Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
4928
1192
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Je to průřez několik generací jedné velké rodiny. Jejich osudy se točí kolem rodinného Hotýlku. Kniha je velice čtivá, životní osudy lidí velmi zajímavé, ne vždy šťastné, ale ze života. V této knize je láska, nenávist, děti, neštěstí i smrt.
Krásna
jako kvítka
na modranském džbánku
je ta země
která vlasti je ti
sladká
jako střídá dalamánku
do nejž nuž jsi vnoril k rukojeti
stokrát zklaman
rady nevědela si
znovu vždycky navracíš se
domú
k zemi bohaté
a plné krásy
k chudé
jako jaro k čerstvém lomu
ťežká, ťežká
jako vlastní vina
neni z těch
na než se zapomína
naposledy
kolem tvého spánku
padne prudce její hořká hlina.
Toto je báseň od Jaroslava Seiferta, ale aj názov 23 kapitol knihy Hotýlek. Alena Mornštajnová má v mojom knihomoľskom srdci svoje špeciálne miesto, takže som mala veľké očakávania. Nesklamala ma. Príbeh Hotýlka a osudy členov rodiny ma chytil za srdce. Rozhodne doporučujem jej priaznivcom. Ja mám veľmi rada jej spôsob písania, prelinajúci sa dej z rôznych perspektiv na pozadí rôznych historických udalostí. Po Hane, Tichých rokoch a Listopáde mi ostáva už len Slepá mapa.
Asi zatím nejslabší kniha A. Mornštajnové. Není jeden hlavní hrdina, příliš mnoho postav, příliš mnoho generací, příliš mnoho negativního. I přesto, že se mi na autorce líbí to, že nevykresluje svým postavám krásný a pohodový život, tady je toho špatného až příliš. Jakoby život byl jen velkým utrpením a cestou plnou kopanců. I přesto jsem ale byla zvědavá, jak se osudy jednotlivých lidí posunou :-)
Po přečtení Listopádu a Hany mi tohle přišlo jako chrstnutí ledové vody do tváře.... Kniha o všech a o nikom. Žádná postava, která by mi utkvěla v hlavě a které bych fandila, nebo kterou bych nenáviděla. Nikdo zajímavý, či výrazný. Vlastně mi to celé přišlo jako roztažený popis historie Československa po současnost, s ne příliš vydařeným dějem. Knihu jsem měla jako audioknihu a vlastně ji to zachránilo, že jsem si to při cestách autem doposlechla, kdybych to četla, knihu po pár stránkách odložím....
Hotýlek je pro mě velmi „předimenzovaná“ kniha. Děje se tam toho tolik a zároveň vlatně nic. Mrzí mě to, ale někdy v půlce mě to přestalo zajímat a opět jsem si nenašla žádnou sympatickou postavu, jejíž osud by mi nebyl ukradený. I jinak velmi dobrý autorčin styl psaní mi tu přišel těžkopádný.
Klasická Mornštajnová, která nám líčí osudy několika lidí v průběhu 20. století. Mám ráda autorčin styl, o čemž vypovídá i to, že je jednou z mála autorek, od nichž čtu naprosto vše, co vydají. Tato kniha, stejně jako jiné, se četla úplně sama, vtáhla mě do děje a ukazovala mi, že všechno není černobílé.
Čtivá kniha, která na osudu jedné rodiny ukazuje dějiny téměř celého 20. st. v Čechách.
Na můj vkus trochu košatá, avšak i tak mě kniha zaujala. Četl jsem poměrně dlouho a nakonec kniha dopadla tak nějak jak jsem čekal. Osud se vyřádil na každé postavě a kniha je věrným svědectvím doby kterou popisuje. Do postav se dá přiřadit kdokoli z našeho vlastního okolí a proto je kniha věrohodná.
Myslela jsem si, že po Haně už mě autorky ostatní knihy nedostanou. Omyl, zpočátku této knihy jsem nebyla moc nadšená a i obal se tvářil tak trochu záhadně, ale musím knihu opět pochválit. Celá kniha je prostý příběh jedné rodiny, ale nenechte se zmást, příběh opravdu není jednotvárný ani plochý, naopak, má mnoho rovin, postav, příběhů. Opravdu moc se mi líbí autorčin styl psaní a také časová přímka děje. Moc krásná knížka, těším se na další díla autorky. A ještě dodám, že obal je prostě trefný.
Moje první setkání s autorkou, a musím říci ,naprostá spokojenost ! Čtivě napsané a příběh se mi moc líbil ,i když mi hlavní postava, vůbec nebyla sympatická. Určitě se ještě pokouknu po dalších autorčiných knihách.
Další skvělá kniha paní Mornštajnové. Autorka čtivě vykreslila příběh rodinného hotýlku a osudy členů rodiny, která jej spravovala/vlastnila. Knížka má místy melancholický nádech, ale i přes to jsem ji přečetla jedním dechem a užila jsem si ji. Autorka mě rozhodně nezklamala a snad ani do budoucna mě žádná její kniha nezklame.
Velmi čtivá a, dá se říci, poměrně nenáročná kniha. Autorku mám ráda, její Hana mě chytla za srdce víc. Svědčí o tom i fakt, že jsem úplně zapomněla, že jsem knihu už před časem četla a půjčila jsem si ji znovu. Sice jsem si hned zpočátku uvědomila, že jsem text už četla, ale děj se mi nevybavil. Až postupně během čtení se mi skládaly do sebe jednotlivé střípky děje. Přesto doporučuji k přečtení, je zajímavá.
Milé a příjemné čtení, i když se mi Hana a Slepá mapa líbily o něco víc. Do příběhu jsem se začetla od prvních stránek až jsem najednou byla na konci.
Kniha mě velmi bavila. Hana mě sice zasáhla více, toto mi přišlo více odpočinkové, ale zajímavé vyprávění. Prolíná se tu velké množství charakterů, který každý zasáhl do děje. Všechny tyto postavy a zajímavé osobnosti se spojí v jednom napínavém příběhu hlavně díky skvělému vyprávění autorky.
Nesdilim přehnaně nekritické nadšení nad stylem psaní autorky ani nad dějem jejích knih. Za mě to je styl pro mládež a tak trochu si je šetřím do důchodu, protože jsou hodně čtivé.
Hotýlek je svou atmosférou i lehkým přesahem rozhodně na plný počet. Nenásilně moudře laskavé!
(SPOILER) Fantazie a vypravěčský talent paní Mornštajnové tedy opravdu neschází. Díky svému velmi příjemnému stylu psaní čtenáře polapí už při prvních stránkách a postavy jsou natolik zajímavé, že se zkrátka potřebujete dozvědět, co dalšího jim osud nachystal. Bohužel to častokrát nejsou události veselé. Až na Václavovy syny si s sebou každý nesl velké trápení, která se za ním po několik let, ale spíš většinu života, táhlo jako smůla - ať už to byl Václavův pocit vinny, Jindřiščina neopětovaná láska nebo dědečkova touha, aby se hotýlek opět vrátil rodině. I přes ten melancholický nádech se mi však příběh zalíbil a bavil mě jednak retrospektivní styl vyprávění a mimo to také drobný detail - názvy kapitol, které jsou zároveň jednou z básní Jaroslava Seiferta.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Kniha Hotýlek je v
| Právě čtených | 77x |
| Přečtených | 7 530x |
| Čtenářské výzvě | 1 743x |
| Doporučených | 341x |
| Knihotéce | 1 062x |
| Chystám se číst | 1 123x |
| Chci si koupit | 275x |
| dalších seznamech | 26x |
Včera večer jsem Hotýlek dočetla - a dobrý!!! Já se přiznám, knihu Slepá mapa jsem si koupila od paní Mornštajnové jako její pro mne úplně první knihu, nahlédla jsem do ní a odložila. Nic se k mému zděšení nekonalo, chladný odstup, neseděla mi... Ležela v knihovně. A pakvzhruba po roce to začalo a už jsem nemohla přestat číst. Takže i Hotýlek krása, smekám. Prostě její podpis.