Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463130/bmid_listopad-zqU-463130.png
4
5117
5117
Zeptali jste se někdy sami sebe, jaký by asi byl váš život, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo všechno úplně jinak? Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje; její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny během jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají... Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, ve které se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.... celý text
Přidat komentář
Miluji knihy této spisovatelky, dokáže čtenáře vtáhnout do děje . Doba byla krutá, smutná a přesto to museli lidé zvládnout . Trhalo mi srdce , když jsem četla o těch všech odebraných dětech. Doporučuji přečíst všem, hlavně mladým lidem.
1. Hana 2. Slepá mapa 3. Hotýlek 4. Tiché roky 5. Listopád....hustý!! Pro mne tedy velmi originální téma! Člověka z toho mrazí, ale občas má pocit jako kdyby to byla pravda.....brrr....opravdu super a rychle přečteno!
Řemeslně výborně zpracované, jako vždy. Žádné velké umění, překvapení nebo literární poezii ale nečekejte. Prvoplánovaný, jednoduchý román sázející na snadné emoce jasně daného čtenářského publika. Jak neoriginálně zpracovat originální nápad. Jenže co je originální, teprve si musí najít cestu, lepší, mnohem lepší jet s proudem. Díky, ale nekonalo se ani překvapení, ani poučení, jen zabitý čas.
Opět silný nádherný a smutný příběh paní Mornštajnové. Paní spisovatelka. Domnívám se, že nejlepší současná česká spisovatelka. Její příběhy chytí za srdce a člověka ovlivní. Listopád by si měli přečíst všichni, aby si vážili toho, co teď máme. Zejména ti neustáli stěžovatelé na dnešní dobu. Svoboda je nejvíc. Já si to po přečtení této knihy ještě více uvědomuji. Budu si ji o to více vážit. A zejména ji využívat. Žijeme v době, kdy můžeme vše, co si jen přejeme. Můžeme naše sny plnit ve skutečnost, pokud chceme. A je těžké se smířit s tím, že naši předci tuhle možnost neměli…A kvůli čemu?!…
Děkuji paní Mornštajnové za tuto knihu.Měl by si ji přečíst každý a hlavně bychom neměli zapomínat…..
Poslechnuto jako audiokniha - vřele doporučuji.
Knihy Mornštajnové mě opravdu hodně baví. Autorka je excelentní vypravěč a dokáže skvěle propojit životy hlavních postav a pracovat s historií. Při poslechu mi běhal mráz po zádech. Kniha, která rozhodně stojí za pozornost.
Kniha byla svým stylem od zbytku autorčiných děl velmi odlišná. Téma knihy bylo neskutečně zajímavé, autorka představila jeden z n možných scénářů a velmi si s knihou vyhrála. Bohužel jsem ale od knihy měla přemrštěná očekávání a tak mě to v závěru lehce zklamalo.
Velmi čtivé a strhující. Líbí se mi, že Alena Mornštajnová ve svých knihách dokáže čtenáře naprosto vtáhnout do děje. Jedná se o téma, které ve mně vyvolává nepříjemný pocit, že by se něco takového opravdu mohlo stát. Cítila jsem se všemi hrdiny. A jako emoční vrchol hodnotím závěr jedné z hlavních hrdinek. Těším se na další její knihy, které mám nachystané.
Za mě spíš jedna ze slabších knihy autorky. Po celé čtení jsem čekala furt na "něco víc", na nějaké hlubší pocity beznaděje, nespravedlnosti nebo více ze života v komunistickém uspořádání země. V celé knize jste pouze tak nějak na povrchu, působilo to jen jako takový rozjezd s tím, že něco víc teprve přijde... no a ono nepřišlo.
Jako člověk, který nezažil komunismus, jsem doufala, že si čtením Listopádu přiblížím, jak se celkově lidé cítili, jak žili atp. Můj celkový dojem z knihy ale je, že příběh je pouze o smutném a nespravedlivém osudu jednoho člověka (potažmo rodiny).
Smutek, sevřené rty a ztuhlá záda, tak nějak jsem dočítala tuto knihu. Kniha Listopád je fikcí, ale hrůznou a mrazivou. Taková budoucnost po listopadu 89 naštěstí nenastala, ale kdo ví, jak málo třeba stačilo, aby vše skončilo jinak.... Je dobře, že tato kniha byla napsaná, protože si často neuvědomujeme, jakou vzácností svoboda a demokracie jsou. Paní spisovatelka má opět můj velký obdiv a 5*.
(10/21)
Dlouho jsem přemýšlela, zda se mi ta kniha vůbec líbila. Nakonec jsem zhodnotila, že vlastně ano.
Líbilo se mi, že autorka příběhem pokryla tu pro mě neznámou oblast výchovných ústavů, to bylo moc zajímavé.
Konec mě naprosto dostal, tady bylo krásně vidět, že osud není vždy na naší straně, a že někdy je prostě pozdě. Za ten opravdu tleskám.
Nápad popsat alternativní realitu naší země je geniální, ale zpracováním z něj paní spisovatelka mnoho nevytěžila. Popisuje období, které velká část čtenářů zažila, proto kdyby se jednalo o dobovku s odkazy na tehdejší reálie, mohla se kniha opravdu dostat pod kůži. Místo toho se ocitáme v jakémsi ponurém bezčasí, nic proti tomu, ale tím se ztrácí myšlenka alternativní reality tolik omílaná při propagaci knihy. Spíš tady jde o nešťastný příběh jedné rodiny napsaný podle dost podobného mustru jako Hana.
Nebavily mě dobré dvě třetiny knihy a až ke konci se děj rozjel, příběhy se spojily a opravdu mě zajímalo, co bude dál až při čtení posledních šedesáti stránek.
Že Alena Mornštajnová umí psát, není pochyb. Z mého pohledu se ale jedná o knihy řemeslné, nikoli umělecké nebo poetické a to je důvod, proč nejsou pro mě.
Příběhy jsou pečlivě vykonstruované a do detailů zpracované, ale ani neustálé podrobné popisování situací nedokáže dle mého navodit atmosféru. Dozvídám se informace, ale nevyvstávají přede mnou obrazy, díky čemuž mě příběh nedokáže pohltit už vůbec ne zasáhnout.
Neurazila, ale ani nenadchla. Po přečtení všech ostatních knih od Mornštajnové jsem čekala víc, Hana nastavila hodně vysokou laťku.
Začátek knihy napinavej jak ksandy. Krásně, spadny děj.
Dění v domě u pěti dubu už mě tolik nebavil, skoro jsem si říkal že to snad ani nedoctu.
Ale ten konec.
Tak to je hustý.....
V úvodních kapitolách knihy jsem v popisech socialistického způsobu života nacházela mnohé, čím jsem sama v té době žila.. Ale uprostřed čtení jsem se na straně 69 zastavila a dostavil se pocit, že vlastně nevím, proč pokračovat dál. Literární fikce na téma "co by bylo, kdyby" mě přestala zajímat a příběh mi začal být trochu nepříjemný. Možná je to kvůli tomu, že socialistických manýrů jsem si užila dostatek, tohle téma jsem sama v sobě ráda uzavřela a vyprávění naopak graduje do tíživých výšin - mně osobně nepříjemných... Tento můj názor nemusí ovšem nic vypovídat o kvalitě díla.
Jsem ráda, že jsem knihu dočetla právě před volbami 2021. Představa, že je události v roce 1989 zvrtly tímto způsobem, je děsivá. Proto pojďme volit, ať se něco takového nemůže stát.
Nechci srovnávat tuto knihu s ostatními od paní Morštajnové. Líbila se mi, ač mě chvílemi naskakovala husí kůže. Všech aktérů mi bylo líto, neměli lehký život. A ten konec....
Tak ani nevím co mám napsat. Kniha se četla celkem dobře, téma trochu podivné. No asi tak, já prostě miluju detektivky,tak neumím dost dobře ocenit knihy tohoto druhu. Jinak paní autorka psát umí.
Velmi čtivá kniha. Hezky podané období totality pro ročníky později narozené, které tuto dobu nezažili. Chvílemi až běhá mráz po zádech při představě, že by události měly jiný spád, než v roce 1989 měly. Svobodu bereme jako samozřejmost. Je dobré si uvědomit, co máme.
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský dům
Všichni už tady vše napsali. Okouzlil mě autorčin styl psaní, který se čte sám. Přečteno jedním dechem a mimochodem, ta obálka je geniální!