Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463130/bmid_listopad-zqU-463130.png
4
5075
1337
Zeptali jste se někdy sami sebe, jaký by asi byl váš život, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo všechno úplně jinak? Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje; její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny během jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají... Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, ve které se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.... celý text
Přidat komentář
Knihy Aleny Mornštajnové jsou nesmírně čtivé. Tato není výjimkou, nicméně příběh mě nenutil tolik ve čtení pokračovat. Četla jsem ji rozhodně nejdéle ze všech, prozatím. Téma zajímavé, odstrašující. Asi jsem ale čekala více děje při střetu příběhů. Konec ve mě moc emocí nevyvolal, proto dávám tři hvězdy.
Přestože mám knížky paní Mornštajnové ráda, tady dávám menší počet hvězdiček. Ne že by kniha byla špatně napsaná, naopak. Jen jsem se špatně vypořádávala s tématem. Ta knížka ve mně vyvolávala nedobré vzpomínky. A neodvažovala jsem se ani domýšlet, co kdyby to vše dopadlo jako v knize.
Téma distopie mě docela lákalo. Po přečtení několika recenzí jsem se trochu bála, co mám čekat. Ale kniha mě chytla hned od začátku. Paní Mornštajnová umí prostě o lidech a vztazích velmi poutavě vyprávět.
Hodně jsem prožívala všechnu bolest a utrpení Maji ohledně ztráty dětí, protože jsem také matka. Bližší vztah jsem měla k Magdaleně, přestože mě občas štvalo její chování. Ale patrně se mi do toho jen projektovalo zoufalství, jak jsem jako dítě byla stejně zmanipulovaná... Bylo to pro mě velmi silné protože jsem v roce 89 dospívala a běhal mi mráz po zádech při představě, co všechno se mohlo stát.
Po některých komentářích jsem ke knize přistupovala obezřetně, ale po pár stranách se ukázalo, že je to zbytečné. Myslím, že rozdílný názor budou mít čtenáři, co období sametové revoluce zažili jako dospělí, nebo ti co byli malí, případně nebyli na světě. Sama se pamatuji na ty obavy, co panovaly, "aby se to nezvrtlo". Naštěstí ne, a kdyby, umím si představit, že by to dopadlo hodně podobně, jak popisuje autorka. Kniha je skvělá a vzbuzuje hodně emocí.
Téma této knihy bylo mrazivé. Mám ráda styl psaní paní Mornštajnové, ale dle mého názoru tentokrát nevyužila potenciál, který téma nabízelo. I tak jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Na Hanu to zdaleka nemá, ale jinak i tato kniha mne svým způsobem oslovila. Hlavní hrdinky mi moc nesedly, sympatičtější byla Marie. V případě Magdaleny byla její povaha, velmi poznamenaná výchovou v domově, s největší pravděpodobností důvodem mojí antipatie k ní. V tomto případě tedy polehčující okolnost, ale jistá pachuť bohužel při čtení zůstala. Mnohem zajímavější bylo autorčino vykreslení polistopadové doby v alternativní podobě, to se četlo samo. Morštajnová je výborná spisovatelka, dnes to však bohužel za plný počet nebude.
Další kniha od paní Mornštajnové, kterou jsem přečetla za 1 den. Píše neskutečně poutavě a umí skvěle vykreslit mrazivou atmosféru rodinných dramat. Hana a Listopád se mi vryli pod kůži.
Autorku skoro nepoznávám. Z jiných jejích knížek jsem byla nadšená a nemohla se od nich odtrhnout, tohle je na ní dost slabé. Spisovatelka mě tentokrát zklamala. Souhlas s komentářem níže a nuda k tomu.
Na tuhle knížku jsem se dlouho těšil. Premisa se mi zamlouvala a začátek knížky byl velice slibný.. bohužel někde to paní spisovatelce začalo utíkat, v ději chyběly detaily, které jsou pro věrohodné vykreslení světa s alternativní historií stěžejní. Závěr knihy byl příliš uspěchaný a celkově mě vyloženě zklamal. Knížku nemůžu doporučit asi v žádném směru.. pro lehkou četbu je děj moc vážný, pro vážnou četbu zase moc jednoduchý a konstrukce dějin a světa postrádá detaily.
Možná jako dívčí román nebo příběh pro pamětníky oné doby může být dobrou četbou, koho ovšem zaujala myšlenka alternativní historie, bude nejspíš zklamán, jelikož zjistí, že celá kniha se točí velice těsně okolo několika ženských hlavních postav a dystopická alternativní realita polistopadového Československa zde slouží pouze jako originální kulisa.
Daleko víc než životní příběh obou hlavních hrdinek mne zaujala představa autorky, jak by se vyvíjel svět po listopadu 1989, kdyby to nevyšlo. Musím říct, že mi dost běhal mráz po zádech, když jsem si uvědomil, že to možná viselo na vlásku a všechno tenkrát dopadlo úplně jinak, brrr. Zpátky ke knize - jak jsem už psal, příběh obou hrdinek mne trochu míjel, přišlo mi, že i autorka klouzala tak trochu po povrchu - mohla jít trochu hlouběji (navíc i zde několikrát zmiňovaná informace, že Magdalena=Lenka, mohla být zmíněna o něco dříve - sice jsem to začal po čase tušit, ale spíš jsem si myslel, že režim - v rámci utajení, dívky při umístění do domova přejmenovával. Každopádně toto určitě bude kniha, o které budu za 10 let vědět, že se odehrávala v "alternativní" historii po roce 1989, ale na postavy si téměř určitě nevzpomenu..
Ke knize jsem se dostala celkem tematicky teď v tomto období. Život v takovém zřízení je hrozný, jen doufám, že v našem státě a v současném světě už něco takového nikdy nenastane.
(SPOILER) Přečteno jedním dechem. Cítím zároveň nadšení, smutek, ale i vděčnost. Nadšení z toho, že jsem objevila autorku, která si mě získala už od prvních stránek. Užívala jsem si její styl psaní a lehkost, se kterou popisovala prostředí, postavy i jejich myšlenky. Nenachystala jim však zrovna veselé osudy. Smutnila jsem společně s nimi, když se jim život pomalu rozpadal jako domeček z karet a ke konci knihy jsem se už vzdala naděje na to, že je čekají lepší zítřky. Ale mělo to tak být. Kdyby příběh skončil šťastně, nezanechal by ve mně tak silný dojem. Teď ve mně bude ještě nějakou dobu rezonovat a zas a znova si budu opakovat, jaké mám štěstí, že jsem se narodila v demokratické republice.
Knihu jsem přečetla velmi rychle. Při pomyšlení, že to tak mohlo dopadnout mi nebylo moc dobře.
První knížka od této vychvalované autorky. Musím říct, že příběh je velmi pěkně napsán. Jsem narozena v roce 90, takže si neumím představit dobu, ve které žili mí rodiče. Určitě si přečtu další z jejich knih
Občas se mi stane, že kniha kterou oslavuje většina, mě naprosto mine. Je to případ i téhle knihy. Vysloveně jsem se musela nutit číst, postavy mi byly ukradené a děj mi přišel zkratkovitý. Kniha byla zajímavá nápadem a věřím, že lidi by se chovali přesně tahle. Ustrašeně nebo jako svině. Ale tato autorka není pro mě. Vždyť já se nudila i u Hany (a z toho mám blbý pocit). Tak rychle k jiným knihám. Bohužel.
Distopie jsou můj oblíbený žánr a mám na ně celkem vysoké nároky, proto jsem měla docela strach, jak se tohoto tématu paní Mornštajnová zhostí. A byla jsem příjemně překvapená, musím říct, že mě dlouho žádná kniha tak nezasáhla. Líbilo se mi, že se soustředila výlučně na osud hrdinek a nepopisovala celospolečenskou situaci, v mých očích to knihu dělá výjimečnou. Bylo to právě to explicitně neřečené, co způsobovalo, že mi šel občas až mráz po zádech. Za mě je tohle autorčina nejlepší kniha, díky za ni.
Za mě ,, nejslabší,, kniha od paní Mornštajnové, styl psaní vše ok, tam nezklamala, ale děj prostě mi nesedl a vím jaká to byla doba. Zase ale na druhou stranu pro mladé je poučením, jak se dnes máme dobře a jaké mohli být časy.
(SPOILER) Zatím jediná kniha od Mornštajnové, kterou jsem dočetla. Velmi čtivá, téma zajímavé a celkově mě kniha zaujala, ačkoliv byla depresivní a doufala jsem ve šťastný konec.
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský dům
Dneska 17.11. Jsem právě dočetla tuto knihu. Patřím ke generaci, která v té době byla ještě na houbách, tudíž je jasné, že nemusím mít stejné dojmy z knihy jako lidé co to všechno na vlastní kůži zažili. Za mě čtivý začátek knihy, zbytek se strašně zdlouhavě táhl. Za mě nejslabší kniha od spisovatelky, avšak co se mi líbilo byl ten nápad. Ukázat nám variantu jak to klidně mohlo dopadnout, můžeme být rádi, že to dopadlo tak dobře.