě, jsem se rozhodla sáhnout i po další knize autorky ale udělala jsem špatně... nějak se mi kniha vůbec nelíbila, když už jsem se konečně začetla, po chvilce mě zase kniha začala nudit. Občas jsem i stránky přeskakovala. Zajímavé téma jak by to vypadalo a i s překvapivým koncem ale nic víc mě nenadchlo.
Další skvělá kniha od autorky. Každý musí uznat, že Mornštajnová umí prostě psát. Velmi zajímavý příběh. Moc se mi líbily dvě postavy a jak se příběhy na konci krásně prolínají.
Kniha je čtivá, nejde odložit. Ale ja se přiznám, že jsem ji od začátku četla s mírným odporem a ten se stupňoval. Možná tomu pomohlo i to, že jsem knihu četla hned po Farmě zvířat. Komunismus, manipulace, křivá obvinění a vlastně žádná radost ze života. Brrr.
Strašně smutný, depresivní příběh.
Taková netypická Mornštajnová. Po předešlých čtyřech románech se s ní dostáváme do takového coby, kdyby. Románů z doby konce komunismu v Čechách bohužel moc není. Jsem rád, že aspoň paní Mornštajnová, i když do ne úplně fajn dějiště, nás zavedla právě ona.
(SPOILER)
Svůj skvělý styl psaní Alena Mornštajnová nezapře.
Ale já se od počátku čtení potýkala s lehkým odporem, odporem k tomu coby-kdyby, nesouhlasem s tím, že by to tak mohlo být. Přitom vím, jak lehce se dá manipulovat s lidmi, přitom si i já hodně pamatuji z té doby ... a byla jsem na tu dobu prostě "zvyklá".
Lehký odpor při čtení vymizel až v posledních kapitolách. Hrozně moc jsem Maji a Lence přála usmíření, sžití, pochopení ... ale ani tohle mi nebylo dáno.
Nemůžu jinak než dát právě za ten "styl" pět hvězdiček, ale vše ve mne křičí "už nikdy víc".
Kniha otevírá téma, které je pro nás ještě trochu čerstvé. Nepojmenovala bych to jako alternativní konec a budoucnost, jak všude upoutávky píší, ale spíš popis toho, jak to u nás vypadalo a jak by to mohlo pokračovat dál.
Musím říct, že autorka detailně popisuje situace a prostředí a k tomu používá klišé, které vás na jednu stranu trochu tahají za oči, ale na druhou skvěle plní svoji funkci - vyvolávají ve vás soucit a v cítění se do postavy.
Velmi cením psychologický vývoj postav, se kterými vlastně dospíváme a postupně měníme pohled a názor na svět.
Celkově se mi příběh líbil, možná jen měl nějaké nesrovnalosti, kterých si ale možná ani nevšimnete. Jen někdy jsou některé postavy oproti jiným dost ploché, až zbytečné, což je někdy na škodu.
Podle mě je dobré a svým způsobem i důležité obrátit pozornost na historii, která nám není až tak vzdálená a pokusit se ji přiblížit dalším lidem.
Velmi čtivé! Silný příběh, pěkně napsané, ale nelíbí se mi "coby kdyby"... to mi přišlo takové přiřazene za uši. Jinak pěkný příběh!
Čtivá kniha se silným příběhem. Osudy lidí mě zasáhly a člověk si ani nechce představovat, jak hrozné by bylo takto žít.
Byla jsem v polovině a musela jsem odložit. Knížka mě vůbec nebavila, nezáživná...
Před nějakou dobou jsem v rozhlase zaslechl, jak ředitelka jakési základní školy popisuje, že tuto knihu používají pro názornost při výuce dějepisu. Musím bohužel říct, že jinou cenu asi nemá- jednoduchým schématickým způsobem popsat, jaká byla situace před rokem 1989. Anotaci slibující jakousi alternativní historii vnímám jako propagační vějičku, která má za úkol odlišit tuto knihu od knih předchozích, aby se nám neustále neopakovaly "niterné rodinné vztahy na pozadí velkých dějin". Postavy používají uniformní jazyk, obzvlášť kombinace vulgarismů ve spisovných tvarech je lahůdka. Nemluvě o tom, že mužské postavy jsou tu jen jakýsi nezbytný kompars bez psychologie, natož vývoje. Objeví se a zase zmizí, když je třeba. V kontextu toho vlastně vůbec nechápu hysterii, která nás poslední dva měsíce masíruje a týká se autorčiny poslední knihy, kterou rozhodně nebudu číst. Pokud je stejně "dobrá" jako tato, souhlasím s autorem jakési recenze, podle kterého jsou tyto knihy odsouzeny k tomu, aby je vytvářela umělá inteligence. Už aby to bylo.
To je opravdu hodně zajímavá myšlenka, co napadla paní Mornštajnovou. Co by bylo, kdyby...
Opět velmi čtivé, jako všechny její knihy.
Přiznám se, že na mě tahle alternativní historie nefungovala, pořád jsem byla ve střehu a podvědomě hledala smysl v něčem, co ho mít ani nemůže. Nevyhovovalo mi, že autorka jde hodně po povrchu (ale chápu, proč to tak bylo), vše kolem převratu mi přišlo příliš jednoduché a dovolím si nekorektní poznámku, že takhle uvažovat o vysoké politice a vyřešit převrat může "jen žena" :-) Postavy a jejich příběh mě moc nezaujaly, nedokázala jsem se oprostit od pitvání té alternativy.
Přečteno až na druhý pokus. Poprvé jsem asi nebyla v tom správném rozpoložení a začátek je opravdu třeba překonat, jak se tu několikrát zmiňuje.
Na podruhé už jsem hltala stránku za stránkou. Strašně moc jsem si přála, aby to skončilo jinak.
Člověka při čtení úplně mrazí, když si představí, že by to nemusela být jen fikce. Naprosto nechápu, že je stále tolik lidí, kteří opěvují staré pořádky.
(SPOILER) Ze zacatku se kniha tahla, moc me to nebavilo, ale pak se tam objevila Magda a nemohla jsem se od knihy odtrhnoutJen ze zacatku pribehu Magdy mohlo byt uvedene, ze se jedna o Lenicku. Stale jsem nas tim premyslela jestli je to ona nebo ne. Konec smutny, cekala jsem, ze to dopadne jinak.
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský dům
Kniha Listopád je v
| Právě čtených | 117x |
| Přečtených | 7 165x |
| Čtenářské výzvě | 2 545x |
| Doporučených | 331x |
| Knihotéce | 1 148x |
| Chystám se číst | 1 193x |
| Chci si koupit | 338x |
| dalších seznamech | 31x |
Bylo to moc sci-fi. Jasně, každého napadne, že listopad 89 taky být nemusel, ale tohle bylo prostě až moc dystopické. Nevěřil jsem tomu. 6/10