Hana

kniha od:


KoupitKoupit eknihuAudiokniha

Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/324332/hana-cqZ-324332.jpg 4.87767
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2398)

Kniha Hana

Přidat komentář
ninahagen
18. února

Velmi intenzivní příběh, během kterého jsem si musela dát pauzu a vstřebávat. Autorka popisuje život titulní hrdinky poznamenaný posttraumatickou poruchou navzdory nepředstavitelným ranám osudu i příběhy jejích blízkých žen..

Lucyna229
17. února

Nemůže nikoho nechat chladným.. Dojemný příběh plný utrpení nádherně napsaný.. Na hanu jsem myslela několik dní a nemohla jsem z toho ani spát

LenkaKa
17. února

Moje druhá kniha od autorky. Některá témata jsou podobná, ale příběh je silný a kniha moc pěkná. Téma holocaustu a židovství je určitě potřeba stále připomínat.

TománkováTe
16. února

Toto je kniha, po které prostě nemůžete začít číst hned další. Je třeba to chvíli vstřebat.

Luciasek31
16. února

Silný příběh o ženách jedné rodiny za druhé světové války.

Ver1982
14. února

Všechny knihy od této autorky jsou velmi čtivé a všechny musím hodnotit 5*. Krásné ač mnohdy smutné příběhy.

petra1394
13. února

Úžasná kniha, která mi svým způsobem otevřela oči, protože jsem hlavní postavu soudila ze začátku stejně nespravedlivě jako ostatní. A taky je to jedna z velmi mála knih, která mi zlomila srdce.

hedvikasylar
13. února

Na to, jak je to závažné a smutné téma, je zpracováno střízlivě a ohleduplně i k citlivému čtenáři. Díky takovým knihám člověku dojde, že soudit ostatní, aniž bychom znali jejich příběh, je zcela nevhodné, zavádějící a někdy až kruté. Děkuji autorce za tuto knihu, je to jedna z nejlepších, co jsem četla.

Mateska123
12. února

Krásná kniha, stojí za přečtení.

Amitiel76
12. února

Ke knihám, které mívají velmi vysoké hodnocení, jsem většinou skeptická. Mockrát se mi totiž stalo, že zde tak vyzdvihovaná kniha, mně prostě nesedla. Jako třeba tolik vyhledávaný "Tatér z Osvětimi".
Od této autorky, je tohle má první kniha. A musím říct, že na mě udělala obrovský dojem. Je to totiž jeden z románů, po jehož přečtení jen mlčky civím před sebe, zavřenou knihu svírám v rukou, a dlouho, dlouho nechávám ten příběh doznít.... A ještě několik dalších dnů, ho mám plnou hlavu. Neustále nad ním přemýšlím. A to přesně, mi přinesla "Hana".
Byl to vlastně jen příběh jedné "obyčejné" rodiny. Ničím se nezapsali do historie, a jejich jména na nás nevykouknou z učebnic dějepisu. A přesto... Jejich tragické osudy, a hrůzy kterými prošli, ve vás zanechají svou vlastní stopu. Kniha vás pohltí, a na konci nechá zcela oněmělé. Uvědomíte si, jaké jsou vlastně hodnoty života. A kam až dokáže sahat lidská krutost. A na druhé straně vidíte, jaká je síla v lidské lásce, vůli a naději. A jak neuvěřitelné věci dokáže člověk vydržet, a přežít.....
Přesně takováhle díla, by měla být zařazena mezi povinnou školní četbu. Aby lidé věděli, a hlavně nikdy nezapomněli.....

klarenzi
11. února

Slova jsou zbytečná (stejně už jste ji všichni četli). Stále nad tím příběhem přemýšlím, tak to má ale být. Tohle si ponesu dlouho, velký zážitek.

coppacabana
10. února

Tak jsem se po letech odkládání konečně dostala k „Haně“. Ale že by se ona dostala ke mně? To bohužel říci nemůžu...
Obdivuji grafické zpracování románu. Je pěkně minimalistické a užívám si tu symboliku, která se za každým detailem skrývá. Krásně svižně se mi to četlo, což bylo po četbě tolika složitých dílech příjemnou změnou. Některé zvraty mě docela překvapily.
Ale jaksi mě to neoslovilo. Jaksi ve mně kniha nevzbudila ty emoce, které jsem očekávala, že ve mně vzbudí. Nemůžu říci, že mě nechala chladnou - kolikrát mi z očí vytryskly slzy, po vyprávění Miry jsem se nedokázala dočkat, až odkryji veškerá tajemství její rodiny. Ale zkrátka nemohu říci, že by mě kniha oslovila. Možná to bylo tím, že jsem přímo před „Hanou“ četla knížku, která také vyprávěla o tomto období, a toto pro mě bylo jen rychlý výtah. Možná jsem měla sáhnout po něčem jiném a pak teprve začít s „Hanou“. Možná utlumovala umělecká stránka knihy veškeré to utrpení, které v ní bylo popisováno. Možná mi můj zážitek zabila druhá část, která dle mého názoru nebyla úplně vydařená...
Co se dá dělat - třeba po knížce sáhnu jednoho dne znovu a konečně mě oslní.

Peter73
10. února

Krásna kniha, aj keď smutná. Pani Mornštajnová má obdivuhodný rozprávačský talent, jednoduchý pribeh je podaný tak, ako keby Vám niekto rozprával svôj život, život človeka s vytetovaným číslom na lakti. Odporúčam, aj keď kníh s tematikou holokaustu je veľa, táto kniha je TOP.

ovecka535
10. února

Krásná kniha z válečného období .

Dani666
10. února

Dobře napsané, poutavé. Super!!

ctuacturad
10. února

Vás to vážně tak nadchlo? Jste si tím jistý? Já si myslím, že je kolem téhle knížky taková docela drobná špetka hysterie... Pro mě "dobrý", ale nic výjimečného. Kde je ten literární zázrak, prosím? Podává se, rozumím, a co má jeden, musí mít u druhej. Přečteno, za rok až dva zapomenuto. Možná to maj ale ženský jinak, sorry...

AnjaBo
09. února

Senzace! Hodně jsem o knize slyšela a přesto pak předčila má - vysoká - očekávání. Práce s jazykem, vyvolání emocí, výběr slov, zápletky, postavy, vykreslení doby - četla jsem jedním dechem a místy pro slzy neviděla na text. Těším se na další díla.

Crtzz
09. února

První slza přišla na straně 38. Prostřední část hezky plynula. A pak přišla očekávaná Já, Hana. Nemám slov. Krásné napsaná kniha o otřesných událostech a osudech. Závěr jsem regulérně probrečel, nešlo jinak. Ten příběh a jeho "poselství" ve mě zůstane navždy. Děkuji autorce.

Haskra
09. února

Na tuhle knihu jsem se moc těšila, možná jsem měla moc velká očekávání. Knížku jsem četla víc než týden (!), což u mě není zvykem. Nějak mě to úplně nepřitáhlo, nebylo tam to napětí, proč se ke knížce po chvilkách vracet. Líbil se mi konec a prolínání času, to mám ráda. Závěrečná pointa byla taky fajn.

BabaJaga11
09. února

Kniha se čte moc dobře, je napsaná prostým, ale pěkným jazykem. Originální je rozdělení na tři dějové linie podle toho, kdo příběh vypráví, v rámci každé jsou pak prezentovány události z určitého období. Díky tomu se autorce podařilo do románu, který není nijak rozsáhlý, vtěsnat život tří generací. Líbí se mi i obálka, která toho vlastně spoustu prozrazuje – jenže to pochopíte až o něco později.

Knihu jsem si zvolila do letošní čtenářské výzvy kvůli tomu, že pojednává mimo jiné o holokaustu. Tragédie Hany však začíná mnohem dříve než je nucena spolu s dalšími židovskými spoluobčany nastoupit do transportu a pokračuje i po válce. Jako kdyby se Hana provinila už tím, že se narodila... Spíše introvertní, slušná a až do dospělosti rodičů poslušná dívka... jednou neposlechne, a má to nedozírné následky. Ale lze mladé dívce vyčítat, že se zamilovala? Věřila v to lepší v člověku, věřila, že "ani tam" to nemůže být tak zlé, že přece i nacisté jsou lidé, že všechno zlé pomine a po válce se všichni vrátí domů... ale byla zrazena, ponížena, připravena o své nejbližší kromě jediné sestry. A nemůže se zbavit pocitu viny za to všechno... kdyby tenkrát bývala poslechla matku!

Z Hany se stala podivínka... kromě sestry Rosy se jí nikdo nesnaží pomoci. Hana působí navenek pasivně, nikdo neví, co úsilí ji stojí vyjít ze svých stereotypů a čas od času navštívit sestřinu rodinu. I to však později končí tragédií... Hany mi bylo nesmírně líto. Chyby děláme všichni. Denně se musíme rozhodovat o mnoha věcech. Někdy volíme tak, jak bychom nikdy nevolili, kdybychom tušili, co to přinese nám nebo našim blízkým...

Hanu v podstatě zachrání její neteř Mira. Dle anotace se zdá, že Mira je obětí nepřízně osudu – a vskutku, jako dítě byla nucena se vyrovnat s obrovskou tragédií. Jenže Mira je jiná povaha – živelná, toužící po dobrodružství, extrovertní.

Kniha je inspirována skutečností a i když hrdinové jsou smyšlení, autorka studovala dobové dokumenty a některým ze svých postav přisoudila příběhy, které se skutečně staly. Trochu mě jen zarazily některé epizody, týkající se období po 2. světové válce. Nebylo jich moc, ale místy chování některých postav a jejich myšlenkové pochody neodpovídalo dané době a bylo dost přitažené za vlasy. Třeba dva školáci ve věku 9–10 let, kteří plánují vraždu stejně staré dívky, navíc způsobem, jako ze současného krimithrilleru. Přitom bez několika vět, které toto popisují, by se příběh velmi dobře obešel. Uvažovala jsem, že za tyto nesrovnalosti, jež si možná řada čtenářů ani nevšimne, dám hvězdičku dolů. Ale závěr knihy, který není ani laciným happy endem, ani další tragédií či rozpačitým přešlapováním, závěr, který dává naději, že i s krutými ranami na duši lze žít a jednoho dne se možná začít i lehce usmívat, mě přesvědčil, abych dala plný počet.

Zuuuzan
07. února

Kniha mě víc než příjemné překvapila. Nemohla jsem se odtrhnout a musela jsem číst dál a dál. Líbilo se mi, jak se prolínaly casove roviny a tak příběh do sebe krásné zapadal. Nejvíc mě zasáhlo rozuzlení s věnečky.. bylo mi pak Hany hrozně líto.

KolSkřítek
07. února

Velice se mi líbilo, jak je kniha časově poskládaná. Tím, že vyprávění nejdou přesně za sebou, hezky se skládají informace dohromady. Pěkně popsáno, jak naše chování ovlivňují dávné zážitky.

Handokan
07. února

Nechápu, proč je kolem téhle knihy tolik povyku. Myslím, že je přeceňovaná. Aby nedošlo k nedorozumění, tak v žádném případě nechci zpochybňovat brutalitu holocaustu, ale Hana byla naprosto sobecká a uťáplá holka, která zapříčinala smrt celé svojí rodiny. Zas na druhou stranu mě bavil pohled dospívající dívky na dění kolem sebe.

maly1929
06. února

Silné ale příjemné čtení. Asi jsem tušil kudy se bude děj ubírat, ale s každou další stránkou sem byl překvapený, jak se může příběh ještě zamotat a co se může přihodit.

qwerb
06. února

Velmi dojemný román, moc krásně napsaný, se znalostí a citem. V posledních letech mám pocit, že jsou české autorky TOP a opravdu má význam se na jejich díla zaměřit a číst je. Je tu v posledních deseti letech úroda skvělých spisovatelek, ať už je to Alena Mornštajnová, Petra Dvořáková, Lenka Chalupová, Michaela Klevisová, Radka Třeštíková a mnohé další. Máme být na co pyšní. Haně dávám pět hvězdiček a těším se na další knihy.

5 ...

Doporučujeme

Minehava
Minehava
Město mrtvých
Město mrtvých
Dešťová hůl
Dešťová hůl
Honzlová
Honzlová