Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435972/bmid_fouknes-do-peny-23X-435972.jpg
3
1215
413
Nebude to lehké, ale bude to jízda. Sbalte si do tašky všechna svoje trápení, úzkosti, zmatek, křivdy, nevyřčená slova a nevyřešené záležitosti a vydejte se spolu s hlavní hrdinkou na svoji vlastní cestu. Kniha nejprodávanější české autorky současnosti vás ve svému příběhu vezme až na konec světa.
Přidat komentář
Guláš. Výborně ochucený guláš! Knížku jsem přečetla během 4 večerů a pokaždý jsem se musela přemluvit, abych ji už odložila a šla spát. Byla to vážně jízda, jak bylo slíbeno autorkou. Rozhodně to není žánr pro každýho, ale upřímně - každý máme občas v hlavě takový bordel jako Vladěna!
Vlastně mě na knížku nalákaly všechny ty rozporuplný komentáře a hodnocení, 1 nebo 5 hvězd a téměř nic mezi tím. Byla jsem zvědavá. A asi i rozumím tomu, že někomu nevyhovuje přeskakování do minulosti. Tam a zpátky, úplně jinam a zpátky. Ale zároveň je to jedna z věcí, co vás přímo tlačí do toho čtení. Protože vy se prostě musíte dozvědět, co znamenalo to či ono.
Chci vyzdvihnout naprosto geniální jazyk, ty Vladěniny nekontrolovaný proudy myšlenek, rádoby nevinný a nenápadný náznaky jejího pošramocenýho života. "Zcestný" slova a fráze, který, jak spíš později než dřív zjistíte, vlastně zcestný nejsou. Každá myšlenka zaznamenaná z konkrétního důvodu, spjatá s nějakou osobou či vzpomínkou, nic tam není 'jen tak'. Často odzbrojující humor v situacích, který vlastně vůbec humorný nejsou, a díky tomu se pak jeví ještě absurdněji. Za každou odpovědí zas ještě víc otázek...
Neřekla bych, že je to oddechovka, na to je tam až moc zatrpklosti a taky pocuchaných vět, na který je lepší se soustředit. Ale je to velmi čtivá kniha k zamyšlení, když jí to dovolíte.
Ať se paní Třeštíková nezlobí, ale tohle se nedá číst. Kdyby toto napsala jakou svou první knihu, tak jí dnes nikdo nezná. Má to sice nějaký děj a postavy jsou propracované, ale autorka skáče myšlenkami zprava doleva a ještě se u toho staví na hlavu.
Na knihu jsem se těšila, protože Třeštíkovou mám ráda (a nečetla jsem dopředu recenze), ale tohle bylo fakt zklamání. Sice to bylo čtivé, přeskakování do minulosti mi nevadilo, ale to je asi tak všechno. Děj v podstatě o ničem a těžko uvěřitelný, hlavní hrdinka tak nesympatická, až mi jí bylo líto. Čekala jsem aspoň nějakou pointu na konec, která by cely příběh zachránila, ale bohužel.
Přemýšlím, jestli tam opravdu lupnout těch pět hvězd, ale... asi ano, vždyť ta Vladěna si to fakt zaslouží. Po všech možných rozporuplných recenzích jsem do Pěny šla bez jakýchkoliv očekávání, pouze s touhou udělat si konečně vlastní obrázek (i když připouštím, že vidina roadtripu ve mě vzbuzovala vlnu těšení, roadtripy já můžu). Upřímně jsem se na začátku bála, jestli se nakonec také nebudu klonit spíše k těm negativním recenzím, protože mi celkem dalo zabrat než jsem přistoupila na tempo knihy, prolínání minulosti a současnosti a často velmi nekontrolovaný proud myšlenek. Ale s potěšením musím konstatovat, že opravdu stálo za to se tomu všemu podvolit a sžít se s příběhem - pak už se četlo skoro samo.
Jak jsem zmínila, na roadtrip jsem se těšila moc a i když jsem si představovala asi něco trochu jiného, jsem ráda, že jsem nakonec dostala to, co jsem dostala. Vlastně bych se i nebála tvrdit, že spíš než opravdový roadtrip Evropou šlo o roadtrip šťastným i nešťastným životem Vladěny - samozřejmě se zaměřením hlavně na ty nešťastné chvíle. Celou dobu jsem si říkala, jestli je Vladěna prostě jen sebelítostivá chudinka nebo jestli si tu lítost opravdu právem zasluhuje. A ono to bude asi něco mezi tím - její život byl a je všelijaký a asi se jí v konečném důsledku stalo víc špatných věcí než těch dobrých, ale někdy si je tak trochu přivodila sama, jak už to tak bývá. Myslím ale, že ten roadtrip, na který se vydala, je snad to nejlepší a nejsvobodnější rozhodnutí, které mohla udělat. A řekla bych, že to tak nakonec vnímala i ona sama.
Kniha má jeden prvek, který mě skutečně nutil číst dál - autorka vám nenaservíruje vše hned na začátku. Dostanete náznaky toho, co všechno se ve Vladěnině životě událo, ale na to konkrétní si musíte počkat. To alespoň u mě způsobilo touhu nepřestávat číst, zjistit, co se tedy stalo a jak to bylo. A někdy tam autorka hodila bombu jen tak, bez varování - a smiř se s tím. To rozhodně také hodnotím pozitivně, myslím, že o to víc je pro mě příběh zapamatovatelnější.
Mnozí tvrdí, že v této knize autorka píše úplně jiným stylem a že se vůbec vydává na pro ni neprobádané a nové území. To nedokážu dost dobře posoudit, protože jsem dosud četla jen Bábovky a už tomu bude pár let, ale asi to tak tedy bude. Nicméně já s touto změnou a krokem do neznáma nemám žádný problém, naopak, oceňuji její odvahu, která se dle mého vyplatila. Zároveň rozumím tomu, že příběh mnohým lidem nesedne, tak to zkrátka je - co mohu posoudit, od Bábovek se liší dost a čtenáři, kteří Bábovky čekali asi ani spokojení být nemohli. Já jsem ale opravdu nečekala nic a všechno a teď tady v podstatě pěju chvalozpěvy. Jsem ráda, že se mi podařilo se s Vladěnou sžít a děkuji za to, co jsem s ní mohla prožít. Schválně si knihu zkusím znovu přečíst za pár desítek let, až budu ve jejím věku, poněvadž bych ráda věděla, jestli ji třeba nepochopím jinak, možná lépe, když budu mít za sebou stejný díl života.
Takže, zkuste dát Vladěně šanci a když to nevyjde, tak to zkrátka nevyjde.
Mě to docela bavilo. Je to čtení o nešťastné ženě středního věku, která chce ujet od životních problémů. Kdyby to nebylo napsané tak chaoticky, tak by mě to asi bavilo ještě víc, ale zase by člověk neviděl ten chaos, který probíhá ve Vladěnině hlavě. Jen teď nevím, jak to vlastně dopadlo?
(SPOILER) Bábovky se mi nelíbily a tak se mi nechtělo do dalších knih autorky. Ale tohle byl velice zajímavý román proud vědomí. Na začátku trochu zmatené, ale postupně se jednotlivé scény propojovaly a prolínaly jako vlny. Zdánlivě jednoduchý děj cesty autem neznámo kam nám odkrývá vnitřní životy postav, minulost, přítomnost, vtahy jedné nenápadné a přesto silné hlavní hrdinky. Nakonec se onen "útěk" stal pro hlavní hrdiny jakýmsi vyústěním. Asi snížím hodnocení Bábovkám.
Příběh Vladěny, které bude brzy padesát. Sedne do auta a rozhodne se ujet všemu – manželovi, matce, dceři a celkově životu, který doposud vedla. Nebude to lehká jízda, i přesto Vás Vladěna vezme s sebou.
Tak tato kniha mě fakt dostala. Absolutně jsem nečekala to, co mi přinesla. Ostatní knihy autorky jsem četla již před delší dobou, vím, že byly dobré, ale nic hlubšího ve mně nezanechaly. Ovšem toto, to byla skutečně jízda.
Prvních deset stránek jsem v tom měla trošku chaos, ale pak jsem se do toho ponořila a neskutečně mě bavilo, jak se dají popsat pocity, emoce, úzkosti a prostě život, který nebyl jednoduchý a s Vladěnou se nepáral. Občas Vám nějaká věta nedá úplně smysl, ale o pár stránek dál Vám to zapadne přesně tam, kde to má být.
Neskutečně trefné a vtipné hlášky ze života, jak to prostě je, nelehký vztah s matkou, s dcerou i s manželem. To, jak se historie v rodině vlastně opakuje. Šokující odhalení. Navíc k tomu road movie a pro mě kniha, kterou jsem si maximálně užila.
Nepředpokládám, že to něco předá mladším ročníkům, ale pro ženy, co už mají něco odžito, je to dokonalé. Nečekejte nějaký hezky uspořádaný příběh, ale proud myšlenek, pocitů a vzpomínek, které se všechny snaží Vladěna urovnat a uchopit a autorka je na nás chrlí rychlostí blesku a nenechá nás vydechnout.
Uznávám, že to není kniha pro každého, ale pokud se Vám trefí do vkusu, budete nadšeni.
Nahlédnutí do myšlenek ženy, která se snaží uniknout, najít odpověď na své trápení, možná i najít sebe samu. Náročné čtení, které zrcadlí, myslím se, velkou část žen dnešní společnosti. Doporučuji!
Dost velké zklamání od tak skvělé autorky. Příběh psaný zajímavě, ale sám o sobě nezajímavý. Nestojí za to číst.
Uff, po prvním stránkách jsem myslela, že jsem snad nic horšího nečetla, ale jelikož nemám ve zvyku od knihy odcházet, dočetla jsem. Ke konci už to tak hrozné nebylo, dokonce dám i dvě hvězdy, ale za mě rozhodně nejslabší knihy autorky.
Precetla jsem jsem všechny knihy od autorky. Veselí mi přišlo ještě jakz takz. Tahle kniha je celá zmatená. Na to jsem byla diky komentářům připravená. Nevím jestli je to tím, že hlavní hrdinka je moje jmenovkyně, ale na konci knihy mi jí bylo strašně líto. Delat ze sebe takovou blku.....
Pro mě totální chaos.Dočetla jsem to snad jen pro to,že nerada nechávám rozečtené knihy.Ani konec mě nenadchnul,úplná ztráta času.
Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla. Rozhodně to není šálek mé kávy. Nedokázala jsem se naladit ani na postavu ani na styl vyprávění příběhu.
Tak tohle mě příliš neoslovilo , a to mám paní Třeštíkovou ráda. Bábovky a Osm se mi líbily velmi . Špatně jsem se orientovala, příběh sice mohl být zajímavý , ale bylo by třeba jiné zpracování . Žádné kladné pocity si neodnáším a je to škoda.
Štítky knihy
nevěra pro ženy rozvod rodinné vztahy psychologické romány cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Kniha Foukneš do pěny je v
| Právě čtených | 38x |
| Přečtených | 1 692x |
| Čtenářské výzvě | 328x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 377x |
| Chystám se číst | 285x |
| Chci si koupit | 75x |
| dalších seznamech | 8x |
Nemůžu hodnotit, nedočetla jsem. Asi v půlce jsem to vzdala, nevim, jestli na ni jen nemám náladu, nebo to přeskakování myšlenek je fakt moc. Paní autorka se snaží až moc, asi. Třeba ji někdy dám další šanci (knize, autorce určitě :)).